CS254253B1

CS254253B1 - Způsob zvyšování výnosu brambor přihnojováním podle chemického rozboru rostlin

Info

Publication number: CS254253B1
Application number: CS83286A
Authority: CS
Inventors: Bedrich Vanha
Original assignee: Bedrich Vanha
Priority date: 1983-01-17
Filing date: 1983-01-17
Publication date: 1988-01-15
Also published as: CS28683A1

Abstract

Řešení se týká způsobu zvyšování výnosu a kvality brambor. Účelem je vyrovnat poměr živin v porostu brambor pro efektivnější využití všech živin přijmutých rostlinami. Dosahuje se toho přihnojováním porostu, ve vztahu k pro-' centickému obsahu a poměru základních živin ve fenofázi začátku květu. To je způsobem, který uvádí jak využit souboru kritérií a výsledků anorganického rozboru natě ke zjištění případného nedostatku dusíku v rostlinách (té ze základních živin Ν,Ρ,Κ, která se v rostlinách nedostává) a stanovit dávku hnojiv potřebnou k odstranění tohoto nedostatku. Proti ostatním způsobům má výhodu v tom, že klasifikuje výživný stav porostu, ovlivněný kvalitou sadby a interakcí počasí s použitým způsobem agrotechniky v daném roce a koriguje jej přihnojením v konečné fázi tvorby výnosu. Přitom předchází předhnojování brambor dusíkem a tím chrání jejich kvalitu i přispívá k ochraně životního prostředí.

Description

Vynález se týká způsobu zvyšování výnosu a/nebo kvality brambor působením hnojiv přidaných do půdy podle chemického rozboru rostlin.

V současné době se působí hnojením dusíkem na výnos a kvalitu brambor podle paušálně stanovených dávek nebo místních zkušeností nebo vizuálního posouzení vzhledu rostlin, které nerespektují biologické požadavky rostlin podle konkrétních podmínek jejich výživného stavu ovlivněného ekologickými podmínkami, včetně kvality sadby a povětrnosti ročníku i jí ovlivňované úrovně agrotechniky. To vede v praxi k tomu, že se častěji nedohnojuje nebo přehnojuje, čímž dochází nejen k plýtvání hnojivý, ale i ke zhoršováni kvality brambor a k nedosahování možných vysokých výnosů. To má za následek značné národohospodářské ztráty způsobené špatným využíváním hnojiv, jakož i ztráty na výnosech a zhoršování kvality brambor i efektivnosti výroby této důležité okopaniny.

Tyto nedostatky odstraňuje způsob zvyšování výnosu brambor působením hnojiv přidaných do půdy podle chemického rozboru rostlin, tj. přihnojováním podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že při obsahu dusíku v sušině nadzemní hmoty, tj. natě ve fenofázi začátku květu a/nebo na začátku opadáváni poupat, pod 4,1 % N a při poměru N/P pod 12,4 u odrůd typu RADKA, a 11,0 u odrůd typu BLANÍK a při poměru K/N nad 1,3 se přidá do půdy 10 až 80 kg.ha ¹ dusíku.

To znamená, že se působí na takovýto porost i půdu uvedenou dávkou 10 až 80 kg.ha ¹ n diferencovanou podle odrůd a užitkových směrů brambor, jak uváděj! tabulky A,B, ve kterých se určuje konkrétní dávka kg.ha ¹ N polohou poměru N/P natě mezi dvěma krajními poměry (podíly). Naproti tomu u porostů s poměrem K/N = 1,3 a menším a/nebo s poměrem N/P nad 10,9 v sušině natě se přidá dusík u všech odrůd brambor jen při obsahu pod 3,3 % N v sušině natě a výše jeho dávky se omezí na 40 kg.ha ¹ N, které se přidají do půdy při obsahu pod 2,7 i N v sušině natě, až na 10 kg.ha ¹ N, které se přidají při obsahu 3,2 % N v sušině natě.

