CS232262B1 - Zařízení pro indukční ohřev stykových desek lisovacích forem - Google Patents

Abstract

Zařičeni je určeno zejména pro induktivní ohřev ze použiti sítového kmitočtu. Topnými články jsou samonosné indukční cívky přednostně čtvercového průřezu zapuětěné ve stykové desce kolmo svou osou na její styčnou plochu a vyhřívanou formou. Při použití oboustranného ohřevu formy jsou cívky spolu sousedící i cívky navzájem protilehlé vždy opačně polovány. Je specifikován i poměrný rozměr průřezu a vnějěí tvar cívek uzavřených v peremagnetických stykových deskách individuálními demontovatelnými vlky rovněž z peramegnetického materiálu.

Description

Vynález se týká zařízení pro indukční ohřev stykových desek lisovacích forem.

Je známo zařízení pro indukční ohřev lisovacích forem pro tváření výlisků, které sestává z otáčivého prstence provázejícího jádrem transformátoru a vytvářejícího uzavřený okruh. Tento kovový prstenec vytváří sekundární vinutí tohoto transformátoru, který v něm Indukuje proud o vysoká intenzitě, Čímž jej zahřívá, a toto teplo je sdělováno lisovacím formám, které jsou na něm uchyceny.

Jeho předními nevýhodami jsou jednak značná hmotnost, jednak značné tepelná ztráty a tedy nízká energetická účinnost. Je to zaviněno především tím, že lisovací formy nemohou být z hlediska jejich obsluhy, tj, vyjímání vylisovaných výrobků, uspořádány po obou stranách tohoto prstence, nehledě na to, že obvodové části tohoto prstence sloužící k jeho vedení a k polohová aretaci při plnění těchto forem, vyzařují své teplo do okolí bez jakéhokoliv užitku.

Malá využití tepelné energie je zřejmé i z toho, že ani lisovací formy nemohou ne sebe po obvodě prstence navazovat bez mezer, jimiž také uniká teplo do okolí. Dalěí nevýhodou tohoto známého řešení je značná velikost jádra transformátoru, který musí umožnit průchod prstence i na něm uchycených forem a konečně i nutnost vyrobení celé nosné konstrukce stroje z nemagnetického materiálu, má-li se zabránit tomu, aby i ona byla za provozu výřivými proudy zahřívána.

V oboru Indukčního ohřevu kovů jsou známa i zařízení pracující při sílovém kmitočtu 50 Hz. Pro svoje nesporná výhody se vývoj ubírá právě tímto směrem. Výhody indukčního zařízení na sílový kmitočet spočívají zejména v tom, že je možná v mnoha případech připojit indukční cívku přímo na rozvodovou sil. Účinnost zařízení na sílový kmitočet je oproti účinnosti zařízení pracujících na vysokém kmitočtu přibližně dvojnásobná a odpadnutím měniče jsou i investiční náklady na indukční zařízení ne sílový kmitočet podstatně nižěí.

V tomto oboru má však použití sílového kmitočtu určité hranice. PředevSím zákony indukčního ohřevu stanoví, že minimální rozměry předmětu, kfcrý má být ohříván, musí být v určitém vztahu ke kmitočtu střídavého proudu, který se v něm indukuje, má-li být dosaženo optimální účinnosti. Hozměry předmětu věak nemají vliv pouze na účinnost, ale hlavně na výkon, který lze naindukovat.

U malých kovových předmětů ae požadovaná teplota nedá dosáhnout, protože potřebná ampérzávity vyžadují rozměrové velký induktor vzhledem k ohřívanému předmětu. Důvody spočívají v tzv. hloubce vzniku střídavého pole. Tato hloubka vzniku je tím vySSí, číž nižfií je kmitočet. Jestliže je předmět k ohřívání rozměrově menší, než odpovídá hloubce vniku, účinnost se podstatně sníží.

Protože při ohřevu lisovacích forem jde v podstatě o ohřev kovů, je možné některé poznatky z oboru indukčního ohřevu kovových součástí aplikovat i na topné čili staková desky, které své teplo sdělují lisovacím formám vedením. Nejdůležitějšími technologickými ukazateli v oboru ohřívání kovových součástí se jeví jakost a doba ohřevu. Ve strojírenském oboru, který využívá indukčního ohřevu například pro uvedení součásti na kalicí teplotu, je požadován skoro výlučně rovnoměrný ohřev v celém průřezu součásti.

