CZ122099A3 - Nádoba z plastické hmoty - Google Patents

Abstract

Nádoba z plastické hmoty, zejména láhev pro tepelně upravovanou kapalinu, kterámá těleso (1) s válcovou částí (2) a s kuželovou částí (3). Toto těleso (1)je opatřeno oblastmi, uzpůsobenými pro přenášení deformací a obsahujícími podlouhlé drážky (9) pro kompenzaci roztahování a smršťování takového směru, žejejich průměty do roviny, v níž leží středová osa (c) nádoby, probíhají stejným směrem jako středová osa (c).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nádoby z plastické hmoty takového typu, který je definován v úvodní předvýznakové části prvního patentového nároku. Předmět tohoto vynálezu je zejména zaměřen na láhev z plastické hmoty, určenou pro nápoje.

Dosavadní stav techniky

V současné době si láhve z plastické hmoty získaly velikou oblibu pro skladování celé řady různých druhů kapalin. Především se trh pro používání láhví z plastické hmoty pro nápoje podstatně rozšířil. Například polyetylénové láhve se používají ke skladování a přepravě jak nápojů, sycených oxidem uhličitým, tak i nesycených nápojů, dále džusů a džusových koncentrátů, minerálních vod, piva a podobně. Zejména polyetylénové láhve pro nápoje, sycené oxidem uhličitým dosáhly velkých prodejních objemů na evropském trhu, a to obzvláště v devadesátých letech.

Láhve tohoto typu se vyrábějí ohříváním trubicovitého polyetylénového polotovaru a jeho vyfukovacím tvářením do konečného tvaru láhve. Tato výroba je popsána například v patentovém spise EP-A-521 841 téhož přihlašovatele.

Je rovněž velmi dobře známo, že polyetylénových láhví je možno využívat i pro nápoje a další kapaliny, které jsou • · · · · · · · · • · · · · ♦ » · » · ··· · · · ···· · ··· ··· • · · · · * · • ·» ·· φ ·· ·* pasterizovány přímo v láhvi. Při pasterizaci jsou nápoje plněny do láhví při teplotě například 8 až 12° C, načež jsou láhve těsně uzavřeny. Následně jsou tyto láhve podrobeny skutečnému pasterizačnímu procesu, ve kterém jsou postupně ohřívány až na teplotu zhruba 60 až 75° C. Tato teplota je udržována po dobu zhruba 15 minut a je poté postupně snižována až na okolní teplotu místnosti.

Při ohřívání láhve a v ní umístěné kapaliny se objem této kapaliny zvětšuje, přičemž se láhev snaží smrštit a navrátit se do tvaru polotovaru, ze kterého byla tato láhev vyrobena (díky paměťovému efektu plastické hmoty). Tyto dva faktory vytvářejí v láhvi vnitřní tlak. V této etapě je láhev mírně roztažena.

Při následujícím ochlazování na konci pasterizačního procesu je láhev ochlazována ještě předtím, než dojde k ochlazení kapaliny a ke snížení jejího specifického objemu. V průběhu tohoto ochlazování pak láhev „tuhne v mírně roztaženém stavu. To způsobuje nežádoucí tlak v láhvi, který je nižší než atmosférický, a který je závislý na velikosti zvětšení objemu, takže vzniká riziko, že dojde k nesouměrnému zdeformování láhve.

S ohledem na snížení účinku ochlazování u zvýšeného objemu láhve je možné snížit chladicí rychlost a přerušit ochlazování při teplotě například zhruba 35 až 40° C. To však způsobuje, že nápoj mnohem rychleji stárne, což vede ke zkrácení jeho skladovací životnosti.

Láhve z umělé hmoty jsou na trhu běžně dostupné, přičemž jsou určeny k tomu, aby zvládaly proti sobě působící pohyby, • · · ·· ♦ ke kterým dochází při shora uvedeném ohřívání. Tyto láhve jsou opatřeny takzvanými panelovými či deskovitými úseky, které slouží k tomu, aby při roztahování nebo smršťování zachycovaly rozdíly v objemu mezi kapalinou a láhví. Láhev tohoto typu byla současným přihlašovatelem uvedena na trh v počínajícím létě roku 1997. Tato láhev je předmětem švédského průmyslového vzoru, registrovaného pod číslem 62 341.

