CZ130993A3 - Absorption article with a quick-absorbing wrapped multilayer absorbing body - Google Patents

Description

Absorpční výrobek s rychle šálícím obaleným někol ikavrst«evvni absorpčním tělesem

Oblast vynálezu , -o S i co

Tento vynález se týká absorpčních artiklů, jako jsou~ jednorázové plenky, inkontinentní artikly, hygienické vložky apod., které mají několikavrstvová absorpční jádra. Přesněji se tento vynález týká rychle nasávajícího obaleného několikavrstvového absorpčního tělesa pro absorpční jádra absorpčních artiklů a absorpčního artiklu, který je vybaven takovým absorpčním jádrem.

Dosavadní stav

Absorpční artikly jako jednorázové plenky, vložky pro dospělé trpící inkontinencí, hygienické vložky apod. mívají mnoho rozdílných velikostí a tvarů. Plenky a inkontinentní vložky jsou obecně součásti spodního prádla užívané dětmi nebo osobami trpícími inkontinencí, které se protahují mezi nohama a upevňují se kolem pasu uživatele. Hygienické vložky jsou určeny ke vstřebávání a shromažďování vaginálních výtoků, jako jsou měsíčky, a jsou typicky udržovány přilehle k lidskému tělu s pomocí prádla, a to spodního prádla nebo spodních kalhotek či pomocí speciálně upraveného pásu.

Pro absorpční artikly je typické, že obsahují tekutiny propouštějící materiál, který je ve styku s tělem uživatele, tekutiny nepropouštějící materiál, který přiléhá k prádlu uživatele, a absorpční těleso nebo absorpční jádro, které je vloženo mezi tekutiny propouštějící materiál a tekutiny nepropouštějící materiál. V případě starších typů absorpčních artiklů byl v jejich jádru použit za účelem zajištění funkcí nasávání, rozvádění a shromažďování tekutin a dalších výměšků materiál, který bbsahovai rozmělněnou dřevitou buničinu označovanou jako vzduchem kladený polštářek. Jednou z nevýhod použití takového polštářku byla potřeba nakladení silné vrstvy, aby byla dosažena požadovaná kapacita.

Nedávné pokusy zvýšit efektivitu absorpčních jader zavedly využití rozvádějících zrnek absorpčního gelatinujícího materiálu v celém jádře nebo v jeho částech. Některá z těchto zlepšení jsou uvedena v patentu USA 4,610,678 vydaném Paulu T. Weismanůvi a Stephenovi A. Goldmanovi 9. září 1986; v patentu USA 4,6/3, 402 vydaném Paulu T. Weismanovi, Dawnu I. Houghtonovi a Dále A. Gellertovi 16. června 1987 a v evropské patentové přihlášce EP - A -254,476 pod hlavičkou Procter and Gamble Company publikované 27. ledna 1988. Tato zlepšení jsou v tomto textu uváděna ve formě odkazů. Další zlepšení efektivity absorpčních jader je vysvětleno v patentu USA 4,781,711 vydaném 1. listopadu 1988 ; Dawnu I. Houghtovi a Nicholasi A. Ahrovi, což je rovněž zde zahrnuto ve formě odkazu. I když existují artikly, které mají schopnost rychlého a účinného vstřebávání většího množství výměšků, výzkum za účelem dalšího zlepšování pokračuje.

Ideální struktura absorpčního jádra by měla být konstruována tak, aby okamžitě vstřebávala výměšky, jakmile opustí tělo, takže byto tekutiny nebudou nijak zůstávat na horním povrchu jádra. Dokonalé absorpční jádro by mělo být kontruováno tak, okamžitě vstřebávané výměšky budou bezprostředně přemístěny do místa určení uvnitř tohoto absorpčního jádra. Jeden z problémů mnoha dříve vyvinutých absorpčních artiklů, které využívají absorpční gelatinující materiály, spočívá v tom, že tyto absorční gelatinující materiály nevstřebávají tělové tekutiny tak rychle, jak jsou v jádru shr-omáždovány. Pomalé vstřebávání absorpčních gelatinujících materiálů proto dělají jen málo pro okamžitou kapacitu jádra. Tyto absorpční gelatinující materiály typicky vyžadují několik vteřin nebo minut ke vstřebání roztoků.

Absorpční jádro by mělo být rovněž vybaveno systémem rozvádění a shromažďování tělových tekutin, kdy by byla efektivně využita kapacita celého tohoto absorpčního tělesa. Jedním z problémů, které se často objevují v případech absorpčních artiklů bez takového systému (obzvláště u těch absoprčních artiklů, které využívají tutéž vrstvu polštář z materiálu sloužícího současně různým funkcím nasávání, rozvádění a shromažďování výměšků), spočívá v tom, že kapacita shromažďování takového absorpčního artiklu je předčasně vyčerpána. Toto se stává několika různými způsoby. V případech mooha absorpčních artiklů omezuje nasycení absoprčníhb materiálu v oblasti okamžitého zachycování schopnost absorpčního matsriálu přamistovat přibývající tělové tekutiny do dalších částí jádra. Tento fenomén může také vést k nežádoucímu vytváření kaluže výměšků na horní straně takto nedokonalého jádra.

V případech jiných absoprčních artiklů může být efektivi ta absoprčních jader obsahujících zrnka absorpčního gelatinují čího materiálu nepříznivě ovlivněna fenoménem nazvaným gelová blokace. Pojem gelová blokaceznamená stav, který se objevuje tehdy, když je zrnko absorpčního gelatinujícího materiálu zvlhčeno a jeho povrch nabo^tná tak, že znemožní přemístování tekutiny dovnitř absorpčního jádra. Zvlhčování vnitřku absorpč ního jádra se proto koná přes velmi pomalý difúzní proces. V praxi to znamená, že nasávání tekutin do absorpčního jádra je daleko pomalejší než výtok tekutin určených ke vstřebání a tak to může dojít k jejich unikání z takového absoprčního artiklu před tím, než jsou zrnka absorpčního gelatinujícího materiálu v absorpčním jádru úplně nasycena nebo před tím, než jsou zrnka absoprčního gelatinujícího materiálu v absorpčním jádru úplně nasycena nebo před tím, než se roztok může pozptýlit či prostoupit za blokující zrnka do zbytku absoprčního jádra.

Proto existuje potřeba, aby absorpční artikly byly opatřeny takovými absorpčními jádry, která rychle nasají a rozvedou výměšky po celé své ploše, kde mohou být zadrženy.

Cílem předkládaného vynálezu je vyvinout takové absorpční jádro absorpčního artiklu, které je obzvláště efektivní při nasávání, rozvádění a shromažďování tělových tekutin poté,kdy jsou absorpčním artiklem zachyceny.

Specifickým cílem tohoto předkládaného vynálezu je vyvinout absorpční jádro mající takový systém, v němž jsou funkce nasávání arozvádění výměšků řízeny vrstvami, které jsou odděleny od vrstev použitých ke shromažďování těchto tělových tekutin. V ideálním případě tento systém umožní, aby byly výměšky nepřetržitě nasávány a rozváděny do shromažčovacích vrstev působením k tomuto účelu určených vrstev, které nejsou zatíženy dřívějšími problémy nasycení a gelové blokace.

Tyto a další cíle předkládaného vynálezu budou zřetelně pochopitelnější při jejich posouzení s odkazem na následující popis v souvislosti s připojenými nákresy.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález uvádí absorpční artikly, jako jsou jednorázové plenky, inkontinentní artikly, hygienické vložky apod·, které mají několikanásobné vrstvy a které mají schopnost násávání a shromažďování tekutin obzvláště účinným a výkonným způsobem.

Absorpční artikly podle předkládaného vynálezu obsahují tekutiny propouštějící horní vrstvu, tekutiny nepropuštějící podpůrnou stěnu spojenou s horní vrstvou a absorpční jádro umístěné mezi horní vrstvou a podpůrnou stěnou. Absoprční jádro podle předkládaného vynálezu obsahuje vícevrstvové absoprční těleso. Několikanásobné vrstvy se skládají přinejmenším z jedné dvojice vrstev. V každé této dvojici je nahoře rychle účinkující, tělové roztoky nasávající/rozvádějící vrstva (obvykle to je tkanina nebo polštářek s malou hustotou materiálu). Shromažďující vrstva obsahuje přinejmenším zčásti vysoce rychle gelatinující absoprční materiál, který je umisťován bezprostředně pod každou nasávající/rozvádějící vrstvu, několikavrstvové absoprční těleso je přinejmenším částečně pokryto obalem z materiálu přepravujícího tekutinu, čímž je vytvořeno obalené několikavrstvové absorpční těleso. Další shromažďovací vrstva je umístěna bezprostředně pod tímto obaleným několikavrstvovým absorpčním tělesem.

Nasávající/rozvádějící vrstvy mají schopnosti nasávání/ rozvádění tekutin přinejmenším zhruba 2 krychlové centimetry syntetické močoviny za vteřinu, je-li taková nasávající/rozvádějící vrstva testována v souladu s testem nasávání/rozvádění tekutin pod tlakem 28 gramů na 1 čtverečný centimetr. Nasáva* jící/rozvádějící vrstvy v přinejmenším některých uspořádáních budou obsahovat tkaninu nebo polštářek z materiálu s malou hustotou, jako je bezyřetenově zhotovená tkanina s hustotou menší nebo stejnou jako 0,1 gramu na 1 krychlový centimetr a plošnou váhou od asi 17 do zhruba 270 gramů na 1 čtverečný metr při zatížení těchto nasávajícxch/rozvádějících vrstev 0,1 psi (tj. 7 gramů na 1 čtverečný centimetr).

Shromažcíující vrstvy obsahují přinejmenším částečně vysoce rychle gelatinující absorpční materiál. Vysoce rychle gelati nujícícím absorpčním absorpčním materiálem se rozumí takový absorpční gelatinující materiál, který dosahuje přinejmenším zhruba 40% absorpční kapacity do 10 sekund. Upřednostňované to bude materiál, který má celkovou kapacitu přinejmenším pětadvacetinásobku jeho váhy v suchém stavu, je-li zvlhčen tekutinou, jako syntetická močovina, a jehož schopnost nasávat tekutiny je vyšší nebo alespoň stejná jako poměr 0,8 gramu syntetické močoviny za 1 sekuftdu v případě použití 1 gramu takového materiálu. Upřednostňované má každá shromaždující vrstva plošnou váhu mezi zhruba 20 až 1200 gramy na 1 čtverečný metr a hustotu menší nebo stejnou jako 0,2 gramu na 1 krychlový centimetr.

Tekutiny přemisťující obalení má převýšení asi 1,6 mm, je-li měřeno na ploché rovině, ale nikoli v podmínkách obalení, při zatížení 7 gramů na 1 čtverečný centimetr. Dodatečná shromaždovací vrstva vhodně obsahuje vzduchem kladenou strukturu, která má plošnou váhu mezi zhruba 160 až 780 gramy na 1 čtverečný metr.

Existuje přesvědčení, že vrstva nasávající/EDZvádějící tělové tekutiny má schopnost rychlého převzetí výměšků do sebe bezprostředně po jejich styku s absorpčním artiklem a jejich rozvedení do nižších shromaždujících vrstev takovým způsobem, který podstatně snižuje nebo odstraňuje dřívější problémy přesycování materiálů přiléhajících k zóně vstupu tělových tekutin a gelové blokace. Existuje přesvědčení, že kombinováním vrsteav určitých materiálů je vyvinuta struktura, která má také schopnost rychlého shromaždování vstřebaných výměšků.

Aniž by došlo k závislosti na jakoukoli speciální teorii, existuje přesvědčení, že vícevrstvové absorpčňí jádro rozvádí tělové tekutiny ve smyslu kaskádového efektu. Existuje přesvědčení, že způsob nasávání, rozvádění a shromaždování, rozvádění a shromaždování v případě několikavrstvového absorpčního jádra může být analogický s plněním formy na kostky ledu vodou v tom smyslu, že, je-li jedna oblast absorpčního jádra naplněna, výměšky rychle proudí do stran, čímž začne plnění dalších doposud nenaplněných oblastí.

Přehled obrázků na výkrese

I když tato specifikace obsahuje patentové nároky, které přesně vyzdvihují a předpisově vymezují podstatu věci ve smyslu předkládaného vynálezu» existuje přesvědčení, že vynález bude lépe srozumitelný s pomocí následujícího popisu, jenž je proveden v návaznosti na připojené nákresy, na nichž jsou použita řešení zdůrazňující podstatné komponenty a na nichž:

Obr. 1 je půdorys jednoho uspořádání absorpčního artiklu podle předkládaného vynálezu.

Obr. 2 je zvětšený příčný průřez absorpčního artiklu podle předkládaného vynálezu, který je vzat podle přímky 2 - 2 na obr.l. Obr. 3 je podélný průřez absorpčního artiklu podle předkládaného vynálezu, který je vzat podle přímky 3 - 3 na obr. 1.

Obr. 4 je půdorys absorpčního artiklu majícího otvor v konfiguraci odlišné.

Obr. 5 je půdorys absorpčního artiklu majícího více otvorů.

Obr. 6 je příčný průřez, který je vzat v podobném úhlu jako na obr. 2, uspořádání absorpčního artiklu podle předkládaného vynálezu, jež má alternativní složení jádra.

Obr. 7 je podobně jako na na obr. 6 příčný průřez uspořádání absorpčního artiklu podle předkládaného vynález, který má další alternativní uspořádání jádra.

Obr. 8 je perspektivní pohled na inkontinentní kalhotky, které jsou vybaveny absoprčním jádrem podle předkládaného vynálezu.

Obr. 9 je příčný průřez inkontinentního artiklu předvedeného na obr. 7 a vzatého podle přímky 8 - 8 na obr. 7.

Obr. 10 je schéma zařízení používaného na.provádění Horizontálního testu poměru nasávání/rozvádění tekutin.

Příklady provedení vynálezu

1. Celkové charakteristiky absorpčního artiklu

Celkové charakteristiky absorpčního artiklu podle předkládaného vynálezu budou probrány nejdříve.

Obr. 1-3 znázorňují jedno uspořádání jednorázového absorpčního artiklu podle předkládaného vynálezu. Absorpční artikl podle předkládaného vynálezu předvedený na těchto nákre šech má vylepšený tvar, který může být v souladu se spodním prádlem uživatele.

Ve zde použitém smyslu je výraz absorpční artikl označením artiklů, které vstřebávají a shromaždují tělové výměšky. Přesněji se tento výraz týká artiklů, které jsou umistovány na tělo nebo do jeho těsné blízkosti uživatele za účelem vstřebávání a shromažáování různých výměšků, vytékajících z tě la. Výraz absorpční artikl kahrnuje plenky, inkontinentní artikly, hygienické vložky apod. Výraz inkontinentní artikly slouží k označení vložek, spodního prádla (vložky udržované na svém místě zavěšovacím systémem takového typu, jako je pás nebo podobně), náplně pro absorpční artikly, posilovače kapacity pro absorpční artikly, kalhotky, postelové podušky apod. bez ohledu na to, zda jsou používány dospělými nebo jinými osobami trpícími inkontinencí. Výraz jednorázový se týká artiklů, které jsou určeny k jedinému použití. To znamená, že jednorázové artikly nemohou být vyprány nebo jinak obnoveny či znovu použity.

Na předvedeném uspořádání je absorpční artikl určený k použití jako inkontinentní vložka (nebo vložka) označen odkazem 20. (Ačkoli předvedené a popisované uspořádání se týká inkontinentní vložky, mělo bybýt samozřejmostí, že popis různých součástí inkontinentní vložky 20 bude také obecně aplikován na další typy a tvary absorpčních artiklů, které jsou zhotovovány v souladu s předkládaným vynálezem.)