Z hlediska rychlosti i Jakosti ohřevu se jeví nejlepěím zařízeni ae železným jádrem, jímž lze dosáhnout soustředění magnetického toku zajiělujícího největěí rychlost ohřívání a nejvýhodnějěí rozdělení hustoty proudu v součásti kolmo k jeho ose. Taková zařízení představuje obyčejný transformátor, je s tím rozdílem, že ohřívaný předmět tvoří vlastně sekundární vinutí nakrátko. Na tomto principu bylo taká postaveno popsaná zařízení pro ohřev lisovacích forem, Jejichž noaný kovový prstenec tvořil ono sekundátní vinutí transformátoru.

Jiný typ indukčního'zařízení je bez železného jádra. Je to tzv. zařízení solenoidní. · Je jednodušší, používá se ve strojírenství pro ohřívání plných i dutých součástí, jejichž průměr otvoru může být libovolný, pokud tloušlka stěny je větší než hloubka vniku. Taková zařízení jsou vlastně založena na principu vzduchového transformátoru, u něhož elektromagnetická vazba mezí prvním a druhým vinutím se uskutečňuje pomocí magnetického toku procházejícího vzduchovou mezerou.

V chemickém průmyslu je známo použití takových zařízení k ohřívání kotlů až do teploty 400 °C. Za .použití sítového kmitočtu musí být kotel vyroben z magnetického ma.teriálu á při použití magnetického stínění cívky lze účinek zlepšit z 0,6 až na 0,9. Magnetické stínění cívky tu má tu výhodu, že rozptylové magnetické siločáry se nemohou uzavírat vnějšími železnými konstrukcemi, takže přídavné ztráty se značně sníží.

Účelem vynálezu je především odstranit nevýhody popsaného zařízení k indukčnímu ohřevu stykových desek lisovacích fórem a na poznatcích ze strojírenského oboru vypracovat zařízení, které by tyto stykové desky ohřívalo zejména proudy silových kmitočtů, a které by vykazovalo nižší tepelné ztráty, rovnoměrné rozložení tepla v celé stykové ploše, jíž přechází teplo do vlastních lisovacích forem, a přitom vykazovalo lepší účinek, než jakého bylo dosud u známých zařízení tohoto druhu dosahováno.

Podstata zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že každý topný článek zabudovaný do stykové desky, jíž se převádí teplo do vlastni lisovací formy je jednotlivě zapojenou samonosnou cívkou s vinutím, jehož radiální průřez je čtyřhranný - přednostně čtvercový se zaoblenými rohy jeho s osou cívky rovnoběžných a na ni kolmých stěn, a jeho rozměr v radiálním směru je jednou čtvrtinou až jednou polovinou nejkratší vzdálenosti vnitřní stěny cívky od této její osy, kterážto cívka je ve směru své osy zapuštěna do drážky ve stykové desce provedené z paramagnetického materiálu, přičemž plošný rozměr průřezu jádra každé této cívky, vzniklého ve stykové desce vytvořením drážky pro tuto cívku, je roven 0,9 až 1,1->násobku plochy stykové desky vně této drážky.

Dále je podstatným znakem vynálezu i to, že jednotlivé topné články jsou ve stykové desce orientovány svými osami kolmo k její styčné ploše a u spolu sousedících topných článků jedné stykové desky Je polarita cívek navzájem opačná, přičemž u dvou protilehlých stykových desek je vzhledem k lisovací formě mezi nimi opačná polarita i u cívek vzájemně protilehlých v těchto stykových deskách a při uzavření každé cívky ve společné stykové desce individuálním paramagnetickým víkem jsou tato vlka nezávisle na sobě deaontovatelná.

Podstatnými znaky prokazovanými u zařízení podle vynálezu je také to, že alespoň vnější tvar samonosné cívky každého topného článku stykové desky je v rovině kolmé na její osu zmenšeným obrazcem vnějšího tvaru styčné plochy stykové desky, případně jejího průměru do téže roviny, déle to, že obrazec tvořený obalovou čarou rozmístění jednotlivých samonosných cívek topných článků ve společné stykové desce je ve stejné rovině zmenšeným obrazcem vnějšího tvaru styčné plochy stykové desky a konečně, že u čtyřúhelníkového tvaru styčné plochy stykové desky je tvar samonosných cívek v rovině kolmé ne osu každého topného článku čtvercový se zaoblenými vnitřními i vnějšími hranami.

