CS261469B1 - Zapojení pro určení místa vzniku a velikosti odrazu ve vedení - Google Patents

Abstract

Řešení se týká zapojení pro určení místa vzniku a velikosti odrazu od nehomogenit ve vedení, které sestává ze sdružovacího obvodu, jehož výstup je přes oddělovací vedení připojen ke vstupu měřeného vedení, přičemž k sdružovacímu obvodu je připojen jednak širokopásmově kmitočtově modulovaný generátor a jednak směšovač, který je přes laditelný selektivní obvod připojen ke vstupu měřicí jednotky. Zapojení lze využít zejména pro zjištování parametrů odrazů v souosých napáječích rozhlasových a televizních vysílačů. Jeho podstata spočívá v tom, že k druhému a třetímu výstupu sdružovacího obvodu jsou připojeny dva vyhodnocovací kmitočtové obvódy} jejichž výstupy jsou připojeny k druhému a třetímu vstupu měřicí jednotky.

Description

ftešení se týká zapojení'„pro určeíni místa vzniku a velikosti odrazu od nehomogonit ve vedení, které sestává ze sdružovacího obvodu, jehož výstup je přes oddělovací vedení připojen ke vstupu měřeného vedení, přičemž k sdružovačímu obvodu je připojen jednak širokopásmově kmitočtově modulovaný generátor a jednak směšovač, který je přes ladí·· telaý selektivní obvod připojen ke vstupu měřicí jednotky,

Nehomogenity vo vodění jsou většinou nežádoucími prvky, které nepříznivě ovlivňují vlastnosti vedení· Především nehomogenity v souosých vedeních způsobující větší odrazy, například v souosých napáječích vysílačů, nepříznivě ovlivňují nejen kvalitu přenášené informace, ale snižují i přípustné elektrické namáhání napáječe. Zejména s ohledem na možnou destrukci napáječe po vzniku elektrického výboje, případně i vzniku následného požáru napáječe, je snahou včas zjistit a odstranit příčiny odrazů větších než je přípustná hodnota*

Pro měření a určení místa vzniku odrazu a jeho velikosti se používají pulsní metody, které vyhodnocují dobu, za kterou se vrátí odražený měrný impuls a jeho amplitudu· Tyto metody jsou nevýhodné v tom, že při požadavku na definovanou šíří pásma měření je strmost měrných impulsů závislá na měřené šíři pásma, což při požadavku na šíři měřeného pásma řádu do několika desítek MHz nepříznivě ovlivňuje přesnost měření* Jejich další nevýhodou je nerovnoměrné spektrální rozložení energie měrného impulsu v měřené šíři pásma a přesah mimo toto pásmo, což dále negativně ovlivňuje přesnost měření pro definovanou šíři pásma*

Existuje i další metoda, používající kmitočtově modulované nosné vlny a vyhodnocující interferenční kmitočty vznikající na směšovači při směšování postupné vlny a vlny odražené od nehomogonit* Tato metoda sice umožňuje dosáhnout rovnoměrného spektrálního rozložení energie v měřeném kmitočtovém pásmu, ale je nevýhodná v tom, že pro nizkow

261 469 rozlišovací schopnost je nepoužitelné pro měření s šiří mířeného pásma menší než několik desítek MHz·

Tato nevýhoda je odstraněna zapojením/jehož podstata spočívá v tom* že k druhému a třetíma výstupu sdružovaclhe obvedu jsou připojeny dva vyhodnocovací kmitočtová obvody, jejichž výstupy jsou připojeny k druhému a třetímu vstupu měřici jednotky*

Při výhodném vytvořeni tohoto zapojeni je laditelný selektivní obvod tvořen laditelným přijímačem, přičemž ke vstupu měřicí jednotky je připojen jeho mezifrekvenční výstup·

Hlavni výhody tohoto zapojeni spočívají v tom, Že prs měření je používána širokopásmově kmitočtově modulovaná nosná vlna, ale měření je prováděno pouze při jejím průchodu přes požadované kmitočtové pásmo, což umožňuje dosáhnout vysoké rozlišovací schopností při měření v požadovaném kmitočtovém pásmu, t«j« do několika desítek MHz, přičemž jsou zachovány ostatní výhody metody používající kmitočtově modulované nosné vlny· Při svém využití tedy toto zapojení umožňuje proti současnému stavu s větší přesností a spolehlivosti zjišťovat potřebné parametry odrazů v souosých napáječích vysílačů, tím účinněji předcházet eventuální destrukci napáječů a zároveň efektivněji umožňovat odstranění příčiny nepříznivého ovlivňování kvality přenášených informaci·

