CS231003B1 - Několikacestná armatura - Google Patents

Description

Vynález se týká několikacestná armatury typu otočného Šoupátka, ke střídavému propojování zvukových cest, zejména zvukových cest hudebních plechových dechových nástrojů.

Při hře na plechové dechové nástroje se jednotlivé tóny tvoří změnou délky kmitajícího vzduchového sloupce. Změny celkové délky tohoto zvukového sloupce a tím změny základní vlnové délky vyluzovaného tónu se dosahuje vřazením přísluSné zvukové cesty mezi vstupní a korpusovou část hudebního nástroje.

fiychlost střídání tónů je ohraničená možnostmi rychlého vřazování příslugných zvukových cest do zvukového sloupce. Za·tímto účelem byla postupně vyvinuta ventilová mechanika, která umožňuje vyhrávání i velmi rychlých pasáží. Používá ventilové prvky různých konstrukcí které lze rozdělit do dvou skupin. Nejčestěji používané ventilové prvky mají svá ventilová tělesa v každé propojovací úrovni opatřená čtyřmi kolénkovými hrdly, pravidelně rozloženými po obvodu. V dutině každého ventilového tělesa otočně uložené ventilové Šoupátko je v přísluSné propojovací úrovni opatřené dvěma přímými souběžnými propojovacími kanály, oddělenými přepážkou.

Ventilové prvky druhé skupiny mají ventilová tělesa opatřená čtyřmi kolénkovými hrdly, upravenými v různých úrovních obvodu. V dutině každého ventilového tělesa je posuvně uložené ventilové Šoupátko, které je opatřené prostorově uspořádanými propojovacími kanály, ústícími v dané propojovací poloze do přísluSiiých vývodů kolénkových hrdel.

SouSasné ventilové prvky prvky prvé skupiny s rotačními Šoupátky věak neumožňují plnou a plynulou průchodnost zvukové vlny. V propojovací poloze je vzduchový sloupec v místě propojeni Skrčen a prudce aa lána. Nevýhodou druhá skupiny současných ventilových prvků a posuvnými Šoupátky ja částečná deformace zvukového sloupce a zejména ostrá lomy a přlliS velká axiální vzdálenost mezi propojovaelmi polohami. Tento tak zvaný hluboký dohnat ponákud ztážuja vyhráváni rychlých paaáSí.

Ventilová prvky druhá skupiny ae používají pouze u hudebních nástrojů jednoho ladání, například u trubek, U náztrojů a vícenásobným ladánlm by pro propojováni zvukových ceat ve více propojovacích úrovních byly tyto ventilová prvky příliš dlouhá. Meúmáraá zvýšeni jejich rozmSrů je vSak velmi nepohodlná nejen z hlediska celková stavby hudebního nástroje, ale zejména a ohledem na zvýSaná třeni a vStBi setrvačnou hmotu ventilů, která velmi ztážujl jejich ovládáni.

VSechny současné používaná ventilová prvky značná deformuji zvukový sloupec hudebního nástroje. Teto deformace se pak velmi zřetelná projevuje v kvalitá zvukového zabarveni a ozevu vyluzovaných tónů. Pro současnou ventilovou mechaniku ja taká charakteristická autonomní uspořádáni, při kterém každý ventilový prvek při vřazovánl přislužná zvuková cesty do zvukového sloupce nástroje působí eamoetetnS.

Podstatnou část uvedených nevýhod současná používaných ventilových prvků odstraňuje nákolikecestná armatura podle vymálezu, jehož podstata apočlvá v tom, žá obsahuje dvá zrcadlová podobná áoupátková armatury, v jejichž táleaech jaou otočná uložena vřetena, která jaou v každé propojovací úrovni opatřená příslušnými propojovacími kanály, přičemž příslušná propojovací kanály jaou v každém a vám natočeni zrcadlová soumámá vah|ad«m k roviná, procházející mezi uvedenými áoupátkovými armaturami. Ve vřetenech v příslušná propojovací úrovni vytvořená obloukovitá propojovací kanály, jejichž úhlová polohy jsou společná ovladatelná ovládacím ústrojím v první propojovací poloze propojuji vstupní zvukovou trubici s výstupní zvukovou trubici prvními zvukovými trubicemi, vytvářejícími první zvukovou osetu, zatím co v druhá propojovací poloze v táže propojovací úrovni tyto propojovací kanály propojuji vatupal zvukovou trubici a výstupní zvukovou trubici druhý*! zvukovými trubicemi, vytvářejícími druhou zvukovou osetu. Její zvuková trubice, které v příslušná propojovací úrovni vytvářej! jednu ze zvukových ceat, jaou navzájem rovnebálaá.

