CS261005B1 - Způsob ochrany raženého dlouhého důlního díla z hlediska nebezpečí průtrží uhlí a plynů - Google Patents

Abstract

Způsob ochrany raženého dlouhého důlního díla z hlediska nebezpečí průtrží uhlí a plynů, jehož podstata spočívá v tom, že se vyrube nadložní ochranná sloj o úklonu do 70°, vzdálená 40 až 60 m, a to v takovém rozsahu, aby nad postupující čelbou raženého dlouhého důlního díla byl vždy vyrubaný prostor alespoň o velikosti rovné ploše kruhu o poloměru 60 m se středem kruhu a patě kolmice, spuštěné z roviny nadložní ochranné sloje na postupující čelbu raženého dlouhého důlního díla. Přitom alespoň vždy před každým postoupením čelby raženého dlouhého důlního díla se intenzivně a trvale degazuje prostor plánované trasy dlouhého důlního díla alespoň do vzdálenosti 30 m, jeho nadloží do výšky alespoň 10 m a/nebo jeho podloží do hloubky alespoň 10 m.

Description

Vynález se týká způsobu ochrany raženého dlouhého důlního díla z hlediska nebezpečí průtrží uhlí a plynů, prováděného v hlubinném uhelném dole v uhelné sloji s nebezpečím průtrží uhlí a plynů nebo její blízkosti.

Dosud známé způsoby ochrany raženého dlouhého důlního díla prováděného v uhelné sloji s nebezpečím průtrží uhlí a plynů nebo v její blízkosti se provádějí například vrtáním odlehčovacích vrtů do čelby dlouhého důlního díla, kterými se snižuje napětí plynné fáze v předpolí čelby. Práce je časově náročná, což má za následek snížení postupu a zvýšení nákladů na ražení. Podobných účinků se dosahuje také vrtáním vývrtů do předpolí dlouhého důlního díla, které se nabíjejí trhavinou a odpalují. Jsou také známé metody, při kterých se provádí ražení dlouhého důlního díla pod ochrannou slojí, tj. pod slojí, která je do vzdálenosti 40 m v nadloží prováděného dlouhého důlního díla a je beze zbytku vyrubána. Tím se dosahuje takového narušení okolí sloje i sloje samé, že nedochází k projevům průtrží uhlí a plynů. Stejného účinku se dosahuje tzv. podrubáním prováděného dlouhého důlního díla, při kterém je ochranná sloj v hloubce do 70 m pod prováděným přípravným dlouhým důlním dílem. Nevýhodou metod účinného nadrubání a podrubání podle dosavadních známých způsobů je, že jich nelze použít v případech, kdy není ve vzdálenosti do 40 m v nadloží nebo do 70 m v podloží prováděného dlouhého důlního díla vhodná uhelná sloj, kterou lze vyuhlit dříve, než provádíme ražení dlouhého důlního díla.

Uvedené nedostatky jsou odstraněny způsobem ochrany raženého dlouhého důlního díla vedeného pod nadložní ochrannou slojí s úklonem do 70°, vzdálené od čelby raženého důlního díla 40 až 60 m, z hlediska nebezpečí průtrží uhlí a plynů podle vynálezu, jehož podstatou je, že nadložní ochranná sloj se vyrube v takovém rozsahu, aby nad postupující čelbou raženého dlouhého důlního díla byl vždy vyrubaný prostor alespoň o velikosti rovné ploše kruhu o poloměru 60 m se středem kruhu v patě kolmice, spuštěné z roviny nadložní ochranné sloje na postupující čelbu raženého dlouhého důlního díla. Přitom alespoň vždy před každým postoupením čelby raženého dlouhého důlního díla se intenzivně a trvale degazuje prostor plánované trasy dlouhého důlního díla alespoň do vzdálenosti 30 m, jeho nadloží do výšky alespoň 10 m a/nebo jeho podloží do hloubky alespoň 10 m.

Výhodou způsobu ochrany raženého dlouhého důlního díla z hlediska nebezpečí průtrží uhlí a plynů podle vynálezu je odstranění nebezpečí průtrží uhlí a plynů ekonomicky méně náročným způsobem než je tomu dosud. Další výhodou je získání degazovaného plynu.

Způsob ochrany raženého dlouhého důlního díla podle vynálezu je dále popsán v následujících příkladech konkrétního provedení.