Na výkresu je v blokovém zapojení znázorněn příklad provedeni předmětu řešení·

Vstup měřeného vedení JL je přes oddělovací vedení 2 připojen k prvnímu výstupu sdružovaoího obvodu 3, k jehož vstupu je připojen širokopásmově kmitočtově modulovaný generátor 4· K druhému a třetímu výstupu sdružovaoího obvodu 2 je připojeno po jednom vyhodnocovacím kmitočtovém obvodu 5« Yýstup prvního vyhodnocovacího kmitočtového obvodu 5 je připojen k prvnímu vstupu měřicí jednotky JB, k jejímuž druhému vstupu je připojen výstup druhého vyhodnocovacího

261 469 kmitočtového obvodu 5. K čtvrtému výstupu sdružovacího obvodu 3 je připojen směšovač 6, jehož výstup je připojen na laditelný selektivní obvod 7, tvořený laditelným přijímačem, jehož mezifrekvenční výstup je připojen na třetí vstup měřicí jednotky 8.

Signál z širokopásmově kmitočtově modulovaného generátoru 4 prochází přes sdružovací obvod íi a oddělovací vedení 2 na vstup měřeného vedení 1 a do měřeného vedení 1. Současně je tento signál přiveden i na směšovač 6 a na vyhodnocovací kmitočtové obvody 5. Odražené signály^, vzniklé na nehomogenitách ve vedení/ se vrací přes sdružovací obvod 3 na směšovač 6, kde vznikají interferenční signály. Při konstantní rychlosti šíření ve vedení jsou kmitočty těchto signálů úměrné vzdálenosti nehomogenit, amplituda je pak úměrná činiteli odrazu a útlumu vedení pro danou vzdálenost. Tyto interferenční signály jsou vyhodnocovány v laditelném selektivním obvodu 7, výhodně realizovaném laditelným přijímačem. Mezifrekvenční výstup z laditelného přijímače je dále zpracován měřicí jednotkou 8, jejíž činnost je řízena vyhodnocovacími kmitočtovými obvody £>· Jeden z nich ukončuje měření měřicí jednotky _8 při vyhodnocení prvého krajního kmitočtu měřeného kmitočtového pásma, druhý ukončuje měření měřicí jednotky 8 při vyhodnocení druhého krajního kmitočtu měřeného kmitočtového pásma. Současně je v měřicí jednotce 8 zajištěno vyhodnocení vzdálenosti činitele odrazu měřené nehomogenity pouze pro kladnou nebo zápornou kmitočtovou strmost měrného signálu^zširokopásmově kmitočtově modulovaného generátoru 4 v závislosti na čase. Při výhodném provedení zapojení je amplitudová charakteristika měřicí jednotky 8 nastavitelně závislá n>. měřeném kmitočtu pro kompenzaci vlivu útlumu měřeného vedení na měřený činitel odrazu.

Použití zapojení je vhodné zejména pro zjištování parametrů odrazů v souosých napáječích rozhlasových a televizních vysílačů.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   261 469

   1« Zapojení pro určení místa vzniku a velikosti odra* zu ve vedení, sestávající ze sdružovacího obvodu, jehož výstup je přes oddělovací vedení připojen na vstup měřeného vedení, přičemž k sdružovacímu obvodu je připojen jednak širokopásmově kmitočtově modulovaný generátor a jednak směšovač, který je přes laditelný selektivní obvod připojen ke vstupu měřici jednotky, vyznačené tím, že k druhému a třetímu výstupu sdružovacího obvodu (3) jsou připojeny dva vyhodnocovací kmitočtové obvody (5), jejichž výstupy jsou připojeny k druhému a třetímu vstupu měřicí jednotky (8)«
2. 2, Zapojení podle bodu 1, vyznačené tím, že laditelný selektivní obvod (7) je tvořen ladíteIným přijímačem, přičemž ke vstupu měřicí jednotky (8) je připojen jeho mezifrekvenčni výstup.