Pokrok a výhody tohoto řešení zařízení pro indukční ohřev stykových desek lisovacích forem zejména proudy silových kmitočtů je možno spatřovat v těchto znacích:

Tvar a průřez cívky jednotlivých topných článků spolu s velikostním poměrem průřezu jejího jádra a plóchy stykové desky vně této cívky podstatně ovlivňují nepatrnou hodnotu indukčnosti cívky a tím jsou příčinou vynikající hodnoty účiníku, který se pohybuje kolem 0,95, .takže zařízení nepotřebuje žádný kompenzátor účiníku. Spolu s navzájem opačnou orientací pólu spolu sousedících cívek topných článků v jedné stykové desce a s opačnou orientací pólů vzhledem k lisovací formě u dvou protilehlých stykovách desek je dosahováno rovnoměrného rozložení tepla a rychlého ohřevu desek, přičemž při kolmém postavení os

těchto cívek vzhledem ke styěné ploše stykové desky s lisovací formou je dosahováno i lepšího i,přenosu tepla do vlastní lisovací formy. Individuální zakrytí cívky každého topného článku-Odnímatelným paramagnetickým vlkem umožňuje snadnou demontáž každé cívky v případě její poruchy.

A konečně ekonomického a v podstatě jednoduchého řeěení indukčního ohřevu stykových desek lisovacích forem zejména při použití sítové frekvence jednak snižuje investiční náklady a jednak odstraňuje nutnost používání elektrických, odporových těles, které vyžadují opatřováni kvalitních odporových drátů z deficitních materiálů. Rovněž poskytuje' možnost jednoduché údržby e dokonalejšího využití tepelné energie, než tomu bylo doposud u těchto zařízeni.

Přispívá k tomu i to, že vnější tvar cívky topného článku, případně obalové Sáry rozmístěné jednotlivých cívek stykové desky je v rovině kolmé na osu cívky zmenšeitfm obrazcem vnějšího tvaru styčné plochy stykově desky, případně jejího průmětu do této roviny.

Blíže vyniknou tyto přednosti z popisu příkladů aplikace vynálezu u tzv. topných desek, tj. stykových desek k ohřevu lisovecích forem, z nichž byly vybrány tři základní a typické druhy, na nichž lze demonstrovat uvedené zneky a přednosti vynálezu. Tyto příklady konkrétního provedení zařízení podle vynálzu jsou znázorněny na výkresech, na nichž na obr. 1 je nárys s příčným řezem dvěma proti sobě postavenými rovinnými topnými či stykovými deskami, mezi nimiž se svírá vlastní lisovací forma, na obr. 2 je půsorys takové stykové desky s částečným řezem rovinou kolmou ne osu jedné z cívek, přičemž obr. 1 a 2 jde o stykovou desku společnou pro několik topných článků tvořených indukčními cívkami, na obr. 3 je řez stykovými deskami s lomenou styčnou plochou pro ohřev formy na podešev s podpatkem pro obuv, na obr. 4 je půdorys k obr. 3, na obr. 5 je rovinné styková deska pro ohřev lisovací formy pro menší výlisky kruhových či prstencovitých tvarů a na obr. 6 její bokorys s částečným řežem vedei^m linií G-C vyznačenou ne obr. 5.

Jak už bylo podotknuto, rovněž v obr. 2 je použito řezu, a to jednak rovinou rovnoběžnou se styčnou plochou stykové desky, aby bylo vidět průřez cívky v rovině kolmé k její ose, jednak linií A-A, kterýžto řez je na obr. 7 a znázorňuje kanál k vedení přívodů cívky. V obr. 3 jsou vyznačeny dvě roviny částečných řezů a to liniemi B-B ve špičkové části dolní stykové desky a D-D ve špičkové části horní stykové desky. V půdorysu je pak obraz řezu D-D patrný v horní části a obraz řezu B-B v dolní části obr. 4. Na obr. 8 je částečný řez stykovou deskou vedený linií E-E zakreslenou v obr. 2, aby byla patrné drážka pro uložení samonosné cívky.

Jak už vyplývá z uvedené podstaty vynálezu, Je v .souladu s výkresy zařízení k indukčnímu ohřevu stykových desek lisovacích forem zejména proudy sílových kmitočtů tvořeno alespoň,jednou stykovou deskou (J. (obr. 1 až 8) z paramagnetického materiálu - např. z lité oceli .rozvádějící teplo do lisovací formy 2 (ohr. 1 , 3)\oTeplo je v ní vytvářeno jedním nebo několika topnými články, z nichž každý topný článek je jednotlivě zapojenou samonosnou cívkou 2 (obr. 1 až 6).

