CS256308B1

CS256308B1 - Způsob zpracování pólyalkylbenzenů obsahujících chlorovaná uhlovodíky

Info

Publication number: CS256308B1
Application number: CS862677A
Authority: CS
Inventors: Oldrich Svajgl; Jaromir Lederer; Jaroslav Cerny; Jiri Schoengut; Petr Rybar; Vladimir Macek; Egon Eckert; Petr Filip
Original assignee: Oldrich Svajgl; Jaromir Lederer; Jaroslav Cerny; Jiri Schoengut; Petr Rybar; Vladimir Macek; Egon Eckert; Petr Filip
Priority date: 1986-04-11
Filing date: 1986-04-11
Publication date: 1988-04-15
Also published as: CS267786A1

Abstract

Způsob zpracování polyalkylbenzenů, které jsou z Friedel-Kraftsovv syntézy etylbenzenu znečištěny chlorovanými uhlovodíky, na složku pro autobenziny, příp. pro výrobu C^ — Οθ — aromatů kombinaci hydrogenační rafinsce, vydestilováni lehkých složek, vody, HC1 a HgS a katalyckého reformování ve směsi s těžkým ropným benzinem.

Description

Vynález se týká způsobu zpracování polyalkylbenzenů, znečištěných chlorovanými deriváty uhlovodíků, odpadajících při výrobě etylbenzenu alkylaci benzenu etylenem kombinací katalytické hydrorafinace a katalytického reformování ve směsi s těžkým ropným benzinem.

Při výrobě etylbenzenu z benzenu alkylaci etylenem Friedel-Kraftsovým postupem za přítomnosti chloridu hlinitého se získává jako odpadní produkt v množství okolo 5 % výšealkylovaných benzenů, případně diaromátů typu difenyletanu. Při podmínkách reakce vznikají také chlorované deriváty uhlovodíků, které znesnadňují využití odpadajícího vedlejšího produktu. Proto se tento produkt používá jako málohodnotné palivo nebo se mísí s ropou v. rafinerii a rozděluje se při její destilaci, přičemž cenné alkylbenzeny se dostávají do motorové nafty. Těžký zbytek z této frakce lze také výhodně využívat jako dielektrické kapaliny.

Vynález řeší využití lehčí Části polyalkylbenzenů obsahujících chlorované uhlovodíky odpadajících při výrobě etylbenzenu alkylaci benzenu etylenem za přítomnosti Friedel Kraftsova katalyzátoru tak, že se připraví destilát vroucí do 210 až 260°C s výtěžkem 40 až 70 % odpadajících polyalkylbenzenů obsahující převážně dietyl-, trietyl- a butylbenzeny Znečištěné 50 až 500 ppm chlorovaných uhlovodíků a ten se vede spolu s těžkým benzinem z ropy v hmotovém poměru 1:5 až 100 do dvoustupňového kompletního reformovacího procesu, v němž se v prvním rafinačním stupni zahřívá na teploty mezi 250 až 400°C za přítomnosti hydrorafinsčního katalyzátoru pod tlakem vodíku 2 až 3,5 MPa, z produktu se

- 2 256 308 pak destilačné při tlaku 0,15 až 1,8 MPa oddělují lehké složky, voda, chlorovodík HCl a sirovodík HgS, kapalný produkt se vede dále do vlastního troj- až čtyřreaktorového reformovacího systému, v němž se zahřívá na teplotu mezi 420 až 53O°C za přítomnosti reformovacího katalyzátoru obsahujícího platinu nebo platinu s rheniem na gama alumině pod tlakem vodíku 1 až 4 MPa. Destilát obsahující polyalkylbenzeny má bod varu mezi 150 až 25O°C a těžký benzin mezi 80 až 200°C, výhodně 110 až 180°C. Hydrorafinační katalyzátor obsahuje 15 až 25 8' hmot. sulfidů molybdenu, kobaltu a/nebo niklu na gama alumině a reformovací katalyzátor 0,3 až 0,4 % hmot. platiny a příp. rhenia., Objemové rychlosti jsou 2 až 6 h”^ na hydrorafinaci, 1 až 2,5 h“¹ na reformingu, přičemž objemový poměr cirkulujících plynů je v obou stupních mezi 100 až 1800.

Rozbor postupu podle vynálezu ukazuje, že lze část odpadních polyalkylaromátů dechlorovat a částečně dealkylovat i isomerizovat za podmínek katalytického reformování s předřazenou hydrogenační rafinaci. Vzniklá HCl se odvádí při stripování produktu od H^S a lehkých uhlovodíků a neovlivňuje Pt-katalyzátor. Z podmínek reformování je výhodné pracovat na vyšší hranici tlaku, kdy dealkylace a isomerizace probíhají rychleji. Pod termínem těžký benzin z ropy se může jednat také o benziny získané sekundárně, např. hydrokrakováním nebo jinými postupy.

Příklad

Destilací odpadního produktu z výroby etylbenzenu se získal hlavový produkt, jehož analýza je v tab. 1, s výtěžkem 50 % hmot.

Produkt se smísil s těžkým benzinem na 10$ní roztok.

V tab. 2 jsou analýzy obou surovin.

