CS230904B1 - Ochranné nadproudové relé využívající selektivitu vypnutí - Google Patents

Abstract

Vynález se týká ochranného nadproudového relé využívajícího selektivitu vypnutí, které umožňuje dále provozovat výkonové vypínače o malém výkonů i v případě prudkého nárůstu zkratových proudů v síti způsobeného výstavbou velkých elektráren v blízkosti rozvodny s těmito vypínači. Ochranné nadproudové relé využívající selektivitu vypnutí se vyznačuje tím, Že k transformátoru proudu pro napájení ochran, paralelně k zátěži je zapojena kombinace složená z obvodu pro registraci maximálního proudu, jehež první výstup je zapojen do vstupu zpoždovacího členu. Výstup ze'zpožďovacího členu je veden přes časový spínač na' první vstup obvodu pro přerušení povelového napětí v případě nadproudu. Klasický systém ochran rozvodny je výstupem propojen ,s druhým vstupem obvodu pro přerušení povelového napětí v případě nadproudu, který je dále výstupem propojen na ovládání chráněných vypínačů. Druhý výstup obvodu pro registraci maximálního proudu je propojen se vstupem4zpož5ovaoího členu pro vypnutí základního vypínače; jehož výstup je propojen se systémem 0Z základního vypínače, který je propojen se základním vypínačem.

Description

Vynález se týká ochranného nadproudového relé využívajícího selektivitu vypnutí, které umožňuje déle provozovat výkonové vypínače o malém vypínacím výkonu i v případě prudkého nárůstu zkratových proudů v síti výstavbou velkých elektráren v blízkosti rozvodny s těmito vypínači.

Dosud známé používané řešení znamenalo nutnost v případě výstavby velkých energetických zdrojů vyměnit v mnoha rozvodnách v okolí zapojení tohoto zdroje do sítě věechny výkonové vypínače za vypínače s vyěší Zkratovou odolností. Tento problém je zvláště závažný při výstavbě jaderných elektráren, které svými značnými výkony ovlivňují nároky na vypínače i v distribučních sítích v dalekém okolí. Problém je o to naléhavější, že jaderné elektrárny jsou obyčejně budovány v oblastech, kde bylo dosud málo energetických zdrojů, a tím i nízké hodnoty zkratových proudů v síti. Dosud používané řešení sestávající z výměny vypínačů v rozvodnách za výkonnější je neekonomické, časově náročné, znamená zvětšení plochy rozvoden a v době přestavby ohrožuje spolehlovost dodávky elektrické energie spotřebitelům.

Toto řešení je zvláště nevýhodné proto, že podle měření v sítích vypínače většinou vypínají menší proudy, než na které jsou dimenzovány. Maximální proudy protékají pouze při zkratu přímo v rozvodně nebo v těsné blízkosti rozvodny. Takových zkratů je pouze nepatrné procento. Z uvedeného vyplývá, že vypínače dosud používané v rozvodně i v nových podmínkách vypnou velkou většinu běžných zkratů. Nevyhovují tedy pouze ve výjimečných případech těžkých zkratů.

Uvedené nevýhody dosavadního řešení jsou odstraněny tímto vynálezem, jehož podstata spočívá v tom, že k transformátoru proudu pro napájení ochran paralelně v zátěži je zapojen obvod pro registraci maximálního proudu, jehož první výstup je zapojen do vstupu zpožňovacího členu, výstup zpožňovacího členu je propojen přes časový spínač na první vstup obvodu pro přerušení povelového napětí v případě nadproudu, přičemž systém ochran rozvodny je výstupem propojen s druhým vstupem obvodu pro přerušení povelového napětí v případě nadproudu, který je déle výstupem propojen na ovládací ústrojí chráněných vypínačů, druhý výstup obvodu pro registraci maximálního proudu je propojen se vstupem zpožSovacího členu pro vypnutí základního vypínače, přičemž výstup je propojen se systémem OZ základního vypínače, který· je propojen se základním vypínačem.

