CS229883B1 - Havarijní zabezpečení parního generátoru - Google Patents

Abstract

U provedení podle vynálezu přísluší k samostatným teplosměnným jednotkám, které vytvářejí v souboru parní generátor, jednak dvojice uzavíracích a odlehčovacích armatur; přičemž armatura umístěná na potrubí vstupu alkalického kovu je déle současně připojena bud přímo, nebo přes první . pomocnou armaturu přepouštěoím potrubím na vyrovnávací nádrž a armatura umístěná na výstupu kovu je dále současně bud přímo, nebo přes druhou pomocnou armaturu od-lehčovacím potrubím napojena na soustavu nádob havarijního vypouštění pracovních látek, jednak zmíněná soustava nádob havarijního vypguětění pracovních látek, tvořená alespoň jednou vypguštěcí nádrží alkalického kovu a alespoň jednou drenážní nádrží vodní strany, jednak odlehčovací a kompenzační soustava, sestávající ale-_ spon z jedné vyrovnávací nádrže a alespoň z jedné separacní nádrže. Vynálezu je možno využít především u parních generátorů jaderných elektráren.

Description

Vynniez se týká havarijního zabezpečení parního generátoru s alkaliclým kovem jeko nosičem tepla·

Provoz parního generátoru na jaderné . elektrárně a ryihlým, alkalickým kovem ihlazerýfa reaktorem je spojen s rizikem, . vyplývajícím ze současné přítomnosti dvou pracovním látek, alkalického kovu, zpravlďLa sodíku a vody nebo vodní páry, odděleným pouze stěnami teplosměrnných trubek· Porušení těsnosti stěny některé z teplosměnnýih trubek nebo porušení těsnosti jejich zakotvení v ^ЬСото0с11Ь vede k průniku vody nebo vodní páry do sodíku· Přitom velikost průniku zejména na velikosti vzniklá netěsnc^ti· Styk- alkalického kovu, zejména lithia a sodíku s vodou při teplotám 300 až 500 °C v parním generátoru je doprovázena jejím prudkou vzájemnou reakoí, jejímž výsledkem je velmi ryihlá změna parametrů praiovníih látek a tlakového a teplotního zatížení ielé konstrukt parního generátoru· Tento stav je zvláěl nebezpečný, doodee-i k-vellým průnikům vody do alkalického kovu.

Cílem havarijního zabezpečení parního generátoru je omeezt následky velká oetětnosti, tj· velkého průniku vody nebo vodní péry do - tekutého kovu na . minimum v čase i prostoru, umoonnt opravu nebo výměnu poškozené části parního generátoru a přispět k io nejzrycHheeSzí— mu uvedení opraveného parního generátoru do provozu· Přitom omezení následků vzniklé netětnosti, která představuje pro zařízení havváii, v čase a prostoru, je základním předpokladem pro ryihlou opravu a opětné uvedení opraveného ' parního generátoru na výkon a pro minimání výpadky energie a . náklady spojené s opravou. K rozhodujíiím vlastnostem účinného havarijního zabezpečení parního generátoru, které přispívají k ommzení následků havárie patří: snížení styku obou praiovníih látek v čase i v prostoru na minimum, ryihlé tlakové odlehčení parního generátoru během havárie, zabezpečení minimálního rozptylu reakčníih produktů alkalického kovu s vodou zejména tuhýih a kapalným po objemu potrubí a po objemu parního generátoru a vyloučení ohrožení okolí během havárie·

U dosud používaným systémů havarijním zabezpečení parníih generátorů se sodíkem je možno rozzišit několik koi^(^«^]pc^ií· U první koncepce, vzniknneli havárie v parním generátoru, se vypouutí (drenážuje) vodní a parní strana ielého parního generátoru, uzavírá se přívod napájecí vody, vypíná se napájecí čerpadlo, přičemž tlakové odlehčení sodíkové strany . se děje přes jednu, zpravidla pro ielý parní generátor společnou vyrovnávací nádrž sodíku s využitím ksmppzoačního objemu kryiího plynu a dále po protržení průtržnýih membrán napojením na separační nádrž, taktéž společnou pro ielý parní generátor· Uzavírací ani ryd^louzavírací armatury na straně sodíku a na potrubí parního generátoru nejsou· Toto známé řešení nesplňuje řadu výše uvedeným a požadovaným vlastností havaaljního zabezpečení· Styk obou reapijíiíih látek je v čase dán pouze dobou drenáže vodní strany, které je velmi dlouhá, desítky až ’stovky sekund. Za.tu dobu se může havárie rozrůst do značnýih rozměrů a produkty reakie sodíku s vodou jsou rozptylovány po iel^m parním... generátoru, v potrubí sodíku i ve vyrovnávací nádrž· - Přitom existuje reálné nebezpečí uipání - sodíkovým potrubí tuhými produkty reakie již během havárie, což vylučuje efektivní tlakové odlehčení porušeného parního .generátoru· Tím i rozsah a doba opravy poškozeného parního generátoru je velká a jeho opětovné uvedení do provozu je náročné časově i finančně, ne-li naprosto vyloučené·