Inkontinentní vložka 20 má dva povrchy, a to povrch ve styku s tělem nebo povrch u těla 20a a povrch u prádla 20b. Inkontinentní vložka 20 je předvedena na obr. 1 z pohledu povrchu u těla 20a. Povrch u těla 20a je určen k uložení na tělo uživatele. Povrch u prádla 20b inkontinentní vložky 20 (předvedeno na obr. 2) je na opačné straně při použití a je určen k umístění ve styku se spodním prádlem uživatele.

Inkontinentní vložka 20 má dvě středové osy, a to podélnou středovou osu a příčnou středovou osu _t. Zde použitý výraz podélná s*e týká přímky, osy nebo směru v rovině inkontinentní vložky 20, která celkově navazuje ( tzn. je přibližně paralelní ) na vertikální rovinu, která půlí

stojícího uživatele na levou a pravou polovinu těla tehdy, je-li inkontinentní vložka 20 nasazena. Výraz příčná se týká přímky, osy nebo směru celkově pravoúhlého k podélnému směru, který leží v rovině inkontinentní vložky 20. Inkonti-r nentní vložka 20 má podélný rozměr, který probíhá v celkovém směru podélné středové osy 1 a příčný rozměr, jenž probíhá v obecném směru příčné středové osy t. Inkontinentní vložka 20 je typicky delší v podélném směru než v příčném směru.

Obr. 1 ukazuje,že inkontinentní vložka 20 má dva od sebe navzájem vzdálené podélné okraje 22 a dva od sebe navzájem vzdálené příčné nebo koncové okraje (nebo konce”)

24, které společně tvoří obvod 26 inkontinentní vložky 20.

Když je inkontinentní vložka 20 nasazena, bude jeden koncový okraj 24 nasměrován k předku uživatele a druhý koncový okraj 24 bude směřovat k zadku uživatele. Okraj 24, který je nasměrován k předku uživatle, tedy přední koncový okraj, je označen 24a, zatímco zadní koncový okraj” je o- i značen 24b.

-9Na obr. 1 je předveden půdorys tvaru absorpčního artik lu 20 podle předkládaného vynálezu. I když absorpční artikl 20 může mít jakýkoli známý tvar, inkonitnentní vložka předvedená na obr. 1 se rozkládá symetricky na své podélné středové osg 1, ale je asymetrická ve vztahu k příčné středové ose h. Absorpční artikl 20 může být rozdělen do tří oblastí vyznačených na půdorysu, a to první koncová oblast 28, středová oblast 30 a druhá koncová oblast 32.

První koncová oblast 28 se při použití nachází u přední. části uživatelova těla. Druhá koncová oblast se nachází u zadní části uživatelova těla, je-li inkontinentní vložka 20 nasazena. Středová oblast 30 leží mezi první a druhou koncovou oblastí a je uložena v místě uživatelova rozkroku. První koncová oblast 28 a druhá koncová oblast 32 směřují obdobně od středové oblasti 30 ke koncům 24a a 24b do vzdálenosti od asi 1/8 do 1/3 celkové délky inkontinentní vložky 20, ačkoli přesný rozměr první a druhé koncové oblasti budou různě záviset na přesném návrhu a účelu umístění inkontinentní vložky.

Tvar podélných okrajů 22 inkontinentní vložky 20 v první koncové oblasti je vymezen vnějším směrem vedenými zaoblenými (nebo vnějším směrem vzájemně obloukovítými) liniemi na každé straně podélné středové osy 1. Linie, které vytvářejí podélné okraje 22, mění směr zakřivení a zakřivení směrem dovnitř k sobě se nachází přinejmenším v části středové oblasti 30. Podělané boční okraje 22 jsou celkové přímé a vzájemně paralelní a druhé koncové oblasti 32, jak je předvedeno na uspořádání na obr. 1 - 3. V alternativních uspořádáních se mohou podélné boční okraje 22.zužovat směrem dovnitř k podélné středové ose 1^ ve druhé koncové oblasti 32, takže podélné boční okraje 22 se k sobě blíží u zadního koncového okraje 24 inkontinentní vložky 20 více, než je jejich soumeznost ve středové oblasti 30. Koncové okraje 24 inkontinentní vložky 20 jsou vnějším směrem uzavřeně zaobleny.

Celkový tvar inkontinentní vložky 20 předvedené na obr.

by mohl být popsán mnoha způsoby. Inkontinentní vložka 20 by mohla být přirováána tvarem k čelisti nebo přesýpacím hodinám na jedné straně příčné středové osy t a mohlo by být řečeno, že podélné boční okraje na druhé straně příčné středové osy t jsou přibližně vzájemně paralelní nebo směrem dovnitř se zužující. Alternativně by mohla být inkontinentní vložka přirovnána ke tvaru prodloužené hrušky.

Existuje několik důvodů, proč je inkontinentní vložka vybavena takovým tvarem. První koncová oblast 28 inkontinentní vložky 20 je nasazována na předek uživatele. To je oblast, v níž se nacházejí uživatelovy genitálie a kde je typicky vyměšována moč. První koncová oblast 28 inkontinentní vložky 20 je větší než ostatní oblasti vložky za účelem zabezpečování větší plochy pro zachycování moči. Středová oblast 30 je užší než první koncová oblast 28, takže inkontinentní vložka 20 se pohodlně umístí mezi nohy uživatele a přizpůsobí se uživatelovým pohybům. Druhá koncová oblast 32 je užší než nejširší část první koncové oblasti 28, a proto bude existovat menší tendence druhé koncové oblasti 32 vybočovat a zakliňovat se do mezery mezi hýžděmi uživatele.

Rozměry inkontinentní vložky 20 předvedené na obr. 1 jsou následující. Inkontinentní vložka 20 má celkovou délku Zl zhruba cm. Celková šířka vložky 20 označená jako wl v její nejširší části (v první koncové oblasti 28, nepočítáme-li rozpětí dodatečných bočních křidélek 60 popisovaných níže) je zhruba 16 cm. Celková délka í,2 absorpčního jádra 42 inkontinentní vložky 20 je zhruba 33 cm. Celková šířka w2 absorpčního jádra 42 je v jeho nejširší části zhruba 14 cm. šířka oblasti 30 na příčné středové ose t se v případě absorpčního jádra 42 zužuje na 9 cm a v druhé koncové oblasti 32 na asi 8,5 cm. Tento rozměr je měřen směrem dovnitř, tj. směrem k průsečíku podélné středové osy 1 a příčné středové osy t v místě, kde začíná zaoblení koncového okraje 24b inkontinentní vložky 20. Jak je ještě předvedeno na obr.l, horní vrstva 34 a podpůrná stěna 36 přesahují vnějším směrem od průsečíku podélné středové osy 1 a příčné středové osy t tak, že vytvářejí ohraničení 44, jež je přibližně 1 cm široké po celém obvodu absorpčního jádra 42. Inkontientní vložka 20 má povrchovou plochu přibližně 55 čtverečních palců (tj. přibližně 355 cm ) a je daleko menší než tradiční inkontientní artikly podobné plenám.

Mělo by však být srozumitelné, že uvedené rozměry jsou uplatněny v případě určitého uspořádání inkontinentní vložky 20 předvedené na obr. 1-3. Několikavrstvové absorpční jádro 42 podle předkládaného vynálezu může být použito v dalších módi fikacích absorpčních artiklů a může mít mnoho dalších tvarů a rozměrů v závislosti na typu absorpčního artiklu a požadované absorpční kapacity.

Obr. 2 předvádí jednotlivé součásti inkontientní vložky 20. Inkontinentní vložka 20 podle předkládaného vynálezu obecně obsahuje tři základní součásti. Je to tekutiny propouštějící horní vrstva 34.» tekutiny nepropuštějící podpůrná stěna 36 a několikavrstvové absorpční jádro 42. Absorpční jádro 42 je umístěno mezi horní vrstvou 34 a podpůrnou vrstvou 36. Existují dva základní typy vrstev absorpčního jádra 42, a to nasávající/rozvádějící vrstvy 46 složené z materiálu s malou hustotou (je vysoce vzdušný) schopné rychlého převzetí a rozvedení tělových tekutin; a shromažáujácí vrstvy 48 obsahující přinejmenším částečně vysoce rychle gelatinující materiál.

Vrstvy absorpčního jádra 42 jsou uspořádány ve dvojicích tak, že nasávající/rozvádějící vrstva 46 je vždy nad shromažďující vrstvou 48 (tzn. předmětná nasávající/rozvádějící vrstva 46 je vždy umístěna mezi horní vrstvou 34 a pod ní uloženou shromažďující vrstvou 4J3. V uspořádání předvedeném na obr. 1 3 obsahuje absorpční jádro 42 čtyři vrstvy. Podle obr. 2 jsou; tyto čtyři vrstvy absorpčního jádra složeny od shora dolů násle dovně: první nasáva jící/rozvádě jící vrstva 46první shromažďující vrstva 48ý druhá nasávající/rozvádějící vrstva 46” a druhá shromažďující vrstva 48.

Inkontinentní vložka 20 podle předkládaného vynálezu může být také podle úvahy vybavena dodatečnými součástmi, které jsou v této oblasti známy. Mezi tyto dodatečné součásti patří jeden nebo několik podélných přepažujících štítků 56 (viz obr. 1 a 2) a odstraňovatelný obalový proužek nebo uvolňovací krycí vrstv 64 (obr. 2). V uspořádání předvedeném na obr. 2 je inkontinentní vložka 20 podle předkládaného vynálezu vybavena jedním podél ným přepažujícíra štířkera 56 podél celého podélného okraje 22 vložky a jedním příčným přepažujícím štítkem 56 po obou koncových okrajích 24 vložky. Boční křidélka 60 mohou být přinejmenším částečně zahnuta v místě rozkroku spodního prádla uživatele. Odstranitelná krycí vrstva 64 zakrývá přilnavé upevňovací prostředky 62 za účelem zabránění znečištění lepidla nebo jeho přilepení k jinému povrchu, než je oblast rozkroku spod ního prádla před použitím.

V následujícím textu tohoto popisu budou charakteristiky jednotlivých součástí probrány detailněji v části 2. Dodatečně volené součásti inkontinentální vložky 20 budou probrány v části 4. v části 5 budou vysvětleny zde použité způsoby testování.

2. Jednotlivé součásti absorpčního artiklu

Podíváme-li se na součásti inkontienentní vložky 20 detailněji, zjistíme, že obr. 2 předvádí tekutiny propouštějící horní vrstvu (nebo jednoduše horní vrstvu) 34, která pokrývá ostatní součásti inkontinentní vložky 20 (jiné, než přepažují·^ cí štítky). Horní vrstva 34 směřuje a dotýká se těla uživatele. Hdrní vrstva 34 je ta část inkontinentní vložky, která aktivně přijímá tělové výměšky. Horní vrstva 34 má stranu přiléhající k tělu (nebo povrch ve styku s tělem) 34a a k jádru přiléhá13 jící strana 34a horní vrstvy 34 celkově vytváří přinejmenším část těla se dotýkajícího povrchu (povrchu ve styku s tělem)

20a inkontinentní vložky 20.

Horní vrstva 34 by měla umožnit snadné přemisťování tekutin skrze svou tloušťku směrem k absorpčnímu jádru 42. Proto by měla být horní vrstva schopna propouštět tekutiny. Horní vrstva 34 by také měla být pružná a nedráždící pokožku uživatele. Zde použitý výraz pružná se týká materiálů, které jsou poddajné a snadno se přizpůsobují tvaru těla nebo snadno deformováním vstřebávají, účinek vnějších sil. Horní vrstva není hlučná, takže yhodně zabezpečuje uživateli diskrétnost. Horní vrstva 34 by měla být podle vzhledu čistá a pokud možno, neprůhledná, aby skryla tělové výměšky shromážděné uvnitř a vstřebané absorpčními součástmi. Horní vrstva 34 by měla dále vykazovat dobré protlačování a sníženou tendenci opakovaného zvlhčování, při umožnění rychlého průniku tělových výměšků do absorpčního jádra 42, ale nikoli s možností proudit zpátky přes tuto horní vrstvu 34 zpět na kůži uživatele.

Vhodná horní vrstva může být vyrobena z řady rozdílných materiálů jako jsou pórovité pěny, retikulární pěny, perforované plastikové filmy, přírodní vlákna (např. dřevitá nebo bavlněná vlákna), syntetická vlákna (tj. polyesterová nebo polypropylénová vlákna) neabo kombinace přírodních či syntetických materiálů. Nejvhodnější je horní vrstva, která je vyrobena z hdydrofobního materiálu za účelem izolování kůže uživatele od tekutin v absorpčním jádru 42.

Existuje množství výrobních postupů, které mohou být využity k výrobě horní vrstvy 34. Například taková horní vrstva může být tkaná, netkaná (tj. odstředivě spojovaná, mykaná apod.), pěnová nebo litá. Nejupřednostňovanější horní vrstva 34 je odstře divě spojovaná a termálně lepená pomocí prostředků, které jsou odborníkům v této oblasti dobře známy. Horní vrstva má nejlépe váhu od asi 18 do 30 gramů na čtverečný metr, minimální pevnost napnutí za sucha přinejmenším zhruba 400 gramů na 1 cm v podélném směru a pevnost naphutí za sucha přinejmenším 55 gramů v příčném směru.

Podpůrná stěna 36 je předvedena na obr. 2. Podpůrná stěna je tou součástí inkontinentní vložky 20, která brání tomu, aby tělové výměšky zvlhčovaly artikly, které jsou ve styku s inkontinentní vložkou ,20- Tyto artikly, které přicházejí do styku s inkontiaentní vložkou 20, bývají obvykle součásti spodního prádla uživatele. Předkládaný vynález se tedy rovněž; zajímá o udržování čistoty, jak uživatelova těla, tak i jeho oblečení.

Podpůrná stěna 36 má k jádru směřující stranu 36a a k prádlu směřující stranu 36b. Přinejmenším část k jádru směřující strany 36a podpůrné stěny 36 bude zcela v dotyku s jádrem 42. Pokud jde o části k jádru směřující strany 36a podpůrné stěny 36 (jako křidélka 60), které po zahnutí nemusí vždy být ve styku s jádrem 42, rozsah tohoto předkládaného vynálezu rovněž pokrývá tento problém. K jádru směřující strana 36a podpůrné stěny 36 však může být odlišná od k prádlu směřující strany 36b pod půrné stěny 36, protože k jádru směřující strana 36a je tou stranou podpůrné vrstvy 36, která je přidána na podpůrnou stěnu a přiléhá k jádru 42. K prádlu směřující strana 36b podpůrné stěny 36 celkově vytváří ke spodnímu prádlu orientovaný povrch 20b inkontinentní vložky 20.

Podpůrná stěna 36 může být z pružného, tekutiny nepropuštějícího materiálu, který zabraňuje výtokům shromážděným v inkontinentní vložce 20 (obzvláště výtokům, které nemusely být zcela vstřebány jádrem 42) uniknout a znečistit tak spodní prádlo uživatele. Podpůrná stěna 36 je nehlučná a zabezpečuje užif vateli diskrétnost. Podpůrná stěna 36 může mít také schopnost nepropouštět zapáchající plyny vznikající z tělových výměšků, takže tyto zápachy neunikají a nejsou zaznamenávány uživatelem ani jinými lidmi v okolí. V alternativních případech může pod* půrná stěna 36 propouštět vodní páry (ale nikoli tekutiny), takže tyto páry nacházející se mezi inkontinentní vložkou 20 a kůží uživatele mohou uniknout, čímž je takový výrobek při používání pohodlnější.