Příklad použití vynálezu je znázorněn na přiložených výkresech, kde na obr. 1 je blokoVé schéma ochranného' nadproudového relé využívacicího selektivitu vypnutí, na obr. 2 je celkové schéma zapojení elektronických prvků ochranného nadproudového relé využívajícího selektivitu vypnutí, na obr. 3 je schéma zapojení Schmittova klopného obvodu a na obr. 4 je funkční schéma ochranného nadproudového relé .využívajícího selektivitu vypnutí.

Vstupní svorky transformátoru proudu jsou propojeny se zátěží 2.. Paralelně k zátěži £ je zapojen obvod J pro registraci maximálního proudu, přičemž výstup je zapojen na vstup zpož3ovacího členu 2· Výstup tohoto členu je přes časový spínač 2 propojen s prvním vstupem obvodu .6 pro přerušení povelového napětí v případě nadproudu. Systém 2 ochran rozvodny je zapojen na druhý vstup obvodu _6. Obvod _6 pro přerušení povelového napětí v případě nadproudu je výstupem propojen s ovládacím ústrojím výkonových vypínačů 8, 2i J_2, J_L, 12 ......

Druhý výstup obvodu 2 P^ro registraci maximálního proudu je propojen na vstup zpožňovacího členu 13 pro vypnutí základního vypínače, jehož výstup je propojen se systémem 14 OZ základního vypínače. Výstup tohoto systému je připojen na ovládací ústrojí základního vypínače 15. Nově postavená elektrárna 19 nebo rozvodna s velkým zkratovým výkonem je propojena vedením 20 přes základní vypínač 15 na přípojnici vyššího napětí 1 6. která je přes transformátor proudu _1 a výkonový transformátor 17 propojena s přípojnici nižšího napětí 18.

Funkce obvodů znázorněných na obr. 1 .ie následující: při blízkém zkratu na vedení za vypínačem 8 protéká tímto vypínačem takový zkratový proud, že jej vypínač 8 není schopen vypnout. Tento zkratový proud protéká výkonovým transformátorem 17 a transformátorem prou3 du J_ ² přípojnice vyššího napětí 16. Hlavní příspěvek zkratového proudu přichází z nově postavené elektrárny 19 vedením 20 přes základní vypínač 1 5. Na zátěži 2_ transformátoru proudu _1_ vzniká úbytek napětí přímo úměrný proudu ve výkonovém transformátoru 17. Úbytek napětí na zátěži 2, je vyhodnocován v· obvodu pro registraci maximálního proudu Vzhledem k tomu, že teče proud vyěěí než dokáže vypnout vypínač Í3, musí obvod J přes zpožňovací člen který zabraňuje působení v případě nárazů o délce kratší než 50 ms a přes časový spínač 5. dát impulz obvodu _6 pro přerušení povelového napětí v případě nadproudu.

Systém 7 ochran rozvodny také vyhodnotil zkratový proud ve vypínači 8 a dává povel pro jeho vypnutí. Vzhledem k tomu, že cesta tohoto povelového napětí je v obvodu pro přerušení napětí v případě nadproudu _6 přerušena, ohrožený vypínač 8 nemůže vypnout. Obvod pro registraci maximálního proudu J současně ,svým druhým výstupem dává impulz přes zpožňovací člen 13 pro vypnutí základního vypínače na vstup systému 14 OZ základního vypínače. Systém 14 OZ zapůsobí a vypne základní vypínač 1 5. Τ^θ vypnutí základního vypínače 15 se prudce sníží zkratový výkon na přípojnici vyššího napětí 16.