U IiVLŠí známé koncept havarijního zabezpečení parního generátoru' se využívá po vzniku havárie těihto prvků nebo postupů· Drenáž vodní a parní strany se provádí otevřením rymiočinnýih armatur na drenážním potrubí, které zaúsluje do vypouutěcí nádrže· - Na vstupním a výstupním potrubí sodíku parního generátoru jsou umístěny uzavírací armatury, jejimž doba uzavírání je kompromisem mmzi požadavkem ryihlého uzavření vzhledem k havaarjní sí^uvcí. v požadavkem zammzení totálního rázu v - mohutném a dlouhém sodíkovém potrubí o teplotě 300 až 500 °C při ryihlém zavření· Dalším prvkem - havarijního zabezpečení tohoto známého provedení je pro - ielý parní generátor společná vyrovnávací nádrž sodíku s objemem kryiího plynu, pirS^^ti^J^iý^zi membránami ' a sys^nem havarijním n^c^i^J^ží· I když při této koncepci se -zkraiuje proti předihozímu řešení doba styku obou p^iovním látek při vzniku netěsnc^i, nebezpečí zanesení parního generátoru, potrubí i vyrovnávací nádrže tuhými produkty, ízvCiz je však stále - značná· Při uipání - potrubí do vyrovnávací nádrže dojde k dlouhodobému a neúnosnému tlakovému a teplotnímu zatížení parního generátoru. To nadále vytváří poměrně malé předpoklady pro rychlou opravu a znovuuvedení porušené části parního generátoru do provozu. Navíc je třeba ve vzniklé havarijní situaci odstavovat nejen část parního generátoru s netěsností, ale i ostatní části parního generátoru napojené na společné sodíkové potrubí i na společnou vyrovnávací nádrž. Na druhé straně krok kupředu v koncepci bezpečnosti parních generátorů s alkalickým nosičem tepla představuje koncepce rozdělující parní generátor na samostatné teplosměnné jednotky.

Uvedené nedostatky dosud známých provedení řeší havarijní zabezpečení parního generátoru podle vynálezu. Jeho podstata spočívá v tom, že к samostatným teplosměnným jednotkám, které v souboru vytvářejí parní generátor, přísluší jednak dvojice uzavíracích a odlehčovacích armatur, přičemž armatura umístěná na potrubí vstupu alkalického kovu je dále současně připojena bu3 přímo, nebo přes první pomocnou armaturu přepouštěcím potrubím na vyrovnávací nádrž a armatura umístěná na výstupu kovu je dále současně bu3 přímo, nebo přes druhou pomocnou armaturu odlehčovacím potrubím napojena na soustavu nádob havarijního vypouštění pracovních látek, jednak zmíněná soustava nádob havarijního vypouštění pracovních látek, tvořené alespoň jednou vypouštěcí nádrží alkalického kovu a alespoň jednou drenážní nádrží vodní strany, a jednak odlehčovací a kompenzační soustava, sestávající alespoň z jedné vyrovnávací nádrže a alespoň z jedné separační nádrže. Současně je ke každé vyrovnávací nádrži napojena alespoň jedna samostatná teplosměnná jednotka jednak převáděcím potrubím alkalického kovu a jednak přepouštěcím potrubím přes uzavírací a odlehčovací armaturu nebo alternativně pouze přepouštěcím potrubím s první pomocnou armaturou přes uzavírací a odlehčovací armaturu, umístěnou na vstupu kovu do samostatné teplosměnné jednotky.

