CS260417B1 - Zapojení elektromagnetu, zejména elektromagnetického ventilu k řízení průtoku plynných nebo kapalných médií - Google Patents

Abstract

Řešení se týká zapojení elektromagnetu, zvláště pak elektromagnetického ventilu, kterým se řídí průtok plynných nebo kapalných médií. Svým uspořádáním přináší snížení spotřeby používaného měděného drátu na vinutí cívky, snížení spotřeby elektrické energie a hlučnosti při provozu. Jeho· podstata spočívá v tom, že ke spínači, který je připojen k jedné svorce střídavého zdroje elektrické energie, je připojeno jedním koncem první ovládací vinutí cívky spojené druhým koncem s druhým ovládacím vinutím cívky, anodou tyristorů a anodou první diody. Katoda tyristorů je spojena s anodou druhé diody, jejíž katoda je připojena ke druhé svorce střídavého zdroje elektrické energie. Přitom mezi katodou tyristorů a ancdu druhé diody je připojen druhý konec druhého ovládacího vinutí cívky. Řídicí elektroda tyristorů je pak spojena s jedním vývodem kondenzátoru, k jehož druhému vývodu je do série připojen první odpor zapojený na katodu první diody a paralelně ke kondenzátoru je připojen druhý odpor. Zapojení lze využít u elektromagnetů pro řízení další činnosti spolupracujících zařízení, zejména pro potřeby regulační techniky k řízení průchodu médií v regulačním zařízení, například plynných nebo kapalných.

Description

Vynález se týká zapojení elektromagnetu, zejména pak elektromagnetického ventilu plynných nebo kapalných médií

Zapojení elektrického obvodu elektromagnetického ventilu musí krčmě jiných vlastností zajišťovat nejen potřebnou odpovídající sílu pro překonání pracovního zdvihu jeho pohybujícího se jádra, ale i ekonomický pracovní režim. To zemana, že spotřeba elektrické energie by neměla přesáhnout hodnotu nezbytně cm tnou k funkci.

V převážně většině jsou elektromagnetické ventily ovládány vinutím napájeným střídavým proudem, přičemž do funkce jsou uváděny prostřednictvím elektrického obvodu zapojovaného mechanickým kontaktem, V těchto obvodech se většinou používá pohyblivých jádor, tvořících část magnetického obvodu, který převážně má hrníčkový tvar. K uzavření magnetického obvodu se vyžaduje poměrně velká počáteční magnetomotorická síla, zajišťovaná uspořádáním elektrického obvodu. Příčinou tohoto stavu je veliký pracovní zdvih pohyblivého jádra, které ovládá ventil, a který je dán činností magnetického obvodu. Elektrické obvody při otevření ventilu, to je v době řádově činící milisekundy, potřebují pro překonání počátečního zdvihu poměrně větší příkon elektrické energie.

Avšak po otevření ventilu, to je v převážné době, prakticky minuty a někdy i hodiny, pracuje elektromagnetický ventil v neekonomickém režimu, projevujícím se zvýšenou spotřebou elektrické energie. Krmně toho zapojení těchto elektromagnetických ventilů pracují se střídavým proudem, což při. jeho funkci způsobuje poměrně velkou hlučnost. .

Tyto nevýhody v podstatě odstraňuje zapojení elektromagnetu, zvláště pak elektromagnetického ventilu, podle tohoto vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že ke spínači je připojeno jedním koncem první ovládací vinutí cívky spojené druhým koncem s druhým ovládacím vinutím cívky, anodou tyristoru a anodou první diody, katoda tyristoru je spojena s anodou druhé diody, jejíž katoda je připojena ke druhé svorce střídavého zdroje elektricko energie, zatímco mezi katodu tyristoru a anodu druhé diody je připojen druhý konec druhého ovládacího vinutí cívky, přičemž řídicí elektroda tyristoru je spojena s jedním vývodem kondenzátoru, k jehož druhému vývodu je do série připojen první odpor zapojený na katodu první diody a paralelně ke kondenzátoru je připojen druhý odpor. Místo druhého vinutí cívky je použito třetího odporu.

