CS267863B1 - Vibrační přepadový třídič pro granulometrické třídění sypkých materiálů - Google Patents

Abstract

Vibr ační propadový třídič s vějí- rovité uspořádanými třídícími plochami má orientovánu osu vibrátoru vůči těžišti soustavy třídiče směrem ke svému výsypnému konci a vzdálenost průsečíku normály vedené na podélnou osu vibrátoru od tohoto těžiště je 1 až 250 násobkem rozkmitové amplitudy třídiče.

Description

Vynález se týká dvouhmotového volně kmitajícího vibračního přepadového třídiče pro granulometrické třídění sypkých materiálů, poháněného vibrátorem vyvozujícím teoreticky přímočarý kmitavý pohyb, u něhož se řeší kinematické parametry tohoto kmitavého pohybu s cílem optimalizace třídícíhc procesu a jeho výsledků.

Dosud běžné dvouhmoté volně kmitající vibrační třídiče, dopravníky nebo podavače pro třídění nebo dopravu sypkých materiálů, pcháněné vibrátorem pro vyvozování teoreticky přímočarého kmitavého pohybu, jsou v převážné většině konstruovány tak, že výslednice impulsní síly vibrátoru prochází společným těžištěm kmitajících hmot tohoto zařízení, čímž je tomuto zařízení udělován teoreticky přímočarý vibrační pohyb. Na tomto principu pracují rovněž dosud známé vibrační přepadové třídiče, které se od ostatních dvouhmotých volně kmitajících vibračních třídičů s teoreticky přímočarou dráhou kmitavého pohybu liší tím, že mají zpravidla pět třídících ploch uspořádaných vějířovitě pod sebou tak, že každá níže orientovaná třídící plocha má oproti nejbližší vyšší třídicí ploše větší sklon ve směru od místa násypu k místu výsypu nadsítné frakce a úhel, jež svírá nejspodnější třídicí plocha s výslednicí impulsní síly vibrátoru, leží v rozmezí 60° až 90°. Vzhledem k celkovému sklonu zejména spodních třídicích ploch jsou velikosti ok podstatně větší než minimální hranice třídění. Přitom velikost ok nejspodnější třídicí plochy je nutno volit s ohledem na požadovanou hranici třídění a velikosti ok vyšších třídicích musí být voleny tak, aby každá z vyšších třídicích ploch odváděla příslušnou část vstupního sypkého materiálu tak, aby na nejspodnější třídicí plochu připadalo třídění již jen určité části množství ze vstupního sypkého materiálu. V důsledku uvedených faktorů jsou vibrační propadové třídiče určeny zejména pro třídění lepivých nebo jemnozrnných sypkých materiálů. Jejich nevýhodou je, že vzhledem k uvedenému většímu počtu pod sebou instalovaných třídicích ploch se stoupajícím sklonem vůči horizontále, je nutno vytvořit takové podmínky, aby sypký materiál při propadu jednptlivými třídicími plochami se co možno nejméně posunoval ve směru k jejich výpadovým koncům a tedy, aby propadal pokud možno svisle a to proto, aby na nejspodnější třídicí plochu byl předtríděný sypký materiál přiváděn co nejblíže k jejímu počátku, aby tak měl k dispozici maximální dráhu postupu při třídění na této nejspodnější třídicí ploše. Podmínky pro vytvoření popsaného ideálního stavu však zpravidla nejsou v souladu s podmínkami výše uvedených ostatních faktorů a kromě toho v provozních podmínkách dochází zpravidla k variabilitě granulometrie vstupního sypkého materiálu. Vlivem těchto skutečností dochází u popsaných vibračních propadcvých třídičů k posunování proudu propadajícího sypkého materiálu na každé z třídicích ploch směrem k výsypnému konci, čímž hlavní proud sypkého materiálu dopadne na poslední třídicí plochu, například v polovině její délky, takže pro finální protřídění na této třídicí ploše zbude již jen polovina její délky, což je pro dobré třídění nepostačující.

Tento nedostatek je odstraněn vibračním přepadovým třídičem podle předloženého vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že osa vibrátoru - totožná s výslednicí jeho impulsní síly - je vůči těžišti kmitajících hmet třídiče erientována směrem k výsypnému konci skříně třídiče. Přitom vzdálenost průsečíku normály vedené na osu vibrátoru od těžiště soustavy třídiče je 1 až 250-násobkem velikosti rozkmitu třídiče. Uvedeným situováním výslednice impulsní síly se eproti dosud známému provedení, kde tato výslednice teoreticky procházela společným těžištěm kmitajících hmot třídiče, docílí zvětšení úhlu, který svírá vektor dráhy kmitání s horizontálou a jednak dojde k deformaci původně teoreticky přímkové dráhy kmitání na dráhu křivkovou, konvexně zahnutou proti směru postupu nadsítných frakcí pc jednotlivých třídicích plochách. Tím dojde k brzdnému efektu postupu sypkého materiálu po třídicích plochách a naopak se zintenzivní vertikální složky kmitavého pohybu, což obojí způsobí zintenzivnění potřebného svislého a rychlého propadávání podsítných frakcí z přiváděného sypkého materiálu na všech třídicích plochách, a z toho rezultující požadované přivádění sypkého materiálu na nejspodnější třídicí plochu v místě jejího počátku.

Příkladné provedení vibračního přepadového třídiče podle vynálezu je schematicky znázorněno na připojeném výkresu v bočním řezu.

Ve skříni opatřené vibrátorem 2 P^ro vyvozování teoreticky přímočarého pohybu jsou vějírovitě pod sebou uchyceny třídicí plochy £, ^z nichž každá nižší má vůči nad ní situované třídicí ploše, ve směru od násypné strany £ k výsypnému konci £ větší sklon vůči horizontále, přičemž výslednice £ impulsní síly vibrátoru £ prochází pod společným těžištěm T kmitajících hmot třídiče.

Ve velikostním vyjádření se tato odlehlost, definovaná jako vzdálenost 0 průsečíku normály N osy A vibrátoru £ od těžiště T kmitajících hmot, volí zpravidla v rozmezí 1 až 250 násobku velikosti rozkmitu třídiče. Například u přepadového třídiče popsaného typu s oky 40-30-20-12 -8 milimetrů činí vzdálenost D = 80 milimetrů při velikosti rozkmitu třídiče 2 milimetry.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Vibrační propadový třídič pro granulometrické třídění sypkých materiálů, poháněný vibrátorem, který vyvozuje teoreticky přímočarý pohyb a je připevněn ke skříni třídiče, v níž je instalováno několik pod sebou vějířovitě uspořádaných třídicích ploch, přičemž těžiště kmitajících hmot třídiče se nachází uvnitř skříně mezi jeho násypným místem a výsypným koncem, vyznačený tím,že osa (A) vibrátoru (2) je vůči těžišti (T) soustavy třídiče orientována směrem k výsypnému konci (5) skříně (1).
2. 2. Vibrační propadový třídič podle bodu 1, vyznačený tím, že vzdálenost (D) průsečíku (P) normály (N) vedené na osu (A) vibrátoru (2) od těžiště (T) je 1 až 250 násobkem velikosti rozkmitu třídiče.