Přinejmenším část podpůrné stěny 36 je upřednostňované vyrobena z tenkého plastikového filmu, i když mohou být použity další vhodné tekutiny nepropouštějící materiály. V jednom upřednostňovaném uspořádání je podpůrná stěna 36 vyrobena z polyetylénového filmu majícího tloušřku od zhruba 0,012 mm (0,5 mil) do asi 0,051 cm (2,0 mils) avšak při možnosti použití dalších pružných,tekutiny nepropouštějících materiálů. Vhodný polyetylénový film vyrábí Mohsato Chemical Corporation a prodáván je pod značkou Film No. 8020. Podpůrná stěna 36 může být také vzorované vytlačována a/nebo upravována matováním tak, aby dostala vzhled podobný prádlu.

V nejupřednostňovanějším uspořádání se podpůrná stěna 36 skládá ze dvou vrstev. V uspořádání předvedeném na obr. 2 má podpůrná stěna 36 první vrstvu 38 ze vzduchem kladeného materiálu naneseného na její, k oděvu směřující stranu 36b. Účelem první vrstvy 38 je zajistit pohodlný, nedráždivý povrch ve vztahu k tělu uživatele. První vrstva 38 může obsahovat jakýkoli vhodný materiál jako je bezvřetenově zhotovený materiál. První vrstva 38 obsahuje upřednostňované hydrofobní bezvřetenově utkaný materiál. Druhá vrstva 40 může být umístěna na příslušné k jádru směřující straně 38á podpůrné stěny 36 a může obsahovat tekutiny nepropouštějící film. Bylo zjištěno, že funkci druhé vrstvy 40 dobře plní polyetylénový materiál s tlouštkou od zhruba od 0,01 do 0,05 mm a s malou hustotou. Obzvláště dobře je využitelný pro druhou vrstvu 40 polyetylénový film, který prodává Ethyl Corporatión Visgueen Division jako model XP-39385. Podpůrná stěna 36 může být rovněž vyrobena z měkkého materiálu podobného prádlu, který je hydrofobní ve vztahu k hor ní vrstvě 34. Velmi dobře se hodí polyesterová nebo polyolefino vá vláknová podpůrná stěna 36. Obzvláště upřednostňovaným měkkým a prádlu podobným materiálem pro výrobu podpůrné stěny 36. se jeví vrstvení polyesterového bezvřetenově utkaného materiálu a film takového druhu, jak byl popsán v patentu USA 4,476, 180 vydaném Wnukovi 9. října 1984, jenž je zde zahrnut ve formě odkazu.

Horní vrstva 34 a podpůrná stěna 36 jsou spojeny k sobě jakýmkoli vhodným způsobem. Zde použitý výraz spojeny vyjadřu je konfigurace, kdy horní vrstva 34 je přímo upevněna na podpůrné stěně 26' ^a konfigurace, kdy horní vrstva 34 je nepřímo zajištěna na podpůrné stěně 36 upevněním na mezičláncích, které jsou dále upevněny na podpůrné stěně 36. ^v upřednostňovaném uspořádání jsou jak.horní vrstva 34, tak i podpůrná stěna 36 přímo spojeny k sobě po obvodu celé inkontinentní vložky 20 upevňovacími prostředky (nejsou předvedeny), jako je lepidlo, nebo jakékoli jiné upevňovací prostředky známé v této oblasti. Ke spojení horní vrstvy 34 a podpůrné stěny 36 může být napřík lad použita stejnoměrná vrstva lepidla, vzorovaná vrstva lepid la nebo systém oddělených linií nebo míst nanesení lepidla.

Charakteristiky několikavrstvového absorpčního jádra 42 jsou předvedeny na obr. 2. Několikavrstvové absorpční jádro (nebo jednoduše absorpční jádro či jádro) 42 slouží jako prostředek pro shromažďování a ukládání tělových výtoků, jakc je moč, které jsou zachycovány na jádru 42 nebo jinak procháže jí skrze tekutiny propouštějící horní vrstvu 21· Absorpční jád ro 42 má k tělu směřující stranu 42a a k prádlu směřující stra nu 42b.

Jádro 42 nemusí mít celkovou kapacitu o mnoho větší, než je celkové množství tělových výtoků určených ke vstřebání. V uspořádáních předvedených na obr. 2 a 8 je jádro 42 zhotoveno co nejužší a nejtenčí, aby bylo pohodlné pro uživatele. Ve zde uvedeném uspořádání (tj* jádro použité ve vložkách je určeno pro osoby se střední až těžkou inkontinencí) je kapacita jádra mezi zhruba 100 až 600 gramy syntetické moči (syntetická moč je popsána v části 5 nazvané způsoby testování). Jádro 42 může mít různé velikosti a může mít různou kapacitu v závislos ti na účel použití absoprčního artiklu. To znamená, že jádro 42 může být menší s menší absorpční kapacitou, pokud je použito lidmi s lehkou inkontinencí a když je použito v dalších ty pech absorpčních artiklů, jako jsou plenky a hygienické vložk

Jádro 42 by mělo také být přizpůsobitelné a nemělo by dráždit pokožku uživatele. Velikost jádra 42 by měla být říze na v souladu shorní vrstvou 34 a podpůrnou stěnou 36. Umístění jádra 42 zabraňuje absorpčnímu materiálu, aby se potrhal nebo oddělil při používání inkontientní vložky 20. Jádro 42 může mít jakýkoli tvar včetně již popsaného jádra v inkontinentní vložce 20 nebo i jiných tvarů v jiných uspořádáních. Jádro 42 může být například pravoúhlé nebo ve tvaru přesýpacích hodin.

Absorpční jádro 42 se vhodně skládá ze dvou nebo více rozdílných vrstev. Upřednostňované uspořádání několkavrstvového absorpčního jádra 42 předvedenéna obr. 2 se skládá ze čtyř vrstev. Tyto čtyři vrstvy absorpčního jádra 42 obsahují od shora dolů: první nasávající/řbzvádějící vrstvu 46 7 první shromažďující vrstvu 487 druhou nasávající/rozvádějící vrstvu 46” a druhou shromažďující vrstvu 48”.

V několikavrstvovém absorpčním jádru 42 může existovat jakýkoli počet dvojic nasávajících/rozvádějících vrstev £6 a shromažďujících vrstev 48, a to od jedné dvojice do skutečně neomezeného počtu či násobků dvojic vrstev.

V případě uspořádání vrstev jádra 42 existují dva obecné požadavky. Prvním požadavkem je to, že materiály jsou kladeny tím způsobem, aby shromaždovací vrstva 48 byla umístěna pod nasáva jící/rozváděcí vrstvou 46, takže vstřebávané výtoky mají prostor pro uložení. Druhým požadavkem je to, že v případě existence více než jedné dvojice uváděných vrstev musí být zajištěna cesta, kterou se výměšky budou přemisťovat do dolních vrstev poté, kdy se vrstvy nahoře naplní. V uspořádání předvedeném na obr:. 2 je tato cesta zajištěna pomocí otvoru 52 v první shromaždovací vrstvě 487 Na obr. 6 - 9 je tato cesta vytvořena obalením nebo překrýtím vrstvami z nasávajícího/rozvádějícího materiálu.

Mělo by být zřejmé, že smysl tohoto vynálezu se týká hlavně zón absorpčního jádra a neexistuje omezení na jednotlivé vrstvy nebo stěny materiálu. Proto výměšky nasávající/rozvádějící vrstvy 46 a shromaždující vrstvy 48 mohou určitě obsahovat proužky materiálu, volná nebo přilepená vlákna, vrstvení materiálu nebo další kombinace materiálu, jako je několik štítků nebo tkanin níže popsaných typů materiálů. Proto je zde užíván termín vrstva také ve významu ^J,vrstvy a navrstveno.

Jako první budou probrány výměšky nasávající/rozvádějící vrstvy 46. Výměšky nasávající/rozvádějící vrstvy (nebo jednoduše nasávající/rozvádějící vrstvy) 46 jsou umístěny na shromaždujících vrstvách £8. Výraz nasávající je zde použit k vyjádření schopnosti dostat do sebe (tzn. nasát do sebe) výměšky, obzvláště tekutiny. Nasávající/rozvádějící vrstvy 46 mohou do sebe dostat tyto výměšky pomocí řady prostředků. Nasávající/ rozvádějící vrstvy mohou jednoduše zajistit.volný prostor pro vstup výměšků nebo mohou vzít do sebe tyto výměšky účinkem absorpce nebo kapilarity. Výraz rozvádějící zde znamená schopnost přemisEování výměšků, a to zejména tekutých výměšků, do dalších oblastí absorpčního artiklu.

Výměšky nasávající/rozvádějící vrstvy 46 plní několik funkcí. Nasávající/rozvádějící vrstvy 46 by měly vstřebávat výměšky zachycené na absorpčním artiklu 20 (nebo je přijímat z vrstev umístěných nad nimi) co nejrychleji, aby bylo sníženo vytváření kaluží nebo hromadění výměšků na horní části jádra 42. Nasávající/rozvádějící vrstvy 46 mají vhodnou schopnost převzétí výměšků ve stejném poměru nebo ještě rychleji, než je poměr zachycování na povrchu jádra 42. Nasávající/rozvádějící vrstvy 46 by také měly být schopny přemisEovat výměšky do oblastí uvnitř jádra 42, kde mohou být uloženy. Je výhodné, když toto přemisEování a ukládání'.probíhá ve stejném nebo rychlejším poměru ve srovnání se shromažďováním výměšků v jádru 42, takže tyto výměšky nebudou stoupat zpět či vytvářet kaluže na vrcholu jádra 42 z důvodu nedostačujícího mechanismu ne* schopného okamžitě tyto výměšky uložit.

Navíc v upřednostňovaném uspořádání podle tohoto vynálezu by měly nasávající/rozvádějící vrstvy 46 a shromažďující vrstvy 48 fungovat nezávisle. V takových uspořádáních by mohly být funkce nasávání a rozvádění výměšků řízeny prakticky úplně nasáva jícími/rozvádě jícími vrstvami 46 a shromažďující vrstvy 48 by neměly sloužit k přemistování výměšků do dalších částí jádřa 42. Výsledkem toho je, že shromažďující vrstvy 48 mohou být řešeny bez ohledu na požadavky rozvádění výměšků, které snižují efektivitu mnoha doposud známých jednorázových absorpčních artiklů.

Nasávající/rozvádějící vrstvy 46 by měly také vhodně plnit své funkce i tehdy, když uživatelova činnost vyvíjí stlačovací sály působící na absorpční artikl. Nasávající/rozvádějící vrstvy 46 by měly vhodně udržovat dostatečný volný prostor (nebo volný objem), i když jsou vystaveny takovým silám a i když jsou zvlhčeny, takže pokračuje schopnost rozvádění tekutých výměšky. Jestliže je to tento případ, pak budou mít nasávající/rozvádějící vrstvy schopnost nejen ovládat vznikající' proudy tekutých výměšků, ale navíc budou schopny ovládat následné proudy. Aby byl takový volný prostor udržen, měly by být nasávající/rozvádějící vrstvy pružné jak za sucha tak i za mokra a neměly by být citlivá. na vlhko. Výraz citlivý na vlhko použitý zda označuje materiály, které se za vlhka nezbortí, .jeou-li zvlhčeny, nebo nejsou jinak postiženy přítomností vlhka. Podrobné vysvětlení tohoto výrazu je obsaženo v patentové přihlášce USA sériové číslo 07/198,032 podané 24. května 1988 pod jménem George S. Reising a spol, která je v tomto textu zahrnuta ve formě odkazu

Nasávající/rozvádějící vrstvy 46 obsahují tkaninu nebo polštářek z materiálu s malou hustotou (nebo vysokou vzdušností). Tyto výrazy malá hustota a ^vysoká vzdušnost, které jsou zde použity, označují takovou struktru:.materiálu, jež má hustotu menší nebo stejnou v hodnotě zhruba 0,1 gramu na krychlový centimetr.

Nasávající/rozvádějící vrstva 46 může obsahovat řadu různých druhů materiálů, mezi které může patřit bezvřetenově tkaná struktura vláken, pěny nebo jiný vhodný materiál mající požadované vlastnosti rychlého nasávání a rozvádění roztoků. Jestliže jsou nasávající/rozvádějící vrstvy 46 v podobě struktur z vláknového bezvřetenově tkaného materiálu, mohou obsahovat přinejmenším zčásti přírodní vlákna (např. bavlnu nebo dřevitá vlákna v podobě vzdušné buničiny), přinejmenším zčásti syntetická vlákna (např. umělé hedvábí, polyesterová, polyetylenová, polyetyléntetraftalátová - PET nebo polypropylénová vlákna), křížem vedená buničitá vlákna, pěny nebo jiný ekvivalentní materiál nebo kombinace materiálů. Vhodná křížem vedená buničitá vlákna jsou uvedena v patentu USA 4,888,093 vydaném 19.12. 1989 Cookovi a spol.; patentu USA 4,822,543 vydaném 18.4.1989 Deanovi a spol.; v patentech USA 4,889,595 a 4,889, 596 vydaných 26.12.1989 Schoggenovi a spol.; v patentu USA 4, 898,642 vydaném 6.2. 1990 Moorovi a spol. a v patentu USA 4, 935,022 vydaném 19.6.1990 Lashovi a §pol. Tyto patenty jsou zde použity ve formě odkazů.

Jestliže jsou nasávající/rozvádějící vrstvy 46 z vláknového bezvřetenově utkaného materiálu, mohou obsahovat vlákna s jakoukoli délkou. Avšak nejvhodnější jsou v tomto případě staplová vlákna. Výrazy staplová vlákna nebo vlákna se staplovou délkou zde označují vlákna, jejichž délka je v rozsahu od 0,125 palce do 3,0 palců (od 3 mm do 7,5 cm).

Nasávající/rozvádějící vrstvy 46 také mohou obsahovat absorpční gelatinující materiály (známě také jako hydrogely, superaosorpční polymerní materiály nebb. superorbery), které jsou však v těchto materiálech zastoupeny do takové míry, aby neovlivnily požadované nasávající a rozvádějící charakteristiky vrstev 46.

Absorpční gelatinující materiály jsou detailněji popsány v řadě odkazů včetně patentu USA 4,781,711 vydaného 1. 11. 1988 Dawnu I. Houghtovi a Nicholasi A. Ahrovi, jenž je zde zahrnut ve formě odkazu. Jestliže nasávající/rozvádějící vrstvy 46 obsahují absorpční gelatinující materiály/ mohou se takto použité typy těchto materiálů odlišovat od absorpčních gelatinujících materiálů použitých v jiných částech absorpčního jádra 42. Alternativně však mohou být nasávající/rozvádějící vrstvy 46 zcela bez absorpčních gelatinujících materiálů.

Nasávající/rozvádějící vrstvy upřednostňované obsahují přinejmenším částečně syntetická vlákna (tj. přinejmenším 10 % váhy), takže tyto vrstvy 46 budou dostatečně pružné a schopny přemisťovat výměšky v jádru 42 i tehdy, když je absorpční artikl 20 při použití vystaven tlakovým silám. Přestože přírodní vlákna a absorpční gelatinující materiály zajistí absorpční kapacitu nasávajících/rozvádějících vrstev 46 a schopnost vsakovat výměšky/ nejsou tyto charakteristiky absolutně vyžadovány u nasáva jících/rozvádě jících vretev 46 podle předkládaného vynálezu. Nasávající/rozvádějící vrstvy 46 nejvhodněji obsahují bezvřetenově tkané struktrury ze syntetických vláken, jako jsou polyesterová, polyetylénová, polyetyléntetraftalátová a polypropylénová vlákna a vůbec neobsahují absorpční gelatinující materiály. V jednom upřednostňovaném uspořádání mají nasávající/rozvádějíčí vrstvy 46 bezvřetenově tkanou strukturu, která je složena z 80 % z polyesterových vláken, kdy jedno vlákno má 15 deme-. rů, a 20 % spojovacích vláken. (Denier je jednotka jemnosti vláken. 1 denier představuje jemnost vlákna vážícího 1 gram na každých 9000 metrů).