Výhodou je, že způsobem podle vynálezu se určí ty porosty brambor, které trpí nedostatkem N a zároveň se odliší od porostů s dobrým až nadměrným obsahem této živiny, a to ve fázi začátku květu. To znamená ve fázi velké potřeby živin na tvorbu hlíz a v období, do kterého výživný stav porostu mohl být podstatně ovlivněn nejenom složením půdy a základním hnojením (formami, dávkami a způsobem zapravení jednotlivých druhů hnojiv), ale také velikostí a kvalitou použité sadby i způsobem provedení jednotlivých agrotechnických zásahů a počasím, tj. vlivy jejichž účinek na výživný stav porostu dosavadní způsoby zjištování potřeby nemohly zjistit.

Vyloučením paušálního přidávání dusíku (přihnojování) u porostů s relativním nadbytkem dusíku na straně jedné a naopak přidáním N porostům s nedostatkem této živiny na straně druhé se získá zvýšení výnosu brambor a zlepší se jejich kvalita, která paušálním přihnojováním dusíkem trpí u těch prostorů, které již před tímto přihnojením měly dusíku dostatek nebo dokonce relativní nadbytek. To znamená, že v sušině z fáze začátku květu obsahovaly 4,1 % N a více a/nebo pro nedostatek fosforu (tj. pro relativní nadbytek dusíku) měly příliš velký poměr N/P a/nebo obdobně pro nedostatek draslíku měly příliš malý poměr K/N již při obsahu 3,3 až 4,0 i N v sušině natě. Ve všech zde uvedených případech dochází k efektivnějšímu využití živin, v důsledku úpravy jejich poměru v rostlině a tím také k ochraně životního prostředí.

Podle vynálezu se provede (u porostů s předpokladem fyziologického dozrání) ve výše uvedené fázi odběr vzorků rostlin a jejich chemická analýza. Na základě chemického složení sušiny nadzemní hmoty rostlin se stanoví výživný stav porostu a určí se hnojařská opatření, která se provedou ve fázi květu, tj. co nejdříve po odběru vzorků rostlin. Stanovení konkrétní dávky kg.ha^-1 N hnojiv v rámci uvedeného rozpětí se řídí procentickým obsahem dusíku v sušině natě a při poměru K/N nad 1,3 se řídí polohou zjištěného poměru N/P mezi dvěma krajními poměry, jak uvádějí následující tabulky A, B.

Tabulka A:

Vymezení optimální dávky dusíku pro dohnojení brambor odrůd typu RADKA s obsahem dusíku v sušině natě ve fázi začátku květu pod 4,1 % N, při poměru K/N nad 1,3

Poměr	Dávka N v kg.ha	pro jednotlivé u	ižitkové	směry brambor
N/P *	sadbové	stolní	nebo průmyslové	konzumní
natě	při mezní hodnotě kritéria N/P	bližší	hranici
	spodní	horní	spodní horní	spodní	horní
pod 5,0	60		70		80
. 5,0 až 7,9	60	50	70	60	⁸⁰	70
8,0 až 9,0	50	40	60	50	70	60
9,1 až 10,6	40	30	50	40	60	50
10,7 až 12,3	30	20	40	30	50	40
nad 12,3	-	-	-	-	-	-

Tabulka B:

Vymezení v sušině natě optimální dávky dusíku pro hnojení brambor odrůd typu BLANÍK s obsahem dusíku ve fázi začátku květu pod 4,1 % N, při poměru K/N nad 1,3

Poměr N/P v sušině	Dávka. N v kg.ha pro jednotlivé užitkové směry brambor
sadbové	stolní nebo průmyslové	konzumní
natě	při mezní hodnotě kritéria N/P bližší	hranici
	spodní	horní spodní horní	spodní horní

pod	4,7	50	60	70
4,7	až	7,2	50	40	60	50	70	50
7,3	až	8,3	40	30	50	40	60	50
8,4	až	9,7	30	20	40	30	50	40
9,8	až	10,9	20	13	30	20	40	30
nad	10,	9	-	-	-	-	-	-

