CS236611B1 - Způsob fixace úpravnických přípravků - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu fixace úpravnických přípravků, obsahujících hydroxylové skupiny ze souboru, obsahujícího škrob a jeho deriváty, polyvinylalkohol a rozpustné deriváty celulózy, který je vyznačen tím, že se na textilní materiály působí spolu s těmito úpravmckým přípravky vodnými lázněmi, obsahujícími sloučeniny obecného vzorce [Y—M—Y]^k+ ——X ⁿn , (i) kde k je číslo 1 nebo 2, n je číslo 1, 2 nebo 3,

X je aniont silné organické nebo anorganické kyseliny,

Y je skupina

CH2—CH—CH2— \/

O nebo

CH2-CH—CHz

Cl OH vázaná na dusíkových atomech cyklické skupiny M,

M je pěti- nebo šestičlenný cyklus se dvěma atomy dusíku, odvozený od pyridazinu, pyrimidinu, pyrazinu, piperazinu, pyrazolu, pyrazolinu, pyrazolidinu nebo imidazolu, kde jednotlivé atomy vodíku mohou být substituovány alkyly nebo hydroxyalkyly s počtem uhlíků 1 až 4 a alkálii nebo látky alkálii uvolňující.

Sloučeniny obecného vzorce 1 byly navrženy a odzkoušeny pro zvýšení fixace aniontových barviv na celulózových materiálech, zvýšení stálostí uvedených barviv a pro použití při nežehlivých úpravách celulózových materiálů. Nově se však ukázalo, že možnosti využití sloučenin obecného vzorce 1 jsou podstatně širší a že je lze uplatnit při barvení a úpravách textilií ze všech dosud známých vlákenných materiálů.

Pro barvení vláken ať již přírodních nebo regenerovaných je používáno převážně barviv rozpustných vo vodných lázních, přičemž je využíváno tzv. substituenty, čímž se rozumí schopnost barvivá vytahovat z lázně na vlákno. Substantivní barviva ulpívají na celulózových vláknech vlivem vodíkových vazeb a Van der Waalsových sil, reaktivní barvivá na vlákně reagují s hydroxylovými skupinami celulózy za vzniku kovalentní vazby.

Sirná a kypová barvivá se po rozpuštění v alkalická redukční lázni a natažení na vlákno převádějí na nerozpustnou formu oxidací.

Materiály z přírodních nebo syntetických polyamidů se barví z kyselých lázní aniontovými barvivý, přičemž dochází k iontové vazbě mezi barvivém a barveným substrátem. Reaktivní barviva se současně vázají i kovalentní vazbou.

Syntetická vlákna se obecně barví skupinou barviv bez solubilizačních skupin — disperzními barvivý. Tato barviva vytvářejí tuhé roztoky na vlákenné hmotě. Akrylová vlákna se navíc barví ještě bazickými barvivý.

Pro barvení všech textilních vlákenných materiálů lze využít i pigmentových barviv, která se upevňují na vlákno pomocí polymerních pojidel.

Většina naznačených postupů barvení je značně náročná, a to jak z hlediska času, spotřeby energie a vody, ale i co do nutnosti přesného dodržení předepsané technologie.

Velmi komplikované je zvláště barvení textilií ze směsí vláken, kdy je nutno často volit i vícelázňové postupy.

Finální úpravy textilních materiálů sledují zvýraznění některých užitných vlastností textilie. Pro omakově úpravy, ať již tužící nebo měkčící je vesměs využíváno vypratelných přípravků, přičemž spotřebitel je nucen požadovanou vlastnost — měkkost či tuhost — po praní opět dávkováním měkčících nebo tužících přípravků obnovovat.

Permanentní omakové úpravy jsou zatím realizovatelné pouze za cenu neúnosných výrobních nákladů.

Odstranění komplikovatelnosti barvicích postupů především při barvení směsí vláken a možnost spojení operace barvení s tužící a plnicí úpravou i z ekonomického hlediska dostupná technologie finálních omakových úprav je přínosem postupu podle vynálezu.

