CS265045B1 - Zapalovací zapojení pro dvě zářivky - Google Patents

Abstract

Zapojení řeší zapalování série dvou zářivek. Jeho podstatným znakem je propojení žhavicích obvodů obou zářivek žhavicím kondensátorem. Dosahuje se krátké doby žhavení bez blikání a v případě, že nedojde k zažehnutí zářivek ani po opakovaných startech, přeruší se elektrický okruh a dojde k zaotavcní dalších pokusů o zažehnutí.

Description

(57) Zapojení řeší zapalování série dvou zářivek. Jeho podstatným znakem je propojení žhavicích obvodů obou zářivek žhavicím kondensátorem. Dosahuje se krátké doby žhavení bez blikání a v případě, že nedojde k zažehnutí zářivek ani po opakovaných startech, přeruší se elektrický okruh a dojde k zaotavcní dalších pokusů o zažehnutí.

#>·

H

P7

LíA

O m

Ό i\J

O

265 045

Vynález se týká zapalovacího zapojení pro dvě zářivky zapojení v sérii s předřadníkem.

V současné dobo se pro zapálení, tzv· startování, dvou v sérii řazených zářivek používají doutnavkové· startéry· 'loto zapojení však vykazuje vysokou poruchovost související se startováním. Jeden vadný startér či zářivka ovlivňuje provoz a, životnost druhé zářivky. Rovněž malé odchylky elektrických hodnot při stárnutí součástek se pak brzy projevují v celkové poruše zářivkových těles. Požadavek odpojení v sérii zapojených zářivek při nepodařených startech rovněž není splněn, takže dochází k trvalému žhavení vlakem nebo blikání, což může vést ke zničení startéru, zářivek něho předřadníku. Známá jsou rovněž zapalovací zapojení s polovodičovými prvky, kde se spíná nebo přerušuje žhavicí okruh záživky, nebo taková, která ke spínání polovodičového prvku využívají fotonku umístěnou blízko žhavicích vlakem zářivky. Tato ζηόχα,ά zapojení jsou však využitelná pouze oro jednu zářivku.

Uvedené nevýhody odstraňuje zapalovací zapojení pro dvě &ciá?xv V tíuXUX *·-» UxOui’» b tj x L· c*. *ú i* Kh žhavicí okruh s tyristorem, přičemž mezi katodou prvního tyristoru a první vnitřní elektrodou první zářivky je zařazena Žhavicí dioda v propustném směru, a jeho podstata spočívá v tom, že oba žhavicí okruhy jsou propojeny žhavicím kondenzátorem, jehož první svorka je připojena mezi druhou, vnější elektrodu druhé zářivky a -zápornou elektrodu druhého tyristoru a druhá svorka je připojena mezi anodu žhavicí diody a zápornou elektrodu prvního tyristo.ru.

Další podstatou vynálezu je, že mezi anodu diody a první vnitřní elektrodu je zapojen omezovači rezistor.

Vyšší účinek zapojení podle vynálezu se projevuje krátkou dobou nažhavování vlákeft a.spolehlivým,zažehnutím zářivky. .. bez opakovaného blikání. ?ři opotřebení zářivek nebo jiných prvků, kdy zářivky nezapálí ani při opakovaných startech,· zapalovací zapojení po určité době. přeruší elektrický okruh, a tím zastaví další pokusy o zažehnutí zářivek.

♦ ή»

265 045

Příklad konkrétního provodění je schematicky znázorněn na připojeném výkresu. Obr. 1 znázorňuje schéma zapojení v základním provedení, na obr. 2 je schéma zapojení, doplněná omezovacím rezistorem o. na obr. 3 je schematicky znázorněn příklad řídícího obvodu tyristoru.

