CS255445B1 - Zařízení pro zabránění úniku prachu, tlakovzdušné vlny a rozletu fragmentů při provádění trhacích prací - Google Patents

Abstract

Zařízení řeší zachycení prachu, tlakovzdušné vlny a rozlet fragmentů při provádění stavebních destrukcí, výlomech pro inženýrské stavby na povrchu a ražení tunelů v podzemí. Jeho podstata spočívá v tom, že nad nebo před destruovaným objektem je vytvořen z jedné nebo více vrstev textilního materiálu záchytný obal, který lokalizuje prašnost, tlakovzdušnou vlnu a rozlet fragmentů do minimálního prostoru v těsné blízkosti destruovaného objektu a brání šířeni těchto nežádoucích účinků, doprovázejících trhací práce do okolí.

Description

Vynález se týká zařízení pro zabránění úniku prachu, tlakovzdušné vlny a rozletu fragmentů do okolí při provádění trhacích prací. Zařízení vytváří obal nad objektem, na kterém se trhací práce provádí.

Veliká prašnost je průvodním znakem většiny stavebních destrukcí a je jedním z nejzávažnějších účinků při jejich provádění proto, že zasahuje do Širokého okolí. Jako opatření proti prašnosti se doposud provádí hlavně uzavírání a zakrývání všech oken, vikýřů a dveří v objektech, které se nachází v okruhu, o kterém se dá předpokládat, že bude zasažen prachovým mrakem. Dalším protiprachovým opatřením je uplatňování různých druhů vodních clon, nebo prolévání demolovaných objektů vodou nebo jinými roztoky. V případě naléhavé nutnosti protiprachové ochrany se zakrývá okolní zástavba v blízkosti místa odstřelu igelitovými foliemi. Někdy se provádí též zakrývání zvlášt citlivých exponátů uvnitř budov. Tato opatření jsou velmi pracná a nákladná a není možné je v plném rozsahu běžně aplikovat.

Proti tlakovzdušné vlně se ochranná opatření prakticky neprovádí. Jejími účinky jsou ohroženy zejména veliké prosklené plochy, které by neměly být vystaveny tlakové vlně čelně, a proto by se měly před odstřelem otevřít tak, aby byly namáhány z boku. Toto by bylo možné provést u skleněných tabulí vsazených do otočných rámů, avšak bylo by to v provozu s požadavkem ochrany vnitřních prostor proti prachu.

Proto se provádí pouze přelepování prosklených ploch technickou páskou, jehož hlavním smyslem je však je zabránit při poškození skla jeho vysypání z rámu a ohrožení okolí.

Proti rozletu fragmentů z míst uložených náloží se provádí ochrana přímo na objektech určených k odstřelu, zpravidla z plotového a rabicového pletiva, což je pracné a nákladné.

Při provádění trhacích prací na inženýrských stavbách na povrchu, zejména při výlomech základových jam a rýh pro inženýrské sítě se provádí ochrana pouze proti rozletu fragmentů, která spočívá v položení plotového pletiva, popř. gumového pásu či armovacích sítí na ústí vrtů, ve kterých jsou uloženy nálože. K jejímu položení je často nutné použít jeřáb.

Po provedeném odstřelu je potřeba nejdříve uvedené zařízení k ochraně proti rozletu odstranit, aby nepřekáželo těžbě. Zařízení zabraňuje pouze rozletu, je nákladné ¢1 lze jej použít zpravidla jen jednorázově. Proto se používá pouze v nezbytně nutných případech.

Při provádění trhacích prací na inženýrských stavbách v podzemí, to znamená při ražení štol, tunelů a jiných prostorových děl se prakticky žádná aktivní opatření k zabránění úniku prachu, účinkům tlakovzdušné vlny a rozletu fragmentů při vlastním odstřelu přímo na čelbě neprovádí. Pasivní bezpečnostní opatření spočívají ve vyklizení ohroženého prostoru od lidí, strojů a zařízení. Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny při použití zařízení podle vynálezu, pro zabránění úniku prachu, tlakovzdušné vlny a rozletu fragmentů při provádění trhacích prací,-jehož podstatou je vytvoření souvislého obalu nad a před destruovaným objektem, vyznačené tím, že souvislý obal je vytvořen z jedné, nebo více vrstev textilního materiálu a zabraňuje šíření prachu, výrazně snižuje účinek tlakovzdušné vlny a zcela zachytí fragmenty z destruovaného objektu letící po odpálení náloží do okolí.

Obal je tvořen z pásů textilního materiálu s pevností v tahu v podélném i příčném směru vyšší než 80 N/cm navzájem spojených na potřebnou velikost. Pevnost textilie zajištuje, že nedojde k protržení obalu fragmenty letícími z míst uložených náloží, ale není na překážku při odtěžování. Napojování textilních pásů umožňuje vytvořit obal potřebné velikosti podle rozměrů destruovaného objektu.

