CS263272B1 - Způsob soukáni útku do útkových cívek zanašečů tkacích strojů s vlnitým prošlupem - Google Patents

Abstract

Způsob soukání je vhodný pro tkací stroje s vlnitým prošlupem, kde útkové cívky vykonávají v průběhu pohybu zanašečů mimo prošlup navíjecí pohyb pro navinutí jednoho útku. Po zachycení útku v zanašeči se útek odtahuje z pevné předlohové cívky součtovou rychlostí pohybu zanašeče a soukací rychlostí útkové cívky, v důsledku čehož je soukací rychlost nižší, než j.e rychlost zanášení útku, což zlepšuje spolehlivost a jednoduchost, jakož i energetickou náročnost systému.

Description

Vynález se týká způsobu soukání útků do útkových cívek zanašečů tkacích strojů s vlnitým prošlupem, kde útkové cívky vykonávají v průběhu pohybu zanašečů mimo prošlup navíjecí pohyb pro navinutí jednoho útku.

U nejvyspělejších známých tkacích strojů s vlnitým prošlupem je soukání útku na cívku zanašeče provedeno v průběhu pohybu zanašeče mimo prošlup soustavou soukacích hlavic, které opisují kruhovou nebo oválnou dráhu, přičemž jejich pohyb je synchronizován s pohybem zanašečů. Spolu se soukacími hlavicemi ce pohybují i předlohové cívky se zásobou útkové nitě.

Toto uspořádání má řadu významných nevýhod spočívajících především ve’ značné složitosti, vysokém počtu dílců a tím i ve vysoké výrobní ceně, v nízké funkční spolehlivosti a v náročné údržbě, ve značných požadavcích na správné seřízení a provádění oprav.

Další nevýhoda plyne ze značných nároků na energii - na cirkulční pohyb soukacích hlavic s předlohovými cívkami - a ze skutečnosti, že výměna předlohových cívek je možná pouze při zastaveném stroji.

Cílem vynálezu je vytvořit řešení, které by umožnilo výměnu předlohových cívek bez zastavení stroje, které by mělo nižší nároky na energii a bylo konstrukčně a výrobně jednodušší.

Podstata způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že po zachycení předního konce útku, vedeného od pevné předlohové cívky, se útek odebírá z předlohové cívky výslednou rychlostí, která je součtem rychlosti pohybu zanašeče a soukací rychlosti útkové cívky a v průběhu odvíjení z předlohové cívky se útek v zanášecí délce závislé na tkací šíři přestřihne a následně zanašečem ještě před vstupem do prošlupu volně vleče a současně navíjí na útkovou cívku ve vzdálenosti od místa zachycení předního konce útku do místa, kde je útek v zanašeči úplně navinut.

Dalším význakem je, že poměr rychlostí pohybu zanašeče k soukací rychlostí útkové cívky odpovídá poměru zanašecí délky ke vzdálenosti od místa zachycení předního konce útku v zanašeči pod místo kde je útek v zanašeči plně navinut.

Řešení podle vynálezu umožňuje použití stacionární cívečnice. Tím jednak odpadají energetické nároky na cirkulační pohyb, jednak je umožněna výměna cívek bez zastavení stroje. Současně je zařízení značně jednoduché, tedy výrobně nenákladné a spolehlivé. Jeho spolehlivost je ještě podtržena skutečností, že při uvedeném způsobu lze pracovat se soukací rychlostí nižší, než je rychlost zanášení útku.

Příklad provedení způsobu podle vynálezu je v dalším popsán na základě připojeného schematického výkresu, znázorňujícího dráhu zanašečů předlohové cívky, prošlup a další podrobnosti potřebné pro objasnění vynálezu.

»

Pro lepši přehlednost je znázorněn pouze jeden zanašeč i v různých polohách - obíhající na uzavřené dráza 2^, přestože u tkacích strojů s vlnitým prošlupem se používá více zanašečů; tyto zanašeče jsou poháněny synchronně známými neznázorněnými prostředky.

K místu A na dráze 2je přiřazena cívečnice s pevnými předlohovými cívkami 5. se zásobou útku 2» který se k zanašeči 1. vede přes známé odměřovací zařízení 4_, popřípadě i přes útkový zásobník jj. Opačná větev dráhy 2 probíhá ve vlnitém prošlupu 7_, v jehož jednotlivých dílčích prošlupech jsou známým způsobem ukládány jednotlivé útky 3, nasoukané na útkových cívkách, uspořádaných v jednotlivých zanašečích, takže unašeč 1. přijde po projití vlnitým prošlupem 7 do místa A s vyprázdněnou útkovou cívkou. V této poloze zachytí zanašeč 1. svým neznázorněným zachycovačem přední konec útku 3, vedeného od pevné předlohové cívky í> přes odměřovací zařízení £, popřípadě i útkový zásobník 6. V témže okamtiku se útková cívka uvede neznázorněným známým zařízením do rotačního navíjecího pohybu o soukací rychlosti v_g a zachycený přední konec útku 3 se začne navíjet na útkovou cívku. Zanašeč 1. pokračuje po uzavřené dráze 2 v pohybu rychlostí v, přičemž útek 2 ^se navíjí na útkovou cívku zmíněnou soukací rychlostí v .