Podle vynálezu jsou první zářivka 1 i druhá zářivka £ zapojeny v sérii s předřadníkem J ke zdroji napětí Žhavicí okruh je tvořen v sérii první vnější elektrodou 11, prvním tyristorem 51 v propustném směru, žhavicí diodou 6 a první vnitřní elektrodou 12 a dále druhou vnitřní elektrodou 22, druhým tyristorem 52 v propustném smězM a druhou vnější elektrodou 21. Oba žhavící okruhy jsou propojeny žhavicím kondensátorem 7, jehož svorky jsou připojen;/ jednak mezi druhou vnější elektrodu 21 a zápornou elektrodu druhého tyristoru 52, jednak mezi anodu žhavicí diody 6 a zápornou elektrodu prvního tyv ristoru 53,. ní dici obvody tyristorů 51., p.2 jsou tvořeny v sérii řídicí diodou 8, řídicím kondenzátorem 91 s tri norem 10, ‘iřiče:iž k řídicímu kondensátoru 91 jo paralelně připojen řídicí i'ěsistor 92. Velikosti řídicích kondenzátorů 91 a řídicích rezistorů 32 jsou taková, že řídicí obvod prvního tyristoru 51 má delší dobu žhavení.

o připojení zářivek 1, 2 ke zdroji napatí 4.» kdy v kladných půlperiodách narůstá napětí, dostává řídící elektroda první ho tyristoru jíl p.řes řídicí obvod proud, který uvede prvn.í tyristor 51 do vodivého stavu. Tím taká teče proud přes žhavicí diodu 6 do řídicífiO obvodu druhého tyristoru 52, který následné úvode druny tyrisio:

do vodivého oavu, ό sepnuti ooou tyristorů 51, 52 teče až do konce kladné půlperiody proud ze zdroje 4 předřadníkem 3, první vnější elektrodou 11, prvním tyristorem 5.1» žhavící diodou 6, vnitrná r. elektrodami 12., 2_. a druhým tyristorem 2.2 do zdroje 4. V zápora, >h půlperiodách jsou tyristory 51, 52 v nevodivém stavu. řídicí proud, ktorý .prochází před. každým zapálením tyristorů pl» 54 řídicími obvody, postupně nabíjí řídicí kondenzátory 91 a narůstající napětí na 'jejich svorkách způsobuje /posunuli · úhlu závalu., .tyristorů - 51» 52. vzhledem k různým časovým konstantám řídicích obvod uu zapáleni druhého ty/·!steru 52 zpozduje, . po ureitom třase 0--.1-:,1 velikostí runová konstanty říďToíno ob/odu již druhý týráoř, -·>

£2 nesepne. Obdobně působí řídící .obvod prvního tyristoxu 51 s tím, íe má delší čas žhavení, ε. v důsledku toho rozpojí obvod později. V posledním žhavícím cyklu, kdy druhý tyrictor pg nesepne, sc nabije žhavící kondensátor 7 na špičkové sítové napětí. Toto napatí způsobí, že pri směné polarity vznikne na první zářivce 1 dvojnásobné špičkové napětí, které ji snadno zapálí, žhavicí kondensátor 7, ^fíe vybije a v další kladné pOlperiotíě se opat nabije, hej sc opakuje, Čímž dojde bud k trvalému zažehnuli zářivek 1, 2, nebo v čase limitovaném řídícím obvodem prvního tyristoru 51 dojde k ukončení startů.

Cba tyristory £1, 22 zastaví další startovací cykly.

Popsané zapojení lze ještě doplnit omezovacím rezistocm 615 který sc :&.raai mezi znaví:

diodu 6 a první vnitřní elektrodu 12. Jeho účelem jc omezení vybíjecího proudu žhavicího kondenzátoru £.

Zapojení podle vynálezu lze využít v osvětlovací technice

ν' l Ή ί .	:,í i τ
zapoj	ení pro	Cl 'v O
	Z ·-> .	'J z
cv C.	zářivce
mezi	katodou	prv;

1.

Claims (1)

1. řadaíkom, ristorem, vnitřní elektrodou první zářivky je zařazena žhavicí dioda . v propustném směru, vyznačující sc tím, že oba žhavicí okx-uhy jsou propojeny žhavicím kondensátorem (7), jehož první norka je připojenu mezi druhou vnější elektrodu (21) druhé zářivky (2) a zápornou elektrodu druhého tyristoru (52) a druhá svorka jo připojena mezi modu žhavicí diody (6) a záoornou elektroc •u prvního tyristoru (51)

   Znoalovreí zaoojoní podle hodu 1, vyznačující se tím, ano au o aca (ú) popěn o nerovnej, roz.i.st

   4. první vnitřní cicat rodu (li) j‘