CS269937B1 - Zapojení regulátoru pro nabíjení akumulačních kamen řízeného hromadným dálkovým ovládáním - Google Patents

Abstract

Sešení ee týká nabíjení akumulačních spotřebičů, která řídí rozvodná závody vysláním spínacího signálu hromadným dálkovým ovládáním (HDO). Po příchodu spínacího signálu HDO vysílá astabilní obvod signál stálá amplitudy na anodu diody. Dioda porovnává amplitudu signálu na svá anodě se signálem venkovní teploty, který přichází z venkovního čidla přes můstko— vý potenciometr a přea druhý můstkový rezi— stor na katodu diody. Když je venkovní teplota vyšší například než 4- 14 °C zůstává dioda v zavřeném stavu a signál z aetabilnlho obvodu dále nepropouští. K nabíjení spotřebičů nedojde. Čím je venkovní teplota nižší, tím více se dioda otevírá a tím vštší část amplitudy z aetabilnlho obvodu propoušti. Při nejnižších venkovních teplotách, například — 14 C propouští dioda celou amplitudu signálu a umožňuje nejintenzlvnšjší nabíjení. Využije se při nabíjení akumulačních spotřebičů řízených spínacím signálem HDO.

Description

Vynález se týká regulátoru pro nabíjení akumulačních kamen, u kterého je regulátor řízen hromadným dálkovým ovládáním z energetických rozvodných závodů.

U akumulačních kamen a u topných podlahových kabelů pro vytápání bytů a provozních místností se v některých případech zapínají a vypínají akumulační spotřebiče signálem vysílaným z energetických rozvodných závodů. Elektrické rozvodné závody, které mají přehled o celkovém odběru energie ze sítě, vysílají spínací signál v době, kdy Js v síti nadbytek energie. K nadbytku energie dochází nejen v nočních'hodinách, ale i v průběhu dne. Při zvýšeném odběru energie ze sítě se vysílá vypínací signál, kterým se akumulační spotřebiče vyřazují z činnosti. Požaduje se. aby a příchodem spínacího signálu začaly spotřebiče okamžitě nabíjet. Tento požadavek zajišťují spínače hromadného dálkového ovládání. Nevýhodou tohoto způsobu spínání akumulačních spotřebičů Je, Že nebere ohled na venkovní teplotu při spínání a při nabíjení spotřebičů. Tím dochází, při vyšších venkovních teplotách k nežádoucímu přetápění. Akumulační spotřebiče se při tom nejprve dobíjejí a potom přebíjejí. Míra přebíjení závisí na nastavení u ručního termostatu. Ruční termostat se má nastavovat podle tzv. optimální teploty, při které termostat vypne nabíjení akumulačního spotřebiče. Hodnotu optimální teploty nastavuje uživatel a optimální teplota má odpovídat předpokládané teplotě v příštím dnu. Uživatel obvyklo nesleduje, .jaká bude předpokládaná teplota v příštím dnu a nastavení termostatu se provádí Jsn zřídka. Většinou se termostat nastavuje na vyšší teplotu· což má za následek přetopený * tím i zvýšené ztráty tepla a elektrické energie.

Tyto nedostatky odstraňuje zapojení regulátoru pro nabíjení akumulačních kamen řízeného hromadným dálkovým ovládáním podle vynálezu. Podstata vynálezu spočívá v tom, že výstup astabilnlho obvodu js spojen o kladným pólem prvního vazebního kondenzátorů, jehož záporný pól je spojen se druhým vývodem prvního můstkového trimru, a prvním vývodej prvního můstkového rezistoru a s anodou diody. Katoda diody je spojena se druhým vývodem můstkového režie toru, s prvním vývodem druhého můstkového trimru a s prvním pólem druhého vazebního kondenzátorů. Druhý pól druhého vazebního kondenzátorů je spojen se druhým vývodem prvního bázového rezistoru. z prvním vývodem druhého bázového rezistoru a s bází sledovačového tranzistoru. Emi— tor sledovačového tranzistoru Je spojen s prvním vývodem emítorového rezistoru a ss signálovou výstupní svorkou zapojení. Záporná vstupní svorka zapojení je spojena se druhým vývodem emitorového rezistoru, se druhým vývodem druhého bázového rezistoru, se druhým vývodem druhého můstkového trimru a se druhým vývodem prvního můstkového rezistoru. Kladná vstupní svorka zapojení je spojena s běžcem a s prvním vývodemprvního můstkového trimru, s kladnou napájecí svorkou astabilního obvodu, s kolektorem sledovačového tranzistoru, s prvním vývodem prvního bázového rezistoru, s kladným pólem prvního odrušovacího kondenzátorů a s první čidlovou svorkou zapojení. Druhá čidlová svorka zapojení je spojena se záporným pólem prvního odrušovacího kondenzátorů, se záporným pótem druhého odrušovacího kondenzátorů, s běžcem a s prvním vývodem můstkového potenclometru. Druhý vývod můstkového potenciometru je spojen s prvním vývodem druhého můstkového rezistoru. Kladný pól druhého odrušovacího kondenzátorů je spojen se zemí.