Výhoda tohoto zapojení spočívá především v materiálové úspoře, činící až 50 % dosavadní spotřeby používaného měděného drátu na vinutí cívky elektromagnetického ventilu. Mimo to je umožněno, aby druhé ovládací vinutí bylo zhotoveno z méně kvalitních materiálů. Podstatnou výhodou je snížení spotřeby elektrické energie a hlučnosti při provozu elektromagnetického ventilu zásluhou zapojení pracujícího s usměrněným proudem.

Příklad zapojení elektromagnetického ventilu je znázorněn na připojeném výkrese na obr. 1, obr. 2' představuje jeho alternativní provedení.

Ke svorce Jf střídavého zdroje elektrické energie je připojen spínač 3, jehož druhý konec je připojen k prvnímu ovládacímu vinutí cívky. Druhý konec prvního ovládacího vinutí 2 cívky je připojen ke druhému ovládacímu vinutí 3 cívky, k anodě tyristoru 4 a dále na anodu první diody 5. Katoda tyristoru 4 je spojena s anodou druhá diody 6, jejíž katoda je připojona ke druhé svorce O střídavého zdroje elektrické energie. Mezi katodu tyristoru 4 a anodu druhé diody S je připojen druhý konec druhého ovládacího vinutí 3. Přitom řídicí elektroda tyristoru 4 je spojena s kondenzátorem 7. Do série s kondenzátorem 7 je připojen první odpor 8, připojený na katodu první diody

5. Paralelně ke kondenzátoru 7 je připojen druhý odpor 9.

V alternativním provedení je místo druhého vinutí 3 cívky použito třetího odporu 11.

Při sepnutí spínače 1 začne při průchodu kladné půlvlny sinusového průběhu střídavého napětí téci proud prvním ovládacím vinutím 2 cívky a tyristerem 4, který je otevřen nabíjecím proudem kondenzátoru 7 a proudem tekoucím přes první odpor B, druhý odpor 9 a první diodu 5. Současně proud protéká i přes druhé ovládací vinutí b cívky daný úbytkem napětí na tyristoru T.

Jakmile prochází záporná půlvlna sinusového průběhu střídavého napětí, tyristor 4 je zavřený, takže celým obvodem neteče vůbec žádný nrond, čemuž brání druhá dioda

6.

Působením kladné půlvlny trvá nabíjení kondenzátoru 7, například v tomto případě po dobu cca 50—200 milisekund, přičemž ventil pracuje s plným příkonem. Při nabití kondenzátoru 7 přestává téci proud do ovládací elektrody tyristoru 4. Pro kladnou půlvlnu je tedy obvod uzavřen. V tom případě proud prochází prvním ovládacím vinutím 2 cívky, druhým ovládacím vinutím 3 cívky a druhou diodou 6. Ventil tak pracuje v úsporném režimu.

Při rozpojení spínače 1 je přerušen přívod proudu do zapojení, čímž se přes druhý odpor 9 vybije kondenzátor 7. Zapojení je nato připraveno pro další funkční cyklus.

Obdobně pracuje zapojení při použití třetího odporu 11.

Vynálezu lze využít u elektromagnetů pro řízení další činnosti spolupracujících zařízení, zejména pro potřeby regulační techniky k řízení průchodu médií v regulačním zařízení, například plynných nebo kapalných.

Claims (1)

1. Zapojení elektromagnetů, zejména elektromagnetického ventilu k řízení průtoku plynných nebo kapalných médií, připojeného přes spínač k jedné svorce střídavého zdroje elektrické energie, vyznačené tím, že ke spínači (lj je připojeno jedním koncem první ovládací vinutí (2) cívky spojené druhým koncem s druhým ovládacím vinutím (3) cívky, anodou tyristoru (4) a anodou první diody (5), katoda tyristoru (4) je spojena s anodou druhé diody (6j, jejíž katoda je připojena ke druhé svorce (Oj stříVYNÁLEZU davého zdroje elektrické energie, zatímco mezi katodu tyristoru (4) a anodu druhé diody (6j je připojen druhý konec druhého ovládacího vinutí (3) cívky nebo je použito třetího odporu (10), přičemž řídicí elektroda tyristoru (4) je spojena s jedním vývodem kondenzátoru (7), k jehož druhému vývodu je do série připojen první odpor (8), zapojený na katodu první diody (5) a paralelně ke kondenzátoru (7J je připojen druhý odpor (9).