Tím začne protékat mnohem nižší proud transformátorem proudu J_ a tím i vypínačem 8. Následkem poklesu proudu obvod 3 pro registraci maximálního· proudu vypne, čímž dojde k sepnutí obvodu 6 pro přerušení povelového napětí v případě nadproudu. Tímto je opět propojen systém 2 ochran rozvodny s vypínací cívkou vypínače 8, který takto snížený zkratový proud spolehlivě vypne. Po novém zapnutí základního vypínače 15 systémem 14 OZ základ ního vypínače se celý systém vrátí do původního provozního stavu. Základní vypínač 1 5 musí být dimenzován na plný zkratový proud. ZpožSovací člen 13 pro vypnuti základního vypínače umožňuje, že k vypnutí základního vypínače 15 dojde až po spolehlivém vyhodnocení zkratu systémem £ ochran rozvodny. Během této doby nastává současně pokles zkratového proudu blíže k hodnotám ustáleného zkratového proudu, což je z hlediska vypnutí zkratu výhodné.

Časový spínač 2 á^e nouzový systém spouštěný obvodem pro registraci maximálního proudu. Úkolem tohoto obvodu je zajistit, že po uplynutí nastavené doby bude v případě mimořádné poruchy obvodů tohoto ochranného nadproudového relé yyužívajícího selektivitu vypnutí, propojen systém ochran rozvodny s vypínacími cívkami chráněných vypínačů Í3 až 12. Ohrožený vypínač Í3 v tomto havarijním případě by musel odepnout zkratový proud větší, než na který je dimenzován. Vysoká spolehlivost navržených obvodů a malý počet vypínaných blízkých zkratů za rok však takový případ prakticky vylučuje. V případě vypínání běžných zkratových proudů je úbytek napětí na zátěži 2 takový, že obvod J pro registraci maximálního proudu nesepne. Vypínače 8 až 15 jsou potom ovládány systémem 7, ochran rozvodny·

Celkové schéma zapojení elektronických prvků ochranného nadproudového relé využívajícího selektivitu vypnutí je na obr. 2. Vstupní svorka 21 a vstupní svorka spojená se zemí 22 tvoří vstup ochranného nadproudového relé využívajícího selektivitu vypnutí. Vstupní svorka 21 je propojena s usměrňovači diodou 23. Dioda 23 je katodou připojena na vstupní potenciometr 24. který je druhým vývodem uzemněn přes dělicí odpor 25. Běžec potenciometru 24 je připojen na druhý potenciometr 26. který je druhým vývodem uzemněn přes druhý dělicí odpor 27. Běžec druhého potenciometru 26 je přes druhý dělicí odpor 28 připojen na křemíkovou diodu 29. Do místa spojení odporu 28 diody 29 je zapojena první Zenerova dioda 22.< která je anodou uzemněna.

Katoda křemíkové diody 29 je propojena s prvním kondenzátorem 31 a vstupním odporem 32. Druhý vývod vstupního odporu 32 je zapojen ns svorku 600 integro\'něho obvodu 36 a dále ns zemní odpor 33. který je uzemněn kompenzační diodou 34. Svorky 300 a 200 integrovaného obvodu jsou propojeny a uzemněny společným odporem 41 . Svorka 400 je také spojena se zemí přes třetí dělicí odpor 35. Integrovaný obvod je napájen přes svorku 800 a dále přes svorku 100 vnějším odporem 43.. Svorka 100 je propojena se svork u 400 vazebním odporem 42.

Výstupní svorka 100 integrovaného obvodu 36 je propojena součtovou diodou 59 přes vazební potenciometr zpoždění 60 s bází čtvrtého tranzistoru 64. Na tuto bázi je současně připojen pracovní odpor 62. který je druhým koncem připojen na kladnou svorku 79 napájecího napětí, dále je na bázi připojen zpožňovací kondenzátor 63. který je druhým koncem uzemněn a nulovací dioda 61. která je katodou propojena na svorku 100. Kolektor čtvrtého tranzistoru 64 je přímo propojen na svorku 22· Emitor je spojen se zátěžovým odporem 66 tranzistoru, který je druhým koncem uzemněn a s ochranným odporem §5 báze, přes který je emitor čtvrtého tranzistoru 64 propojen s bází pátého tranzistoru 68. Kolektor tohoto tranzistoru je přes napájecí odpor 67 pátého tranzistoru spojen se svorkou 79· Emitor tranzistoru 68 je propojen s cívkou 69 relé obvodu pro přerušení povelového napětí. Druhý vývod této cívky je přes rozpojovací kontakty 75 relé časového spínače uzemněn· Svorka 79 je přes spínací kontakt 73 pro relé časového spínače propojena s potenciometrem 76 časovacího spínače, jehož běžec je propojen s kondenzátorem 77 časovacího spínače a s cívkou 74 relé časovacího spínače.