Dále je současně vypouštěcí nádrž kovu opatřena potrubím odvodu produktu reakce, kterým je napojení na samostatnou teplosměnnou jednotku přes uzavírací a odlehčovací armaturu, umístěnou na potrubí výstupu kovu odlehčovacím potrubím s druhou pomocnou armaturou a drenážní nádrží vodní strany je připojena к samostatné teplosměnné jednotce drenážním potrubím napájecí vody. Současně je podstatné, že objem soustavy havarijního vypouštění pracovních látek je alespoň dvojnásobkem objemu vodní strany a strany alkalického kovu samostatných teplosměnných jednotek, к ní připojených. Alternativně, zejména jde-li o mikromodulové samostatné teplosměnné jednotky paralelně řazené к potrubí horkého kovu a к potrubí chladného kovu, je přepouštěcí potrubí zaslepeno těsně za uzavírací armaturou umístěnou na vstupním potrubí kovu.

Rozhodujícím znakem funkce havarijního zabezpečení podle vynálezu je jeho časová součinnost a vzájemná doplnitelnost nebo zastupitelnost, vylučující nebezpečné tlakové zatížení teplosměnných jednotek při havárii a na minimum omezující rozptyl produktů reakce alkalického kovu s vodou mimo poškozenou teplosměnnou jednotku, časová součinnost havarijního zabezpečení a zastupitelnost funkce zmenšuje proti známým řešením v čase a prostoru tlaková a teplotní zatížení parního generátoru i při selhání některého z prvků havarijního zabezpečení, resp· havarijního zabezpečovacího systému. To všechno je podstatným pokrokem proti stávajícím známým řešením a nutně se pozitivně promítá v nákladech potřebných pro odstranění následků havárie a znovuuvedení parního generátoru do provozu po opravě.

Havarijní zabezpečení podle vynálezu pracuje tak, že při vzniku havárie v samostatné teplosměnné jednotce, z nichž každá je napojena na okruh alkalického kovu tvořený potrubím chladného a horkého kovu, čerpadla kovu, výměníkem tepla atd., se současně jednak uvedou v činnost uzavírací a odlehčovací armatury umístěné na potrubí vstupu a potrubí výstupu kovu zmíněné porušené jednotky, jednak se současně dále oživí soustava nádrží havarijního vypouštění pracovních látek a současně dále odlehčovací a kompenzační soustava. Přitom se zpravidla vypíná čerpadlo napájecí vody, a uzavírají se technologické armatury kovu a oživují nebo vypínají jiné technologické prvky podle schématu jaderné elektrárny. Činnost uzavíracích a odlehčovacícn armatur spočívá v tom, že jednak současně uzavřou ve velmi krátkém čase vstup kovu do porušené teplosměnné jednotky a do jednotky proudící kov z okru229883 hu převedou v témže okamžiku bez vzniku - tikového rázu do vyrovnávací nádrže a Jednak v témže časovém okamžiku uzavřou potrubí výstupu kovu na střená odvrácené od porušené teplosměnné jednotky a převedou proud kovu s produkty reakce potrabím do velkého a volného prostoru vypouSš;<5c:í nádrže. Oživení soustavy nádob havenijního vypouštění pracovních látek se jednak provede oživením zmíněné uzavírací a odlehčovací armatury umístěné na potrubí výstupu kovu, přičemž za normálního provozu je druhá pomocná armatura stále otevřena, a dále otevřením rychločinné armatury se propojí vodní strana poruěené samossatné teploměnné jednotky s drenážní nádrží vodní strany, přičemž uzavírací armatura na drenážním potrubí vody je za normálního provozu stále otevřena. Současně se zavírají armatury na potrubí napájecí vody. Funkce odle^ovací a komppnzační soustavy v havarijním zabezpečení spočívá v tom, že jednak při havááii chrání čerpadlo, potrubí a výměník alkalického kovu proti prudkým změnám tlaku a průtoku tím, že činností uzavírací a odlehčovací armatury umístěné na potrubí vstupu kovu proudí kov z potrubí horkého kovu do přepouStěcího potrubí, do vyrovnávací nádrže a do čerpadla, a jednak v tom, že sice a časovým zpožděním, zachycuje změny tl^řku a průtoku v teplosměnných jednotkách - při i jedné z nich, selže-li jedna - z uza- ’ víracích a odlehčovacích armatur nebo dokonce obě. Zejména s ohledem na tento případ je * výhodnější, je-li samootatná teplosměnná jednotka napojena převáděcím potrubím na vyrovnávací nádrž a z ní dále potrubími výstupu kovu na potrubí chladného kovu.

