CS232411B1 - Zapojení pro posunuti okamžiku sepnutí střídavé zátěže - Google Patents

Abstract

Podstata vynálezu spočívá v tom, že ke střídavé,zátěži je sériově připojen můstkový usměrňovač, v jehož diagonále je vřazen tyristor s paralelně připojeným časovacím obvodem, časovači obvod sestává ze zpožďovacího kondenzátorů a nabíjejícího odporu, mezi něž je připojena řídicí elektroda tyristoru. Řídicí elektrodu tyristorů lze od časového obvodu oddělit diakem, přičemž se na ni rovněž připojí pomocný kondenzátor.

Description

Vynález se týká zapojení pro posunutí okamžiku sepnutí střídavé zátěže.

U mnoha strojních zařízení je požadavek uvést do chodu několik pracovních ústrojí sepnutím jediného spínače, z nichž alespoň jedno ústrojí se musí uvést do pohybu až poté, kdy ostatní ústrojí svůj pracovní pohyb již započala nebo dokonce ukončila. Tak je tomu např. před počátkem nástřiku spodku obuvi, kdy po sepnutí jediného spínače se nejprve uzavřou postranní části formy a pak teprve může vrchní opěrka zatlačit botu s kopytem proti tvarovací dutině formy. Obecně je tedy nutné zajistit zpoždění výkonu funkce jednoho pracovního ústrojí vzhledem k okamžiku výkonu funkce jiného pracovního ústrojí. V dosavadní praxi se k tomuto účelu používají téměř výhradně časová relé, v ojedinělých případech se používají výkonné termistory, časová relé jsou buď mechanické nebo elektronické. Oba druhy jsou poměrně nákladné, přičemž pro daný účel se jejich rozsah zpoždění využije jen v minimální míře. Navíc, zvláště u mechanické konstrukce, je třeba.vzít do úvahy značné nároky na instalační prostor. Nevýhodou výkonných termistorů je jejich značná teplotní závislost.

Uvedené nevýhody odstraňuje zapojení podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že ke střídavé zátěži je sériově připojen můstkový usměrňovač, v jehož diagonále je vřazen tyristor s paralelně připojeným časovacím obvodem, časovači obvod sestává ze zpožďovacího kondenzátoru a nabíjecího odporu, mezi něž je připojena řídicí elektroda tyristoru. Řídicí elektrodu tyristoru lze od časovacího obvodu oddělit diakem, přičemž se na ni navíc připojí pomocný kondenzátor.

Vyšší účinek zapojení spočívá v tom, že zpožďovací kondenzátor časovacího obvodu se nabíjí tak dlouho, až napětí na něm dosáhne hodnoty spouštěcího napětí tyristoru, který se tím otevře a teprve'pak přes můstkový usměrňovač sepne ovládanou střídavou zátěž. Zpožďovací kondenzátor přitom zajištuje jak funkci časovači, tak,i funkci udržování tyristoru ve vodivém stavu. V případě méně citlivého tyristoru je jeho řídicí elektroda oddělena od časového obvodu diakem, přičemž zpožďovací kondenzátor zajišíuje pouze funkci časovači, zatímco udržovací funkci vykonává pomocný kondenzátor. Zapojení podle vynálezu je v porovnání s časovými relé velmi jednoduché, z čehož vyplývají i jeho velmi nízké výrobní náklady. Protože spínání probíhá bezkontaktně, je toto zapojení velmi spolehlivé a trvanlivé. Další jeho výhodou jsou velmi malé rozměry, což zjednodušuje jeho instalaci do ovládaného zařízení.

Příklad provedení zapojení podle vynálezu je zobrazen na výkresu, kde značí obr. 1 schéma zapojení s časovacím obvodem, zapojeným přímo na řídicí elektrodu tyristoru a obr. 2 schéma zapojení s časovacím obvodem zapojeným na řídicí elektrodu tyristoru přes diak.

Ke vstupním větvím γΐ . v2 (obr. 1) střídavého napětí Us jsou paralelně připojeny jednotlivé zátěže Z1 až Zn. jež mají být uvedeny do činnosti v okamžiku sepnutí ovládacího spínače S, který je těmto zátěžím Z1 až Zn předřazen ve vstupní větvi ví. Vstupní větve ví. vZ jsou opatřeny svorkami sl s2. Za střídavými zátěžemi Z1 až gn je ve vstupní větvi χΧ vřazena střídavá zátěž Zz. jež má být uvedena do činnosti s určitým zpožděním od okamžiku sepnutí spínače £. K této střídavé zátěži Zz je sériově připojen můstkový usměrňovač M.