Existuje řada výrobních postupů, které mohou být využitý ke zhotovování nasávajících/rozvádějících vrstev 46. Například tyto vrstvy 46 mohou být běžně tkané nebo bezvřetenově tkané, ί tj. vzduchem kladené, netkané, mykané apod. Upřednostňovaný materiál pro nasávající/rozvádějící vrstvy 46 je mykaný a termálně upevňovaný netkaný materiál s malou hustotou.

Vlákna v nasávajících/rozvádějících vrstvách 46 mohou být lepena spojovacím materiálem, a to lépe akrylovým latexem než termálním spojováním, nebo vlákna nemusí být lepena. V obzvláště upřednostňovaných uspořádáních nejsou vlákna ve vrstvách 46 lepena. V každém případě by měl být materiál obsažený v nasávajících/rozvádějících vrstvách 46 uspořádán v otevřené struktuře, aby byl zajištěn volný prostor.

Nasávající/rozvádějící vrstvy 46 mají upřednostňované plos nou váhu od zhruba 0,5 dnce do 8 uncí na čtverečný yard (aši od 17 do 270 gramů na čtverečný metr) a hustotu od přibližně 0,02 do 0,10 gramů na krychlový centimetr. Hustota nasávajících/rozvádě jících vrstev 46 (a shromažáovacích vrstev 48 či dalších vrstev,v nichž je hustota dána) se vypočítává ze vztahu plošné váhy vrstvy a jejího navýšení. Všechna měření jsou prováděna na nově neobalených, nezahnntých a rozřezaných částech absorpčních artiklů. Jestliže není jinak stanoveno, jsou hustoty a navýšení měřeny na vzorcích pod zatížením 0,1 psi (7 gramů na čtverečný centimetr). Plošná váha je měřena na vystřiženém vzorku jeho standartním zvážením. Váha a plocha vzorku určuje jeho plošnou váhu. Navýšení je měřeno s použitím standartního měřidla. Hodnoty hustoty a plošné váhy nasávajících/rozvádějících vrstev 46 nezahrnují váhu jakýchkoli absorpčních gelatinujících materiálů, které jsou v těchto vrstvách obsaženy. Avšak hodnoty hustoty a plošné váhy týkající se snromaždovacích vrstev 48 s váhou absorpčních gelatinujících materiálů počítají.

Mělo by být samozřejmostí, že charakteristiky (např. složení materiálu, plošná váha, hustota) nasávajících/rozvádějících vrstev 48 se mohou odlišovat v případě jednotlivých těchto vrstev, pokud je jich tam více než jedna.

Například v přípa uspořádání předvedeném na obr. 1-3, kde jsou dvě nasáva jící/rozvádě jící vrstvy 46, mí ¹ p r yn'rívi.

j ďij í ýx ulav ádú j-ři?'ÍÍ'v l' má první nasáva jící/rozvádě jící vrstva 46'menší plošnou váhu než spodní,druhá nasávající/rozvádějící vrstva 46”. V uspořádání předvedeném na obr.· 1 -3 má první nasávající/rozvádějící vrstva 46 plošnou váhu vhodně mezi 0,5 až 4 uncemi na čtverečný yard (od 17 do 135 gramů na čtverečný metr) a hustotu od 0,03 do 0,05 gramu na centimetr : čtverečný, přičemž nejlepší hodnota plošné váhy je 2 unce na čtverečný yard (asi 70 gramů na čtverečný metr). V tomto uspořádání má spodní, druhá nasávající/rozvádějící vrstva 46 plošnou váhu vhodně mezi 4 až 8 uncemi na čtverečný yard (od 135 do 270 gramů na čtverečný metr), nejlépe však 6 uncí na čtverečný yard (200 gramů na čtverečný metr), a hustotu od 0,03 do 0,05 gramu na krychlový centimetr. Jak bude později podrobně vysvětleno, také odpovídající shromažďovací vrstvy 48 mají horní vrstvy s vhodnou menší plošnou váhou než je tomu u nižších vrstev.

Existuje přesvědčení, že takové uspořádání (kdy jsou horní vrstvy tenčí) je pro uživatele pohodlnější. To je pravda obzvláště tehdy, když nejvýše umístěná shromažďovací vrstva, v tomto případě vrstva 48*, má velký otvor 52, který umožňuje průchod tekutin do níže položených vrstev. Jestliže má nejvyšp ší shromažďovací vrstva 48 velký otvor, pak uživatel může pocítit rozdíl v tloušňce mezi otvorovou částí a vyplněnou částí nejvyšší shromažďovací vrstvy. Z tohoto důvodu je však žádoucí zhotovit nejvyšší shromažďovací vrstvu relativně tenkou, aby rozdíl v tlouštice mezi otvorovou částí a vyplněnou částí nebyl tolik pociřovatelný. Rovněž nejvýše umístěná nasávající/ rozvádějící'vrstva 46, která vytváří první dvojici vrstev spolu s první shromažďující vrstvou 48, je relativně tenká, takže její rozměr odpovídá rozměru první shromažďující vrstvy 48.

Schopnost nasávající/rozvádějící vrstvy 46 převzít a přemístit výměšky je zde uvedena jako horizontální poměr nasávání/ rozvádění tekutin. Tento poměr může být označen jakoukoli zkrácenou formou tohoto výrazu. Tento výraz horizontální poměr nasávání/rozváděrií tekutin se týká poměru, při němž nasávájír cí/rozvádějící vrstvy 46 umožňují tekutině vycházející z bodového zdroje vstoupit a proudit ve 'svém vnitřku za situace, kdy příslušná vrstva je pod předem stanoveným tlakem. Tento poměr je měřen v podmínkách horizontálního testu nasávání/rozvádění tekutin, jenž je popsán v části 5. Výraz bodový zdroj, který je zde použit, označuje druh zdroje tekutiny, který je uveden v části 5. Tento bodový zdroj však neoznačuje jednotlivé kapky tekutin či podobně.

Požadovaný horizontální poměr nasávání tekutin nasávajících/rozvádějících vrstev 46 různě závisí na účelu použití absorpčního artiklu, protože existuje požadavek ovládat určité množství tekutin v souvislosti s volbou využití takového absorp čriího artiklu. Inkontinentní vložka 20 předvedená na obr. 1-3 je určena pro dospělé trpící od střední k těžké močové inkontinenci. V tomto případě by měl být horizontální poměr nasávání tekutin nasávajících/rozvádějících vrstev 46 přinejmenším 8,0 krychlových centimetrů syntetické moči za sekundu tehdy, je-li nasávající/rozvádející vrstva 46 testována pod tlakem 0,4 libry na čtverečný palec (tj. 28 gramů na 1 čtverečný centimetr). Nej vhodnější horizontální poměr nasávání tekutin vrstev 46 je přinejmenším 12 cm za sekundu pod tlakem 0,4 psi (28 g/cm ). V alternativních použitích může být horizontální poměr nasávání/ rozvádění tekutin nižší, a to asi 2 cm za sekundu syntetické 2 moči při tlaku 28 g/cm . Právě uvedený poměr by mohl být vhodný 3 pro použití v případě hygienických vložek a poměr 4 cm za sekundu by mohl být vhodný pro využití v případě jednorázových plenek. Nasávající/rozvádějící vrstvy 46 by měly vhodně udržovat požadované horizontální poměry nasávání/rozvádějí po předchozím zvlhčení tělovými výměšky.

Je upřednostňováno, aby nasávající/rozvádějící vrstvy 46 byly za vlhka dostatečně pružné tak,že příčné roztažení po stla čení za vlhka bude přinejmenším 80 % po předchozím stlačení na 25 % jejich šířky. K určení tohoto příčného roztažení po předchozím stlačením jepoužit vzorek materiálu nasávájící/rozvádějící vrstvy se stanovenou šířkou, terý je namáčen do syntetické moči do úplného nasycení. Nasycený vzorek je umístěn na upínací podložku mezi stejné paralelní čelisti. Čelisti se přibližují k sobě tak, že zmenší šířku vzorku o 75 %, a jsou udržovány v této zúžené pozici 30 sekund. Poté jsou čelisti uvolněny a vzorek se může po dobu 30 sekund roztahovat, přičemž je měřen stupeň roztahovatelnosti šířky. Roztažená šířka vyjádřená v procentech ve vztahu k celkové šířce je příčné roztažení po předchozím stlačení.

Jiný typ vrstev, které jsou obsaženy v absorpčním jádru 42 jsou shromaždující vrstvy 48. Tyto vrstvy 48 slouží k ukládání výměšků, které k nim byly dopraveny prostřednictvím na- j sávájící/rozvádějící vrstvy umístěné nad (a nasávající/rozvádějící vrstvou, která leží níže, pokud je takto přítomna) každou shromaždující vrstvou 46.

Shromaždující vrstvy 48 nemusí být obzvláště efektivní v rozvádění výměšků do dalších částí jádra 42. Tento požadavek je účelně plněn nasávajícími/rozvádějícími vrstvami 46. (Shromaždu jící vrstvy 48 by však měly umožnit výměškům pohyb uvnitř svého materiálu za účelem nezbytnosti účelně využít kapacitu takové shromaždující vrstvy).

Shromaždující vrstvy 48 proto mohou být řešeny a zhotovovány bez nadměrného zatížení požadavky rozvádění výměšků. Takové požadavky by omezily kapacitu shromaždování jádra snížením koncentrační a vstřebávací rychlosti absorpčních gelatinující ch materiálů, které jsou v absorpčním jádru obsaženy.

Shioiaždovací vrstvy 48 mají vhodnou schopnost ukládat vyměšky tak rychle, jak jsou dopravovány do jejich vnitřku nebp dokonce rychleji. Absorpční jádro 42 má upřednostňované takovou konstrukci, v níž výměšky budou mít vždy místo k rychlému ukládání až do úplného naplnění kapacity tohoto absorpčního jádra 42. Taková absorpční jádra by neměla trpět dřívějšími problémy, jako je gelová blokace, které způsobovaly, že jádra mnoha dopjosud vyvinutých absorpčních artiklů byla předčasně zahlcena, aniž by byla využita jejich celková kapacita.

Shromaždovací vrstvy 48 podle předkládanéhovynálezu obsahují přinejmenším částečně vysoce rychle absorpční gelatinující materiály. (To znamená, že shromaždovací vrstvy mohou obsahovat tyto vysoce rychle gelatinující materiály částečně nebo zcela). Výraz absorpční gelatinující materiály, jenž je zde použit, označuje ve vodě nerozpustné, účinkem vody bobtnající polymerní látky, které mají schopnost vstřebávat vodu v takové míře, která je přinejmenším desetinásobkem váhy této látky v suchém stavu.

Výraz vysoce rychlé absorpční gelatinující materiály zda označuje takové absorpční gelatinující materiály, které mají schopnost vstřebávat výměšky v takovém poměru, kdy dosáhnou· přinejmenším 50 % a nejlépe přinejmenším 90 % své kapacity za 10 vteřin nebo méně. Procentuální poměr této kapacity může být měřen s použitím testu čajového sáčku, který je vysvětlen v části 5.

Dalším způsobem vyjádření poměru, v němž absorpční gelatinující materiály pohlcují roztoky, je vyjádření vztahu k váze takových materiálů (například poměr absorpce v gramech za sekundu v případě jednoho gramu absorpčního gelatinujícího materiálu). Vyjádřeno tímto alternativním způsobem to znamená, že upřednostňovanými absorpčními gelatinující materiály jsou ty materiály, které mají celkovou kapacitu nejméně v hodnetě 25ti násobku v tekutinách a mají schopnest vstřebávat roztoky v poměru přinejmenším 0,8 gramu za sekundu na 1 gram absorpčního gelatinujícího, materiálu (to odpovídá 40 % kapacity specifikované v předchozím textu), lépe 1,25 gramu za sekundu na 1 gram tohoto mateiálu a nejlépe 2,25 gramům za sekundu na 1 gram absorpčního gelatinujícího materiálu (odpovídá to poměru -90 % kapacity). (Všechny odkazy na násobky váhy, které mohou absorpční gelatinující materiály vstřebat, se týkají násobků váhy v jejich suchém stavu).

Vhodné vysoce rychle gelatinující absorpční materiály jsou v současnosti dostupné v mnoha rozdílných podobách. Jednou z těchto podob je granulovitá podoba. Výraz granulovitá zde označuje granule v jakémkoli tvaru, a to tablety nebo vločky. Příklady granulovitých absorpčních gelatinujících materiálů (ačkoli ne nutně vysoce rychle gelatinujících absorpčních materiálů) jsou vyráběny podle patentu USA 4,654,039 vydaném 31.3.

1987 Brandtovi a spol., který je zde zahrnut ve formě odkazu, několik typů absorpčních gelatinujících materiálů je probráno v patentu USA 4,781,711 autora Houghtona a spol., který zde již byl uveden ve formě odkazu. Upřednostňovanou formou absorpčních gelatinujících materiálů určenou pro předkládaný vynález je však vláknitý vysoce rychle gelatinující materiál.

Výraz vláknité absorpční gelatinující materiály zde označuje ty absorpční gelatinující materiály, které mají podobu vláken. Tato vlákna (ačkoli ne nutně vysoce rychle gelatinující vláknité absorpční materiály) jsou podrobněji popsány v patentu USA 4,855,179 vydaném 8.8.1989 Bourlandovi a spol., jenž je zde zahrnut ve formě odkazu. Výraz vláknité absorpční gelatinující materiály zde zahrnuje absorpční gelatinující materiály v podobě vláken, která zcela obsahují absorpční gelatinující materiál, a dvousložková vlákna, která obsahují přinejmenším částečně jiné materiály, jejichž povrch je pokryt absorpčními gelatinujícími materiály.

Vlnité absorpční gelatinující materiály jsou upřednostňovány z několika důvodů. Tyto materiály mohou být snadno přidávány do struktury bezvřetenově tkaného materiáflu. Vláknité absorpční gelatinujícírmateriály zůstávají'na svém místě lépe než obdobné materiály v ňěkteré jiné podobě, vyvíjejí-li na ně tlak stlačovácí a jiné síly. Navíc tyto vláknité absorpční materiály jsou celkově poddajnější a pružnější ne^ granulovité absorpční gelatinující materiály. Vláknité absorpční gelatinující· materiály mají také menší tendenci způsobovat díry výborní vrstvě 36, jsou-li v suchém stavu, jak je tomu v případě jiných tvarů takových materiálů.

Vláknité absorpční gelatinující materiály mohou být rozloženy po celé vrstvě materiálu, takže jsou celkově v dostatečné vzdálenosti od sebe. Výsledkem tohůto rysu je, že vláknitý absorpční gelatinující materiál bude mít omezenou tendenci přicházet vzájemně do styku a způsobovat gelovou blokaci při vstřebávání tekutin a bobtnání.

teVhodný vláknitý vysoce rychle gelatinující absorpční ma riál je znám jako FIBERSORB SA7000 a nabízí ho Areo Chemical Comapany v Newton Square, Pensylvania. FIBERSORB SA7000 má schopnost vstřebávat tekutiny v poměru přinejmenším 1,9 gramu za vteřinu na 1 gram tohoto materiálu. Obzvláště upřednostňov ný vláknitý vysoce rychle gelatinující absorpční materiál je znám jako FIBERSORB SA7200'a je rovněž vyráběn v Areo Chemica. Comapany, ale není komerčně dostupný. FIBERSORB SA7200 má sfchi nost vstřebávat tekutiny v poměru přinejmenším 2 gramy za sekundu na 1 gram tohoto materiálu.