Druhé konce kondenzátoru 77 a relé 74 jsou uzemněny. Rozpínací kontakty 70 relé pro přerušeni povelového napětí jsou propojeny s výstupní svorkou 71 obvodu pro přeruěení povelového napětí v případě nadproudu a dále s druhou výstupní svorkou 72 obvodu pro přerušení povelového napětí v případě nadproudu. Záporná svorka 78 napájecího napětí je propojena s uzemněnými konci součásti. Výstupní svorka 700 integrovaného obvodu 36 je propojena vstupním odporem 44 s bází křemíkového tranzistoru 45.

Kladná svorka 79 napájecího napětí je propojena na časovači potenciometr 47. jehož běžec je zapojen na nabíjecí odpor 46. jehož druhý konec je zapojen na kolektor křemíkového tranzistoru 45. Emitor tohoto tranzistoru je uzemněn. Kolektor tranzistoru 45 je propojen omezovacím odporem 48 s časovacím kondenzátorem 49 a ochranným odporem 50. Druhý vývod ochranného odporu 50 je zapojen na emitor druhého tranzistoru 21· Báze druhého tranzistoru 51 je propojena s kolektorem třetího tranzistoru 52. se čtvrtým dělicím odporem 53 β pátým odporem 54·

Kolektor třetího tranzistoru 52 je propojen s bází druhého tranzistoru 51. Emitor tranzistoru 52 je spojen s cívkou 22 výstupního relé k systému OZ. Druhý konec cívky 55 relé je uzemněn. Spínací kontakty 56 výstupního relé k systému OZ jsou propojeny s výstupní svorkou 57 k systému OZ a druhou výstupní svorkou 58 k systému OZ 58.

Funkce obvodu na obr. 2 je následující: střídavé napětí odebírané z transformátoru proudu 2 zatíženého zátěží 2 je přiváděno na vstupní svorku 21 a na vstupní svorku 22 spojenou se zemí. Toto napětí je usměrněno na usměrňovači diodě 23. Vstupní potenciometr 24 v sérii s dělicím odporem 25 slouží k nastavení hodnoty maximálního proudu. Pro přizpůsobení vstupu různým typům transformátorů proudu slouží druhý potenciometr 26 a druhý dělicí odpor 27. Odpor 28 chrání vstupní obvody při nastavení nejvyšší citlivosti před přetížením. Napětí děliče filtruje první kondenzátor 31 a přes dělič složený ze vstupního odporu 32 s zemního odporu 33 se přivádí na vstup 600 integrovaného obvodu 26, který zastává spolu s odpory 35 41. 42 funkci Schnittova klopného obvodu s negátorem. Schéma tohoto obvodu je na obr. 3· Kompenzační dioda 34 je použita pro teplotní kompenzaci vybavovacího napětí, první Zenerova dioda 30 se stává vodivou až po určitém převýšení vstupní ho napětí nad vybavovací úroveň, Čímž je dosaženo toho, že napětí na prvním kondenzátoru 31 se při různých hodnotách zkratového proudu v chráněných vypínačích mění málo. To má ten význam, že doba návratu Schmittova klopného obvodu do počátečního stavu, která je určená nabíjením kondenzátoru 21 přes vstupní odpor 32. zemní odpor 33 a vstup 500. je málo závislá na velikosti proudu ve vypínači.