V diagonále můstkového usměrňovače M je vřazen tyristor Ty s paralelně připojeným časovacím obvodem co. časovači obvod co sestává ze zpožďovacího kondenzátoru Cl a nabíjecího odporu g, mezi něž je připojena řídicí elektroda tyristoru Tv.

Při použití tyristoru s menší citlivostí je jeho řídicí elektroda oddělena od čaeovacího obvodu co diakem D (tj. polovodičovou symetrickou diodou, obr. 2) a navíc je na ni připojen pomocný kondenzátor C2.

Činnost zapojení: Sepnutím ovládacího spínače S (obr. 1) se střídavé napětí Us objeví na zátěžích Z1 až Zn, které tak okamžitě začnou vykonávat svoji funkci. Současně s tím střídavé napětí se dostane přes střídavou zátěž Zz na můstkový usměrňovač g, do jehož diagonály se pak dostává v podobě stejnosměrného tepavého napětí. Toto tepavé napětí je tedy i na tyristorů Ty. který je však nyní ještě uzavřen, proud jím neprochází. Střídavou zátěží Zz prochází jen velmi malý proud, kterým se přes nabíjecí odpor R nabíjí zpožďovací kondenzátor C1Při dosažení spouštěcího napětí se tyristor Ty otevře a napětí na jeho obvodě prudce klesne maximálně na hodnotu danou úbytkem napětí na tyristorů Tv v propustném směru. Ovládaná střídavá zátěž Zz je tedy sepnuta a začne vykonávat svoji funkci s bezpečným zpožděním vzhledem k výkonu funkcí zátěžemi Z1 až, Zn. Tyristorem Ty nyní protéká proud, jehož hodnota je omezena impedancí ovládané střídavé zátěže Zz. Po dobu následujících půlperiod usměrněného tepavého napětí se zpožďovací kondenzátor G1 již nenabíjí přes nabíjecí odpor R, nebot na anodě tyristorů Tv je jen malý úbytek napětí v propustném směru. Zpožďovscí kondenzátor C1 se však nyní nabíjí z polovodičové struktury tyristorů Ty. kde procházející proud vytvoří úbytek napětí, jehož hodnota je přibližně stejné jako hodnota spouštěcího napětí. Proud procházející tyristorem Ty klesá mezi půlperiodami usměrněného tepavého napětí na nulovou hodnotu a tyristor Tv by tedy normálně vypnul. Avšak * zpožďovací kondenzátor C1 nyní dodává proud do tyristorů Tv a tak jej stále udržuje ve vodivém stavu.

’ U méně citlivých tyristorů je odpor jejich řídicí elektrody poměrně malý a proto je potřeba tuto řídicí elektrodu izolovat od časovacího obvodu eo pomocí diaku D (obr. 2).

Tento časovači obvod co by totiž jinak byl ovlivňován nežádoucím způsobem malým odporem řídicí elektrody, zpožďovací kondenzátor C1 by musel mít neúměrně velkou kapacitu i pro velmi malá zpoždění, řádově desetiny sekundy a v krajním případě by tyristor vůbec nesepnul. V těchto případech se funkce zpožďovacího kondenzátoru Cl ze zapojení dle obr. 1 rozdělí tak, že zpožďovací kondenzátor Cl vykonává pouze funkci časovači, zatímco funkci udržování tyristorů Ty ve vodivém stavu přebírá pomocný/.kondenzátor C2.

Pro některé případy využití zapojení podle vynálezu lze namísto stabilního nabíjecího odporu R použít proměnného odporu, čímž pak lze v určitém malém rozsahu nastavit délku potřebného zpoždění.

Zapojení podle vynálezu lze využít při mnoha různých aplikacích pro krátká zpoždění, např. namísto časových relé.

Claims (3)

1. PfiEDMĚ.T VYNÁLEZU

   1. Zapojení pro posunutí okamžiku sepnutí střídavé zátěže, vyznačující se tím, že ke ₄ střídavé zátěži (Zz) je sériově připojen můstkový usměrňovač (M), v jehož diagonále je vřazen tyristor (Ty) s paralelně připojeným časovacím obvodem (co).

   «
2. 2. Zapojení podle bodu 1, vyznačující se tím, že časovači obvod (co) sestává ze zpožďovacího kondenzátoru (C1) a nabíjecího odporu (R), mezi něž je připojena řídicí elektroda tyristorů (Ty).
3. 3. Zapojení podle bodu 2, vyznačující se tím, že řídicí elektroda tyrostorů (Ty) je ' od časovacího obvodu (co) oddělena diakem (D) a je na ni připojen pomocný kondenzátor (C2).