Použití vysoce rychle gelatinujících absorpčních mateři, je rozhodující, protože účinkem jejich vysoké rychlosti mohou aopálů podstatně přispívat k okamžitému využívání kapacity absorpčního jádra 42. Absorpční gelatinující materiály, které byly obvykle využívány v doposud známých absorpčních artiklech, vyžadovaly několik sekund nebo minut k dosažení podstatné úrovně absorpční kapacity. Proto byly málo účinné v průběhu rychlého pronikání výměšků do absorpčních artiklů.

Významné může být také smíchání dalších materiálů s vysoce rychle gelatinujícími absorpčními mateiály v sbromažcíujících vrstvách 48. Existuje několik důvodů pro začlenění takových materiálů do shromažďujících vrstev £8. Tyto materiály mohou být použity pm udržování granulí nebo vláken absorpčního gelatinujícího materiálu na svém místě. Mohou být také použity k upevnění absorpčního gelatinujícího materiálu nebo dalších složek shromažďující vrstvy 48 k sobě. Mohou být využity k udržování odstupů mezi jednotlivými granulemi nebo vlákny absorpčního gelatinujícího mateiálu v zájmu zajištění přiměřeného prostoru, který je třeba pro bobtnání tohoto materiálu do plné velikosti, když naplňuje svou absorpční kapacitu.

Tyto další materiály, které mohou být dodávány do shromažďujících vrstev 48, jsou různými typy materiálů, jež byly specifikovány v předchozím textu pro využití v nasávajících/rozvádějícíbh vrstvách 46, a podle možnosti mezi tyto materiály patří určité typy pojiv.

Jak je však níže detailněji vysvětleno, charakteristiky (jako je složení materiálu, hustota, plošná váha a horizontální poměr nasávání tekutin) shromažďujících vrstev 48 nemusí být stejné jako v případě nasávajících/rozvádějících vrstev 46♦ Související proporce typů materiálů, zvláště množství syntetických vláken, by však neměly být menší než je rozsah jejich použití v nasávajících/rozvádějících vrstvách 46, protože je rozhodující mít větší absorpční kapacitu ve shromažďujících vrstvách 48. Specifická množství použitých' materiálů budou uvedena níže.

Pojivá, jako jsou pojivová vlákna, jsou využívána ke spojování vláken, která jsou obsažena ve shromažďujících vrstvách 48, k sobě a ke spojování těchto vláken s používanými vysoce rychle gelatinujícími materiály.

Jestliže je použito vhodné pojivové vlákno, mělo by mít schopnost spojit se s typy vláken, které jsou zde uváděny a.

jsou vhodné pro využití Ve shromažčujících vrstvách 48 při teplotách, které jsou nižší než bod, při kterém by se tato vlákna začala tavit. Upřednostňované pojivové vláxno je známo jako KODEL 410 a vyrábí je Eastman Chemical Products, lne. v Kingstonu, Tennessee.

Složení materiálů použitých k sestavení stuonažáujících vrstev 48 mohou být obměňována v rámci určitých norem. Procentuální poměry složení materiálu týkající se tohoto popisu jsou stanovavány podle váhy, aniž by byly specifikovány další údaje. Procentuální vyjádření musí dohromady tvořit 100 % součtu jednotlivých složek. Navíc všechna procentuální zastoupení (a horizontální nasávání/rozvádění tekutin) vyjádřená v tomto popisu a připojených patentových nárocích se týkají absorpčních artiklů, které mají specifikovaná procentuální množství měřená v některých částech příslušné vrstvy (tzn. přinejmenším v některé části absorpčního*.artiklu) bez ohledu na to, zda celá vrstva má stejné procentuální složení.

shromažďující vrstvy 48 mohou obsahovat od 10 % do 100 % vysoce rychle gelatinující absorpční materiály? do 80 % přírodní vlákna, jako je dřevitá buničina; do 80 % syntetická vlákna, jako jsou polyesterová vlákna; do 80 % křížně vedená celulózová vlákna; a do 20 % pojivová vlákna. I když jsou shromažďující vrstvy 48 popisovány se složkami do určitého procentuálního množství, znamená to, že takové materiály mohou být ve vrstvě použity, ale nemusí v ní být přítomny. Jinými slovy řečeno, vrstva nemusí obsahovat žádný materiál (0 %) nebo může mít materiál přítomen v malém procentuálním množství, jako je 0,i % a určené procentuální množství materiálu (např. 30 %). Jednou ze zvláště upřednostňovaných shromažáovacích vrstev 48 je tepelně upevňovaná směs,která obsahuje 50 % absorpčního gelatinujícího materiálu FXBERSORB SA7000, 30 % dřevité buničiny a 20 % pojivových vláken KODEL 410.

Existuje řada výrobních postupů, které mohou být použity k výrobě shromažčujících vrstev 48. Tyto vrstvy mohou být například zhotovovány vzdušným kladením nebo mykáním. Upřednostňovaná shromažďující vrstva 48 je vzduchem kladená směs vysoce rychle gelatinujícího absorpčního materiálu a kladené vrstvy

Obvyklý proces kladení vzduchem využívá promíchání složek ve vzduchu a srážení s uspořádáním na formovací podložce. Může být využit jakýkoli proces kladení vzduchem. Shromažďující vrstvy 48 by měly mít plošnou váhu od 0,01 do 0,80 gramu na čtverečný palec (od 20 do asi 1200 gramů na čtverečný metr) a hustotu nižší než 3 gramy na krychlový palec (asi 0,183 gramu na čtverečný centimetr). Obdobně jako v případě nasávajících/ rozvádějících vrstev 46 se mohou charakteristiky (např. složení materiálu, plošná váha a hustota) odlišovat, je-li použita více než jedna shromaždovací vrstva 48.

V případě uspořádání předvedeného na obr. 1 - 3 se dvěma shromažďujícími vrstvami má horní, první shromaždující vrstva 48' plošnou váhu od 0,01 do 0,4 gramů na čtverečný palec (zhruba 20 až 600 gramů na čtverečný metr), nejlépe však 0,2 gramu na čtverečný palec (asi 300 gramů na čtverečný metr), a hustotu nižší než 2 gramy na krychlový palec (0,12 gramu na krychlový cěntimetr). Dolní, druhá shromaždovací vrstva 48 má plošnou váhu od 0,2 do 0,8 gramu na čtverečný palec (asi 300 až 1200 gramů na čtverečný metr), nejlépe však 0,4 gramu na čtverečný palec (zhruba 600 gramů na čtverečný metr) a hustotu menší než 2 gramy na krychlový palec (0,12 gramu na krychlový centimetr).

Rozdílné vrstvy několikavrstvového absorpčního jádra 42 mohou být spojeny k sobě jakýmikoli vhodnými prostředky, jako je sprejové lepení, nebo mohou být nespojeny.

Když je použito více dvojic vrstev než pouhé jedné dvojice (tzn. když jsou uplatněny dvě a více nasávající/rozvádějící vrstvy a dvě a více shormaždující vrstvy), mělo by existovat nějaké vzájemné propojení mezi jednotlivými dvojicemi vrstev, protože jinak by výměšky nemohly celkově procházet plnou shromaždující vrstvou (jako je první shromaždující vrstva 48* předvedená na obr. 2) do pod ní umístěných nasávajících/rozvádějících vrstev a shromaždujících vrstev vlivem omezení volného prostoru a nabobtnání absorpčních gelatinujících materiálů. Zcela naplněná shromaždující vrstva bude mít tendenci blokovat proud výměšků. Proto by měly dvojice vrstev obzvláště však nasáva jící/rozvádě jící vrstvy 46 v každém páru, ve vzájemném propojení umožňujícím tekutinám proudit. Výraz proudění tekutin jednoduše znamená, še tekutiny by měly procházet mezi vrstvami nebo dvojicemi vrstev. Toto proudění tekutin mezi vrstvami může být zajištěno různými vhodnými prostředky. Například v uspořádání předvedeném na obr. 1-3 existuje přinejmenším jeden průchod 50, který umožňuje tekutinám procházet z první nasávající/rozvádějící vrstvy 46 do pod ní umístěných vrstev, jako je druhá nasávající/rozvádějící vrstva 46.

Výraz průchod zde označuje strukturu, přes kterou mohou výměšky proudit z jedné vrstvy do jiné. Průchod 50 může být jakákoli vhodná struktura, která umožní výměškům proudit z horní nasávající/rozvádějící vrstvy do níže umístěné nasávající/rozvádějící vrstvy. Výraz průchod tedy není omezen pou-f ze na strukturu zvláštního tvaru. Vhodný průchod může například obsahovat jeden nebo více otvorů, jeden nebo více kousků teku^ tiny propouštějícího materiálu, který propojuje takové dvě vr$t vy, nebo by mohl obsahovat části samotných vrstev či uspořádání jejich vzájemného propojení,anebo může využít jednoduchého doby ku těchto vrstev. Navíc nebo jako alternativa k uvedenému může průchod obsahovat oblast s malou hustotou nebo jiné typy struktur uvedených v patentové přihlášce; USA sériové číslo 07/198, 032 podané 24.5.1988 pod jménem George S. Reising a spol., která zde již byla formou odkazu zmíněna, a v patentu USA 4,880, 419 vydaném 14.11.1989 Irvingu S. Nesovi, jenž je zde rovněž zahrnut ve formě odkazu.

Jestliže průchod 50 obsahuje jeden nebo více otvorů 52, existuje několik faktorů, které by měly být vzaty v úvahu. Otvory 52 by měly být vhodně umístěny a měly by mít dostačující velikbst, aby přemisťovaly výměšky z jedné vrstvy do jiné. Otv ry 52 by měly být umístěny v místech, kde by se jinak výměšky hromadily po naplnění horní shromažďující vrstvy nebo vrstev. Obvykle je toto místo bezprostředně pod oblastí, kde jsou výe měšky zachycovány nejdříve na inkontinetní vložce 20 (označováno jako oblast nebo zóna obvyklého zachycování výměšků). Otvory 52 by proto měly být umístěny v každé shromažďující vrstvě 48 mezi příčnou středovou osou t a’předním koncovým okrajem 24a (tj. v přední polovině inkontinentní vložky 20). Šířka otvorů :

by měla být volena tak, aby se tyto otvory 52 neuzavřely tehdy, Když je při použití tato inkontinentní vložka stalčena v příčném směru nebo když absorpční gelatinující materiál nabobtná po zvlhčení. Inkontinentní vložka 20 může mít jakýkoli počet otvorů 52.» a to od jednoho do skutečně neomezeného množství nebo násobků otvorů.

Oblast, v níž by měly být otvory 52 vhodně umístěny, pokrývá přinejmenším takovou část, která je předvedena přerušovanými čarami na obr. 4. Tato oblast má tvar rovnoramenného trojúhelníku. Základ tohoto rovnoramenného trojúhelníku je celkově kolmý na podélnou středovou osu 1 a je vzdálen zhruba 2 palce (asi 5 cm) od předního koncového okraje 24a inkoniinentnícvložky 20. Délka základu oblasti ve tvaru trojúhelníku je asi 2 palce (5 cm). Výška je asi 3 palce (7,6 cm). Oblast ve tvaru trojúhelníka pokrývá zhruba 3 čtverečné palce (asi 19 čtverečných centimetrů).

Obzvláště upřednostňovaný průchod 50 je předveden na obr. 1-3. Průchod 50 předvedený· aa··.obr. 1-3 obsahuje jediný otvor 52 v první shromažďující vrstvě 48'. Věříme, že, existuje-li pouze jeden otvor 52 ve shromažďující vrstvě nebo vrstvách 48, musí být rozměry tohoto jediného otvoru 52 příslušně větší, aby se předešlo tendenci jeho uzavření při používání inkontinentní vložky 20 a aby byly proudy výměšků zavedeny do dolních vrstev. Otvor 52 je veden po celé délce první shromažďující vrstvy 48* v uspořádání předvedeném na obr. 1 - 3. Na uspořádání předvedeném na obr. 1 -;3 je šířka otvoru 52 větší v první koncové oblasti 28 než v částech středové oblasti 30 a v druhé koncové oblasti 32 inkontinentní vložky 20. Šířka otvoru 52 v první koncové oblasti je upřednostňované přinejmenším 2 palce (asi 5 cm). Upřednostňovaný otvor 52 předvedený na obr. 1 - 3 má podélné boční steny, které sledují zakřivení podélných bočních okrajů 22 inkontinentní vložky 20.

Shromažďující vrstva 48 'a otvor 52 na uspořádání znázor:r něném na obr. 1-3 mohou být chápány i •jiným způsobem, protože otvor 52 je relativně široký a 'prochází celou délkou jádra

42. Shřomažďující vrstva 48'může být chápána jako sestava dvou prunů materiálu 48a' a 48b', na rozdíl od vrstvy s otvorem. Jestliže je první shromažďující vrstva chápána tímto způsobem, pak pruhy 48a' a 48b', které tvoří první shřomažďující vrstvu 48', mají vhodnou šířku od asi 2 do 4 cm-(0,75 do 1,5 palce ).

Obr. 4 předvádí jiné uspořádání inkontinentní vložky 2Q, která má jediný otvor 52 v oblasti obvykléao zachycování tekutin.

Ua obr. 4 rnuža být otvor 52 nejblíže k přednímu koncovému okra32 ji 24a vyměřen směrem k příčné středové ose t ve vzdálenosti asi 2,54 cm, protože výměšky nebývají zachycovány v oblasti mezi otvorem 52 a předním koncovým okrajem 24a vložky 20.

Obr. 5 předvádí další inkontinentní vložku 20 mající množství otvorů 52. Pokud existuje množství otvorů 52 ve shromažďující vrstvě 48, pak každý otvor 52 může být menší než otvor 52 předvedený na obr. 4. Tím bude existovat menší tendence současného uzavření všech otvorů 52. Otvory 52 by však neměly být tak malé, aby po nabobtnání zablokovaly průchod, jenž je otvory 52 vytvořen. Každý otvor 52 bude mít vhodnou šířku přinejmenším 1/4 palce ( asi 0,65 cm ), i když jsou možné i menší šířky. Gtvpr nebo otvory 52 mohou být kruhové ( obr. 5 ) nebo mohou mít jakýkoli jiný vhodný tvar, např. čt\ercový, obdélníkový, oválový a nepravidelný.

3. Doplňkové součásti absorpčního artiklu

Inkontinentní vložka může' být na svých stranách vybavena přepažujícími štítky. Inkontinentní vložka 20 předvedená na obr.l je vybavena podélnými přepažujícími štítky 56 na každém podélném okraji 22 a příčnými přspažujícími štítky na koncových okrajích 24

Podélné přepažující štítky 56 slouží především dvěma účelům, i když by mohly plnit i další funkce.