Výhodou zapojení podle vynálezu je, že nabíjí akumulační spotřebiče v čase určeném požadavky elektrických rozvodných závodů a při nabíjení bere ohled na okamžitou venkovní teplotu. Umožňuje přizpůsobit nabíjení průměrným nejnižším teplotám jednotlivých oblastí. Zapojení je jednoduché, levné a po nastavení a seřízení nevyžaduje prakticky žádnou údržbu ani opravy. Spolu s řídicími obvody, které na regulátor navazují, zajištúje zapojení i blokování nabíjení akumulačních spotřebičů s ohledem na jejich zbývající zbytkové teplo.

Příklad uspořádání podle vynálezu je znázorněn na připojených výkresech, kde na obr. 1 je zapojení regulátoru znázorněno schematicky a na obr. 2 je znázorněna stupnice venkovních teplot od - 14 °C do + 14 °C a nalevo od této stupnice je průběh amplitudy signálu na anodě můstkové diody a napravo od této stupnice je průběh amplitudy signálu na katodě můstkové diody v závislosti na venkovní teplotě.

Jednotlivé prvky regulátoru jsou zapojeny takto. Výstup 5.3 astabilního obvodu 5 je spojen s kladným pólem prvního vazebního kondenzátorů £. Záporný pól prvního vazebního kondenzáte

CS 269937 Bl ru 9 J· spojen ·· druhým vývodem prvního můstkového trimru lo, s prvním vývodem prvního můstkového rezistorů 11 a s anodou diody 15. Katoda diody 15 je spojena se druhým vývodem druhého můstkového rezistorů 13, s prvním vývodem druhého můstkového trimru 14 a s prvním pólem druhého vazebního kondenzátoru 19. Druhý pól druhého vazebního kondenzátoru 19 je spojen se druhým vývodem prvního bázového rezistorů 2o, s prvním vývodem druhého bázového rezistoru 21 a s bází sledovačového tranzistoru 23. E mi tor sledovačového tranzistoru 23 je spojen s prvním vývodem emitorového rezistorů 22 a se signálovou výstupní svorkou 3.3 zapojení. Záporná vstupní svorka 3.2 zapojení je spojena se druhým vývodem emitorového rezistorů 22 , se druhým vývodem druhého můstkového trimru 14 a se druhým vývodem prvního můstkového rezistorů 11 . Kladná vstupní svorka 3.1 zapojení js spojena s kladnou napájecí svorkou 5.1 astabilního obvodu 5f s běžcem a s prvním vývodem prvního můstkového trimru lo, s kolektorem sledovaSového tranzistoru 23, s prvním vývodem prvního bázového rezistorů 2o, s kladným pólem prvního odrušovacího kondenzátoru 17 a e první židlovou svorkou 3,4 zapojení. Druhá židlová svorka 3.5 zapojení je spojena se záporným pólem prvního odrušovacího kondenzátoru 17, se záporným pólem druhého odružovacího kondenzátoru 18» s běžcem a s prvním vývodem můstkového potenciometru 12. Druhý vývod můstkového potenciometru 12 jo spojen s prvním vývodem druhého můstkového rezistorů 13. Kladný pól druhého odružovacího kondenzátoru 18 je spojen se zemí. Kladná vstupní svorka 3,1 zapojení je spojena s kladným výstupem zdroje napájecího napětí. Záporná vstupní svorka 3.2 zapojení je spojena se záporným výstupem zdroje napájecího napětí. Signálová výstupní svorka 3.3 zapojení je spojena buj se vstupem zpožďovacího obvodu, nebo se vstupy řídících obvodů. První židlová svorka 3.4 zapojení je spojena s prvním vývodem venkovního ěidla 16, které měří okamžitou venkovní teplotu. Druhá židlová svorka 3,5 zapojení je spojena se druhým vývodem venkovního Žídla 16, ' Aa labilní obvod 5 je známý klopný obvod. Odrušovací kondenzátory 17 a 18 slouží k odrušení vnějších signálů, které přicházejí z venkovního židla 16 do regulátoru. Zapojení pracuje takto. Na obou vstupních svorkách 3.1 a 3.2 zapojení Je neustále připojeno napětí ze stejnosměrného stabilizovaného zdroje, který není na výkrese znázorněn. Na výstupu 5.3 astabilního obvodu 5 je signál obdélníkového průběhu. Tento signál, který má stálou amplitudu, přechází přes první . vazební kondenzátor 9 na anodu diody 15, na první můstkový trlmr lo a na první můstkový rezistor 11. Prvním můstkovým trimrem lo se nastavuje rovnost napětí na anodě a na katodě diody 15 pro nejnižší venkovní teplotu. Druhým můstkovým trimrem 14 se nastaví teplotní oblast, která je uržena státní normou. Nejnižší teploty teplotních oblastí se pohybují v rozmezí od - 12 °C do — 21 °C. Podle charakteru stavby je možno provést korekci můstkovým potenciometrem 12 s tím. že se nabíjí na vyšší nebo na nižší teploty. Dioda 15 porovnává amplitudu napětí obdélníkového průběhu na své anodě se signálem okamžité venkovní teploty, který přichází z venkovního židla 16 přes druhou židlovou svorku 3,5 zapojení a přes sériové zapojení můstkového potenciometru 12 a druhého můstkového rezistorů 13 na katodu diody 15, Pokud je venkovní teplota vysoká, například +14 °C (obr. 2, +14 °C) Je napětí na katodě diody 15 vyšší než je napětí na její anodě. Dioda 15 zůstává v zavřeném stavu, k nabíjení nedojde, protože dioda 15 nepropustí obdélníkový signál.'Na výstupní signálové svorce 3,3 zapojení Je nulový signál. Jestliže je venkovní teplota nižší, například 7 °C (obr. 2, 7 °C), polom dioda 15 propustí Jednu čtvrtinu amplitudy obdélníkového signálu, který přechází přes druhý vazební kondenzátor 19 na bázi sledovačového tranzistoru 23, na jehož emitorovém rezistorů 22 a na signálové výstupní svorce 3,3 zapojení je signál odpovídající části amplitudy obdélníkového průběhu, která prošla diodou 15. Amplituda je závislá na venkovní teplotě.