Láhev současného přihlašovatele, opatřená panelovými úseky, funguje v podstatě uspokojivým způsobem, avšak během rozpínání musejí být poměrně široké panely schopny přebírat ve velkém rozsahu veškeré relativní změny objemu mezi láhví a kapalinou. Jinak by zde mohlo vznikat riziko, že by mohlo docházet k vyboulení dna láhve, což by bylo z estetického hlediska nevýhodné, a což by přinášelo obtíže při manipulaci. Kromě toho by mohl objem láhve poměrně výrazně narůstat. Po roztažení musí být láhev schopna se dostatečně smrštit tak, aby relativní změna objemu mezi láhví a nápojem byla pokud možno co nejmenší.

Při použití láhví, které jsou opatřeny panelovými úseky, a které jsou dnes dostupné, spočívá konečný výsledek rozpínání a smršťování, ke kterému dochází v průběhu pasterizace, v tom, že objem láhve se poněkud zvýší (například zhruba o 7 ml u půllitrové láhve). Zvýšení objemu láhve má za následek vnitřní tlak během skladování, který je nižší, než je okolní atmosférický tlak. V důsledku toho má láhev snahu se vyboulit směrem dovnitř.

Tato nesnáz je dále ještě zdůrazňována skutečností, že láhve jsou často skladovány v chladicích místnostech, kde účinek chlazení ještě dále snižuje vnitřní tlak, který je ♦

nižší než atmosférický. K tomu dochází rovněž u spotřebitelů, kteří ukládají tyto láhve do ledničky. Kromě toho nápoje, které obsahují velké množství vitamínu C, mají snahu spotřebovávat kyslík ze vzduchu, uzavřeného v horní části láhve, čímž se rovněž prohlubuje zde panující podtlak.

Co se týče dosavadního známého stavu techniky, bude nyní popsáno několik známějších modelů láhví.

Patentový spis US-A-3 871 541 popisuje láhev z plastické hmoty, jejíž těleso je opatřeno podlouhlými drážkami, které mají zejména pouze estetickou povahu a nemají žádnou technickou funkci.

Patentový spis WO 97/10998 popisuje obdobnou láhev s širokými svislými panely, které jsou přizpůsobeny k tomu, aby byly vytlačovány vnitřním tlakem, způsobovaným plněním nápoje oxidem uhličitým, a aby vytvářely kruhový povrch, na kterém má být umístěna etiketa láhve.

Patentový spis WO 95/06593 popisuje za horka plněnou láhev z plastické hmoty, u které vznikají obdobné problémy, k jakým dochází při pasterizaci. Významný rozdíl však spočívá v tom, že láhev není utěsněné uzavřena ještě před tím, než je nápoj ohřát, což znamená, že tato láhev nemusí být schopna podstupovat žádné rozpínání. Stěna láhve je opatřena skloněnými drážkami, které jsou určeny k tomu, aby kombinovaly dvě vlastnosti, spočívající v tom, že jednak obvodové drážky umožňují vysokou elastickou deformační schopnost láhve, a jednak svislé drážky dodávají této láhvi mechanickou stabilitu.

tt * • β · · · · · «»··· #· · 0· ··

V souladu s řešením podle patentového spisu WO 95/06593 musí být láhev opatřena obvodově probíhajícími drážkami pro přebírání změn v jejím objemu. Kromě toho musejí mít tyto drážky svislé složky, aby byla láhev při manipulaci stabilní. Tyto skloněné drážky však zvyšují výrobní náklady na takovouto láhev, jelikož je jejich lisování drahé a nákladné.

Další známou láhev z plastické hmoty popisuje patentový spis US-A-5 279 433. Tato láhev je opatřena širokými panely, které slouží k ochraně té části láhve, na které je připevněna etiketa, proti vyboulení.

Další známá láhev z plastické hmoty, která je opatřena panely, je popsána v patentovém spise EP-A-628 482. Zde mají panely . ten účel, aby zajistily stabilitu láhve při její manipulaci.