Mezi obalem a destruovaným objektem je distanční mezera, která brání jeho protržení při odpálení náloží, které má za následek objemové změny destruovaného objektu. Obal je po svém obvodě fixován a tak vytváří nad nebo před destruovaným objektem záchytnou plachtu, která lokalizuje prašnost, t.lakovzdušnou vlnu a rozlet fragmentů do minimálního prostoru.

Na připojených výkresech jsou znázorněny tři příklady provedení ochranného obalu podle vynálezu, kde na obr. 1 a 2 je znázorněn ochranný obal nad třípodlažním objektem v pohledu a řezu. Na obr. 3 a 4 je nakreslen v půdoryse a řezu ochranný obal nad vrty plošného odstřelu pro výlom základové jámy a na obr. 5 a 6 perspektivní pohled na čelbu a řez čelbou raženého tunelu se zabudovaným ochranným obalem.

Na obrázcích 1 a 2 je nakreslen objekt určený ke stavební destrukci 2· Podél pozednice má obnaženou konstrukci krovu 2. Do komínových průduchů na střeše má zaraženou dřevěnou kulatinu 2· Přes ni je natažen drát _4, který nese další část drátěnné konstrukce 2· Dráty jsou u země přivázány k závěsným okům panelů 6_, která spolu s vrstvou sypkého materiálu 2 chrání v zemi uložené inženýrské sítě 2· Drátěná konstrukce, která zajištuje minimální distanční vzdálenost obalu 10 od objektu 2 í^e vypnuta nad objektem pomocí dřevěných hranolů 9, které jsou jednak přibity ke krovu a jednak vzepřeny proti střeše.

Přes drátěnou konstrukci je přetažena textilie 10, 3^ejřž pruhy jsou spojeny ve spojích 11♦ Spoj se provede tak, že se přesadí jeden díl přes druhý v šíři alespoň 30 cm, oba společně v šíři přesahu se stočí a stáhnou drátkem, který spoj zajistí proti roztažení.

K zemi je textilie fixována přitížením panelem 12.

Na obrázcích 3 a 4 je nakresleno schéma vrtů 2 plošného odstřelu pro výlom základové jámy. Mimo obrys základové jámy jsou navrtány krátké vrty 2, do kterých je zaražena dřevěná kulatina 3· Na ni je přibita drátěná osnova 4_. Přes ni je přetažena textilie 10, jejíž pruhy jsou spojeny ve spojích 21· ^při zemi je textilie přitržena sypkým materiálem Ί_,

Na obrázcích 5 a 6 je nakreslena čelba raženého tunelu 2» do které jsou navrtány vrty pro uložení, náloží 2_ a tybinková výztuž 21· ^K poslednímu prstenci tybinkové výztuže je připevněna textilie 10 tak, že vytváří volně visící vak. Připevnění textilie k výztuži je provedeno pomocí dřevěných hranolků 2» které jsou rozepřeny do boků odlitku tybinku.

V případě potřeby je možné použít zařízení tak, že textilní obal se provede ve více vstrvách s ohledem na velikost použitých náloží a druh použité tkaniny. U stavebních detrukcí může být zahalení objektu povlakem provedeno okamžitě po vyklizení objektu od uživatelů a plnit tak funkci zábrany proti vstupu nepovolaných osob, u objektů značně zchátralých zároveň tvořit ochranu proti obecnému ohrožení při opadávání omítky, říms a střešní krytiny.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Zařízení pro zabránění úniku prachu, tlakovzdusné vlny a rozletu fragmentů při provádění trhacích prací pomocí obalu, vytvořenéh© nad nebo před destruovaným objektem, vyznačené tím, že souvislý obal 10 je vytvořen z nejméně jedné vrstvy textilního materiálu.
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že obal 10 je tvořen z pásů textilního materiálu s pevností v tahu v podélném i příčném směru vyšší než 80 N/cm, navzájem spojených na potřebnou velikost.
3. 3. Zařízení podle bodů 1 a 2, vyznačené tím, že mezi obalem 2^ ^a destruovaným objektem 1 je distanční mezera, velká minimálně 20 cm.
4. 4. Zařízení podle bodu 1 až 3, vyznačené tím, že obal 22 je po -^?vém obvodě fixován.
5. 5. Zařízení podle bodů 1 až 4, vyznačené tím, že distanční mezera mezi obalem 22 a destruovaným objektem 2 í^e vytvořena pomocí dřevěné kulatiny 2 ^a hranolů 9_, přes které je napnuta osnova z drátů, na které leží pásy textilie napojené ve .spojích 11, které jsou provedeny tak, že je přesazen jeden pás přes druhý v šíři alespoň 30 cm, oba společně stočeny a staženy drátkem, spodní pás takto vytvořeného obalu 10 je k zemi fixován zatížením panely 12 nebo sypkým materiálem 2·
6. 6. Zařízení podle bodů 1 až 4 vyznačené tím, že distanční mezera mezi obalem 10, a rozpojovanou Četbou 2 3^e dána odstupem čelby 2 °d výztuže 21' ke které je obal 10 přichycen a po svém obvodě fixován k výztuži 13 dřevěnými hranoly % které jsou do výztuže vzepřeny.