Podélné přepašující štítky 56 za prvé slouží jako zábrany proti úniku těch výměšků, které jsou v procesu přemistování v nasávajích/rozvádějících vrstvách 46 na podélných okrajích >

inkontinentní vložky 20.. Jak již bylo vysvětleno, jsou materiály vybrané pro zhotovování nasávacích/rozvádějících vrstev 46 obvyxla velmi výkonné při přemistování tekutých výměšků ve směrech na rovině vložky. To je zvláště výrazné, jsou-li nasáva jící/rozvádějící vrstvy zcela vyrobeny ze syntetických vláken, protože taková vlákna nevstřebávají tekutiny. V takových uspořádáních budou tekutiny přamistovány tak rychle, že budou doslova scřikat ze stran jádra 42, pokud jim v tom nabude zabráněno. Aby se tak nestalo, jsou zavedeny zábrany v podobě podélných přepažujících štítků 56.

Je důležité, že se tato první funkce podélných přepažujících štítků 56 liší od funkce konvenčních zábranových nožních manžet apod. Konvenční zábranové nožní manžety slouží především k ukládání výměšků, které vytvářejí kaluže na hornívrstvš nebo absorpčním jádru absorpčního artiklu, a brání v jejich úniku z absorpčního artiklu. Takto vytvářejí tyto konvenční zábranové nožní manžety postavenou potřebnou překážku proti proudům výměšků. V ideálním případě v souladu s předkládaným vynálezem by nemělo existovat žádné vytváření kaluží na absorpčním gádřu, a proto podélné přepažující štítky 56 mohou ležet naplocho na horní vrstvě 34. Alternativně mohou být umístěny mezi jádrem 42 a horní vrstvou 34 a mohou ležet naplocho na jádru 42.

Druhou funkcí podélného přepažujícího štítku je řídit výměšky k těm místům jádra 42, která mají volnou kapacitu pro vstřebávání. Tekuté výměšky, které jsou zachycovány na jádru 42, jsou rozváděny nasávajícímí/rozvádějícími vrstvami 46 radiál ně vnějším směrem od místa zachycení. Protože jádro 42 jé zhotoveno relativně úzké ve srovnání s jeho délkou, dospějí tekuté výměšky k podélným okrajům 42C jádra 42 daleko rychleji než ke koncům 42d absorpčního jádra 42. Podélné přepažující štítky 56 řídí výměšky směrem ke koncům 42d jádra 42, zvláště k zadnímu 'konci 42djádra 42. Protože je při užívání zadní koncový okraj 24b vložky 20 typicky nižší než přední koncový okraj 24a, budou mít tekutiny tendenci proudit vlivem gravitace k zadnímu koncovému okraji 24b podél podélných přepažujících štítků 56.

Inkontinentní vložka 20 může být také opatřena jedním nebo několika příčnými přepažujícími štítky 56 na koncových okrajích 24. Vuspořádání předvedeném na obr. 1 má inkontinentní vložka 20 příčný přepažující štítek 58 na obou koncových okrajích 24.

V alternativních uspořádáních může mít inkontinentní vložka podle předkládaného vynálezu pouze jeden příčný přepažující štítek 58. V takovém případě by měl být tento štítek 58 vhodně umístěn u zadního koncového okraje 24 b, protože výměšky by mohly spíše unikat ze zadníhokoncového okraje 24b než z předního koncového okraje 24a, protože (jak bylo vysvětleno) přední 'koncový okraj 24a ke při používání ve vyšší poloze. Tekuté výměšky nebudou mít obecně tendenci unikat předním koncovým okrajem 24a vložky 10, ačkoli v jádře na tomto konci vložky jsou kapilární vlákna.

Přepažující štítky mohou být vyrobeny z celé řady materiálů, jako jsou polyetylén, polypropylén, polyester, umělé hedvábí, nylon, pěny, plastikové filmy, tvarované filmy a ela,s tické pěny. K jejich výrobě může být použito řada výrobních postupů. Například tyto přepažující štítky mohou být tkané, bezvřetenově tkané(tj. spřádané, mykané apod.). Obzvláště upřednostňovaný přepažující štítek má dvouvrstvovou strukturu obsahující vrstvu z bezvřetenově tkaného materiálu a polyetylénový film. V jiných alternativních uspořádáních mohcuu přepažující štítky obsahovat materiál, jako je málo lepivý nebo nelepivý tavitelný materiál, který je na inkontinentní vložku '.20 natištěn. Takové alternativní typy přepažu jících štítků mohou být natištovány jakýmkoli vhodným způsobem, včetně hlubotisku nebo flexografických potištovacích procesů.

Je-li tak stanoveno, může být inkontinentní vložka 20 opatřena dodatečně křidélky 60,která vycházejí vnějším směrem od každého podélného okraje 22 inkontinentní vložky 20. Křidélka 60 mohou mít jakýkoli vhodný tvar. Vhodná křidélka 60 mohou například být vyrobena podle patentů USA 4,589,876 z 20.5.1986 a 4,687,478 z 18.8.1987 autora Van Tilburga, které jsou zde zahrnuty ve formě odkazů.

Jak je předvedeno na obr. 2, může být k prádlu směřující strana 36b navíc opatřena prostředky ppo upevnění inkontinentní vložky 20 ke spodnímu prádlu uživatele (upevňovací prostředky) 62. Upřednostňované upevňovací prostředky 62 mohou být opatřeny mechanickým upevňovačem nebo vhodněji přilnavými upevňovacími prostředky, jako je na tlak citlivé lepidlo. Na tlak citlivé lepidlo může být naneseno na k prádlu směřující stranu 36b podpůrné stěny 36 v mnoha různých podobách.

Mezi tyto podoby, ale bez omezení na pouhý proužek lepidla

62 podál podélné středové osy 1 inkontinentní vložky 20 (předvedené na obr. 1), patří dva paralelní, proužky lepidla, dva symetrické, vypouklé vnějším směrem orientované proužky lepidla, celkově uprostřed umístěné obdélníkové náplasti nebo náplasti s lepidlem umístěné u vzdálenějšího konce jednotlivých křidélek 60 (tzn. u konců, které jsou nejdále od podélné středové ošy 1_). Je-li lepidlo naneseno v podobě proužků, pak jsou tyto proužky od zhruba 10 do 20 cm dlouhé a od asi 5 do 35 mm široké. Je-li lepidlo naneseno na podpůrnou stěnu 36 na celkově uprostřed umístěnou obdélníkovou náplat (není předvedeno), pak by mělo pokrývat od zhruba 30 do 70 % plochy k prádlu směřující strany 36b podpůrné stěny 36.Vhodná lepidla nabízí Century Adhesive jako výrobek číslo A 305-4 nebo Anchor Continental lne., 3 Sigma Division v Covingtonu, Ohio.

4. Alternativní uspořádání předkládaného vynálezu

Existuje řada možných alternativních uspořádání absorpčního artiklu 20 podle předkládaného vynálezu, v nichž je uplatněno několikavrstvové absorpční jádro 42. Mezi ně patří,ale nikoli v konečném omezení, níže popsaná uspořádání.

V prvním alternativním uspořádání, které může být probráno s odvoláním na obr.. 1-3, může být horní vrstva 34 vynechána a nejvyšší nasávající/rozvádějící'-vrstva 46 může plnit stejné funkce, jaké obvykle plníhorní vrstva 34. Jiným způsobem vysvětlení tohoto uspořádání by mohlo být to, že horní vrstva 34 a nejvyšší nasávající/rozvádějící vrstva 46jsou jedno a totéží-lateriál nasává jící/rozvádě jící vrstvy je zde vhodný pro použití ve funkci horní vrstvy, protože rychle vysychá a tím poskytuje suchý povrch, který je ve styku s kůží uživatele.

V 'jedné verzi tohoto alternativního uspořádání může být první nasávající/rozvádějící vrstva 46 upravena v podobě jedné nebo několika vrstev nebo souvrství, přičemž každá vrstva má své zvláštní charakteristiky. Například nejvyšší vrstva první nasávající/rozvádějící vrstvy 46 by mohla obsahovat takovou strukturu materiálu (jako je bezvřetenově tkaná struktura z 3 denierových vláken), která je měkká a pohodlná při doteku s kůží uživatele a zbytk této první nasávající/rozvádějící vrstvy 46by mohl obsahovat bezvřetenově tkanou strukturu

- 36 z 15 denierových vláken.

V tomto prvním alternativním uspořádání může být několikavrstvové absorpční jádro 42 podle předkládaného vynálezu označováno -jako několikavrstvové absorpční těleso spíše než jádro, protože bude umístěno a upevněno přímo na podpůrnou stěnu 36j a nebude takto uloženo mezi dvě součásti,kterými jinak jsou horní vrstva 34 a podpůrná stěna 36.

Obr. 6 předvádí další možné alternativní uspořádání několikavrstvového absorpčního jádra 42 podle předkládaného vynálezu. V uspořádání předvedeném na obr. 6 obsahuje mechanismus přemisťující tekutiny z horní nasávající/rozvádějící vrstvy 46' jádra 42 do dolní nasávající/rozvádějící vrstvy 46 části materiálu nasávající/rozvádějící vrstvy, které bběluvedené vrstvy 46*a 46 vzájemně propojují (nebo spojují). Tímto materiálem ; mohou být kousky, které jsou vyvedeny z první a druhé nasávající/rozvádějící vrstvy 46a 46. Materiál, který spojuje před metné vrstvy by mohl být součástí jedné z těchto vrstev nebo, jak je předvedeno aa obr. 6, součástmi obou nasávajících/rozvádě jících vrstev (v jedné verzi uspořádání předvedeného na obr. 6 mají obě nasáva jící/rozvádě jící'?vrstvy stejnou materiálovou strukturu). Části nasávajícího/rozvádějícího mateiálu, které spojují první a druhou nasávající/rozvádějící vrstvu, mohou spojovat tyto vrstvy po celém jejich obvodu nebo jen v něk~ terýcn částech, jako jsou např. podélné okraje. Rozdílné způsoby propojování nasávajících/rozvádějících vrstev mohou být použity navíc nebojako alternativa otvorů 52, předvedených v uspořádání na obr. 1-3.

Obr. 7 předvádí alternativní uspořádání umožňující přemisťování výměšků z první nasávající/rozvádějící vrstvy 46do druhé nasávající/rozvádějící vrstvy 46. V uspořádání předvedeném na obr. 7 je jedna nebo několik nasávajících/rozvádějících vrstev 46 jednoduše zhotoveno s větší šířkou (nebo délkou či obojí) než je prostřední shromažďující vrstva £8, takže nasávující/rozvádějící vrstvy 46 se dotýkají. V tomto alternativním uspořádání není třeba, aby byly nasávající/rozvádějící vrstvy 46 propojeny, protože jsou v přímém kontaktu.

- 37 Obr. 8 předvádí upřednostňované alternativní uspořádání, v němž je několikavrstvové absorpční jádro 42 podle předkládaného vynálezu vsazeno do inkontientní vložky (kalhotek) 20' kalhotkového typu. Inkontinentní vložky kalhotkového typu 20 mají obecně stejné součásti, které byly v předchozím textu popsány (podélná a příčná středová osa 1. a první koncová oblast 28, středová oblast 30, druhá koncová oblast 32; horní vrstva 34, podpůrná stěna 36, jádro 42 *apod. ) Navíc kalhotky 20*také mají plochy (nebo ouška) 66 jak na první koncové oblasti ,28 tak i na druhé koncové oblasti 32, které přiléhají k podélným okrajům 22, a elasticky stahovatelné nožní manžety £8. Plochy 66 jsou ty části kalhotek 20které obepnou (přinejmenším částečně) pas uživatele, jsou-li kalhotky upevněny. V dalších uspořádáních mohou být plochy 66 vynechány a inkontinentní artikl může být opatřen jinými prostředky, které ho udrží na svém místě. Kalhotky 20'mají také upevňovací systém pro vytvoření postranního uzavření. Může být použit jakýkoli upevňovací systém, jenž je v této oblasti znám, jako:např. pásková poutka 70 předvedená na obr. 8.

V tomto uspořádání je několikavrstvové absorpční jádro 42 podle předkládaného vynálezu subkomponentem kalhotek 20'. Vícevrstvové absoprční jádro 42 podle předkládaného vynálezu může být označeno jako několikavrstvové absorpční těleso v takovém případě, kdy je vyznačen fakt, že je pouze jednou částí absorpčního jádra 42( Jak je předvedeno.ma obr. 8, několikavrstvové absorpční těleso 42 má menší šířku i délku než několik dalších součástí absorpčního jádra 42' kalhotek 20'. Výraz subkomponent zde znamená to, že několikavrstvové absorpční těleso 42 je pouze jednou součástí (komponentem) absorpční-ho jádra 42a že mezi horní vrstvou 34 a podpůrnou stěnou 36 se nacházejí další absorpční součásti. Několikavrstvové absorpční těleso 42 má celkově obdélníkový tvar a je prakticky úŘlnš umístěno ve středové (rozkrokové) části kalhotek 20*.

Na obr. 9 je předveden průře'z kalhotek 20'. Pro jednoduchou názornost je na obr. 9 předvedeno několikavrstvové absorpční těleso 42 podlepředkládaného vynálezu. Mělo bybýt zřejmé, že několikavrstvové-absorpční těleso 42 v tomto uspořádání může být jakoukoli variantou několikavrstvového absorpčního jádra 42 vysvětlenéno v tomto popisu. Jak je předvedeno na průřezů·,. je několikavrstvové absorpční těleso 42 obaleno málo hustým (nebo vysoce vzdušným) obalem z materiálu, který má schopnost přemisťovat tekutiny (tekutiny přemisťujícím obalem nebo obalem) 72. V jednom upřednostňovaném uspořádání má tento vzduš ný obal 72 navýšení zhruba 1,6 mm, je-li měřen naplocho rozbalen pod tlakem asi 0,1 psi (7 g/cm ). Několikavrstvové absorpční těleso je umístěno na vrstvě (jinými slovy pokrývá) shromažďujícího materiálu, jako je vrstva vláken kladených vzduchem 74. V upře nostňovaném uspořádání má tato vrstva vláken kladených vzduchem 74 plošnou váhu zhruba od 0,1 do 0,5 gramu 780 gramů na čtverečmý metr). Tyto součásti tohoto uspořádání (obal 72 a vrstva vláken kladených vzduchem 74) mohou být buď upevněny k sobě a/nebo k dalším součástem kalhotek 20ýjako je několikavrstvové absorpční těleso 42 a horní vrstva 34 či podpůrná stěna 36 nebo upevněny být nemusí.

V tomto upřednostňovaném uspořádání slouží vrstva vláken kladených vzduchem 74 jako dodatečná shromažďovací vrstva. Tato vrstva je užitečná v případě inkontinentních výrobků kalhotkového typu a je určena k použití osobami, které trpí silnou inkontinencí, protože je specielně připravena pro zvládnutí několika vln výměšků. Vysoce vzdušný obal 72 slouží jako dodatečná nasáva jící/rozvádě jící vrstva k přemisťování výměšků do vrstvy vláken kladených vzduchem 74. Takto by mohl být srovnáván s jakýmkoli zde specifikovaným materiálem, protože je vhodný pro použití v nasávajících/rozvádějících vrstvách 46. V dalších variantách uspořádání předvedeném na obr. 9 by mohlo být obalení vynecháno a tekuté výměšky by mohly být přemisťovány do· vrstev vláken kladených vzduchem přes otvory zhotovené v nejnižší shromažďující vrstvě 48 několikavrstvového absorpčního tělesa 42 nebo přes jiné mechanismy, které byly!v předchozim textu popsány jako vhodné průchody pro proudy výměšků. V ještě dalších alternativních uspořádáních může vrstva vláken vzduchem kladených 74- obsahovatjakékoli typy absorpčních gelatinujících materiálů, jež zde byly popsány, včetně běžných rychle gelatinujících absorpčních materiálů a/nebo vysoce rychle gelatinujících absorpčních materiálů.·(Mělo by být zřejmé, že obalení a dodatečná snroažaující vrstva by mohly být rovněž použity v ostatních zda uveaenýcn uspořádáních).