Dvě shora uvedené poslední láhve jsou opatřeny panely, které mají velmi složitý průřez, v důsledku čehož je výroba takovýchto láhví rovněž velmi složitá a nákladná.

Během posledních let byla zkušební testována celá řada různých tvarů láhví z plastické hmoty, přičemž byly činěny pokusy odstranit potíže se zborcením láhví, avšak dodnes nebylo dosaženo úspěchu při úplném vyřešení tohoto problému.

Zejména nebylo možno vyvinout láhev, která by nejprve umožňovala rozpínání, a která by poté se mohla ještě dostatečně smrštit za tím účelem, aby bylo možno zamezit tomu, že vnitřní tlak respektive podtlak způsobí zborcení láhve.

AA A • A » · · AAA AAA » A A

I A A A ·

Podstata vynálezu

Úkolem tohoto vynálezu je nalézt řešení shora uvedených problémů a vyvinout nádobu z plastické hmoty, která snese a vydrží rozpínání a smršťování, ke kterým dochází při tepelném zpracování kapaliny, kterou je tato nádoba naplněna.

Dalším úkolem tohoto vynálezu je vyvinout takovou nádobu z plastické hmoty, která by byla lehká, aniž by došlo ke snížení její pevnosti.

A ještě dalším úkolem tohoto vynálezu je vyvinout takovou nádobu z plastické hmoty, kterou by bylo možno velmi snadno vyrábět.

V souladu s předmětem tohoto vynálezu jsou shora uvedené úkoly a ještě i další úkoly, které vyplynou z následujícího popisu, nyní vyřešeny vyvinutím nádoby z plastické hmoty takového typu, který byl uveden v úvodu tohoto popisu, z plastické hmoty vyznačuje uvedenými v přiloženém prvním patentovém nároku. Výhodná provedení jsou uvedena v závislých patentových nárocích.

přičemž se tato nádoba charakteristickými znaky,

Základní odlišující znak předmětu tohoto vynálezu spočívá v tom, že nádoba z plastické hmoty podle tohoto vynálezu je opatřena oblastmi, které přebírají deformace, a o kterých je možno říci, že mají regulovatelnou pružnost. Tyto oblasti, které obsahují podlouhlé drážky, umožňují, aby se nádoba z plastické hmoty v průběhu tepelného zpracování jejího obsahu roztahovala spolu s kapalinou, a poté aby se v průběhu ochlazování smršťovala.

• · · « · · · • ··· · · · 0 • · ···· · · · · ··· • · · * · · · · » · ·

Směrem dovnitř vyboulené drážky, vytvořené v tělese nádoby z plastické hmoty, umožňuji, aby si tato nádoba v podstatě udržovala svůj tvar i tehdy, kdy se její rozměry mění. Tim je umožněno, aby se nádoba mohla hladce a snadno rozpínat a poté smršťovat na požadované rozměry.

Schopnost drážek absorbovat deformace je dále podpořena tim, že jsou tyto drážky nasměrovány takovým způsobem, že jejich průměty do roviny, ve které leží středová osa nádoby, probíhají stejným směrem, jako uvedená středová osa nádoby.

Kromě toho mají tyto drážky obecně stabilizační účinek, působící proti deformaci nádoby, který je příznivý zejména při manipulaci s touto nádobou.

V souladu s výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu má každá drážka takový průřezový tvar, který obsahuje tři poloměry, z nichž dva vnější poloměry jsou zaměřeny tak, že definují konvexní povrchy vnějšku nádoby, zatímco mezilehlý třetí poloměr definuje dno drážky, tento tvar ještě přídavně podporuje funkci drážky při absorbování deformací, přičemž však současně zde nejsou obsaženy ostré okraje, které by mohly způsobovat koncentraci napětí.

Nádoby z plastické hmoty, vytvořené v souladu s předmětem tohoto vynálezu, nejsou žádným způsobem omezeny pouze na praktické využití, zahrnující pasterizaci, neboť kombinace jejich pružnosti, flexibility a stability je využitelná v mnoha jiných případech, kdy je používáno nádob z plastické hmoty.