Vynález spočívá v uplatnění sloučenin obecného vzorce 1 spolu s přírodními nebo syntetickými polymery schopnými reagovat s reaktivními skupinami výše uvedených sloučenin. Dvě skupiny —CHz—CH—CHž i I

OH Cl nebo —CH2—CH—CHž \/

O v jedné molekule kationizačního přípravku, reagují s hydroxylovými skupinami v alkalickém prostředí, umožňují zesílit nejen celulózová vlákna, jak je již popsáno v dřívějších pracech, ale i zesítěním na vláknech upevnit takové látky jako je škrob, polyvinylalkohol a rozpustné deriváty celulózy. Tak lze tyto látky upevnit na jakýchkoliv textilních vláknech. Současně s tím je možno aplikovat vhodné aniontové barvivo, nejlépe reaktivní nebo substantivní, čím dojde současně k vybarvení.

U celulózových vláken může současně se zesítěním prostřednictvím sloučenin obecného vzorce 1 dojít i k provázání makromolekul celulózového vlákna a úpravnických přípravků — škrobu, případně derivátů škrobu, rozpustných derivátů, polyvinylalkoholu a dalších látek.

U necelulózových vláken dochází k upevnění uvedených úpravnických látek zesítěním na povrchu.

Postup podle vynálezu skýtá široké možnosti využití v oblasti úprav a barvení.

U celulózových vláken umožňuje dosáhnout v praní stálých tužících úprav, a to i v jedné operaci s barvením nebo optickým zjasňováním.

Takto upravené textilie není po spotřebitelském praní nutno znovu tužit. Současně je prakticky bez ztrát pevnosti dosahováno i zlepšení nemačkavostl za mokra.

Textilie ze syntetických vláken získávají postupem podle vynálezu zlepšené hydrofilní vlastnosti, potlačuje se u nich vytváření elektrostatického náboje a je umožněno barvit povrchově tyto textilie aniontovými barvivý, přičemž se barvivo samozřejmě váže na zesítěný polymerní úpravnický substrát, tj. například na škrob, deriváty celulózy nebo polyvinylalkohol. Stejným způsobem lze povrchově upevnit aniontová barviva i na skleněná vlákna. Postup podle vynálezu umožňuje využít těchto látek vyskytujících se na textilních vláknech z předešlých operací, především ze šlichtování.

Přednosti vynálezu lze v plné šíři demonstrovat pouze na příkladech.

Příklad 1

Lůžková tkanina ze směsi polypropylenových a bavlněných vláken (50/50 %) se po obvyklé předúpravě ve fuláru napustí lázní obsahující g . 1^_1 polyvinylalkohol, g . Γ¹ reaktivní modř č. C. I. 5, g . I^-1 hydroxid sodný, g . i^-1 sloučenina č. 1 z tabulky 1.

Odmačk je 75%, teplota lázně 20 °C. Po průchodu fulárem se tkanina ponechá odležet po dobu 10 hodin v zábalu, načež se obvyklým způsobem pere, neutralizuje a suší.

Tkanina vybarvená na světlý modrý odstín vykazuje v prádle stálý tužící efekt.

Stejného účinku se dosáhne pokud místo polyvinylalkoholu obsahuje impregnační lázeň g . 1^_1 oxidovaný škrob

S

Příklad 2

Tkanina ze směsi polyesterových a celulózových vláken se na fuláru impregnuje lázní:

g . I^-1 oxidovaný škrob,

g. li přímá červeň č. C. I. 80, po průchodu fulárem (odmačk 70 %, teplota lázně 50 °C) se tkanina na hotflue zasuší a průchodem fixačním rámem (30 s při 200 °Cj se rozměrové stabilizuje.

Průchodem fulárem se dále na tkaninu nanáší lázeň

g.l-¹ sloučenina č. 3 z tabulky 1, 20 g . I^-1 hydroxid sodný

Odmačk 75 %, teplota 20 °C. Po průchodu fulárem se ponechá tkanina v nábalu odležet 12 hodin. Následuje praní, neutralizace a sušení. Tímto postupem se na tkanině dosáhne stálého červeného vybarvení obou podílů směsi a současně stálé tužící úpravy.

