CS237690B1 - Kapalinový teploměr pro měření teploty prostředí s vyšší teplotou než teplota okolí - Google Patents

Abstract

fiešení se týká kapalinových teploměrů, u nichž se řeší vyrovnávání teploty podél celé měřicí kapiláry s teplotou měřeného prostředí, nezávislé na hloubce ponořeni kapalinového teploměru do měřeného prostředí. Uvedeného účelu je dosaženo tím, že k povrchu tělesa kapiláry, která přechází v nádobku s teploměrnou kapalinou, je po její celé délce připojena tepelná trubice svým pláštěm. Pláší tepelné trubice obklopuje částečně nebo zcela těleso kapiláry a z části pokrývá nádobku s teploměrnou kapalinou.

Description

Vynález se týká kapalinových teploměrů pro měření teploty prostředí s vyšší teplotou než teplota okolí u nichž se řeší vyrovnání teploty podél celé měřicí kapiláry s teplotou měřeného prostředí, nezávisle na hloubce ponoření kapalinového teploměru do měřeného prostředí ·

U zhámých konstrukcí kapalinových teploměrů jsou údaje teploměrové škály správné pokud zanedbáme vliv hydrostatického tlaku sloupce měřicí kapaliny, případně vliv vnějšího tlaku jen tehdy, je-li měřené teplotě vydána nádobka i ona část kapiláry vyplněná sloupcem měřicí kapaliny. Při praktickém používání teploměru je měřené teplotě vystavena pouze nádobka a část sloupce měřicí kapaliny, takže část sloupce vyčnívá do prostředí s nižší teplotou než kterou něříme. Pro zjištění správné hodnoty musíme pak zavést opravu nazývanou ”na vyčnívající vlákno. Hodnota korekce se pak přičítá, k hodnotě odečtené na scupnid. teploměru. Velikost korekce je funkcí zdánlivé roztažnosti teplomérné kapaliny vzhledem k materiálu kapiláry a tří nezávisle proměnných. Jsou to: střední teplota Vyčnívajícího vlákna, teplota naměřená teploměrem a počet stupňů (plných nebo potlačených). Z toho vyplývá, že se musí korekce počítat v každém případě zvlášt a nelze ji uvést jako stálou korekční hodnotu teploměru. Obtíže působí určení teploty vyčnívajícího vlákna. K tomu byly v historii sestrojeny různé složité teploměry_znapříklad Mahlkeho teploměr, které však neodstranily nutnost provádět korekci na vyčnívající vlákno u každého odečtu na teploměru.

Výše uvedené nevýhody jsou odstraněny kapalinovým teploměrem pro měření teploty prostředí s vyšší teplotou než teplota okolí podle vynálezu, jehož podstatou je takové uspořádání, že k povrchu tělesa kapiláry je po její celé délce připojena tepelná trubice svým pláštěm. Plášč tepelné trubice obklopuje částečně nebo zcela těleso kapiláry a z části pokrývá nádobku s teploměrnou kapalinou.

Připojeními tepelné trubice k tělesu kapiláry se dosáhne vyrovnaná teplota podél celé měřicí kapiláry a prakticky se rovná teplotě měřeného prostředí nezávisle na hloubce ponoření kapalinového teploměru do měřeného prostředí.

237 690

Na připojených výkresech jsou znázorněny tři příklady provedení kapalinového teploměru podle vynálezu, kde na obr.l je znázorněno provedení kdy tepelná trubice se dotýká po celé délce tělesa kapiláry, na obr,2 obklopuje tepelné trubice z části těleso kapiláry a nádobku a na obr.3 tepelná trubice zcela obklopuje těleso kapiláry a částečně nádobku s teploměrnmu kapalinou.

Kapalinový teploměr se skládá z tělesa 1 kapiláry (obr.l), která se ve spodní části rozšiřuje v nádobku 2, ve které je umístěna teploměrná kapalina 2» například rtut. K povrchu tělesa 1 kapiláry je po její celé délce připojena tepelná trubice 4 svým pláštěm. Tepelná trubice £ j^e v horní části opatřena plnící trubičkou 6 a uvnitř jez části naplněna teplonosným mediem 2· Vnitřní povrch tepelné trubice £ nebo jeho část může být opatřena kapilární strukturou £. Celý systém je zakryt průhledným plástem 10 teploměru, například provedeným ze skla,

V dalším případě (obr.2) tepelná trubice £ částečně obklopuje těleso 1 kapiláry a nádobku 2 s teploměrnou kapalinou 2·

Ve třetím případě (obr.3) je těleso £ kapiláry zcela obklopeno pláštěm tepelné trubice £ a nádobka opět jen z části.

U všech tří případů projedení se ponořením kapalinového teploměru do měřeného prostředí 2» jehož teplota je vyššíLnež teplota okolí, uvede v činnost tepelná trubice £. Teplonosné medium 2» uvnitř tepelné trubice £ v části ponořené do měřeného prostředí 2» ^se začne odpařovat a jeho páry vyplní prostor 8 tepelné trubice £. Pak následuje vedení tepla z prostoru 8 uvnitř tepelné trubice £ do tělesa 1 kapiláry. Teplota syté páry je po celé délce tepelné trubice £ prakticky konstant ní a blíží se teplotě měřeného prostředí. Konstrukce pláště 10 teploměru a vzduchová nebo evakuovaná mezera mezi pláštěm 10 teploměru a povrchem tepelné trubice £ zajišťuje minimtlní odvod tepla z tepelné trubice £ do okolí. Tím jsou u tělesa 1 kapiláry vytvořeny stejné okrajové podmínky jako při úplném ponoření kapalinového teploměru do měřícího prostředí 2· V případě výtvoření kapilární struktury £ na vnitřním povrchu tepelné trubice £ je zajištěn návrat kondenzátu teplonosného media 2 úo části tepelné trubice £, která je ponořena v měřicím prostředí 2 ¹ Ρ^Γ0Ϊί gravitaci. .

* 3 :237 690

Kapalinový teploměr s vyrovnanou teplotou měřicí kapiláry lze použít pro všechna měření prováděná běžnými kapalinovými teploměry například rtuťovými, zejména pak pro rychlá a přesná měření například v laboratořích, kde teplota měřené ho prostředí je vyšší než teplota okolí.

Claims (2)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Kapalinový teploměr pro měření teploty prostředí s vyšší teplotou než teplota okolí sestávající z tělesa kapiláry přecházející v nádobku s teploměrnou kapalinou a tepelné trubice, vyznačený tím, že k povrchu tělesa (1) kapiláry je po její celé délce připojena tepelná trubice (4) svým pláštěm.

2. Kapalinový teploměr podle bodu 1, vyznačený tím, že plaší tepelné trubice (4) obklopuje částečně nebo zcela těleso (1) kapiláry a z části pokrývá nádobku (2) s teploměrnou ’ kapalinou (3)·