99

9

9 9 » 9 · » 9 9 ·

I 99··<

» 9 9

9

99

I · · « » 9 9 I

999 991

Tepelným zpracováním je zde nutno rozumět veškeré formy zpracování kapaliny v nádobě (v láhvi), při kterých se teplota kapaliny mění po naplnění nádoby, jako například při pasterizaci, kdy je nádoba naplněna horkou kapalinou a je utěsněné uzavřena. Veškerá takováto uplatnění vyžadují, aby byl tvar nádoby flexibilní řízeným způsobem.

Přehled obrázků na výkresech

V dalším bude podrobněji popsáno běžné výhodné příkladné provedení předmětu tohoto vynálezu, a to ve spojitosti s přiloženými výkresy, kde:

obr. 1 znázorňuje jak se pasterizační teplota a tlak v láhvi z plastické hmoty mění v průběhu doby pasterizace (a to příslušně u láhve, známé z dosavadního stavu techniky, a u láhve podle tohoto vynálezu);

obr. 2 znázorňuje částečný řez, ukazující, jak se chová panel pro absorbování rozpínání, známý z dosavadního stavu techniky u láhve z plastické hmoty, během pasterizace obsahu láhve (kapaliny v láhvi);

obr. 3 znázorňuje pohled v částečném řezu, který odopovídá vyobrazení na obr. 2, avšak který ukazuje, jak se chová drážka pro absorbování deformací u láhve z plastické hmoty podle výhodného provedení předmětu tohoto vynálezu během pasterizace;

obr. 4 znázorňuje boční pohled na láhev z plastické hmoty podle výhodného provedení předmětu tohoto vynálezu;

• Φ ·· • · « · ·φ· • ΦΦ · « · ···» φ ··» ··· • φ · · φ « φφ φ · · φφ φ» obr. 5 znázorňuje pohled v řezu na předmětnou láhev z plastické hmoty, přičemž tento řez je veden podél čáry V-V z obr. 4; a obr. 6 znázorňuje ve zvětšeném měřítku část drážky ve stěně tělesa láhve.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 4 je znázorněna nádoba z plastické hmoty ve tvaru láhve, která je určena k plnění tepelně ošetřovatelnou kapalinou, a která obsahuje těleso jL, jehož boční stěna má válcovou část 2_ a kuželovou část 3, která je rovněž nazývána ustupující částí. Dolní část válcové Části 2 je spojena se spodní částí _4 láhve, zatímco horní část přechází do kuželové části 2 prostřednictvím pásové části 5^ této láhve. Horní část kuželové části 3 přechází do krčkové části 6, opatřené prstencovitou přírubou 1_ a závitovým vrškem 8_. Spodní část £ má vydutý tvar dna, jako mají láhve na šampaňské.

V souladu s vyobrazeným provedením jsou na válcové části 2 boční stěny láhve vytvořeny podlouhlé drážky nebo žlábky _9, které jsou uspořádány svisle a rovnoběžně se středovou osou C láhve. Tyto podlouhlé drážky nebo žlábky 9 jsou nasměrovány takovým způsobem, že jejich průměty do roviny, ve které leží středová osa C láhve, probíhají stejným směrem, jako tato středová osa C láhve.

U alternativního provedení předmětu tohoto vynálezu (na vyobrazeních neznázorněno) jsou podlouhlé drážky nebo žlábky umístěny rovněž na kuželové části boční stěny, přičemž jsou dodrženy shora uvedené průmětové podmínky. V tomto případě * ·* ·· ♦ ·· ···· ··· ·♦ • · ♦ ···· · * • «··«· *····· · · · * · · · · · • »« · · ·« · 9 9 · » mohou být podlouhlé drážky nebo žlábky v přechodové nebo pásové části mezi válcovou a kuželovou části boční stěny tělesa láhve přerušeny (na vyobrazeních neznázorněno) .

Podlouhlé drážky nebo žlábky 9 mohou mít jedno nebo několik přerušení (na vyobrazeních neznázorněno), jejichž celková délka představuje méně než 25 % rozsahu drážky nebo žlábku 9, s výhodou pak méně než 15 %.