Dále uvedené příklady provedení způsobu hnojařských opatření podle vynálezu jsou vzaty z polních podmínek a zároveň dokládají výsledky zkoušek předmětu vynálezu. Provádění lze usnadnit tím, že daný porost brambor se zařadí do jedné ze tří dole uvedených skupin (I, XI, III), a to podle jeho procentického obsahu základních živin (zjištěného chemickou analýzou vzorků rostlin) v sušině natě a z něho vypočtených poměrů těchto živin (N/P a K/N). Jedná se o tyto skupiny (I, II, III):

1. Provedení způsobu hnojařských opatření u porostů s obsahem dusíku v sušině natě fáze začátku květu a/nebo na začátku opadávání poupat, pod 4,1 % N při poměru K/N nad 1,3.

Při obsahu dusíku pod 4,1 % N v sušině natě a poměru K/N nad 1,3 je optimální dávka dusíku pro jednotlivé typy odrůd a užitkové směry brambor určována polohou zjištěného poměru N/P v sušině natě mezi dvěma krajními poměry, uvedenými v tabulce pro příslušný typ odrůd (viz tabulka A a tabulka Β), jak uvádějí následující příklady.

Příklad 1 (k tabulce A)

Poměr N/P = 8,17 (při obsahu 3,43 % N, 0,42 % P a 7,17 % K, tj. při poměru K/N = 2,09) v sušině natě odrůdy RADKA ukazuje, že k takovémuto porostu konzumních brambor by se podle tabulky A měla přidat dávka 70 kg.ha dusíku.

Ověření tohoto předpokladu ukázalo, ze základní výnos 26,73 t.ha brambor byl přihnojením takovéhoto porostu uvedenou dávkou 70 kg.ha Ν'(8.VII.) zvýšen na výnos 31,95 t.ha”l.

To znamená, že na každý kilogram N (z celkové použité dávky 70 kg.ha'*' N) připadá efektivní zvýšení výnosu o 74,6 kg brambor.

Příklad 2 (k tabulce B)

Poměr N/P = 8,25 (při obsahu 3,63 % N, 0,44 % P a 5,60 % K, tj* při poměru K/N ♦ 1,54) v sušině natě odrůdy BLANÍK ukazuje, že k takovémuto porostu průmyslových brambor by se mělo, podle tabulky B, přidat dávka 40 kg.ha ¹ dusíku.

Ověření tohoto předpokladu ukázalo, že přihnojení takovéhoto porostu dávkou dusíku 40 kg.ha N (31.VII. v dusičnanu amonném) zvýšilo základní výnos 37,05 t.ha^-1 brambor na výnos 42,30 t.ha . To znamená, že na každý kilogram N (z celkové dávky 40 kg.ha N) připadá vysoce efektivní zvýšení výnosu o 131,3 kg brambor.

II. Provedení způsobu hnojařských opatření u porostů s poměrem K/N = 1,3 a menším a/nebo s poměrem N/P nad 10,9, ale při obsahu dusíku v sušině natě z fáze začátku květu a/nebo začátku opadávání poupat pod 3,3 % N.

Tímto způsobem se postupuje u všech porostů, které v sušině natě obsahují méně než 3,3 % dusíku, aniž by se u nich nechala optimální dávka dusíku určit ze shora uvedených tabulek. Bud proto, že v sušině natě daného porostu byl zjištěn poměr K/N = 1,3 a menší a/nebo u tohoto porostu byl zjištěn poměr N/P větší než největší poměr N/P uvedený v těchto tabulkách (A,B) a/nebo proto, že se daná odrůda brambor nenechá zařadit do žádné ze skupin odrůd uvedených v těchto tabulkách. Ve všech těchto případech platí, že porostu s obsahem dusíku v sušině natě z fáze začátku květu pod 3,3 % N se bez ohledu na odrůdu a užitkový - -1 směr brambor přidá alespoň dávka dusíku do 40 kg.ha N. Přitom je účelné, ale v případě nedostatku fosforu a/nebo nedostatku draslíku nutné, použít tím menší dávku dusíku čím větší je obsah dusíku v sušině natě. To znamená, že při obsahu dusíku 2,6 % N a méně v nati je třeba přidat dávku 40 kg.ha N; a obdobně při obsahu 2,7 % N až 35 kg N; při 2,8 % N až 30 kg N; při 2,9 % až 25 kg; při 3,0 % až 20 kg; při 3,1 % až 15 kg a při obsahu 3,2 % N přidat dávku 10 kg.ha dusíku. Přitom se doporučuje přihlédnout k tomu, že nedostatek draslíku závisí na obsahu dusíku v rostlině a začíná při poměru K/N = 1,3 a menším.