Jestliže je venkovní teplota O °C (obr. 2, O °C), potom dioda 15 propouští jednu polovinu amplitudy signálu z astabilního obvodu 5. Napětí na signálové výstupní svorce 3.3 zapojení je vyšší. Jestliže je venkovní teplota —7 °C (obr. 2, —7 °C), potom dioda 15 propouští 3/4 amplitudy signálu z astabilního obvodu !5. Při venkovní teplotě —14 °C (obr. 2, —14 °C) propouští dioda 15 celý obdélníkový signál z astabilního obvodu £ na výstupní signálovou svorku 3.3 zapojeni.

CS 269937 Bl

Venkovní teplota ae v průběhu času plynule mění a v závislosti na změně venkovní teploty v průběhu nabíjení se plynule mění i velikost signálu na signálově výstupní svorce 3.3 zapojení. Signál ze signálová výstupní svorky 3.3 zapojení přechází do řídicích obvodů, které nejsou na výkrese znázorněny a které řídí nabíjení akumulačních spotřebičů v závislosti na jejich zbytkovém teple. Pokud jsou akumulační spotřebiče nabity, blokuje řídicí obvod nabíjení spotřebičů, i když je na výstupní svorce 3.3 zapojení signál úměrný venkovní teplotě.

Vynálezu se využije u regulátorů nabíjení akumulačních spotřebičů v těch případech, kdy jsou regulátory řízeny spínacím signálem hromadného dálkového ovládání.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   Zapojení regulátoru pro nabíjení akumulačních kamen, řízeného hromadným dálkovým ovládáním, vyznačující se tím, že výstup (53) astabilního obvodu (β) Je spojen s kladným pólem prvního vazebního kondensátoru (9), jehož záporný pól je spojen se druhým vývodem prvního můstkového trimru (lo), s prvním vývodem prvního můstkového režie toru (11) as anodou diody (15), jejíž katoda je spojena se druhým vývodem druhého můstkového rezistoru (13), s prvním vývodem druhého můstkového trimru (14) as prvním pólem druhého vazebního kondenzátoru (19), Jehož druhý pól je spojen se druhým vývodem prvního bázového rezistoru (2o), s prvním vývodem druhého bázového rezistoru (21) a s bází sledovačového tranzistoru (23), Jehož emitor je spojen s prvním vývodem emitorového rezistoru (22) a se signálovou výstupní svorkou (3.3) zapojení. Jehož záporná vstupní svorka (3.2) jo spojena se druhým vývodem emitorového rezistoru (22), se druhým vývodem druhého bázového rezistoru (21), se druhým vývodem druhého můstkového trimru (14) a se druhým vývodem prvního můstkového rezistoru (11), přičemž kladná vstupní svorka (3.1) zapojení Je spojena s kladnou napájecí svorkou (51) astabilního obvodu (5), s běžcem a s prvním vývodem prvního můstkového trimru (lo), s kolektorem sledovačového tranzistoru (23), s prvním vývodem prvního bázového rezistoru (2o), s kladným pólem prvního odruěovacího kondenzátoru (17) as první židlovou svorkou (3.4) zapojení, jehož druhá židlová svorka (3.5) je spojena se záporným pólem prvního odruěovacího kondenzátoru (17), se záporným pólem druhého odruěovacího kondenzátoru (18), s běžcem a s prvním vývodem můstkového potenciometru (12), Jehož druhý vývod Je spojen s prvním vývodem druhého můstkového rezistoru (13) a kladný pól druhého odruěovacího kondenzátoru (18) Je spojen se zemí.