Každá drážka nebo žlábek 9 má v průřezu dno 10, které je vytvořeno poloměrem R2 s jeho konkávní stranou na vnější straně láhve (viz obr. 6). Přechody mezi dnem 10 drážky nebo žlábku 9 a boční stěnou tělesa 1_ láhve vytvářejí poloměry Rl s jejich konvexními stranami na vnější straně tělesa _1 láhve.

V souladu s výhodným provedením předmětné láhve, která má objem 0,5 1, je tato láhev opatřena deseti drážkami nebo žlábky 9, uspořádanými souměrně kolem obvodu tělesa 1 láhve. Každá drážka nebo žlábek 9 je definován pomocí poloměrů Rl = R2 = 3 mm (viz obr. 6) . Tyto poměrně úzké drážky nebo žlábky 9 probíhají u znázorněného provedení v podstatě přes celou válcovou část 2 boční stěny tělesa 1_ láhve, a zabírají až zhruba 35 % jeho obvodového povrchu.

Tento vzájemný vztah parametrů byl zjištěn za tím účelem, aby předmětná láhev měla výborné užitné vlastnosti, a aby její tvar byl současně z estetického hlediska velmi přitažlivý. Praktické zkušební experimenty přinesly velmi dobré výsledky tehdy, kdy drážky nebo žlábky 9 mají podíl na obvodovém povrchu válcové části 2 boční stěny tělesa láhve v rozmezí od 10 do 60 %, s výhodou pak od 25 do 45 %.

• · *

« Λ · * • · · 9 · · ♦ • · · * · « · • « Β··» · ··« ··* • * · « * • · » 9» * *

Podlouhlé drážky nebo žlábky 9 slouží k pohlcování, zachycování nebo ke kompenzaci těch deformací (roztahování nebo smršťování), ke kterým dochází při tepelném zpracování (například při pasterizaci) kapaliny, obsažené v láhvi. Schopnost pohlcovat či absorbovat deformace, kterou mají drážky nebo žlábky 9, je možno přirovnat k účinku harmoniky. Kromě toho mají tyto drážky nebo žlábky 9 vyztužovací a zpevňovací účinek pro těleso _1 láhve.

Zde je nutno zdůraznit, že jiné kapaliny mohou vyžadovat naprosto odlišný stupeň deformační schopnosti, v kterémžto případě může být nezbytné používat odlišný počet a rozdílný tvar drážek nebo žlábků 9. Dále uvedené tabulky popisují různé změny odlišných parametrů, týkajících se drážek nebo žlábků 9 v bočních stěnách láhví. V horní řádce je uvedeno v rámci jakých limitů je dnes považováno za vhodné dané parametry měnit. V prostřední řádce je uvedeno výhodné rozmezí, v jehož rámci jsou parametry zvoleny za účelem dosažení zdokonalené funkce a mnohem estetičtějšího a přitažlivějšího vzhledu láhve. Dolní řádka uvádí volbu parametrů pro běžné co nejvýhodnější provedení láhve. (D = průměr tělesa jl láhve, viz obr. 6) .

Pro láhve v rozmezí od 0,2 do 0,6 1 (D = 45 až 70 mm)

Tabulka 1

Rl (mm)	R2 (mm)	Počet drážek
1,5 až 5	1,5 až 5	6 až 20
2 až 4	2 až 4	8 až 16
3	3	10 až 12

* · » ♦ · # · ♦ »* • ♦ · « · · · « ♦ · · ft · · · · · » ··· • ftftft · · · ···» ft ··· ··· • · · · « ftft • ••ftft ftft * #· · »

Pro láhve v rozmezí od 0,5 do 1,5 1 (D = 60 až 95 mm)

Tabulka 2

Rl (mm)	R2 (mm)	Počet drážek
2 až 7	2 až 7	6 až 20
3 až 6	3 až 6	8 až 16
4 až 5	4 až 5	10 až 12

Rovněž je možno uvést požadovaný poměr průměru D ku poloměru Rl, a průměru D ku poloměru R2, a to v souladu s údaji v následující tabulce.