Aby se kondenzátor 31 nevybíjel i přes vstupní dělič, který má proměnný odpor, je použito křemíkové diody 22· Schmittúv klopný obvod je u realizovaného provedení vynálezu tvořen integrovaným obvodem 36.

Při vypínáni zkratových proudů menších než je nastaveno vstupním potenciometrem 24. je na vstupní svorce 600 napští menší než prahové, tzn., že Schmlttův klopný obvod je v takovém stavu, že na výstupní svorce 100 je přibližně nulové napětí a na sedmé svorce integrovaného obvodu 700 je plné kladné napětí.

Při překročení prahového napětí, tj. při vzrůstu zkratového proudu ve vypínači nad hodnotu, pro kterou je dimenzován, nastane překlopení Schmittova klopného obvodu a na výstupní svorce integrovaného obvodu 100 se. objeví kladné napětí. Toto kladné napětí je . přes součtovou diodu 59 a vazební potenciometr 60 zpoždění přivedeno na spoj pracovního odporu 62. anodu nulovací diody 61 na bázi čtvrtého tranzistoru 64 a na zpožSovací kondenzátor 63.

Z uvedeného vyplývá, že přes vazební potenciometr 60 zpoždění se nabíjí zpožňovací kondenzátor 63. takže čtvrtý tranzistor 64 otevře až po určité době nastaveného zpoždění.

* Nulovací dioda 61 zajištuje rychlé vybití kondenzátoru 63 při návratu obvodu do normálního stavu. Otevření tranzistoru 64 vede současně k otevření pátého tranzistoru 68 a tím k zapůsobení relé obvodu pro přerušení povelového napětí s cívkou 69. Působení delé s cívkou 69 znamená rozpojení rozpojovacích kontaktů 70 relé a tím i přerušení vodivého spojení výstupních svorek obvodů 71. 72 pro přerušení povelového napětí v případě nadproudu.

Současně nastane sepnutí spínacího kontaktu 73 pro relé časovacího spínače a tím se přes potenciometr 76 časovacího spínače začne nabíjet kondenzátor 77 časovacího spínače.

Relé 74 časovacího spínače, které zapůsobí za dobu závislou na nastavení potenciometrů 76 a tím dojde k rozpojení rozpojovacích kontaktů 75 relé časovacího spínače a tím k opětovnému sepnutí rozpínacích kontaktů 70 relé pro přerušení povelového napětí. Relé 74 časovaaího ípínače je tedy bezpečnostní prvek, který v případě poruchy tohoto zařízení zajistí zpětné propojení klasického systému ochran rozvodny s vypínači.

Současně s tímto dějem, tj. při vzrůstu zkratového proudu ve vypínači nad hodnotu, pro kterou je dimenzován, poklesne kladné napětí na sedmé svorce 700 integrovaného obvodu přibližně na nulu. 7 normálním stavu byl Jcřemíkový tranzistor 45 otevřen a časovači kondenzátor 49 byl udržován ve vybitám stavu. Pokles napětí na svorce 700 znamená, že se uzavře tranzistor 45 a časovači kondenzátor 49 se nabíjí, časové zpoždění je nastavitelné časovacím potenciometrem 47. Dosáhne-li napětí na časovacím kondenzátoru 49 spínací hladiny obvodu tvořeného druhým tranzistorem 51 a třetím tranzistorem 52. tento obvod se také otevře a tím zapůsobí výstupní relé 55 systému OZ. Spínací kontakt 56 výstupního relé k systému OZ propojí výstupní svorky 57. 58 k systému OZ.