Nákolikecestná armatura podle vynálezu umožňuje velmi rychlá vřazovánl příslušných zvukových cest do zvukového sloupce hudebního nástroje v téže propojovací úrovnij při tom zachovává vysokou kvalitu vyluzovaných tónů, které byla vlastni původním plechovým hudebním nástrojům bez ventilů.

Přiklad provedeni nákolikecestná armatury podle vynálezu je znásornáný ne přiložených výkreseoti, kde na obr. 1 je celkový půdorysný pohled ne dvouceetnou armaturu a aa obr. 2 je příčný řez touto armaturou, procházející příslušnou propojovací úrovni.

Ve znázornánám provedeni tato dvouceatná armatura sestává ze dvou zrcadlová podobných a zrcadlové soumámá uspořádaných jednoduchých jednoúrovňových Soupátkových armatur, jejichž vzájemná přivrácená vyúatánl jaou plynule propojena zvukovými trubicemi 1t. 12. která jaou v mletá napojeni vzájemná vyatředány spojovací trubici 13. Vzhledem k roviná aoumámoatl, procházejíc! tímto napojením uprostřed mezi uvedenými áoupátkovými armaturami, jsou v každém svém natočeni zrcadlová souměrná i oba vzájemná ahodná obloukovitá propojovací kanály 2t 10 kruhového průřezu, která jsou vytvořená ve vzájemná shodných vřetenech J, 4, otočná uložených v tálesech J., 2. táchto áoupátkových armatur.

S ohledem na zmenšeni momentu setrvačnosti a zlepšeni resonance jaou propojovací kanály 2t 10 zhotoveny z oblouků trubek. Kinematickou vazbu, umožňující při hře přenos a transformaci pohybů hudebníkova pratu na vzájemná nesouhlasné natáčeni propojovacích kanálů 10 zajištuje ovládací ústroji, která aestává z úhlová ovládací páky 1g. na jejímž znázornánám konci jsou na příčnám čepu výkyvná uložena pouzdra 20. upevnáná na levých koncích táhel 21., e dále sestává z ovládacích lanek 23. 24.

Axiální polohy pouzder 2£ na obou stranách příčního čapu ovládací páky AJ ««jillují podložky J£ upravená na jeho roznýtovaných koncích. Svou neznázorněnou střední části 3· ovládací páka Jjt výkyvné uložena na můstku.hudebního nástroje. Saznázornéný levý konec ovládací páky U je opatřený tlakadlea. Ovládací lanka 23. 24. která jsou upnutá n* vnitřních vzájemné přivrácených plochách táhel 21. 22. ve smyčkách s předpétím obepínají vřetenové čepy 27. 28 a tím zajislují převod posuvného pohybu táhel 21. 22 v natáčení vřeten J, A· Přitom jeden konec ovládacího lanka 23. procházející prvním příčným otvorem, vytvořeným u ohybu táhla 21. je na tomto táhle 21 upevnéný pomocí uzlu a druhý konec ovládacího lanka 23. procházející druhým příčným otvorem na konci táhla 21. procházející druhým příčným otvorem ne konci táhla 21. je k tomuto táhlu 21 připevněný napínacím Šroubem 37.

Podobně druhé ovládací lanko 24 je k táhlu 22 upevněná pomocí uzlu e napínacího Šroubu J8. Úhlová nastavení vřetenových čepů 27. a tím i vřeten J, £ vzhledem k táhlům 21.

zajiSÍují seřizovači Šrouby 39. 4-0. jimiž jaou střední části ovládacích lanek 23. 24 připevněny k dorazovým čepům JI. 32. které jsou spojovacími můstky 29. 30 připevněny k vřetenovým čepům 27. 28 vřeten J, ±.