Kalhotky 20jsou vybaveny podélnými přepažujícími štítky 5ó_2 na každém podélném okraji 22. godélné—přapažu-jáioí -ě-títky—

53''na-lfraakém podél-ném-okra-ji 22·>—Podéln é- -přepažu· j-řeí- -š-t-lt-ky-5 ·8~ na každém podélném· ok-ra-jí 2S. Podélné přepažu jící štítky 53 mohou procházet přinejmenším částí přinejmenším jednoho podélného okraje 22kalhotek 20 Γ V jednom upřednostňovaném uspořádání předvedeném na obr. 8 však mají podélné přepažující štítky převážně tvar obdélníkových proužků, které jdou po délce kalhotek 20a naplocho leží na horní stěně 34 ♦ Jak je vidět na obr. 9 rieobaluje horní vrstva 34 úplně kolem a pokrývá podélné strany absorpčního jádra tak jako v případě inkontinentní vložky předvedené na obr. 1 - 3. V případě kalhotek 20 * je tato funkce plněna podélným. přepažujícími štítky 58♦ V předkládaném uspořádání kalhotek 20mají podélné přepažující štítky 58 šířku 2,75 palce (7 cm) a z této šířky leží přímo nad absorpčním jádrem 42 asi 0, 75 palce (2 cm). Zbytek obaluje strany absorpčního jádra 42 a je upevněn na podpůrné stěně 36.· Vnitřní okraje podélných přepažu jících štítků 58(tj. podélné okraje přepažujících štítků 58umístěné nejblíže k podélné středové ose) jsou od sebe vzdáleny asi 2,5 palců (6,4 mm).

Podélné přepažující štítky 58mohou být vyrobeny z materiálů, které byly již uvedeny a které jsou vhodné pro výrobu pře pažujících štítků inkontinentní vložky 20 předvedené narobr. 1-3. Podélné přepažující štítky 58 vhodně obsahují vrstvení skládající se z vrstvy bezvřetenově tkaného materiálu a polyetylénového filmu. Podélné přepažující štítky 58jsou orientovány tak, že strana bezvřetenově tkaného materiálu směřuje vzhůru v zájmu pohodlnějšího noseníkalhotek 20 Γ

V ještě dalších alternativních uspořádáních by mohlo několikavrstvové absorpční jádro 42 podle předkládaného vynálezu být například použito v dalších typech absorpčních artiklů, jako jsou jednorázové plenky uvedené v patentu USA Re. 26,151 nazvaném Jednorázová plenka, který bvl obnovené vydán Robertu C. Duncanovi a Normě L. Sakařové 31.1.1961; v patentu USxA 3,860, 003 nazvaném Stahovatelné boční části jednorázových plenek,

- 40 který byl vydán Kennethu B. Buelovi 14.1.1975; a v patentu USA 4,834,735 nazvaném Velmi husté absorpční články mající nasávající zóny s malou hustotou a malou plošnou váhou, který oyl vydán Miguelu Alemanyovi a Charlesů J. Bergovi 30.5.1989. Tyto patenty jsou zde zahrnuty ve formě odkazů. Takové typy absorpčních artiklů budou samozřejmě mít vzhledem ke své odlišnosti : svá vlastní doplňkové součásti, které jsou popsány v uvedených odkazech a které byly použity i zde.

5. Způsoby testování

Test horizontálního poměru nasávání/rozvádění tekutin

Poměr, v němž může materiál použitý v nasávajících/rozvádějících vrstvách 46 může přijmout a rozvádět roztoky, je měřen v rámci testu, který byl vyvinut pro tento specifický účel. Tento test je znám jako·Test horizonťálhího poměru nasávání/rozvádění tekutin, protože poměr průudu procházejícího vzorkem je měřen při udržování vzorku v horizontální poloze. Test, který je vysvětlen zde, může být označen jakoukoli zkrácenou verzí svého názvu jako je např. Test poměru nasávání/ ; rozvádění tekutin.

V testu poměru nasávání/rozvádění tekutin jsou tekutiny aplikovány na vzorek v předem stanoveném poměru. Tento poměr může přesáhnout hodnotu, při níž může vzorek přijmout a rozvést tyto roztoky a roztoky se mohou vracet a vytvářet kaluž na povrchu vzorku. Poměr, při němž už dále nemohou být roztoky přijímány a rozváděny ve vzorku (přetékající poměr) je změřen. Rozdíl mezi poměrem,při..němž jsou roztoky aplikovány na vzorex, a přetékajícím poměrem stanoví poměr, při kterém může vzorek i přijímat a rozvádět tekutiny.

Tást poměru nasávání/rozvádění tekutin využívá zařízení 76, které je schematicky znázorněno na obr. 10. Obr. 10 je bokorys zařízení 76 na provádění testu poměru nasávání/rozváděhí tekutin.· Jak je na obr. 10 vidět, toto zařízení 76 má tyto záxladní součásti: vzorxovou podložka 78.; tekutinu zadržující nádobu 80; základnanádoby 82 vybavena odstranitelnými závažíqi

64; trubici aa přetékající tekutinu 66; nádobu na zacnycování přetékající texutiny 33; váhu .^0; tekutinu zachycující nádrž 92; pumpu na seřízení poměru proudu (pumpa) 94; zásobník tekutiny 96; tekutinu přivádějící trubici 98 a vývod IQ 6.

Podložka pro vzorxy 76 je plexisklová kostka s rozměry 4x4 palce (10,2 cm x 10,2 cm x IQ, 2 cm), jejíž horní povrch je označen 76a. Podložka pro vzorky 73 poskytuje povrch pro vzore* 100, na který může být vyvinut tlak. Tekutinu zadržující nádoba 30 je vyrobena z plexisklového válce. Má kruhový průřez s vnitřním a vnějším průměrem 1,75 palce (4,44 cm). Délka tekutinu zadržující nádoby 80 by měla být v rozmezí od 7 do 9 palců (17,3 až 22,9 cm). Jeden konec tekutinu zadržující nádoby 80 je trvale upevněn na středu horního povrchu spodku základny 82, takže tekutiny udržující nádoba 80 je kolmák základně 62.

Základna 82 je vyrobena ze čtvercového kusu plexiskla ó rozměrech 4 x· 4 palce (10,2 x 10,2 cm) a její tlouštka je 0,5 palce (1,3 cm). Základna 82 má horní povrch 82a a dolní povrch 82b. Na spodním povrchu 82b základny 82 je částečně do její tlouštky vyVrtána první kruhová díra 102 s rozměrem 2 palců (5,08 cm). Střed této první kruhové díry 102 je umístěn uprostřed dolního povrchu 82b základny 82. První díra 102 vstupuje do dolního povrchu 62b základny 62 do hloubky 0,0625 palce (0,159 cm). Druhá kruhová díra je kompletně provrtána celou tlouštkou základny 82 v jejím středu a má průměr 0',5 palce (1,27 cm).

Trubice na přetékající roztok 66 je připevněna k tekutinu zadržující nádobě 60.. Trubice 66 je vyrobena z plexisklové trub ky a má kruhový průřez s vnitřním průměrem 0,5 palce (1,27 cm) a vnějším průměrem 0,625 palce (1,59 cm). V tekutinu udržující nádobě 30 je vyvrtána třetí díra 106, která má průměr 0,625 palce (1,59 cm), za účelemnapojení trubice na přetékající tekutinu 86. Tato třetí díra 106 je vyvrtána kolmo na délku tekutinu udržující nádoby 80 a je umístěna tak, že její střed se nachází 1,25 palce (3,13 cm) nad dolním povrchem základny 82. Jeden konec trubice na přetékající tekutinu je zaveden do zmíněné třetí díry 106 tekutinu udržující nádoby 80, kde je provedeno utěsnění a spojení napevno. Konec trubice na přetékající tekutinu 86 by neměl přesahovat ve svém vstupu vnitřní stěnu tekutinu udržující nádoby 80. Tato trubice 86 by měla být zcela udržována tekutinu udržující nádobou 80. Trubice na přetékající tekutinu 86 by měla být umístěna tak, aby roztoky, které se hromadí na vzorku 100 a vstupují do této tru biče 86, mohly odtéci přirozeným gravitačním spádem k jejímu volnému konci a odtud do nádoby na zachycování přetékající tekutiny 88.

Vývod 108 zaujímá prostor uvnitř tekutinu udržující nádo by 80 mezi horním povrchem 82a základny 82 a dírou 106, která vytváří vstup pro trubici na přetékající tekutinu 86. Vývod 108 je kruhový plexisklový kroužek, který má vnější průměr

1,5 palce (3,8 cm) a vnitřní průměr 0,5 palce (l,3ccin). Vývod 108 je zaveden do tekutinu udržující nádoby 80 tak, že spočívá na horním povrchu 82a základny 82.

Nádoba na zachycování přetékající tekutiny 88 může být jakákoli vhodná nádržka, která má schopnost zachytit a udržet tekutinu přetékající ve směru šipky O k volnému konci trubice na přetékající tekutinu 86.

Váha 90 může být jakákoli vhodná váha,která má schopnost zvážit nádobu na zachycování přetékající tekutiny 88 a v ní ob sazené tekutiny.

Tekutinu zachycující nádrž 92 může být jakákoli nádoba se schopností zachytit a udržet tekutiny, které odcházejí ze vzorku 100. Tato nádrž 92 musí mít takový rozměr, aby shromážděný roztok nevystoupil do takové výše, kdy dosáhl spodku vzor ku 100.

Pumpa 94 může být jakákoli rychlost měnící pumpa, která může dopravovat tekutinu přes tekutinu přivádějící trubici 98 v poměru 15 krychlových centimetrů za - 0,15 sekundy. Zásobník tekutiny může být jakákoli vhodná nádoba, která shromáždí célrkový objem tekutiny potřebný pro provedení testu.

Tekutinu přivádějící trubice 98 může být jakékoli propojení, které je kompatibilní s pumpou 94 a zásobníkem tekutiny.

Tato trubice 98 je vedena tak, že roztoky jsou vypouštěny do ;

nahoře otevřené tekutiny udržující nádoby 80.

Při provádění testu je nejdříve uříznut vzorek 4x4 čtverečné palce (±0,2 x ±0,2 ca) z materiálu určeného k testování. Vzorek je označen symbolem ±00. Vzorek ±00 je umístěn na horní povrch 82a vzorxové podložky 78. Horní povrch 78a vzorcové podložky 78 musí být horizontální. Okraje vzorku 100 se shodují s okraji vzorkové podložky 78. Základna 82 tekutinu udržující nádoby 80 je umístěna na vzorek 100 tak, že dolní povrch 82b této záxladny 82 je v dotyku se vzorkem 100. Okraje základny 32 se shodují s okraji vzorku 100. Závaží 84 jsou rovnoměrně rozestavena poblíž obvodu základny 82 tak, že vyvíjejí stejnoměrný tlak na vzorek 100 ve všech jeho částech. Hodnota aplikovaného zatížení by měla být v hodnotě celkové váhy závaží 84, základny 82, tekutinu udržující nádoby 80 a trubice na přetékající tekutinu rovnající se 2900 gramům.

Pumpa 94 je určena k dodávání tekutiny v poměru 15 krychlových centimetrů za vteřinu v časovém úseku 10 sekund. Použitou tekutinou je syntetická moč známá pod značkou Jayco Syn Urine z Jayco Pharmaceutical Company v Camp Hill, Pennsylvania. Složení této syntetické moči je: 2,0 g/1 KC1; 2 g/1 Na₂SO₄; 0,85 g/1 (NH₄H₂PO₄); 0,15 g/1 (NH₄)₂HPO₄? 0,19 g/1 CaCl₂ a 0,23 g/1 MgCl₂. Všechny tyto chemikálie jsou reagenty.Ph této syntetické moči je v rozsahu od 6,0 do 6,4.

Po zahájení činnosti pumpy 94 je syntetická moč dodávána na vzorek v poměru 15 krychlových centimetrů za sekundu v úseku 10 vteřin - 0,1 vteřiny. Syntetická moč je pumpována ze zásobníku tekutiny 96 přes tekutinu přivádějící trubici 98. 3° tekutinu udržující nádoby 80. Syntetická moč je aplikována na vzorek 100 přes otvor v základně 82 tekutinu udržující nádoby 80. Syntetická moč typicky proudí přes vzorek 100 ve směru šipek a je shromaždována v tekutinu zachycující nádrži 92.

Jestliže je poměr, při němž tekutina může procházet vzor- . xem 100, menší než poměr, při němž je tekutina pumpována, tekutina stoupá v nádobě 30. Když úroveň tekutiny v tekutinu udržující nádobě 80 dosáhne úrovně trubice na přetékající tekutinu 86, začne tato tekutina odtékat touto trubicí 36 a je snromaždována v nádooě na zachycování přetékající tekutiny 88. Váha tekutiny v nádobě 88 ja vážena váhou 90♦

Pumpa 94 ja zastavena po 10 sekundách - 0,1 sekundě.

- 44 Poté je zaznamenána váha roztoku v nádobě na zachycování přetěkající tekutiny 88.

Poměr nasáváni/rozvádění tekutin je zde uveden jako průměrný poměr proudu syntetické moči v krychlových centimetrech přes vzorex za testovací úsek 10 sekund. Může být vyjádřen následovně:

Poměr nasáváni/rozvádění tekutin (cm²/sak.) = -T-ϊ!

1Θ sak.

W = váha tekutiny v nádobě na zachycování přetékající tekutiny po 10 sekundách ( v cm^J ).

Test absorpčního poměru/kapacity (test čajového sáčku)

Poměr, při němž absorpční gelatinující materiál vstřebává roztoky v souvislosti s kapacitou absorpčních gelatinujících materiálů použitých ve shromaždujících vrstvách 48, je měřen s využitím testu, který bude označován jako Test absorpčního poměru/kapacity nebo Test čajového sáčku. Test čajového sáčku je typem testu, který je běžně zaveden v průmyslovém využití absorpčních gelatinujících materiálů. Je však důležité, že zde bude následovat specifická verze testu čajového sáčku.

Test v podstatě zahrnuje umístění absorpčního gelatinujícíno materiálu určeného k testování do čajového sáčku a ponoření tohoto čajového sáčku do roztoku syntetické moči po určitou dobu. Pro účely tohoto testu to znamená, že absorpční kapacita absorpčního gelatinujícího materiálu je množství syntetické moči vstřebané za časový úsek .10 minut. Absorpční kapacita je obecně vyjádřena v gramech tekutiny vstřebané jedním gramem absorpčníno gelatinujícího materiálu. Procento absorpční kapacity absorpčního gelatinujícího materiálu je stonásobkem toho, co tento materiál může vstřebat za 10 sekund, vyjádřeno poměrem množství a času.

Zařízení:

Pro provedení testu čajového sáčku ja třeba následující vybavení: Váha: horní kladení, citlivost 1 mg, Mettler PC-220, FXSHER 01-913-382 neoo ekvivalent.

Kádinka: 2000 ml, Ximax brand, Fisher 02-539R (a další velikosti, pokud je třeba) nebo ekvivalent.

Tepelný utěsňovač: T-bar plastikovýmodel T-7, 1157, 65 W = Harwii

Co., Santa Monica, California, nebo ekvivalent.

Papír: Čajový sáček, Dexter 1234, tepelná utěsňovatelný nebo s nízkou pórovitostí, je-li třeba, z Dexter Corp., Windsor Locks, CT06096, nebo ekvivalent.