Při použití sílového kmitočtu 50 Hz je každá tato cívka 2 zapojena mezi jedním z fázových vodičů R, £., T a nulovým vodičem N. Při několika topných článcích v jedné společné stykové desce i jsou jejich cívky 2 k jednotlivým fázovým vodičům jl, 2, T (obr. 2) zapojeny tak, aby třífázová sil byla v jednotlivých fázích zatížena' pokud možno 3o nejrovnoměrněji.

Každá cívka 2 má ve svém radiálním průřezu čtyřhranný tvar - přednostně čtvercový. Její stěny, rovnoběžné s její osou £ (obr. 1, 3, 6) a stěny kolmé ne tuto osu £ jsou ve svých přechodech zaobleny, 1 když to v řezech na obr. 1, 3 a 6 není pro značné zmenšení zrovna patrné. Zaoblení je způsobeno jejich ohnivzdornou' izolační bandáží, která z nich tvoří cívky samonosné.

Každá taková cívka 2. topného článku je ve stykové desce £ ve směru své osy £ zapuštěna do drážky 2 (obr. 8). Čtyřhranný radiální průřez cívky 2 a tedy i její drážky 2 pro její usazení ve stykové desce £ je vzhledem k její ose £ položen tak, že jeho rozměr A_p v radiálním směru (obr. 1), tj. jeho šířka, je od osy £ vzdálena o dvě až čtyři tyto šířky. Jinými slovy to znamená, že radiální rozměr A_p průřezu cívky 2 je jednou čtvrtinou až jednou polovinou vzdálenosti její vnitřní stěny od osy £.

Nejvýhodnější indukčnosti cívky 2 J® dostihováno, když A = 1/3 B , a když tento radiální průřez cívky 2 j® čtvercový. Optimálního rozložení magnetického toku, jímž se zajišíuje největší rychlost ohřívání a nejvýhodnšjší rozdělení hustoty indukovaného proudu ve stykové desce £ je dosaženo tím, že plošný rozměr průřezu jádra'1 a (obr. 2, 8) každé cívky 2, vzniklého ve stykové desce £ vytvořením drážky 2 pro tuto cívku 2t je 0,9- až 1,1-násobkem plochy 1b vně této drážky 2 ^a tedy i .vně cívky 2·

Na obr. 2 jsou tyto plochy odlišně vyznačeny, a to plocha průřezu jádra 1 a čárkovaně a plocha 1b stykové desky £ vně cívky 2 tečkované. Optimálního vlivu na velikost účiníku je dosaženo, když obě plochy jsou stejně veliké. Tím, že každá cívka 2 je zevnitř i zevně obklopena paramagnetickým materiálem stykové desky £ a v drážce 2 je uzavřena paramagnetickým víkem £ (obr. 1, 3, 5) jsou rozptyly indukovaného proudu potlačeny na minimum a tím je dosaženo maximálně možné účinnosti každého takto vytvořeného topného článku.

Osa £ cívky 2 je tudíž osou topného článku e pro optimální převod tepla ze stykové desky £ do lisovací formy 2. jsou osy £ těchto článků orientovány kolmo ke styčné ploše 1 c této stykové desky £. Je-li lisovací forma 2. vyhřívána z obou stran (obr. 1), pak jak spolu sousedící topné články jedné desky £ mají polaritu svých cívek 2 vzájemně opačnou, tak navzájem opačnou polaritu mají sobě protilehlé cívky 2 v obou stykových deskách £. Na obr. 2 je to znázorněno u jediné stykové desky označením a těchto jejích indukčních cívek 2·

Jak už bylo uvedeno, je každá cívka 2 ve stykové desce £ uzavřena paramagnetickým víkem £. I když v jedné stykové desce je několik takových cívek 2> paK Každá cívka 2 je samostatně uzavřena individuálním víkem £, které je nezávisle demontovatelné. Tato víka £ jsou zabroušena a ke stykové desce £ jsou přitažena nezakreslenými šrouby. Individuální zakrytí cívek 2 umožňuje v případě poruchy cívky odmontovat pouze to víko £, pod nímž se vadná cívka 2 nachází. Pro identifikaci vadné cívky 2 je každá z nich sériově zapojena se signálkou, případně je opatřena signalizačním čidlem, což však z důvodů obecně známého řešení u analogických zařízení s odporovými topnými články a z důvodů jednoduchosti a přehlednosti výkresů není na nich znázorněno.

