CS251010B1 - Tepelně izolační podložka pro prasnici ae selaty - Google Patents

Abstract

Předmětem řeěenl Je tepelně izolační podložka pro prasnici se selaty, sestávající z alespoň Jedné vratvy tepelně Izolač­ ní, vytvořené e výhodou z lehčeného polypropylenu, a a nl spojené alespoň Jedné vrstvy tepelně vodivé, zhotovené například z tepelně vodivého polypropylenu plně­ ného uhličitane· vápenatým nebo z hliníkového plechu. Tepelně vodivá vrstva Je ve své etředni části příčná rozdělená a na každém ze svých užsioh konců Je opatřena zářezy, sahajícími směrem k Jejímu středu do hloubky 10 až 30 cm, s výhodou 2o cm. Ve výhodném provedeni vynálezu se tepelně Izolační vrstva v podélném směru k oběma okrajům podložky svažuje a Je opat­ řena protiaklusovou úpravou. Svou konstrukci a materiálovým složením tepelně izolační podložka podle vynálezu významně přispívá k optimalizaci tepelného režimu v porodnéoh prasat.

Description

Předmětem vynálezu je tepelně Izolační podložka pro prasnici se selaty·

V porodnách prasat dnes existuje několik systémů ohřevu selat, které mají sloužit k zabezpečení poměrně značných termálních nároků selat (Kotrbáček a kol·, Veterinární medicína 24. 1979, 449| 2£, 1979, 725).

Ekonomicky velmi progresivní a fyziologickými experimenty zdůvodněný systém ohřevu je popsán v čs. AO č. 213 996 Klimatizovaná buňka pro odchov selat, kde je zdůrazněno, že povrchová teplota podlážky 38° C při dodržení určitých ochlazovacích vlastností prostředí v buňce snižuje na minimum tepelný výdej selat, cot~znamená, že umožňuje maximální převod energie krmivá do přírůstků. Dalo by se tedy předpokládat, že tento systém může přinést značný růstový efekt i snížení ztrát selat, způsobených nedostatečným či na druhé straně přebytečným zahříváním.

To, co bylo řečeno o minimálním tepelném výdeji, platí samozřejmě jen potud, pokud jsou selata přítomna v buňce, Protože však kratší či delší dobu tráví mimo buňku, popřípadě mimo dosah jiných používaných zdrojů tepla, energetický výdej selat se rychle mění. Jestliže optimální termální prostředí je charakterizováno ochlazovacími vlastnostmi prostředí kolem 100 W.m Čidla elektrického dynamického katatermometru, pak v kotci pro prasnici lze zjistit 200 až 300 W.m (Kotrbáček, Nau, Temperatur im Abferkelstall und Infrarotstrahler, Monatshefte fur veterinář Medizine, v tisku)· Znamená to, že teplo z povrchu selat zde uniká daleko rychleji.

Na těchto tepelných ztrátách se značně podílí i kontakt selat se studenou podlahou,. například v době pití u prasnioe. Podle našich měření přesahují tyto ztráty tepla 130 W.m“² tělesného povrchu selete, přičemž dochází k podchlazení nejchoulostivější, břišní partie. Navíc je zřejmé, že tento silný termolytioký účinek podlahy není vhodný ani pro prasnici. Tepelný gradient, tj· rozdíl

- 3 251 010 mezi teplotou kůže mléčné žlázy a povrchovou teplotou kotce, často přesahuje 20* C a lze předpokládat, že takovéto ochlazování může vést k funkčním poruchám mléčné žlázy a v důsledku toho i ke snížení růstu selat. Na druhé straně úplné zastavení tepelného výdeje z mléčné žlázy by zejména při nízkých ochlazovacích vlastnostech prostředí stáje mohlo nepříznivě ovlivňovat tepelnou pohodu prasnice v důsledku nedostatečného výdeje metabolického tepla z těla.

K odstranění zmíněných nedostatků směřuje tepelně izolační podložka pro prasnici se selaty, sestávající z alespoň jedné vrstvy tepelně izolační a na ní uložené alespoň jedné vrstvy tepelně vodivé, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že tepelně vodivá vrstva je umístěna uprostřed v ložné části podložky, ve své střední části je příčně rozdělená a na každém ze svých užších konců je opatřená čtyřmi až osmi zářezy, směřujícími k jejímu středu do hloubky 10 až 30 cm, přičemž tepelně izolační vrstva se v podélném směru k oběma svým okrajům svažuje,. Při tom je účelné, aby svažující se části tepelně izolační vrstvy byly opatřeny protiskluzovou úpravou samotného materiálu, z něhož je tepelně izolační vrstva vytvořena.

Takto rozdělená tepelně vodivá vrstva nerozvádí, zejména při zalehnutí menšího počtu selat na ni, jejich teplo do širších úseků vodivé vrstvy» Teplo zůstává jen v těch úsecích, které jsou zalehnuty a tím dochází k rychlejšímu vyrovnání tepelného toku mezi prasnici a selaty. Svažováním okrajů tepelně izolační vrstvy se předchází zdržování vlhkosti na podlážce, která by její vlastnosti měnila.

Ve výhodném provedení vynálezu tepelně izolační podložka sestává v pořadí směrem odspodu z tepelně izolační vrstvy, tepelně vodivé vrstvy a další tepelně izolační vrstvy, která překrývá celou plochu vrstvy tepelně vodivé, přičemž všechny vrstvy podložku tvořící jsou navzájem spojeny.