Tabulka 3

D/Rl	D/R2	Počet drážek
9 až 45	9 až 45	6 až 20
15 až 30	15 až 30	8 až 16
20 až 24	20 až 24	10 až 12

Objem kapaliny může být poněkud snížen, aby bylo dosaženo většího pružnostního efektu snadněji stlačitelného vzduchu, který je obsažen uvnitř láhve. To však nutně vyžaduje použít většího objemu láhve pro stejný požadovaný objem kapaliny.

Při zkušebním testování různých výrobních způsobů a různých polotovarů pro vyfukovací lisování při tváření požadovaných láhví bylo zjištěno, že jsou výhodné takové vyfukovací formy, u kterých se láhev navrací ke svému >4 *4 4 ·· ·» «4 444 4 4 4 ·

4 ¢ 4 4 4 444*

444 4 4 · 444 · 4 444 44«

4 4 4 * ·

444 4» ·* · ·♦ · · původnímu objemu. Je rovněž možné vyrábět láhve z plastické hmoty, které mají poněkud vyšší tlak, než je tlak atmosférický. Výroba může být prováděna v souladu s běžnými známými způsoby, přičemž mohou být láhve vyráběny vyfukovacím lisováním v dutině, která je na svém formovacím povrchu opatřena podlouhlými výstupky (na vyobrazeních neznázorněno), které vytvářejí podlouhlé drážky nebo žlábky 9.

Při porovnání láhve, opatřené podlouhlými drážkami nebo žlábky 9 podle tohoto vynálezu, s láhví, známou z dosavadního stavu techniky a opatřenou panelovitými deskovitými úseky, byl zjištěn velmi významný rozdíl. Panelovité deskovité úseky u známé láhve mají snahu zvětšovat svou šířku během rozpínání (viz obr. 2). Když poté dochází ke smršťování láhve, musí se tato šířka navíc vyboulit v opačném směru a zapadnout přes nejmenší šířku panelovitého úseku, aby se mohla láhev dostatečně smrštit. Tato vyboulovací zapadávací akce vede k přídavnému odporu, který představuje zvýšené riziko, že se objem láhve během tepelného ošetřování ještě zvýší (viz obr. 2).

Při použití láhve podle tohoto vynálezu k tomuto jevu vůbec nedochází, takže se láhev během ochlazování mnohem snadněji smršťuje (viz obr. 3).

Za účelem dosažení esteticky přitažlivého vzhledu láhve, stejně jako za účelem dosažení její snadné výroby jsou podlouhlé drážky nebo žlábky 9 s výhodou uspořádány souměrně kolem obvodu tělesa _1 láhve. Tato souměrnost rovněž znamená, že jakékoliv zatížení, které působí na láhev, je souměrně přenášeno a zachycováno, čehož výsledkem je mnohem pevnější láhev. Všechny podlouhlé drážky nebo žlábky 9 však nemusejí • ·· • * zachovávat stejný souměrný vzor, neboť mohou být vzájemně vůči sobě přesazeny v obvodovém nebo osovém směru.

S přihlédnutím k pevnostním a konstrukčním faktorům jsou podlouhlé drážky nebo žlábky 9 s výhodou na láhvi vytvořeny takovým způsobem, že přechody mezi poloměrem Rl a poloměrem R2 jsou takové, že jejich derivace jsou shodné (tak zvaný tangenciální přechod, viz obr. 6).

Měněním velikosti a vzájemného vztahu mezi poloměrem Rl a poloměrem R2, stejně jako měněním úhlu oblouku různých poloměrů je možné dosáhnout odlišného tvaru, šířky a hloubky podlouhlých drážek nebo žlábků 9. Tímto způsobem je možné měnit tvar drážek nebo žlábků .9 tak, že je jejich funkce podstatně zaměřena na optimalizaci vlastností, které jsou obzvláště důležité pro příslušné specifické tepelné zpracování kapaliny, která má být v láhvi obsažena.

V souladu s výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu činí hloubka drážky nebo žlábků 9 přibližně polovinu poloměrů Rl a R2. Například je velikost hloubky s výhodou zhruba 1 mm pro láhve, které mají Rl = R2 = 3 mm, přičemž jejich objem leží od 0,2 do 0,6 1. Pro odpovídající láhve, které mají objem mezi 0,5 až 1,5 1, má hloubka velikost 1,5 mm a Rl = R2 = 4 mm.