Příklad 3

Skleněná tkanina se na fuláru impregnuje

lázní
25 g.l-1	sloučenina č. 4 z tabulky 1,
12 g.l-i	hydroxid sodný,
10 g. l-i	reaktivní oranž č. C. I. 5,
7 g.l-i	karboxymethylcelulóza

Odmačk 50 %, teplota 20 °C. Po průchodu fulárem se tkanina zasuší na hotflue při 120 stupních Celsia tak, aby suchá tkanina byla vystavena této teplotě ještě 60 sekund. Následuje obvyklé praní a neutralizace. Tkanina je vybarvena na střední oranžový odstín s dobrými stálostmi na světle i za mokra.

Příklad 4

Bavlněná příze čm 28/1 sepředená z obarveného mykaného pramene barveného obvyklým způsobem s % z hmotnosti materiálu přímé modři C.I. 71 se průchodem korytem šlichtovacího stroje napouští lázní o složení

g. Γ¹ šlichtovacího přípravku na bázi karboxymetylcelnlózy,

g.l^-1 smáčecího přípravku na bázi etoxylovaného nonylfenolu.

Následuje zasušení na bubnech šlichtovacího stroje. Takto šlichtovaná barvená osnova se tká s režným bavlněným útkem čm 28/1.

Po utkání se tkanina napouští na fuláru lázní obsahující g . I^-1 sloučeniny č. 1 z tabulky 1, g . I^-1 hydroxid sodný

Po průchodu fulárem (přívažek 60%) se tkanina nabálí a v nábalu chráněném polyetylenovou fólií se ponechá za stálého otáčení odležet po dobu 14 hod. Následuje praní na širokopracím stroji tak, aby byl odstraněn zbytek alkálie. Po usušení tkanina jeansového charakteru vykazuje permanentní tužící efekt stálý v opakovaném praní a velmi dobré stálosti vybarvení.

Příklad 5

Bavlněná příze se obvyklým způsobem barví na osnovních válech s

2,5 % z hmotnosti materiálu reaktivní modří C.I. 2 a po usušení se šlichtuje průchodem koryta šlichtovacího stroje lázní o složení g . I^-1 oxidovaného bramborového' škrobu,

g.l^-1 polyetylénglykolu mol. hmotnost 300.

Následuje zasušení na bubnech šlichtovacího stroje. Takto obarvená a šlichtovaná osnova se tká s režným bavlněným útkem. Po utkání se tkanina napouští na fuláru lázní obsahující g . I^-1 sloučenina č. 2 z tabulky 1,

g.l^-1 hydroxid sodný.

Po průchodu fulárem (přívažek 55%) se tkanina suší při 120 °C, tepelně zpracuje horkovzdušnou fixací 3 min. při 160 °C, vypere a usuší.

Vyrobená tkanina denimového charakteru vykazuje permanentní tužící a plnicí efekt, stálý v opakovaném praní a velmi dobré stálosti vybarvení.

Příklad 6

Bavlněná příze se obvyklým způsobem barví na osnovních válech s % z hmotnosti materiálu přímé červeni C.I. 80.

A po usušení se šlichtuje průchodem koryta šlichtovacího stroje lázní o složení

g. I^-1 šlichtovacího přípravku na bázi karboxymotylcelulózy,

g.l“¹ polyvinylalkoholu,

g.l^-1 smáčedla na bázi etoxylovaného mastného alkoholu.

Následuje zasušení na bubnech šlichtovacího stroje. Takto obarvená a šlichtovaná osnova se tká s útkem barveným obvyklým způsobem na křížových cívkách s

1,5 % z hmotnosti materiálu přímé hnědi C.I. 103.

Po utkání se tkanina napouští na fuláru (přívažek 60 °/o] lázní o složení g . sloučenina č. 3 z tabulky 1, g . 1^_1 hydroxid sodný.

Po průchodu fulárem se tkanina nabálí a v nábalu chráněném polyetylénovou fólií se ponechá za stálého otáčení odležet po dobu 12 hod. Následuje praní na širokopracím stroji tak, aby byl odstraněn zbytek alkálie. Po usušení vykazuje tkanina permanentní plný omak stálý v opakovaném praní a velmi dobré stálosti vybarvení.