Tepelně vodivá vrstvy, je vytvořena z tepelně vodivé umělé hmoty, například z polypropylenu plněného vodivou přísadou, s výhodou uhličitanem vápenatým, nebo z kovového, například hliníkového plechu. Vrstva či vrstvy tepelně izolační jsou vytvořeny

251 010 z umělé hmoty s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi, s výhodou z lehčeného polypropylenu.

Tepelně izolační podložka podle vynálezu se připevní na rovnou podlahu boxu pro prasnice tak, aby její střední, mírně zvýšená část byla uprostřed boxu, v kontaktu s mléčnou žlázou prasnice Důležité je, aby souvisle vyplňovala lože pro prasnici, bez štěrbin a mezer, kde by se držela nečistota, popřípadě byla přímo zabudována v podlaze porodny.

Funkční vlastnosti tepelně izolační podložky dobře dokumentují grafy na obr. 1, znázorňující rozdíly v tepelném toku, vyo jádřeném ve W.m , ze selete do betonové podlahy - graf A - a tepelně izolační podložky, zahřívané prasnicí - graf B - v závislos ti na době od zalehnutí v minutách. Při teplotě okolního vzduchu 18 °C je povrchová teplota tepelně izolační podložky v blízkosti prasnice 26° C a se vzdáleností od prasnice postupně klesá. Povrchová teplota podlážky v místech, kde lze předpokládat přilehnutí selat k prasnici, se pohybuje kolem 24° C, to znamená, že je o 6° vyšší než povrchová teplota betonové podlahy.

•2

Tepelný tok z podlážky do vzduchu činí 15 až 20 W.m a při zalehnutí selat na podložku významně přispívá k rychlému poklesu tepelného toku ze selete do podložky.

Obr. 2 představuje jedno z možných provedení tepelně izolační podlážky podle vynálezu v pohledu shora a v příčném řezu. Tepelně izolační vrstva v tomto provedení sestává ze spodní, 20 mm silné, 1o0 cm dlouhé a 100 cm široké základní tepelně izolační polypropylenové desky 1_> která brání přestupu tepla z prasnice do podlahy. Ve střední části, ve vzdálenosti 45 cm od obou konců desky JL přiléhá k základní tepelně izolační desce 1. tepelně vodivá vrstva 2, cca 4 mm silná, vytvořená z lisovaného polypropylenu plněného uhličitanem vápenatým, zajišťující vysokou tepelnou vodi vost, o délce 70 cm a šířce 90 cm. Uprostřed je tepelně vodivá vrstva 2 podélně rozdělena ve dvě poloviny vzdálené od sebe navzájem cca 2 cm. Každá z obou polovin je dále dělena zářezy 2» ^ve doucími od okraje asi 20 cm hluboko ke středu podložky. Tepelně vodivá vrstva 2, zachycuje teplo prasnice a rozvádí je směrem k okraji podložky, a to vždy k tomu, ku kterému je prasnice svou nej

251 010 teplejší tělní partií - mléčnou žlázou obrácena a kam také přilehnou selata·

Rozdělení tepelně vodivé vrstvy 2 ve dvě poloviny zabraňuje rozvodu tepla na obě strany podložky, tedy i na tu, ku které je prasnice obrácena zády. Dělení okrajů tepelně vodivé vrstvy 2 na úseky po 10 cm snižuje možnost rychlejšího rozvodu tepla ze selete do stran v případě, že k prasnici přilehne menší počet selat, která nezaplní celý okraj vodivé plochy.

V dalším z možných provedení tepelně izolační podložky podle vynálezu se ve funkci tepelně izolační vrstvy 2 použije místo lisovaného polypropylenu, plněného uhličitanem vápenatým, 0,6 mm silného hliníkového plechu. Povrch tepelně vodivé hliníkové vrstvy 2 je zalit 4 mm silnou tepelně izolační polypropylenovou vrstvou 4, která je na okrajích a v mezeře mezi plechy pevně připojena k tepelně izolační vrstvě 1.· Vzniklá plocha přibližně o 5 cm přesahuje okraje hliníkového plechu a o 4 až 5 mm převyšuje úroveň základní tepelně izolační desky 2» přičemž se směrem k jejím okrajům mírně svažuje. Svažující se části tepelně izolační vrstvy 2 jsou zdrsněny, čímž je zajištěna protiskluzová úprava. Tepelně izolační vrstva 4 zabraňuje přímému kontaktu prasnice i selat se studenou tepelně vodivou vrstvou 2 a zabraňuje rovněž jejímu zvýšenému ochlazování zvnějšku.

Claims (3)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU 251 010

1, Tepelně izolační podložka pro prasnici se selaty, sestávající z alespoň jedné vrstvy tepelně izolační a na ní uložené alespoň jedné vrstvy tepelně vodivé, vyznačená tím, že tepelně vodivá vrstva (2) je umístěna uprostřed v ložné části podložky, ve své střední části je příčně rozdělená a na každém ze svých užších konců je opatřená čtyřmi až osmi zářezy (3), směřujícími k jejímu středu do hloubky 10 až 30 cm, přičemž tepelně izolační vrstva (1) se v podélném směru k oběma svým okrajům svažuje.

2«, Tepelně izolační podložka podle bodu 1, vyznačená tím, že svažující se části tepelně izolační vrstvy (1) jsou opatřeny protiskluzovou úpravou.

3. Tepelně izolační podložka podle bedů 1 a 2, vyznačená tím, že alespoň jedna tepelně izolační vrstva (1,4) je vytvořena z lehčeného polypropylenu a její tepelně vodivá vrstva (2) je vytvořena z polypropylenu plněného vodivou přísadou, uhličitanem vápenatým.