Při ražení dlouhého důlního díla trhací prací v hlubinném uhelném dole, ve kterém byly všechny sloje nebezpečné průtržemi uhlí a plynů, byla pro ochranu proti průtrži uhlí a plynů využívána metoda vrtání odlehčovacích vrtů. Provádění odlehčovacích vrtů bylo fyzicky namáhavé a časově náročné. Proto byly průměrné denní postupy při ražení pouze 2,2 m. Z dosud známých metod, které jsou ekonomicky příznivější a zaručují větší denní postupy, je vhodná metoda účinného nadrubání nebo podrubání prováděného dlouhého důlního díla. Tuto metodu však nebylo možno aplikovat, protože v nadloží do 40 m, resp. v podloží do 70 m nebyla žádné vhodná sloj, kterou by bylo možno použít jako sloj ochrannou. Proto bylo ražení dlouhého důlního díla zastaveno a byla známým způsobem vyrubána sloj v nadloží ve výšce 52 m, která měla úklon 17°. Sloj v nadloží byla vyrubána v ploše, přesahující kolmý průmět celé plánované trasy dlouhého důlního díla do sloje v nadloží ve všech místech více než 60 m. Současně s rubáním sloje v nadloží byla z překopu, který byl 45 m pod raženým dlouhým důlním díle provedena známým způsobem řada degazačních vrtů, procházejících podložím plánované trasy dlouhého důlního díla i uhelnou slojí s nebezpečím průtrží uhlí a plynů po celé plánované trase dlouhého důlního díla. Délka degazačních vrtů byla taková, že všechny protínaly plánovanou trasu dlouhého důlního díla a to vždy po 12 až 17 m a končily v nadloží plánované trasy ve vzdálenosti 1 až 28 m. Všechny degazační vrty byly napojeny na degazační potrubí a trvale známým způsobem intenzivně degazovány. Poté bylo pomocí trhací práce známým způsobem prováděno ražení dlou3 hého důlního díla, stejně jako se běžně provádí ve sloji bez nebezpečí průtrží uhlí a plynů. Průměrné denní postupy dosáhly při stejném počtu pracovníků 2,8 m.

Jiný příklad použití způsobu ochrany dlouhého důlního díla z hlediska nebezpečí průtrží uhlí a plynů podle vynálezu byl zaznamenán v hlubinném uhelném dole při ražení dlouhého důlního díla - překopu, který měl procházet uhelnou sloj s nebezpečím průtrží uhlí a plynů. Překop byl ražen trhací prací až do vzdálenosti 32 m před očekávaným průchodem přes uhelnou sloj s nebezpečím průtrží uhlí a plynů. Poté bylo raženi překopu zastaveno a byla vyuhlena sloj v nadloží ve vzdálenosti 48 m od očekávaného místa průchodu. Sloj v nadloží měla úklon 5° a byla dokonale vyuhlena známým způsobem v ploše, jež obsahovala i kruh o průměru 120 m se středem k patě kolmice spuštěné z roviny sloje na očekávané místo průchodu překopu uhelnou slojí s nebezpečím průtrží uhlí a plynů. Poté bylo z bočního výklenku vzdáleného 3 m od čelby dlouhého důlního díla provedeno známým způsobem 5 degazačních vrtů v rovině kolmé na rovinu počvy dlouhého důlního díla a rovnoběžné s osou dlouhého důlního díla. Přitom první vrt o dél ce 42 m byl proveden rovnoběžně s osou dlouhého důlního díla, čímž zasáhl uhelnou sloj s nebezpečím průtrží uhlí a plynů v předpokládaném místě průchodu a poslední vrt, délky 34 m, byl proveden do nadloží pod úhlem 60° vůči prvnímu, tedy nad plánovanou trasu dlouhého důlního díla. Ostatní degazační vrty, dlouhé 34 až 42 m byly pravidelně vějířovitě rozmístěny mezi první a poslední vrt a všechny byly napojeny na degazační potrubí. Poté bylo běžným způsobem trhací prací prováděno ražení dlouhého důlního díla, včetně průchodu dlouhého důlního díla přes uhelnou sloj s nebezpečím průtrží uhlí a plynů.

Další příklad použití způsobu ochrany dlouhého důlního díla z hlediska nebezpečí průtrží uhlí a plynů podle vynálezu je z hlubinného uhelného dolu při ražení těžní třídy, vedené v uhelné sloji s nebezpečím průtrží uhlí a plynů. Současně s ražením těžní třídy byla vyuhlována nadložní ochranná uhelná sloj, která měla úklon 15° a byla vzdálena od uhelné sloje s nebezpečím průtrží uhlí a plynů 55 m. Postup ražení těžní třídy byl řízen tak, aby nadložní ochranná uhelná sloj byla vyuhlována se stálým předtihem alespoň 60 m na všechny strany od čelby ražené těžní třídy, tj., aby byla v nadložní ochranné uhelné sloji vyuhlena vždy minimálně plocha kruhu o poloměru 60 m se středem v patě kolmice spuštěné z roviny nadložní sloje na postupující čelbu ražené těžní chodby. Současně při ražení těžní chodby byl trvale intenzivně degazován prostor plánované trasy, včetně jeho nadloží do výšky 12 m dvěma degazačními vrty vedenými z výklenků ražené těžní třídy. Přitom trvalý předstih degazačních vrtů byl udržován na vzdálenost 35 m.

Claims (1)

1. předmEt vynalezu

   Způsob ochrany raženého dlouhého důlního díla, vedeného pod nadložní ochrannou slojí s úklonem do 70°, vzdálené od čelby raženého důlního díla 40 až 60 m, z hlediska nebezpečí průtrží uhlí a plynů, vyznačující se tím, že nadložní ochranná sloj se vyrube v takovém rozsahu, aby nad postupující čelbou raženého dlouhého důlního díla byl vždy vyrubaný prostor alespoň o velikosti rovné ploše kruhu o poloměru 60 m se středem kruhu v patě kolmice, spuště né z roviny nadložní ochranné sloje na postupující čelbu raženého dlouhého důlního díla, přičemž alespoň vždy před každým postoupením čelby raženého dlouhého důlního díla se intenzivně a trvale degazuje prostor plánované trasy dlouhého důlního díla alespoň do vzdálenosti 30 m, jeho nadloží do výšky alespoň 10 m a/nebo podloží do hloubky alespoň 10 m.