Zde je nutno se zmínit rovněž o tom, že u znázorněného provedení má boční stěna láhve s výhodou tloušťku, která leží v rozmezí od 0,35 do 0,55 mm, a ve skutečné praxi obvykle od 0,4 do 0,5 mm.

9

9 9

9 9 9

9 999 9

9 9

9 9 • 9

9

99

9 9 ··

9

9

999

Podíl drážek nebo žlábků 9 ve vztahu k celkovému obvodu láhve rovněž ovlivňuje schopnost láhve se roztahovat a smršťovat. Čím je vyšší podíl drážek nebo žlábků na celkovém obvodu láhve, Tím je vyšší deformační schopnost láhve.

Láhev je vyrobena z plastického materiálu, vhodného pro vyfukovací lisování z polotovaru, přičemž vhodnými materiály jsou PET, PEN nebo jejich směsi. Postup lisování vyfukováním může být prováděn například v souladu se způsobem, popsaným v patentovém spise EP-A-521 841 stejného přihlašovatele, který byl zmíněn již v úvodu tohoto popisu.

Nakonec je nutno zdůraznit, že předmět tohoto vynálezu se neomezuje pouze na shora popsané provedení, neboť v rámci rozsahu přiložených patentových nároků je možno provádět jeho různé modifikace. Například tvar nádoby z plastické hmoty může být odlišný od tvaru, který je zde vyobrazen, přičemž v některých případech může být rovněž odlišný průřezový tvar drážek nebo žlábků.

Claims (10)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Nádoba z plastické hmoty pro tepelně upravovanou kapalinu, obsahující těleso (1), jehož boční stěny jsou opatřeny oblastmi (9), které jsou přizpůsobeny pro přenášení deformací, jako jsou změny v objemu nádoby, vyznačující se tím, že uvedené oblasti pro přenos deformací obsahují podlouhlé drážky (9) pro kompenzaci roztahování a smršťování, které jsou vytvořeny v tělese (1), a které mají takový směr, že jejich průměty do roviny, ve které leží středová osa (C) nádoby, probíhají stejným směrem jako tato středová osa (C).

2 až 4 že poloměr (R2), je nasměrován takovým způsobem, že dno (10) drážky (9) definuje konkávní povrch v tělese (1) .

2. Nádoba z plastické hmoty podle nároku 1 vyznačující se tím, že každá drážka (9) má dno (10), definované poloměrem (R2).

3. Nádoba z plastické hmoty podle nároku 1 nebo 2 vyznačující se tím, že každá drážka (9) má průřezový tvar, který obsahuje tři poloměry (Rl, R2), z nichž dva vnější poloměry (Rl) jsou zaměřeny tak, aby definovaly konvexní povrchy na vnějšku tělesa (1), zatímco mezilehlý třetí poloměr (R2) definuje dno (10) drážky (9).

4. Nádoba z plastické hmoty podle nároku 3 vyznačuj ící se t í m , že přechod mezi poloměry (Rl, R2) každé drážky (9) je uspořádán tak, že jejich derivace jsou shodné.

5. Nádoba z plastické hmoty předcházejících nároků vyznačující se tím, definující dno (10) každé drážky (9) podle kteréhokoliv z

6. Nádoba z plastické hmoty podle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že těleso (1) obsahuje válcovou část (2) a kuželovou část (3), přičemž drážky (9) jsou uspořádány alespoň na válcové části (2).

7. Nádoba z plastické hmoty podle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že těleso (1) obsahuje válcovou část (2) a kuželovou část (3), přičemž jsou drážky (9) uspořádány pouze na válcové části (2) .

8. Nádoba z plastické hmoty podle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že drážky (9) jsou uspořádány souměrně podél obvodu tělesa (1) .

9. Nádoba z plastické hmoty podle kteréhokoliv z nároků 6 až 8 vyznačující se tím, že drážky (9) zaujímají podíl na obvodovém povrchu válcové části (2) mezi 10 % a 60 %, s výhodou pak mezi 25 % a 45 %.

10. Nádoba z plastické hmoty podle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že touto nádobou je láhev na nápoje.