Rovnoměrnost rozložení teple v lisovací formě, anebo účelnost rozložení tepla závisí na tvaru lisovaného výrobku a tvaru stykové desky £. Závisí to i na změnách průřezu lisovaného výrobku a na technologii jeho výroby. Jedním z nejsložitějších výlisků jsou např. v obuvnickém průmyslu tvarově i průřezově proměnné podešve s podpatkem, jak je patrno alespoň na schématických obr. 3 a 4.

Zde je třeba někdy použít i cívek 2 ⁸ různým sycením, aby bylo vyhověno technologickým podmínkám výroby tohoto výlisku z hlediska jeho proměnného průřezu. Příkladem zase nej jednodušších výlisků by mohly být třeba těsnicí manžety pro písty čerpadel, tedy výlisky prstencovitých tvarů, které se dají ve větším množství naráz vylisovat v jedné vícenásobné formě. Pak při rovnoměrném rozložení lisovacích dutin v jedné lisovací formě 2 bude i styková deska £ jednoduchá - jak ji naznačuje třeba obr. 5 a 6.

V takovém případě bude pro rovnoměrný rozvod tepla účelné, aby i vnější tvar samonosné cívky 2 každého topného článku stykové desky £ byl v rovině kolmé na její osu £ zmenšeným obrazem vnějšího tvaru styčné plochy 1c stykové desky £, případně jejího průmětu do téže roviny e odpovídal tvaru lisovaného výrobku. U prstencovitýoh výlisků je tedy někdy vhodné použít cívek χ rovněž ve tvaru prstence (obr. 5, 6). U složitějších tvarů výlisků a větií jeho plochy je ovšem obtížné zabezpečit cívku, která by odpovídala takovému obecnému tvaru a přitom zajišťovala i rovnoměrné prohřátí celé plochy lisovací dutiny formy.

Pak je výhodné, aby styková deska £ byla opatřena topnými články s cívkami jednoduše vyrobitelného tvaru, které še ve stykové desce χ seskupí v obrazec tvořený jejich obalovou Čarou, který bude ve stykové rovině zmenšeným obrazcem vnějšího tvaru styčné plochy 1c stykové desky X (obr. 3 až 5).

U čtyřúhelníkových, ale i u prstencovitýoh výlisků, jejichž tvarovací dutiny v lisovací formě £, jsou rozmístěny pravidelně, je výhodné použít čtyřúhelníkového tvaru styčné plochy 1c styková desky χ, který je vhodný pro uchycení v lisu, a cívky 3. jednotlivých topných článků v ní zabudované pak provést v rovině kolmé na jejich oay 4 .jako čtvercové ae zaoblenými vnitřními i vnějšími hranami jejich průřezů (obr. 2). Tim je dosaženo rovnoměrného rozložení tepla po celé styčné ploše 1c stykové desky χ a vysoké účinnosti zařízení, ať je stykových desek X tohoto tvaru použito u lisovacích forem pro prstencovíté výlisky, či u lisovacích forem pro výlisky čtyřúhelníkového tvaru.

Popla řešení zařízení podle vynálezu zbývá ještě doplnit několika podrobnostmi týkajícími ae zapojení jednotlivých cívek 2 ve stykové desce X· Jek už bylo uvedeno, bylo popsáno zařízení napájené přímo ze sítě, tedy zařízení pracující se síťovým kmitočtem. V daném případě, ilustrovaném obr. 1 a 2, je alť svými fázovými vodiči R, £, X a nulovým vodičem N přivedena'na svorkovnici χ (obr. 2).

Kromě přívodních svorek přísluěných fázovým vodičům S, S, T a nulovému vodiči N je svorkovnice χ vybavena připojovacími svorkami rozdělenými do šesti trojic, z nichž prvé, třetí a pátá trojice (zleva) je propojena s nulovým vodičem N, druhá trojice a fází £, čtvrté s fázovým vodičem X a Šestá s fázovým vodičem χ. Každá trojice připojovacích svorek, sousedící s trojicí svorek propojenou s nulo-vým vodičem N odpovídá jedné trojici cívek X zapojených vedle sebe v jedné rovině či v jednom poli stykové desky (obr. 2).