Jako záskokové armatury slouží v tomto případě dále technologické armatury kovu, které se vždy uzavvíají, avěak se zpožděním. Zavedením kovu a produktu reakce dp vyrovnávací nádrže se oživí průtržná membrána v uvede v činnost sepo^ní nádrž.

Oddehčovací a komppnnační soustava je tedy náhradním záskokovým prvkem havarijního zabezpečení při selhání soustavy nádob havarijního vypooStění pracovních látek s příslušným potrubím, nebo při selhání uzavíracích a odlehčovacích vгm^Vι^I'. Navíc, což je velmi ₍ důležité, je za normálního stavu průtržná bembránα trvale v prostředí plynu v ne^lkal-ického kovu, jak je provedeno u některých jiných známých koncepcí, což značně zvyšuje - její životnost v spolehlivost. U alternativního řešení, kdy jsou potrubí zaslepena,- je činnost ljvεv^ijěíls zabezpečení obdobná jako v předchozím případě, přičemž vyrovnání průtoku kovu je v ostatních neporušených teplosměnných jednotkách v vypoouší se současně všechny objemy vodních stran teplosměnných jednotek do drenážní nádrže vodní strany. To vede nv jedné straně k odstavení celého parního generátoru již běhe^m havárie jedné ze samootatných teplosměnných jednotek, přičemž je na druhé straně vyváženo zjednodušením schématu - okruhu alkalického kovu elektrárny.

Příklady provedení havarijního zabezpečení parního generátoru s alkalikýfa kovem jako nosičem tepla podle vynálezu jsou schemaO-icky znázorněny na přiložených výlkresech, kde obr. 1 představuje schéma havarijního zabezpečení parního generátoru, obr. 2 alternativní řešení havarijního zabezpečení parního generátoru v obr. 3 představuje další alternativní řešení.

K potrubí 2 horkého kovu v potrubí J chladného kovu jsou paralelně připojeny samoutatné teplosměnné jednotky j, potrubím 21 vstupu kovu a převáděcím potrubím 22 alkalického kovu. Okruh alkalického kovu je uzavřen přes čerpadlo £ v výměník £· Na potrubí ££ vstupu kovu je technologická armatura 10 v uzavírací a odlehčovací armatura % dále napojená přepo^těcím potrubím 19 nv vyrovnávací nádrž 6. Potrubí 22 výstupu kovu je opatřeno uzav^v^ a sdlnlčsvací armaturou 2, která je dále napojena ome^ovacím potrubím 22 přes druhou 22 pomocnou armaturu na vyj^<^v^št_>ě(^:í nádrž 8 kovu, v zavedena do vyrovnávací nádrže 6. Vyrovnávací nádrž 6 je napojena s potrubím J chladného kovu převáděcím potrubím 22 opatřeným technologickou armaturou £0· ·

Vvypuušěcí nádrž 8 kovu v drenážní nádrž 2 - vodní strany, která je napojena na samoutatnou te^pl^oměnnou jednotku 1 drenážním potrubím 23 vody s ^d^činnou armaturou — v uza- vírací armaturou 15 v potrubím 28 napájecí vody, tvoří soustavu nádob havarijního vypouutění pracovních látek. Vyrovnávací nádrž 6 a separační nádrž -24. které tvoří odle^ovací v kom5 penzační soustavu jsou propojeny spojovacím potrubím 17 s průtržnou membránou 1 6. teparační nádrž XX je opatřena potrubím 26 odvodu plynných produktů reakce a vypooUtácí nádrž 8 kovu potrubím 18 odvodu produktů. Na parním potrubí 27 je alespoň ' jedna parní armatura 13.

na potrubí 28 napájecí vody jsou armatury £2. ,

V případě havárie, tj. průniku vody nebo vodní páry do alkalického kovu, se v samostatné teplosměnné jednotce X časově současně uvedou v činnost dvojice uzavíracích a odlehčovacích armatur £, soustava nádob havarijního vypouštění pracovních látek tvořené vypouštěcí nádrží 8 kovu a drenážní nádrží χ vodní strany a kompenzační soustava tvořená vyrovnávacími nádržemi 6 a separační nádrží 24.