Liniové schéma Schmittova klopného obvodu je na obr. 3· Integrovaný obvod 36 je připojen na svorku 79 kladného napětí, tj. napájecí svorku 800 integrovaného obvodu, odtud spojen s napájecím odporem 83, který je druhým koncem zapojen na sedmou svorku 700 integrovaného obvodu a emitor šestého tranzistoru 80. Kolektor tohoto tranzistoru je vyveden na pátou svorku 500 integrovaného obvodu, která je dále spojena s uzemněnou svorkou záporného napětí 78. Báze šestého tranzistoru 80 je propojena na čtvrtou svorku 400 integrovaného obvodu a odtud dále‘přes třetí dělicí odpor 35 na uzemněnou svorku 78 záporného napětí-.

Svorka 400 je také propojena přes vazební odpor 42 na výstupní svorku 100 integrovaného obvodu. Svorka 100 je přes vnější odpor 43 spojena se svorkou 79 kladného napětí. Emitor výstupního tranzistoru 82 je propojen se svorkou 100. Kolektor výstupního tranzistoru 82 js vyveden ns druhou svorku integrovaného obvodu 200 s přes společný odpor 41 spojen se svorkou 78. Svorka 200 je propojena s třetí svorkou 300 integrovaného obvodu, která je dále spojena s kolektorem vstupního tranzistoru 81. Báze tohoto tranzistoru je vyvedena na vstupní svorku 600 integrovaného odporu. Emitor vstupního tranzistoru 81 je propojen s bází výstupního tranzistoru 82 a přes druhý napájecí odpor 84 spojen s napájecí svorkou 800 integrovaného obvodu.

Integrovaný obvod 39 podle obr. 3 zastává funkci Schmittova. klopného obvodu s negátorem. Vstupní tranzistor 81 a výstupní tranzistor 82 spolu s napájecím odporem 83. vnějěím odporem 43 a společným odporem 41 . tvoří klasické zapojení Schmittova klopného obvodu. Šestý tranzistor 80 je zapojen jako negátor. Při běžnýoh zkratových proudech ve vypínačích je na vstupní svorce 600 napětí menší než prahová, tzn., že Schmittův klopný obvod je v takovém stavu, že vstupní tranzistor 81 je uzavřen a výstupní tranzistor 82 otevřen.

Na výstupní svorce 100 integrovaného obvodu je při tomto stavu přibližně nulové napěíí. Při překročení prahového napětí, tj. vzrůstu zkratového proudu nad hodnotu, pro jehož vypnutí jsou vypínače dimenzovány, nastane překlopení Schmittova klopného obvodu a na výstupní svorce 100 integrovaného obvodu se objeví kladné napětí. Na svorce 700 je negované napětí svorky 100.

Zapojení konstrukčního provedení ochranného nadproudového relé využívajícího selektivitu vypnutí, je na obr. 4. Úplné ochranné nadproudové relé 85 využívající selektivitu vypnutí je připojeno vstupní svorkou 21 a vstupní svorkou 22 spojenou se zemí, paralelně k zátěži 2. na transformátor proudu 2· Systém 2 ochran rozvodny je připojen na výstupní svorku 71 obvodu pro přeruěení povelového napětí v případě nadproudu. Druhá výstupní svorka 72 pro přsruěení povelového napětí v případě nadproudu je zapojena na vypínací cívku prvního chráněného vypínače £3.

Výstupní svorka 57 systému ochran je propojena se vstupem systému 14 OZ základního vypínače. Kladná svorka 86 pro napájení ochran je propojena se systémem ochran rozvodny 7, a s druhou výstupní svorkou 58 pro napájení ochran. Nově postavená elektrárna 19 je propojena vedením 20 přes základní vypínač 15 na připojnici 1 6 vyššího napětí. Přípojnice 1 6 je přes transformátor proudu _1_ pro napájení ochran a výkonový transformátor 17 zapojena na připojnici 18 nižšího napětí. Na tuto připojnici je zapojen první chráněný vypínač 2·

Funjcce ochranného nadproudového relé, využívajícího selektivitu vypnutí podle obr. 4, jé následující: při běžných zkratech za vypínačem £ ochranné relé 85 nepůsobí, výstupní svorky 71 a 72 jsou propojeny a chráněný vypínač £ je ovládán systémem 2 ochran rozvodny.