Tak cívky X v levém poli tří cívek jsou jednou stranou zapojeny na fázový vodič R a na nulový vodič N druhou stranou, cívky χ ve středním poli tří cívek na fázový vodič X β na nulový vodič N a konečně v pravém krajním poli jsou cívky χ zapojeny na nulový vodič X a fázový vodič X· Tím je dosaženo rovnoměrného zatížení vSech tří fází sítě. Podobně by Vylo zapojeno 1 více cívek χ v jedné stykové desce χ.

Vodiče jednotlivých připojení cívek X jsou vloženy do kanálků pro ně vytvořených ve styková desce X a uzavíraných společně a cívkou χ zmíněnými individuálně demontovatelnými víky &. Jak už .tylo uvedeno, protějěí styková deska X - tedy v případě, kdy je lisovací forma χ vyhřívána z obou stran - je zapojením svých cívek X obdobná, ale vzhledem k lisovací formě mají její cívky polaritu opačnou než ty cívky, které jsou zabudovány proti nim v protějěí stykové desce χ. Tím je dosaženo střídavé orientace magnetických toků věech cívek X v obou stykových deskách X a vysoké účinnosti jejich induktivních topných článků.

Je přirozené, že definované znaky vynálezu jsou charakteristické i pro zařízení podle popsaného provedení i když toto bude pracovat 8 jinou než síťovou frekvencí. 7 oboru plastických hmot i pryže se věak vystačí s běžným kmitočtem 50 Hz, což podstatně snižuje pořizovací náklady na zřízení 1 na jeho provoz. Přitom popsané zařízení umožňuje rychlý ohřev stykové desky bez zbytečných ztrát a tím 1 snižuje spotřebu elektrické energie.

Claims (5)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Zařízení pro indukční ohřev stykových dések lisovacích forem zejména proudy sílových kmitočtů, tvořené alespoň jednou stykovou deskou pro rozvod tepla do lisovací formy a sestávající z topných článků, zabudovaných do této stykové desky, vyznačující se tím, že každý jeho topný článek je jednotlivě zapojenou samonosnou cívkou (3) s vinutím, jehož radiální průřez je čtyřhranný, například čtvercový se zaoblenými rohy jeho s osou (4) cívky (3) rovnoběžným a na ni kolmých stěn, a jeho rozměr (A_r) v radiálním směru je jednou čtvrtinou až jednou polovinou nejkratší vzdálenosti (B*,) vnitřní stěny cívky (3) od této její osy (4), kterážto cívka (3) je ve směru své osy (4) zapuštěna· do drážky (5) ve stykové desce (1) provedené z paramagnetických materiálů, přičemž ploěriý rozměr průřezu jádra (1a) každé této cívky (3), vzniklého ve stykové desce (1) vytvořením drážky (5) pro tuto cívku (3), je roven 0,9- až 1,1-násobku plochy (1b) stykové desky (1) vně této drážky (5).
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že jednotlivé topné články jsou ve stykové desce (1) orientovány svými osami (4) kolmo k její styčné ploěe (1,c) a u spolu sousedících topných článků jedné stykové desky (1) je polarita jejich cívek (3) navzájem opačná, přičemž u dvou stykových desek (1) proti sobě je vzhledem k lisovací formě (2) mezi nimi opačná polarita i navzájem protilehlých cívek (3) v těchto stykových deskách (1) a při uzavření každé cívlcy (3) ve společné stykové desce (1) individuálním paramegnetickým vlkem (6) jsou tato víka (6) nezávisle na sobě demontovatelná.
3. 3. Zařízeni podle bodů 1 a 2, vyznačeně tím, že alespoň vnější tvar semonosné cívky (3) každého topného článku stykové desky (1) je v rovině kolmé na její osu (4) zmenšeným obrazcem vnějšího tvaru styčné plochy (1c) stykové desky (1), případně jejího průmětu do téže roviny.
4. 4. Zařízení podle bodů 1 až 3, vyznačené tím, že obrazec tvořený obalovou čarou rozmístění jednotlivých samonosných cívek (3) topných článků ve společné stykové desce (1) je ve stejné rovině zmenšeným obrazcem vnějšího tvaru styčné plochy (1c) stykové desky (1).
5. 5. Zařízení podle bodů 1 až 4, vyznačené tím, že u čtyřúhelníkového tvaru styčná plochy (1c) stykové desky (1) je tvar samonosných cívek (3) v rovině kolmé na' osu (4) každého topného článku čtvercový se zaoblenými vnitřními i vnějšími hranami.