256 308

Směs se zavedla na Co-Ni-Mo-katalyzátor při těchto podmínkách:

t = 29O°C p = 3,0 MPa LHSV = 3,5 h“¹ poměr : OH = 250 : 1 obj.

Produkt se zbavil rozpuštěného HgS, malého množství 0^ - G- uhlovodíků, H₂0 a HC1 stabilizací při tlaku 0,15 KPa a obsahoval 0,6 ppm Cl a 0,1 ppm S.

Odsířené produkty hydrogenační rafinace se pak vedly do reformovacího stupně, kde byl katalyzátor s 0,3 % hm. Ft a 0,3 % hm. Re na gama alumině, ve třech vrstvách v poměru

1:2:4.

Zpracoval se při podmínkách:

t = 5O5°C p = 3,5 MPa LHSV =2,0 h¹ poměr H₂ : CH = 1000 : 1 obj.

Reakční produkty jsou zanalyzovány v tab. 3. Je patrno, že produkt ze směsné suroviny měl, OČVM o 3 jednotky vyšší, neobsahoval pryskyřice a v destilační křivce se zvýšil o 6°G 95%ní bod, avšak konec destilace významně klesl. To se prokázalo i při chromatografické analýze, kde zcela vymizely uhlovodíky nad σ^₂, zvýšila se koncentrace benzenu a etylbenzenu dealkylací vyšších alkylbenzenů. Objevily se též Cg a aromáty s metylskupinami vzniklé isomerizací.

Produkt se hodil jako vysokooktanová složka autobenzinů nebo se z něho dalo získat zvýšené množství aromátů Cg - Cg. V závislosti na teplotách a tlacích se měnily výtěžky produktu mezi 90 až 93 % hmot. a OČVM mezi 86 až 96.

- 4 258 308

Tabulka 1

Složení polyalkylbenzenového destilátu (PABD)

^d20	0,880	chrom, rozbor % hmot.
dest. křivka C zač. 86	dietylbenzeny	56,1
10 % obj. do	191	butylbenzeny	14,3
50 % obj.	201	trietylbenzeny	29,6
95 % obj.	231
konec	250/98
Tabulka 2
Suroviny pro	katalytický	proces
	těžký benzin (TB) TB + 10% PABD
^d20	0	,749	0,761

dest. křivka zač. °C	• 100	102
10 % obj.	113	114
50 % obj.	133	137
90 % obj.	163	179
95 % obj.	168	194
konec	178	221
síra ppm	350	330
chlor ppm	^1	18

256 308

Tabulka 3

Produkty reformování obou surovin

	těžký benzin	TB + 10 % PABD
výtěžek produktu % hmot.	88,5	90,2
^d20		0,775	0,784
zač. dest.	°C	47	37
10 % obj.		85	91
50 % obj.		123	130
90 % obj.		163	178
95 % obj.		172	200
konec		189	208
OCVM		87,5	90,5
očmm		78,0	80,3
pryskyřice	mg/100 ml	0,6	0,4
chlor		-cl	<L

Claims

1. Způsob zpracování polyalkylbenzenů, obsahujících chlorované uhlovodíky, odpadajících při výrobě etylbenzenu alkylací benzenu etylenem za přítomnosti Friedel-Kraftsova katalyzátoru,vyznačený tím, že ze zbytku po destilační isolaci etylbenzenu a dietylbenzenů se připraví destilát vroucí do 210 až 260°C s výtěžkem 40 až 70 % obsahující převážně dietyl-, trietyl- a butylbenzeny znečištěné 50 až 500 ppm chlorovaných uhlovodíků a tento destilát se vede spolu s těžkým ropným benzinem v hmotovém poměru 1:5 až 100 do dvoustupňového reformovacího procesu, v němž se v prvním rafinačním stupni zahřívá na teploty mezi 250 až 400°C za přítomnosti hydrorafinačního katalyzátoru pod tlakem vodíku 2 až 3,5 MPa, z produktu se pak destilačně při tlaku 0,15 až 1,8 MPa oddělují lehké složky, voda, chlorovodík HC1 a sirovodík HgS, kapalný produkt se vede dále do vlastního troj až čtyřreaktorového reformovacího systému, v němž se zahřívá na teplotu mezi 420 až 53O°C za přítomnosti reformovacího katalyzátoru, obsahujícího platinu nebo platinu s rheniem na gama alumině pod tlakem vodíku 1 až 4 MPa.

2. Způsob podle bodu 1,vyznačený tím, že destilát obsahující polyalkylbenzeny má bod varu mezi 150 až 250°C a těžký benzin mezí 80 až 200°C, výhodně 110 až 180°C.

3. Způsob podle bodu 1 a 2, vyznačený tím, že hydrorafinační katalyzátor obsahuje 15 ař 25 % hmot. sulfidů molybdenu, kobaltu a/nebo niklu na gama alumině a reformovací katalyzátor 0,3 až 0,4 % hmot. platiny a příp. rhenia a objemové rychlosti jsou 2 až 6 objemů směsné suroviny/objem hydrorafinačního katalyzátoru za hodinu a 1 až 2,5 h“’'¹ na reformovacím katalyzátoru, přičemž poměr cirkulujících plynů v obou stupních je mezi 100 až 1800 objemově.