Dále se doporučuje přihlédnout k rozdílům mezi geneticky fixovanými vlastnostmi jednotlivých odrůd. Například k tomu, že nedostatek hlavních živin začíná u odrůd typu BLANÍK při jejich obsahu pod 3,3 % N a pod 0,39 % P. Napfoti tomu u odrůd typu RADKA nedostatek začíná až při obsahu dusíku pod 3,8 % N, ale již při obsahu fosforu pod 0,36 % P. Důsledkem těchto geneticky fixovaných rozdílů ve vlastnostech jednotlivých odrůd brambor jsou pak rozdíly v mezních hodnotách poměru N/P, tak jak jsou uvedeny v popisu předmětu vynálezu. Celkově je možno při nedostatku dusíku, případně i dalších Živin v nati postupovat podle následujících příkladů (které zároveň dávají přehled o závislosti velikosti přírůstku výnosu brambor, dosahovaného každým kilogramem N z dávky dusíku přidané podle vynálezu, na procentickém obsahu a poměru živin v nati i na výši dávky přidaného dusíku):

Příklad 3 (k poměru N/P nad 10,9 při hlubším nedostatku dusíku)

Obsah dusíku 2,55 % N (při obsahu 0,21 % P a 5,08 % K, tj. při poměru K/N = 1,99), v sušině natě průmyslových brambor odrůdy BLANÍK, ukazuje potřebu přidáni 40 kg.ha dusíku, přestože poměr N/P = 12,14 (tj . je větší než největší poměr N/P = 10,9, uvedený v tabulce B).

Otevření tohoto předpokladu ukázalo, že základní výnos 28,61 t.ha brambor byl přihnojením takovéhoto porostu dávkou dusíku 40 kg.ha N zvýšen na výnos 37,74 t.ha . To znamená, že na každý kilogram přidaného dusíku připadá vysoce efektivní zvýšení (přírůstek) výnosu o 228,3 kg brambor.

Příklad 4 (k poměru N/P nad 10,9 při středním obsahu N a hlubokém nedostatku P)

Obsah dusíku 3,13 % N (při obsahu 0,19 % P a 5,28 % K, tj. při poměru K/N = 1,69) v sušině natě konzumních brambor odrůdy RADKA ukazuje potřebu přidání dávky 15 kg.ha dusíku, přestože poměr N/P = 16,47 (takže je podstatně vetší než největší poměr N/P - 12,3, uvedený v tabulce A).

Ověření tohoto předpokladu ukázalo, že základní výnos 31,10 t.ha ¹ brambor byl přihnojením takovéhoto porostu dávkou 40 kg.ha N (23.VII. v ledku amonném s vápencem) zvýšen na výnos 32,73 t.ha . To znamená, že na každýkilogram z přidaného N připadá ještě efektivní zvýšení výnosu o 40,8 kg brambor. Klesající přírůstek výnosu hlíz na 1 kg N však ukazuje na to, že by k přihnojení takovéhoto porostu postačila shora uvedená dávka 15 kg.ha N, místo použité dávky 40 kg.ha N.

Příklad 5 (k poměrům K/N a N/P i obsahu N blízkým mezním hodnotám)

Poměr K/N = 1,21 (při obsahu 3,76 % N, 0,33 % P a 4,56 % K, tj. při poměru N/P = 11,39) v sušině natě odrůdy RADKA upozorňuje na potřebu snížení dávky dusíku pro nedostatek draslíku i v tom případě, že poměr N/P = 11,39, tj., že je o něco menší než největší poměr N/P - 12,3, uvedený v tabulce A. Rovněž obsah 3,76 % N v sušině natě je jen o něco menší než obsah 3,8 % N, který je podle vynálezu mezní hodnotou označující začátek nedostatku dusíku v porostu odrůd typu RADKA.