Rychlým uzavíráním uzavíracích a odlehčovacích armatur 2 nedojde k žádnému zvýšení tlaku v systému z titulu jejich činnost, nebol se proud kovu převádí současně s ukončením jeho přívodu do porušené samootatné teplosměnné jednotky X přepouštěcím potrubím 19 do vyrovnávací nádrže 6 a z ní dále převáděcím potrubím 25 do potrubí X chladného kovu a do okruhu, dále současně přerušením proudění v potrubí 22 výstupu kovu se kov s produkty reakce převádí do odlehčovacího potrubí 20 do vypoout.ěcX nádrže 8. Tím je bez časového zpoždění a bez dodatkových zatížení z titulu rychlého uzavírání a převáděn:! proudu kovu omezen časově i prostorově průběh havárie jen do jedné samootatné teplomiěnné jednotky χ s odlehčením do vypooutěcí nádrže 8 kovu bez oltarožení ostatních částí parního generátoru a je zamezeno rozptylu produktů reakce do’okruhu nebo do ostatních neporušených jednotek χ parního generátoru. t časovým zpožděním se eřiSom také zavírají technologické armatury 10 kovu.

Vyrovnávací nádrž 6 zachycuje první silné tlakové pulsy v havarované teplosměnné jednotce X, v případě selhání jedno nebo obou uzavíracích a odlehčovacích armatur 2 přebírá odlehčovací a kom^p^r^2^í^i^i^:í soustava funkci odlehčení porušené jednotky X na sebe. Proříznutím nebo protržením memmrány 16 dojde k propojení vyrovnávací nádrže 24 a kov s produkty reakce je do nich odváděn. Současně s tím dochází k tlakovému odlehčení vodní střeny samostatné teplosměnné jednotky X jejím synchronizovaným napojením na drenážní nádrž X přes rychločinnou armaturu 14. uzavírací armaturu 15 prostřednictvím drenážního potrubí 23 vody a potrubí 28 napájecí vody, a к uzavření armatur X2 na potrubí napájecí vody a parní armatury 13 na parním potrubí 27. Plynné a kapalné produkty reakce jsou odváděny jednak potrubím 26 a jednak potrubím 18. Při poklesu tlLeku v tamostatné teploměnné jednotce X, tj. po zvládnutí havárie, se zavdají druhé pomocné armatury 29 a uzavvrací armatura X5· Tím je havarovaná jednotka bezpečně oddělena od neporušených jednotek X a mlže být nezávisle na nich diagnostikována a opravována.

K výhodám řešení havsarijního zabezpečení podle obr. 1 patří součinnost v čase a prostoru celého zabezpečení, každá samoosatná teploměnné jednotka X má sv^jj havvaijní zabezpečovací systém, objem vyrovnávacích nádrží 6 je meOLý ve srovnání se současným stavem, na přepouštěcím potrubí 19 není třeba instalovat první 11 pomocnou armatuu, jsko u alternativního řešení, při selhání jednoho z prvků havsarijního zabezpečení jsou k dispozici záložní prvky, které svou samootatnou činností omezí rozptyl produktů reakce po okruhu kovu, což má podstatný technický a zejména ekonomický význam při znovuuvádění parního generátoru do provozu po havárri.

Alternativní řešení havcarLjního zabezpečení podle vynálezu je uvedeno na obr. 2. Rozdíl proti obr. 1 spočívá v tom, že odlehčovací a aomppnzační soustava je tvořena jednou vyrovnávací nádrží 6 a jednou separační nádrží 24. Přitom každá uzavírací a odlehčovací armatura 2 umístěná na potrubí 21 vstupu kovu je napojena současně přepouštěcím potrubím 19 přes první 11 pomocnou armaturu na vyrovnávací nádrž 6. Řešení je zvlášt vhodné, je-li parní generátor tvořen pouze několika, zpravidla velmi výkonným, samostatnými teplosměnnými jednotkami χ. Simos! havsarijního zabezpečení je obdobná jako v předchozím případě, jen s tím rozdílem, že po zvládnutí havárie se navíc uzavírá první 11 pomocná armatura příslušné poškozené jednotky. Je nesporné, že nebezpečí rozptylu produktů reakce do okruhu a zejména do mohutné vyrovnávací nádrže 6 při selhání některého z prvků havarijního zabez229883 pečení je v tomto příkladu -větší než v předchozím případě. Na obr. 3 je uveden příklad havarijního zabezpečení parního generátoru, je-li tvořen samootatnými teplosměiniými jednotkami 1 malého výkonu. V tomto případě je technicky i ekonomicky vhocdiněSí sousSředit soustavu nádob havarijního vypouštění pracovních látek zpravidla jen na jednu vypouštěcí nádrž 8 kovu a zpravidla jen na jednu drenážní nádrž £ vodní střeny pro poměrně velký počet samootatných teploměnných jednotek j_. Dále funkci parního generátoru příliš neuškodí a přioom zjednoduší technologické schéma a celkové náklady pouhé zaslepení přepouštěcího potrubí 19 bezprostředně za uzavírací a odlehčovací armaturou £ umístěnou na potrubí 21 vstupu kovu.