Příklad 7

Osnovní bavlněná příze po obarvení běžným způsobem s

1,5 % z hmotnosti materiálu reakt. modři C.I. 13 se průchodem koryta šlichtovacího stroje napouští lázní o složení

g. I^-1 šlichtovacího přípravku na bázi karboxymetylcelulózy, g . i^-1 l,3-dimetyl-l,3-di(3-chlor-2-hydroxypropyljimidazolinium acetát, g . 1 ¹ smáčedla na bázi etoxylovaného nonylfenolu.

Následuje zasušení na bubnech šlichtovacího stroje. Takto šlichtovaná barevná osnova se tká s vyběleným bavlněným útkem. Po utkání se tkanina potiskuje zahuštěným hydroxidem sodným, čímž v místě tisku dochází k rozměrovým změnám a k lokální fixaci šlichtovacího přípravku, zatím co nepotištěná místa zůstávají bez změny a při následujícím praní se z těchto míst vypere šlichtovací přípravek. Vzniklý krepový efekt je stálý v opakovaném praní.

Příklad 8

Tkanina obarvená a šlichtovaná podle příkladu 1 se napouští na foulardu (přívažek 65 %) lázní obsahující g . i^-1 sloučeniny č. 4 z tabulky 1, g . 1^_1 hydroxid sodný,

2,5 g . i^-1 reakt. žluti C.I. 2.

Po napuštění se tkanina nabálí a v nábalu chráněném polyetylénovou fólií se ponechá za stálého otáčení odležet po dobu 12 hod. Následuje praní na širokopracím stroji tak, aby byl odstraněn zbytek alkálie. Po usušení tkanina vykazuje permanentní tužicí efekt stálý v opakovaném praní a velmi dobré stálosti vybarvení osnovní a útkové soustavy.

236811

TAB. 1

7.

3.

5.

ch«ch-ch₂ o

ch₃ ch^ch-c^ v

CH^CH-CH? W I I Z >© \^OHCÍ Γ N^CHi ch-ch-ch₂ Ή I OH Cl

OH Cl ,θ

7.

ch₂ch-ch₂

OH Cl tt&H-CHt cr¹

CHzCH-CHz ² v

SO,.

2.

₉Φ Z

Λθ soZ ,©

6.

SO,.

8.

Θ

2CÍ

CHňCH-CH|Ζ l ¹ ,N O Cl

Θ

Cl

ΝΉ \

CHnCH~CH₂ ^z I I ⁴ OH Cl ² z^z

CH9CH-CH5 Z\ / Λ o

ch

Θ

S^2

Cl

CHrCH-CH₂ ^z\ z *

-O

CH5

I CH_í~CH~CH_i r^ on ci

V ^CH-CH-CH._} ,©

Claims (2)

1. PŘEDMET

   1. Způsob fixace úpravnických přípravků, obsahujících hydroxylové skupiny ze souboru, obsahujícího škrob a jeho deriváty, polyvinylalkohol a rozpustné deriváty celulózy, vyznačený tím, že se na textilní materiály působí spolu s těmito úpravnickými přípravky vodnými lázněmi, obsahujícími 1 až 100 g .

   .1^_1 sloučeniny obecného vzorce [Y—M—Y]^k+ Z—χ nn (1) kde ,1 k je číslo 1 nebo 2, n je číslo 1, 2 nebo 3,

   X je aniont sdné organické nebo anorganické kyseliny,

   Y je skupina γCH2—CH—CHz—

   VYNALEZU nebo

   CH2—CH—CHz

   Cl OH vázaná na dusíkových atomech cyklické skupiny M,

   M je pěti- nebo šestičlenný cyklus se dvěma atomy dusíku, odvozený od pyridazinu, pyrimidinu, pyrazinu, piperazinu, pyrazolu, pyrazolinu, pyrazolidinu nebo imidazolu, kde jednotlivé atomy vodíku mohou být substituovány alkyly nebo hydroxyalkyly s počtem uhlíků 1 až 4 a 1 až 50 g . 1^_1 alkálie nebo látky alkálil uvolňující.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se na textilní vlákna působí současně aniontovým barvivém.