V případě blízkého zkratu protéká zkratový proud, na který chráněný vypínač 8 není dimenzován. V tomto případě je úbytek napětí na zátěži 2. takový, že úplné ochranné nadproudové relé 85 zapůsobí a tím přeruší výstupní svorky 71 a 72.

Sjjstém 2, ochran je v tomto případě odpojen od vypínače 8. a nemůže jej vypnout. Po předem nastavené době, ve které zkratový proud bezpečně vyhodnotil i systém 2 ochran se propojí výstupní svorky 57. 58 k systému OZ, čímž dojde k zapůsobení systému 14 0Z základního vypínače 14. který vypne základní vypínač 1 5. Vypnutí tohoto vypínače znamená odpojení nově postavené elektrárny 19 od přípojnice 16 vyššího napětí. Tímto se sníží zkratový proud natolik, že jej chráněný vypínač Í3 může bezpečně vypnout. Stane se tak proto, že odpojením základního vypínače 25. poklesl i úbytek napětí na zátěži 2 ⁸ úplné ochranné nadproudové relé 85 se vrátí do normálního stavu, ve kterém jsou propojeny výstupní svorky 71 a 22,. Vypínač 8 je tedy vypnut impulzem systému 2 ochran. Po opětovném automatickém sepnutí základního vypínače 1 5. systémem 14 OZ základního vypínače 24 3® uvedena celá rozvodna do normálního chodu s tím, že vypínač 8 zajistil spolehlivé odpojení zkratu .

Vybavení rozvoden výše popsaným ochranným nadproudovým relé umožní spolehlivě provozovat stávající rozvodny i při nárůstu zkratových proudů dále se všemi stávajícími vypínači s výjimkou jednoho základního vypínače, který musí být vyměněn za vypínač dimenzovaný na plný zkratový proud. Pokud je zajištěno spolehlivě předávání ovládacích impulzů například telefonním kanálem po vedení mezi rozvodnou a nově postavenou elektrárnou 22.» 3« výhodné systémem 24 OZ vypínat vypínač na počátku vedeni 20. V tomto případě umožňuje ochranná relé řešené tímto vynálezem provozovat dále rozvodnu bez jakékoliv výměny výkonových vypínačů. Výhodou ochranného nadproudového relé 85 je, že zvětšením počtu rozpínacích kontaktů T0_ P^ro přerušení povelového napětí může jedno relé chránit více vypínačů. Další výhodou je, že na zátěž 2. lze zapojit vstupní svorky většího počtu ochranných nadproudových relé 85 využívajících selektivitu vypnuti bez toho, že by došlo k jejich vzájemnému ovlivnění, takže není třeba dalších proudových měničů. Takto navržené ochranné nadproudové relé, využívající selektivitu vypnutí, se vyznačuje vysokou spolehlivostí a velkou stálostí všech parametrů.

Claims (1)

1. Ochranné nadproudové relé, využívající selektivitu vypnutí, vyznačující se tím, že k transformátoru proudu (1) pro napájeni ochran paralelně k zátěži (2) je zapojen obvod (3) pro registraci maximálního proudu, jehož první vstup je zapojen do vstupu zpožďovacího členu (4), výstup zpož3ovaoího členu (4) je propojen přes časový spínač (5) na první vstup obvodu (6) pro přerušení povelového napětí v případě nadproudu, přičemž systém (7) ochran rozvodny je výstupem propojen s druhým vstupem obvodu (6) pro přerušeni povelového napětí v případě nadproudu, který je dále výstupem propojen na ovládací ústrojí chráněných vypínačů (8, 9, 10), druhý výstup obvodu (3) pro registraci maximálního proudu je propojen se vstupem zpožáovacího členu (13) pro vypnutí základního vypínače, jehož výstup je propojen se systémem (14) OZ základního vypínače, který je propojen se základním vypínačem (15).