Výsledná rychlosti νθ, jako je útek 2 odebírán z pevné předlohové cívky 5, je tedy rovna součtu obou uvedených rychlostí v = v + v o s

Uvedený děj probíhá tak dlouho, dokud odměřovací zařízení 2 neodměří celkovou zanášecí délku L útku 2, kterou je nutno navinout na útkovou cívku a která je - jak známo - závislá na tkací šíři L' a předem se nastavuje.

Jakmile se dosáhne odvinutí zanášecí délky L, která není na výkrese vyznačena, dá odměřovací zařízení £ povel k přestřižení útku 2· Poloha zanašeče 2 ta uzavřené dráze 2 v tomto okamžiku je vyznačena jako místo C. Na útkové cívce zanašeče 1 je v tomto okamžiku navinut útek 2 v délce stanovené zanášecí dráhy L, zmenšené o délku úseku mezi body A a C. Zbytek útku 2 ^v délce zmíněného úseku mezi body A a C se zanašečem volně vleče a současně navíjí na útkovou cívku soukací rychlostí v_g až po úplné navinutí útku 2, kde se jeho druhý konec v zanašeči 2 zachytí, případně je o této skutečnosti vyslán příslušný signál řídicímu systému. Toto se děje v místě B vyznačeném na uzavřené dráze 2·

Vzdálenosti od místa A zachycení předního útku 2 v zanašeči 2 k uvedenému místu B, kde je útek 2 ^v zanašeči 2 úplně navinut a jeho druhý konec zachycen, popřípadě je vyslán zmíněný signál, je vyznačena jako vzdálenost 2₃·

Mezi vpředu uvedenými rychlostmi a délkami platí vztah ^vs _5_ ^{v X}1

Protože je pro délku dráhy, potřebné k soukání útku 2 na útkovou cívku k dispozici větší délka, než je zanašeči délka L, tj. 1^> L, lze tímto způsobem vytvořit podmínku v_g<v, tj. soukací rychlost v_g je menší, než rychlost v pohybu zanašečů, tj. zanášecí rychlost.

Pro výslednou průměrnou rychlost νθ odtahu útku 2 ^z předlohové cívky 2 pak platí podle výše uvedeného v_o<² v

Kromě již uvedených výhod způsobu podle vynálezu je třeba zdůraznit jeho spolehlivost, která plyne ze skutečnosti, že je možno pracovat se soukací rychlostí nižší, než je rychlost zanášení útku, aniž by bylo tuto rychlost zanášeni a tím výkon tkacího stroje, snižovat.

Claims (2)

1. Způsob soukání útků do útkových cívek zanašeěů tkacích strojů s vlnitým prošlupem, kde útkové cívky vykonávají v průběhu pohybu zanašečů mimo prošlup navíjecí pohyb pro navinutí jednoho útku, vyznačený tím, že po zachycení předního konce útku, vedeného od pevné předlohové cívky se útek odebírá z předlohové cívky výslednou rychlostí (νθ), která je součtem rychlostí (v) pohybu zanašeče a soukací rychlosti (v_g) útkové cívky a v průběhu odvíjení z předlohové cívky se útek v zanášecí délce (L) , závislé na tkací šíři (L'|, přestřihne a následně zanašečem ještě před vstupem do prošlupu volně vleče a současně navíjí na útkovou cívku ve vzdálenosti (ip od místa (A) zachycení předního konce útku do místa (B), kde je útek v zanašeči úplně navinutí

2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že poměr rychlosti (v) pohybu zanašeče k soukací rychlosti (v_s) útkové cívky odpovídá poměru zanášecí (L) ke vzdálenosti (1^) od místa (A) zachycení předního konce útku v zanašeči po místo (B) , kde je útek v zanašeči úplně navinut.

1 výkres

263273 2

Vynález se týká stolní hry, zahrnující hrací plochu s kolmým hrazením, na níž jsou uspořádány pevné hrací prvky, například branky, hrací čáry a alespoň jeden pohyblivý hrací prvek s odrazovou plochou kolmou na hrací plochu.

Známé stolní hry tohoto druhu, jako například stolní lední hokej, mají hrací plochu lemovanou kolmým hrazením.