CS226526B1 - Způsob stanovení hydrazinu ve fenetidinu a fenacetinu - Google Patents

Description

Vynález ©e týká stanovení hydrazinu ve fenetidinu a fenacetinu.

Hydrazin ve formě hydrazlnhydrátu se přidává k fenetidinu jako stabilizátor a je přirozené, že málá jeho část ;se dostává do fenacetinu.

Vzhledem! ík tomu, že fenacetin je významnou složkou řady léků, je zapotřebí znát přesný obsah hydrazinu jak ve fenetidinu, tak ve fenacetinu. Jeho množství se však pohybuje ve velmi malých koncentracích, a to od desetin procenta do desetitisícin i měrně. Pro vypracování vhodné analytické metody, v literatuře není žádná uvedena, bylo použito· j,ak papírové chromatografie, talk chromatografie na tenké vrstvě či elektroforézy na papíře, avšak bezúspěšně. Příčinou byl malý obsah hydrazlnu, nedostatečná citlivost detekce, rozmývání skvrn a jiné příčiny s tím spojené.

Nyní bylo zjištěno, že lze stanovit hydrazin ve fenetidinu a fenacetinu způsobem podle vynálezu, který spočívá v tom, že se hydrazin oddělí od ostatních složek elektroforézou na tenké vrstvě silikagelu, zviditelní postřikem, výhodně Ehrlichovým činidlem, a stanoví densitometnicky, popřípadě se přímo koloriinetruje po vyvolání zabarvení s p-dimetylanninobenzaldehydem v roztoku dimetylsulfoxidu.

Níže uvedené příklady ilustrují stanovení způsobu podle vynálezu.

Příklad 1

Pro stanovení hydrazinu ve fenetidinu se na desku z umělé hmoty pokrytou vrstvou silikagelu o rozměru 15X20 cm od kraje po delší straně odměří 5 cm, kolmou čárou se odměří start, na který se ve vzdálenostech 3 cm nanese 2 X á 5 roztoku vzorku a 2 X 3 ,μΐ a 5 ,tíl standardního· roztoku hydrazinhydrátu Gorhachovou pipetou nebo Hamiltonovou injekční stříkačkou. Potom se deska položí do středu elektroforetické komory a na kraj levé strany se přitiskne vlhký chromatografický papír o stejné šířce jako deska, tj. 15 cm, který je svým druhým koncem ponořen do elektrolytu. Elektrolyt — kyselina octová o koncentraci c (CH3COOHj = 1 mol/1 postupuje přes chromatografický papír po desce, až čelo dostoupí asi 1 cm od startu. Pak se stejným způsobem upraví pravá kratší strana. Spojení elektrolytu se má uskutečnit ma startovní čáře. Po úplném spojení elektrolytu z obou stran se na pravou ©tramu, kratší od startu, zapíná (+ jelektrodu, :na. levou ( —jelektrodu. Nechá se procházet stejnosměrný proud o napětí , 300 V. Po 80 min. se proud vypne,,

226326 deska vyjme a usuší na vzduchu. Pak se postříká Ehrllehoivým činidlem, tj. 1% roztokem p-dimetylaminobenzaldehydu v kyselině chlorovodíkové o koncentraci c (HC1) = 2 mol/1. Zabarvení skvrn se proměří na densitometru. Byl použit ERI-10 s filtrem o maximu propustnosti 480 nm. Roztoky pro nanášení:

Vzorek:

3,000 g se vpraví do 10 ml odměrné nádoby, rozpustí v etanolu a doplní ke značce. Z tohoto roztoku se pipetuje 5 μΐ, popřípadě 10 ,ul.

Standard:

0,3500 g hydrazinhydrátu se rozpustí v ml odměrné baňce ve vodě, z toho 5 mililitrů se odpipetuje do 100 ml odměrné baňky a doplní destilovanou vodou. Z totohoto roztoku se na start elektroferogramu pipetuje 3 μΐ a 5 μΐ (tj. 2,1 pg a 3,5 ^g). Spodní hranice citlivosti při těchto koncentracích je 0,01 % ihydrazinhydrátu.

Intenzita zabervení skvrn náležejících vzorku se porovnává s intenzitou skvrn standardů. Barvě skvrn je žlutá. Chyba staH hovení při obsahu kolem 0,1 % ělní +8 %. Příklad 2

Pro stanovení hydrazinu ve fenacetinu sie pracuje obdobně jako v příkladu 1. Vzhledem ík tomu, že obsah hydrazinu ve fenacetinu je o dva až tři řády nižší, je třeba výše uvedenou metodu jvšak vhodně upravit.

Změna je v tom, že se 10 g vzorku třepe s 10 ml dimetylsulfoxidu po dobu 8 hodin a pak se nechá ještě v tomto roztoku stát přes noc. Na start elektroferogramu se nanáší z tohoto roztoku 10 μΐ.

Citlivost takto upravené metody je 0,0001 procenta.

Příklad 3

Vzhledem k malé koncentraci hydrazinu byla vypracována jednodušší kolorimetrická metoda ma jeho stanovení ve fenacetinu. Metoda je založena na reakci některých aminů s Ehrlichovým činidlem. Vzhledem k tomu, že fenaoetin v dimetylsulfoxidu dává rovněž zabarvení, i když velmi slabé, je třeba veškeré standardy připravovat z čistého fenacetinu a hydrazinhydrátu. V případě, že není k dispozici fenaoetin bez hydrazlnu, použije se metody standardního přídavku.

Příprava roztoku hydrazinhydrátu:

Naváží se 0,66 g 70'·% hydrazinhydrátu, tj. 0,46 g 100%, doi 50 ml odměrné baňky a doplní se po značku dlmetylsulfoxidem. Z tohoto roztoku se pipetuje 1 ml do 50 ml odměrné baňky a doplní se ke značce dimetylsulfoxidem. Z toho se pipetuje 10 ml do 50 ml baňky a opět se doplní. Z tohoto konečného roztoku se pipetuje pro standardní stupnici.

Standardní stupnice:

0,5 g fenacetinu

0,5 g fenacetinu + + 0,25 ml (9,2 ,ug] hydrazinu

0,5 g fenacetinu + + 0,50 ml (18,4 ^g] hydrazinu

0,5 g fenacetinu + + 0,75 ml (27,6 /zg) hydrazinu.

Toto množství se vpraví do 10 ml odměrných baněk, přidá se 8 ml dimetylsulfoxidu a 0,5 ml Ehrlichova činidla (viz výše] a doplní dlmetylsulfoxidem po značku a důkladně ise protřepe. Stejným způsobem se připraví i slepý pokus.

Po 2,5 hodinách po přidání Ehrlichova činidla se kolorimetruje zabarvení.

Claims (1)

1. PREDMET

   Způsob stanovení hydrazinu ve fenetidinu a fenacetinu, vyznačený tím, že se hydraziin oddělí od ostatních složek elektroforézou na tenké vrstvě silikagelu, zviditelní se postřikem, například Ehrlichovým činidlem,

   VYNÁLEZU a stanoví densltometricky, nebo se přímo kolorimertuje po vyvolání zabarvení s p-dimetylamlnohenzaldehydem v roztoku dimetylsulfoxidu.