CS248439B1 - Způsob korekce pracovního bodu při měření se scintllační detekční jednotkou - Google Patents

Abstract

Korekce pracovního bodu při měření se eelntilačni detekční jednotkou se stanoví z jediné změřené dvojice četnosti impulsů referenčního zdroje záření odpovídající dvěma energetickým oblastem. Z této změřené dvojice se určí výchozí bod na křivce udávající změřenou závislost korekce pracovního bodu a souřadnice y tohoto výohoziho bodu udává velikost celkové korekce pracovního bodu scintllační detekční jednotky. Korekce je uvedena poměrně přesně hned napoprvé i při relativně velké nestabilitě detekčního systému. «

Description

Vynález se týká způsobu stanovení korekčního signálu pro korekci pracovního bodu při měřeni se sointilačni detekční jednotkou.

Zisk sointilačni detekční jednotky je značně závislý na teplotě a dalších vlivech, pro zajištění reprodukovatelnoeti měření je tedy nutná korekce pracovního bodu, zvláště u zařízení s vioe detekčními jednotkami.

Nejčastěji se pro korekci praoovního bodu používá referenční zdroj záření a zvláštní zpětnovazební obvod, zahrnující celý detekční systém. Ve většině případů však referenční zdroj záření ovlivňuje vlastni měření, a proto je třeba korekoi praoovního bodu provádět v čase, kdy vlastní měření neprobíhá. V tomto případě se doposud používal způsob, kdy se osikový zisk detekčního systému postupně měnil po malých předem pevně stanovených krocích tak dlouho, dokud nebylo dosaženo celkové potřebné korekce.

Z

Před každým jednotlivým korekčním krokem je třeba měřit četnosti impulsů od referenčního zdroje záření ve dvou energetických oblastech. Jestliže je nutná větší změna zisku detekčního systému, zna mená to, že je nutné provést větěí počet korekčnioh kroků a osiková doba korekce se neúměrně prodlužuje.

Tento nedostatek odstraňuje. způsob korekce praoovního bodu při měřeni se sointilačni detekční jednotkou podle vynálezu, jehož podstatou je, že z jediné změřené dvojice četnosti impulsů referenčního zdroje zářeni, odpovídajíoí dvěma energetiokým oblastem, se určí poloha výohozího bodu na křivoe udávající změřenou závislost veli- 2 - 248 439 kosti korekce praoovního bodu na parametru určeném dvěma četnostmi impulsů, přičemž druhá souřadnice tohoto výchozího bodu udává velikost celková korekoe pracovního bodu scintilační detekční jednotky·

Způsob stanovení korekce pracovního bodu podle vynálezu má před nost v tom, že při diskontinuální stabilizaoi je korekoe prováděna rychleji oproti způsobům, které používají korekoe v několika krocích. Korekce je provedena poměrně přesně hned napoprvé i při relativně velké nestabilitě detekčního systému· Hlavní výhodou je ryohlost korekoe při zaohování přesnosti nastavení praoovního bodu a aktivitě referenčního zdroje záření·

Způsob stanovení korekoe pracovního bodu při měřeni se scintilačni detekční jednotkou podle vynálezu byl prověřen v zařízení s mikropočítačem u pětidetektorové scintilační detekční jednotky· Diskriminační hladiny analyzátoru byly ovládány číslioově z výstupních portů mikropočítače a byly využity jako řízený člen ve smyčoe zpětné vazby pro korekoi praoovního bodu· Vstupními údaji pro mikropočítač pro korekci pracovního bodu jsou četnosti impulsů ve dvou energetických oblasteoh - n^ a n₂ - referenčního zdroje záření· Na obr· 1 je znázorněno toto diferenciální spektrum referenčního zdroje záření· V uvedeném uspořádání bylo zcela odstraněno přídavné technické vybavení, které je využíváno pro korekoi·

Na obr· 2 je uvedena závislost parametru x = (02-0^)/(02+0^) na velikosti korekce y· Velikost korekce y je vyjádřená jako relativní změna celkového zesílení v procenteoh.

Vztah mezi energii záření £ a diskriminační hladinou h je dán vztahem (l) :

h = o · E (1) ·

Vlivem nestability zařízení se konstanta o změní na o*· Tuto korigovanou hodnotu o'určíme z následujícího vztahu :

o » o (l + a_±x + a₂x + a₃x^J) (2) , kde parametr x je dán :

^ⁿ2“ⁿl^íⁿ2⁺ⁿl^ (3) · x =

- 3 248 439

Vztah (2) je aproximací skutečné závislosti celkové korekce na parametru x určeném četnostmi impulsů· Korigované nastaveni diskriminačních hladin pak dostaneme ze vztahu (l), kde mleto konstanty c dosadíme o· To znamená :

h s c'· E (4) ·

Koeficienty a^, a a^ ze vztahu (2) závis! pouze na radionuklidu a použité detekční jednotce a nezávisí na aktivitě referenčního zdroje zářeni· Při využiti piku totální abeorbce pro korekoi pracovního bodu souvis! koefioienty a^a a^ s rozlišovací schopnosti detektoru pro referenční zdroj zářeni a koeficient a₂ s asymetrii piku totální abeorbce· Koefioienty a^, a₂, a^ se urči ze změřené závislosti potřebné korekce o = cc na parametru x, přitom skutečná nestabilita se nahradí změnou zisku aparatury· Korekci podle vztahu (2) lze použit v případě, že absolutní hodnota parametru x neni příliš velká, to znamená, že zhruba plat! |x| <10,5. V opačném připadš se jedná o velikou nestabilitu nebo Spíše o poruobu přístroV je a řešeni je nutné hledat v jiné oblasti·

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob korekce praoovnlbo bodu při měřeni se scintilační detekční jednotkou po zasunuti referenčního zdroje zářeni do této detekční jednotky, vyznačujíc! se tlm, že z jediné změřené dvojice (četnosti impulsů referenčního zdroje zářeni, odpovídajíc! dvěma energetickým oblastem, se urči poloha výohoziho bodu na křivce udávajíc! změřenou závislost velikosti korekce pracovního bodu na parametru ' určeném dvěma četnostmi impulsů, přičemž druhá souřadnice tohoto výohoziho bodu udává velikost celkové korekce pracovního bodu scintilačnl detekční jednotky·