Ověření uvedeného předpokladu ukázalo, že základní výnos 38,75 t.ha brambor byl přihnojením takovéhoto porostu dávkou dusíku 20 kg.ha ¹ N zvýšen na výnos 42,90 t.ha To znamená, že na každý kilogram z přidané dávky 20 kg.ha ¹ N připadá vysoce efektivní zvýšení výnosu o 207,5 kg brambor. Naproti tomu přihnojení vyšší dávkou dusíku 40 kg.ha N ve stejném období (6.VIII.) však již mělo za následek snížení výnosu na 39,75 t.ha brambor.

III. Provedení způsobu hnojařských opatření u porostů s obsahem dusíku v sušině natě ve fázi 2ačátku kvetu a/nebo na začátku opadávání poupat nad obsah 4,0 % N.

Z uvedeného popisu předmětu vynálezu vyplývá, že porostům odrůd typu RADKA a zejména porostům odrůd typu BLANÍK by se. při obsahu dusíku v sušině natě nad 4,0 % N neměl žádný dusík přidávat, a to ani v těch případech, kdy by to poměr K/N nad 1,3 a/nebo poměr N/P menší než poměr N/P = 12,3 (uvedený v tabulce A) nebo dokonce menší než poměr N/P = 10,9 (uvedený v tabulce B) dovoloval.

Ověření tohoto předpokladu ukázalo, že při obsahu 4,24 % N, 0,56 % P a 6,75 % K v sušině natě odrůdy RADKA dosažený základní výnos 48,75 t.ha brambor byl přihnojením takovéhoto

-1 -1 porostu dávkou 40 kg.ha N (19.VII. v ledku amonném s vápencem) snížen na výnos 45,00 t.ha Stalo se tak přesto, že poměr živin v daném případě činil u N/P = 7,57 a u K/N = 1,59.

Použití předmětu vynálezu v takovýchto případech, s obsahem dusíku v sušině natě nad 4,0 % N, umožňuje ušetřit dusíkatá hnojivá a předejít znečištění spodních vod dusíkem, který takovéto porosty nemohou využít. Přitom se předejde jak snížení výnosu brambor tak se předejde zhoršování jejich kvality, vyplývajícího z přehnojování takovýchto porostů dusíkem.

Způsob přihnojování podle vynálezu umožňuje dosáhnout vyšších výnosů výkonných odrůd brambor, přispět ke zlepšení jejich kvality, lépe využívat průmyslová hnojivá a přispět i k ochraně životního prostředí. Zjištěný nedostatek fosforu nebo draslíku v nati vedle toho upozorňuje na pozemky, které potřebují zásobní hnojení danou živinou (P nebo K) a tím přispívá ke zvýšení úrodnosti půdy. U příkladů provedení způsobu hnojařských opatření podle vynálezu uvedené výsledky ověřování těchto opatření ukazují jejich vysokou rentabilitu a dávají podklady k posouzení předpokládané rantability podobných opatření i po případných změnách cen (brambor, hnojiv, služeb) nebo mzdových relací.

Claims

' PŘEDMĚT VYNALEZU

Způsob zvyšování výnosu brambor přihnojováním podle chemického rozboru rostlin, vyznačený tím, že pri obsahu dusíku v sušině nadzemní hmoty ve fázi začátku květu a/nebo opadávání poupat pod 4,1 % N a poměru N/P pod 12,4 u odrůd typu RADKA, a 11,0 u odrůd typu BLANlK, a poměru K/N nad 1,3 se přidá do půdy 10 až 80 kg.ha ¹ dusíku, přičemž při obsahu pod 3,3 % N v sušině natě a při poměru K/N = 1,3 a menším a/nebo při poměru N/P nad 10,9 se přidá dusík u všech odrůd brambor, a to v dávce 40 kg.ha^-^ N.