V držácích JJ, 34 ustavených na víkách 35. 36 obou Šoupátkových armatur jsou upevnSny korková zarážky 2J, 26. omezující krajní polohy dorazových čepů 31. 32 * tím určují i propojovací polohy obou propojovacích kanálů J, 1,0. U první Šoupátkové armatury ja propojovací úhel mezi vstupní zvukovou trubicí 7, a každou z propojovaných zvukových trubic 2· 11 atejně velký jako propojovací úhel mezi výstupní zvukovou trubicí 8 a každou z propojovaných trubic 2· I² druhé Šoupátkové armatury a je roven 110°. Stejné velký propojovací úhel svírají navzájem konce ramen propojovacího kanálu 2 1 konce ramen propojovacího kanálu 10.

V nakresleném provedení jsou u rovnoběžných těles J., 2 Šoupátkových armatur jejich zvukové trubice 2t 6,, které jaou součástí jedná ze dvou střídavé propojovaných zvukových cest 1_f4. 15. také vzájemně rovnoběžné.

V nakreslené první propojovací poloze na nétrubkovou čéat lesního rohu napojené vstupní zvuková trubice 1 je s výstupní zvukovou trubici ,8 korpusová části tohoto nástroje spojena první, kratSí zvukovou cestou 14. procházející prvním propojovacím kanálem 2t zvukovými trubicemi _H, 12 a druhým propojovacím kanálem 10. V alternativní neznázorněné druhá propojovací poloze, do níž ae při zmáčknuti tlakadla, ovládacího ústrojí natočí vřeteno

J s propojovacím kanálem Jo 110° ve smyslu otáčení hodinových ručiček a vřeteno i s propojovacím kanálem 10 o 110° proti smyslu otáčení hodinových ručiček, je nétrubková část s korpusovou části lesního rohu spojena deláí zvukovou cestou AJ·

Rozdílu dálek zvukových cest 14. 1 5 odpovídá rozdíl výěek základního ladění. V nakresleném provedení činí světlost propojovacích kanálů 2, 10 asi 60 procent vnějSiho průměru vřeten J, A ^e P^ři propojovacím úhlu rovném 110° je střední poloměr jejich zaobleni asi 30 mm, takže průchodnost zvukových vln oběma Šoupátkovými armaturami je velmi dobrá.

SSkolikaceetná armatura podle vynálezu může být vytvořena i z víceúrovňových Šoupátkových armatur a propojovacími průchody umístSnými nad sebou. V tomto neznázorněném provedeni jsou pouze patřičné zvětgeny dálky těles Α.» 2 a vřeten J, A jejich Šoupátkových armatur a znásobeny počty příslušných propojovacích průchodů, vyústění a zvukových trubic.

Claims (3)

1. Hěkolikacestná armatura typu otočného Šoupátka, ke střídavému propojování zvukovýce cest, vyznačující ao tím, že obsahuje dvě zrcadlově podobné Šoupátkové armatury, v jejichž tělesech (1, 2) jsou otočně uložena vřetena (3, 4), která jsou v každé propojovací úrovni opatřená propojovacími kanály (9, 10), které jsou v každém svém natočení zrcadlově souměrné vzhledem k rovině, procházející mezi uvedenými Šoupátkovými armaturami.

2. Mékolikeceetná armatura podlá bodu 1, vyznačující ae tím, Ze ve vřetenech (3, 4) v příeluéné propojovací úrovni vytvořené obloukovíté propojovací kanály (9, 10), jejichž úhlové polohy jaou společné ovladatelné ovládacím ústrojím v první propojovací poloze, propojují vatupni zvukovou trubici (7) z výstupní zvukovou trubicí (8) prvními zvukovými trubicemi (11, 12), vytvářejícími první zvukovou cestu (14), zatím co v druhé propojovací poloze v tála propojovací úrovni tyto propojovací kanály (9, 10) propojují vstupní zvukovou trubici (7) z výstupní zvukovou trubicí (8) druhými zvukovými trubicemi (5, 6), vytvářejícími druhou zvukovou cestu (15).

3. Mkolikaceetná armatura podle bodů 1 e.2, vyznačující ee tím, Se zvukové trubice (5, 6), které v příelulné propojovací úrovni vytvářejí jednu ze zvukových cest (14, 15), jsou navzájem rovnobiiné. ' _t