Časovač: časové zařízení schopné měřit 10 minut - 0,1 sekundy, Fisher 14-653 nebo ekvivalent.

Papír: Weighing, Fisher 09-898-12a nebo ekvivalent.

Nůžky: standartní typ

Kleště: Zařízení, Fisher 15-200 nebo ekvivalent.

Pravítko: Metrické, z nerez oceli, výrobce L.S.Starrett, Athol, Mass. 01331, nebo ekvivalent.

Roztoky: Je třeba mít následující roztok - syntetická moč

Jayco Syn Urine z Jayco Pharmaceutical Comp. V Camp Hill, Pennsylvania nebo ekvivalent.

Postup:

Následující postup je prováděn v běžných laboratorních podmínkách při teplotě 23°C a 50% -relativní vlhkosti.

Materiál čajového balíčku je nastříhán na obdélníky 6 x 12 cm s použitím nůžek nebo 6 x 12 cm stříhacího lisu. Nastříhaný materiál je přehnut podélně na polovinu a utěsněn po obou otevřených stranách T - bar utěsňovačem za účelem vyrobení čtverečků čajového sáčku s rozměry 6x6 cm.

Po přípravě čajových sáčku je navážen na vážící papírek absorpční gelatinující materiál v množství 0,200 gramu - 0,005 gramu. Poté je tento absorpční gelatinující mateiál přemístěn do čajového sáčku. Horní okraj sáčku je utěsněn. Na horním okraji je utěsněn i prázdný čajový sáček a je použit jako prázdná součást.

Do 2000 mililitrové kádinky je nalito přibližné 400 mililitrů slaného roztoku. Prázdný čajový sáček je do tohoto slaného roztoku ponořen, čajový sáček obsahující absorpční gelatinující materiál (vzorkový čajový sáček) je udržován v horizontální poloze, aby oyl materiál rozložen po celém jeho vnitřním

- 4β prostoru. Pocó je tento sáčax položen na povrch slaněno roztoku Tento čajový sáček je ponořen do syntetické moči a je namočen po dobu 10 ssiíund - 0,1 sekunda.

Po namoční obou čajových sáčků po dobu 10 sekund - 0,i sek. jsou tyto čajové sáčky vyjmuty s použitím klestí, uchopujících jejich okraje. Okraje jsou brány tak, aby zahnutá strana byla dole. Tyto čajové sáčky by sa na pracovišti neměly dotýkat. Jedním ze způsobů uchopení čajových sáčků je prováděn ; pomocí prutu s úcíytkami mezi dvěma stojany. K prutu mohou být upevněny úchytky a čajové sáčky mohou být na nich zavěšeny.

-f.

Po úseku vysušení po dobu 10 minut - 10 sekund jsou oba sáčky, a to jak vzorkový sáěek, tak i prázdný sáček zváženy. Váha vzorkového sáčku je označena jako a váha prázdného sáčku je označena .jako

Popsaný postup je zopakován s dalším vzorkovým a prázdným čajovým sáčkem a čas namočení je změněn na 10 minut - 10 sekund za účelem přiblížení celkové absorpční kapacity absorpčního g latinujícího materiálu. Váha vzorkového čajového sáčku je označena jako W10 a váha prázdného čajového sáčku je označena jako W20.

Procentuální vyjádření absorpční kapacity se pročasový úsek 10 sekund v případě vzorku vypočítává následovně:

Absorpční kapacita po 10 sekundách Al(g/g) = ~--²0,20g (kde 0,20 gramu je suchá váha roztoku) ^10”^20)

Absorpční kapacita po TO minutách A2(g/g) = —--—

0,20g

Procentuální kapacity využité v 10 sekundách = —- x 100 A2 jí“

Průměrný poměr absorbance tekutin v gramech v případě syntetické moči za sekundu na jeden gram absorpčního gelatinu čího materiálu může býc také vypočten při provádění cestu

- 47 čajového sáčka následovně:

Průměrný poměr absorbance roztoků po 10 sekundách (g/g/sek.) = - g/g lOsek (kde 10 sekund je doba ponoření vzorku do syntetické moči)

Existuje přesvědčení, že při použití je vrstva nasávající/ rozvádějící výměšky schopna rychle vstřebat výměšky, jakmile jsou zachyceny absorpčním artiklem a přemístit je do nižší shromažďující vrstvy takovým způsobem, který podstatně omezí nebo odstraní předchozí problémy nasycování materiálů v blízkosti zóny zachycování výměšků a gelové blokace. Existuje přesvědčení, že kombinace vrstev použitých specifických materiálů dává strukturu, která je schopná rychle ukládat vstřebané výměšky.

Přestože nejde o upnutí se na nějakou zvláštní teorii, existuje přesvědčení, že několikavrstvové absorpční jádro rozvádí výměšky na základě kaskádovitého efektu. Existuje přesvědčení, že způsob nasávání/rozvádění a shromažďováni v několikavrstvovém absorpčním jádru může být přirovnán k naplňování formy na ledové kostky vodou v tom smyslu, že, je-li jedna oblast absorpčního jádra naplněna, výměšky se rychle roztečou do stran od takové naplněné oblasti, aby začaly zaplňovat ostatní nenaplněné oblasti.

Teoreticky předkládaný vynález operuje s použitíin vrstvy, která má dobré vlastnosti přemisřování tekutin v rovině X - ϊ v případě horní vrstvy (zde označováno jako horizontální nasávání/řozvádění tekutin), a s vybavením shromažďující vrstvou pod horní vrstvou. Shromažďující vrstva nemusí být obzvláště výkonná v rozvádění tekutin v rovině X - Y. Jestliže ve skutečnosti obsahuje shromažďující vrstva vláknitý vysoce rychle gelatinující materiál, jako je FIBERSORB, může být taková shromažďující vrstva relativně nevýkonná v rozvádění roztoků v rovině X - Y, ala je velmi dobrá pří přemistování roztoků va směru Z_. V takovém uspořádání je nasávájící/rozvádějící vrstva určena k plnění funxca rozvádění roztoků na povrcn shromažďující vrstvy a tato shromažďující vrstva je rychle přejímá ve směru nr ít · (Výraz směr Z zde znamená směr v souvislosti s uspořádá ním absorpčního artiklu podle předkládaného vynálezu, je-li tento absorpční artikl 20 umístěn v karteziánském koordinačním systému, položen naplocho v podmínkách znázorněných na obr. 1, takže k prádlu směřující povrch 20b absorpčního artiklu 20 leží v rovině vytvořené osami X, Y (tzn. v horizontální rovině). Podélná a příčná středová osa £ a t leží tady v rovině vytvořené osami X a Y. Směr Z je směr, který je kolmý k rovině takového povrchu absorpčního artiklu 20, který se nachází v naplocho poíožené konfiguraci).

Jednorázový absorpční artikl podle předkládaného vynálezu předpokládá schopnost vylepšeného výkonu shromažďování, protože má absorpční jádro, které je schopno okamžitého převzetí a ulbžéňí výměšků, které zachytí, toto zlepšení shromažďování tekutin umožňuje, aby byly jednorázové absorpční artikly zhotovovány v menších rozměrech (tzn. tenčí a užší) než doposud známé jednorázové absorpční artikly, a to zejména inkontinentní výrobky kalhotkového typu. Navíc u inkontinentních výrobků kalhotkového typu může být šířka rozkrokové částizhotovena výrazně užší než u doposud známých výrobků kalhotkového typu. Výsledkem tohoto je, že absorpční artikly podle předkládaného vynálezu mohou být vsazeny do obvyklého spodního prádla uživar tele. Zmenšení rozměrů absorpčního artiklu přináší při použití větší pohodlí a více diskrétnosti pro uživatele.

Přestože zde byla znázorněna a popsána určitá uspořádáni podle předkládaného vynálezu, bude odborníkům v této oblasti zřejmé, že mohou být provedeny další změny a modifikace, aniž by došlo k vybočení z ducha a rozsahu tohoto vynálezu. Proto existuje úmysl tyto změny a modifikace, které jsou v rozsahu tohoto vynálezu, pokrýt v připojených patentových 'nárocích* <.

J3oq-93.

Claims (7)

1. Absorpční jádro vnodné pro použiti v absorpčním a4t1 λ i u., vyznačující se cím , že obsahuje: několikavrstvová absorpční těleso složené z: přinejmenším jedné nasávájící/rozvádějící vrstvy mající poměr nasávání/rozvádění přinejmenším zhruba 2 krychlové centimetry syntetické moči za sekundu, je-li tato nasávající/ rozvádějící vrstvy testována podle testu nasávání/rozvádění tekutin pod tlakem 28 gramů na čtverečný centimetr;. snromažďující vrstvy umístěné přilehle ke Každé nasávající/ rozvádějící vrstvě, přičemž tato shromaždující vrstvy přinejmenším částečně obsahuje absorpční gelatinující materiál, který má schopnost vstřebávat syntetickou moč v takovém poměru, kdy uvedený absorpční gelatinující materiál dosáhne přinejmenším zhruba 40 % své absorpční kapacity v době stejné nebo kratší,než je 10 sekund, v podmínkách testování tohoto absorpčního gelatinujícího materiálu podle testu čajového sáčku;

tekutinu přemísťující obalení, které přinejmenším částečně obaluje uvedené několikavrstvové absorpční těleso, přičemž uvedené obalení a předmětné absorpční těleso vytvářejí obalené několikavrstvové absorpční těleso; a z dodatečné shromažďující vrstvy, která je umístěna bezprostředně pod tímto obaleným několikavrstvovým absorpčním tělessem.

2. Absorpční jádro vhodné pro použití v absorpčním actik-íu, vyznačující se tím , ža obsahuje: několikavrstvové absorpční těleso složené z:

přinejmenším jedné nasávající/rozvádějící vrstvy mající poměr nasávání/rozvádění přinejmenším dva krychlové centimetry syntetické moči za sekundu, je-li tato nasávající/rozvádějící vrstva testována podle testu nasávání/rozvádění teKutin pod tlakem 28 gramů na čtverečný centimetr;

shromažďující vrstvy umístěné přilehle Ke Každé nasávající/ rozvádějící vrstvě, přičemž tato shromažďující vrstva přinejmenším obsahuje absorpční gelatinující materiál, Který má celkovou absorpční kapacitu přinejmenším v hodnota dva-i catipácinásobxu své sucné váhy a který má schopnost pohlcovat tekutiny v poměru přinejmenším zhruba 0,8 gramu syntetické moči na jeden gram absorpčního gelatinujícího materiálu; tekutinu premistujícího obalení, které přinejmenším částečně obaluje uvedené několikavrstvové absorpční těleso, přičemž uvedené obalení a předmětné absorpční těleso vytvářejí obalené několikavrstvové absorpční těleso; a z dodatečné shromažďující vrstvy, která je umístěna bezprostředně pod tímto obaleným několikavrstvovým absorpčním tě- > lasem.

3. Absorpční mající dva podélné od sebe vzdálené okraje, kdy tento absorpční artikl obsahuje tekutiny propouštějící horní vrstvu, tekutiny nepropouštějící podpůrnou stěnu spojehou s uvedenou horní vrstvou a absorpční jádro umístěné mezi zmiňovanou horní vrstvou a podpůrnou stěnou, přičemž absorpční artikl se vyznačuje tím , že ma: několikavrstvové absorpční těleso obsahující přinejmenším dvě dvojice vrstev, kdy pčinejmenším jedna dvojice vrstev je složena z nasávající/rozvádějící vrstvy a shromažďující vrstvy umístěné bezprostředně pod uvedenou nasávající/rozvádě jící vrstvou, přičemž zmiňovaná nasávající/rozvádějící vrstva má poměr nasávání/roz vadění tekutin přinejmenším zhruba dva krychlové centimetry syntetické moči za jednu sekundu, je-li tato nasávající/rozvádějicí vrstva testována podle testu nasávání/rozvádéní tekutin pod tlakem 28 gramů na čtverečný centimetr; zmiňovaná shromažďující vrstva přinejmenším částečně obsahuje absorpční gelatinující materiál, který má sschopnost vstřebávac syntetickou moč v takovém poměru, kdy uvedený absorpční gelatinující materiál dosáhne přinejmenším zntubá 40 % své absorpční kapacity v době stejné nebo kratší, než je 10 sekund, v podmínkách testování tohoto absorpčního galatinujícího materiálu podle testu čajového sáčku; a jící dvojicí vrstev;

dála obsahuje tekutinu přaiaistující obalení, která přiaej-

4 · JO S X JO O O JL mající dva podélné od sebe vzdálené okraje, dva od sebe vzdálené koncové okraje, první koncovou oblast, druhou koncovou oblast, středovou oblast nacházející se mezi uvedenou první koncovou oblastí a uvedenou druhou koncovou oblastí, kdy tato první koncová oblast a druhá koncová oblast jsou opatřeny plochami, které přinejmenším částečně obepínají pás uživatele, je-li absorpční artikl použit, přičemž tento absorpční artikl se skládá z tekutiny propouštějící horní vrstvy, tekutiny nepropouštějící podpůrné stěny spojené se zmiňovanou horní vrstvou a absorpčního jádra umístěného mezi touto horní vrstvou a uvedenou podpůrnou stěnou, tento absorpční artikl se vyznačuje tím , že má:

několikavrstvové absorpční těleso obsahující přinejmenším dvě dvojice vrstev, kdy přinejmenším jedna dvojice vrstev je složena z nasávající/rozvádějící vrstvy a shromažďující vrstvy umístěné bezprostředně pod nasávající/rozvádějící vrstvou, přičemž tato nasávající/rozvádějící vrstva obsahuje materiál mající poměr nasávání/rozvádění tekutiny přinejmenším zhruba 2 krychlové centimetry syntetické moči za sekundu, je-li tato nasáva jící/rozvádě jící vrstva testována podle testu nasávání/ rozvádění tekutin pod tlakem 28 gramů na 1 čtverečný centi- tohoto aosorpčaíao gelatinujícíno materiálu a má schopnost vstřebávat roztoky v poměru přinejmenším znruba 0,3 gramu syncecicxš moči na 1 gram absorpčního gelatinujícíno materiálu; a přinejmenším jedna dvojice uváděných vrstev umožňuje komunikaci tekutin s přinejmenším jednou bezprostředně přiléhající dvojicí vrstev;

dále má tekutinu přemistující obalení, které přinejmenším částečně obaluje uvedené několikavrstvové absorpční těleso, přičemž uvedené obalení a předmětné absorpční těleso vytvářejí obalené několikavrstvové absorpční těleso; a dodatečnou shromažďující vrstvu, která je umístěna bezprostředně pod tímto obaleným několikavrstvovým absorpčním tělesem

5. Absorpční n-etiJ»! podle bodů 3 nebo 4, vyznačující se tím , že absorpční gelatinující materiál v přinejmenším jedné uváděné shromažďující vrstvě přinejmenším částeč na obsahuje vysoce rychle gelatinující absorpční materiál.

uýt-o

6. Absorpční .artikl podle bodů 3 nebo 4, vyznačující se tím , že obalení má navýšení zhruba 1,6 mm, je-li měřeno naplocho v podmínkách rozbalení pod tlakem zhruba

7 g/cm².

vsro&ejé

7. Absorpční-artikl podle bodů 3 nebo 4, vyznačující se tím , že dodatečná shromažňovací vrstva obsahuje vzduchem kladenou strukturu mající plošnou váhu od zhruba !

160 do 730 g/m².

3. Absorpční artiiw. podle bodů 3 nebo 4, vyznačující se tím , že dále obsahuje podélný přapažující štítek procházející podél přinejmenším části nejméně jednoho podél- .. něho okraje předmětného absorpčního artiklu.