Toto řešení se především opírá o spolehlivou funkci dvojic uzavíracích a odlehčovacích armatur.

Claims (7)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Haavrijní zabezpečení parního generátoru s alkalicý^m kovem jako nosičem tepla tvořeného samostatnými t^e^p^^^om^ě^x^mi jednotkami, z nichž každá má sammotatný vstup alkaliclého kovu, výstup alkalického kovu, vstup napájecí vody a výstup páry, napojenými na vyrovnávací nádrž, vyznaaující se tím, že k samostatným teplosmёшým jednotkám (1) je současně přiřazena alespoň jedna dvojice uzavíracích a odlehčovacích armatur (9), alespoň jedna soustava nádob havarijního vypouutění pracovních látek a alespoň jedna odlehčovací a k^mpe načni soustava.
2. 2. Havarijní zabezpečení parního generátoru podle bodu 1, vyznaludícií se tím, že soustava nádob hrvíarLjníhl vypouutění pracovních látek sestává z alespoň jedné vypouštěcí. nádrže (8) alkalického kovu opatřené potrubím (18) odvodu produktů reakce a napojené na srsoltatnou ta^p:^oмěnnlu jednotku (1) přes uzavírací a odlehčovací armaturu (9), umístěnou na potrubí (22) výstupu kovu, odlehUovriím potrubím (20) s druhou (29) pomocnou armaturou a z alespoň jedné drenážní nádrže (7) vodní strany připojené k samootatné teplosměnné jednotce (1) drenážním potrubím (23) a potrubím (28) napájecí vody.
3. 3. HHavarjní zabezpečení parního generátoru podle bodu . 1, vyznaluící se tím, že uzavírací a odlehčovací armatura (9) ' umístěná na potrubí (21) vstupu kovu je připojena přepouštěcím potrubím (19) na vyrovnávací nádrž (6).
4. 4. HHavarjní zabezpečení parního generátoru podle bodu 1, vyznaluící se tím, že odlehčovací a komF^p^e^2^í^Í^i^:í soustava sestává z několika vyrovnávacích nádrží (6), z nichž ke každé je napojena alespoň jedna samootatná teplosměnné jednotka (1) převáděcím potrubím (25) alkalického kovu na jedné straně a přepouštěcím potrubím (19) na druhé straně a z alespoň jedné separační nádrže (24) propojené s vyrovnávacími nádržemi (6) potrubím (17).
5. 5. HHavarjní zabezpečení parního generátoru podle bodu 1, vyznaluící se tím, že odle^ovací a CoInspaaační soustava sestává z vyrovnávací nádrže (6), k níž jsou napojeny přepouštěc.ím potrubím (19) přes první (11) pomocnou armaturu a uzavírací a odlehčovací armaturu (9) umístěné na potrubí (21) vstupu kovu do sasoltatné teplosrněnné jednotky (1) a z alespoň jedné separační nádrže (24) propojené s vyrovnávací nádrží (6) spojovacím potrubím (17).
6. 6. Haavarjní zabezpečení parního generátoru podle bodu 1, vyznaluící se tím, že přepouutěcí . potrubí (19) je těsně za uzavírací a odle^ovací armaturou (9) zaslepeno.
7. 7. Harvrijní zabezpečení parního generátoru podle bodu 1 , vyznaruUiíc:í se tím, že objem soustavy havarijního vypouutění pracovních látek je alespoň dvojnásobkem objemu prostoru alkalického kovu a vodního prostoru srmoltatnýih teplosměnných jednotek k této soustavě připojených.