CS225442B1

CS225442B1 - Způsob umělé inseminace včelích matek

Info

Publication number: CS225442B1
Application number: CS248382A
Authority: CS
Inventors: Vladislav Ing Kraus
Original assignee: Vladislav Ing Kraus
Priority date: 1982-04-07
Filing date: 1982-04-07
Publication date: 1984-02-13

Abstract

Způsob umělé inseminace včelích matek vstřikováním spermatu, odebraného trubcům, do středního vejcovodu včelí matky, zejména v narkóze. Před inseminacl se ke spermatu přidává choriongonadotropnl hormon, popřípadě s přísadou antimikrobiálně působících látek, např. antibiotik.

Description

Vynález se týká způsobu umělé inseminace včelích matek vstřikováním spermatu odebraného trubcům do středního vejcovodu včelí matky, s výhodou^uvedení do narkózy využitím kysličníku uhličitého, jakož i prostředků (směsi, zejména kapalné) k provádění tohoto inseminačního způsobu.

Při známém způsobu inseminace se včelí matka upevní ve skleněné trubičce, do které se zavede tok kysličníku uhličitého. V tomto toku je včelí matka ponechána po dobu celé inseminace v celkové délce narkózy 10 minut. Během této doby se nasaje do jehly běžného inseminačního přístroje 10 mm spermatu trubců. Po nasátí semene do inseminační jehly se dvěmi háčky inseminačního přístroje roztáhne pochva včelí matky a inseminační jehla se nasměruje na poševní otvor. Při této operaci je včelí matka neustále pod tokem kysličníku uhličitého, t#j. v narkóze. Tato narkóza je nutná k tomu, aby se včelí matka při prováděné inseminaci nevysmekla z fixačních háčků v tom okamžiku, kdy dochází k překonávání poševní chlopně jehlou.

Po překonání chlopně se inseminační jehla zavede hlouběji a do středního vejcovodu se vypustí trubčí sperma. Po vypuštění trubčího spermatu se inseminační jehla vyjme a včelí matka sé ponechá nadále v toku kysličníku uhličitého až do uplynutí doby 10 minut. Poté se včelí matka z inseminačního přístroje vyjme. Po jejím probuzení z narkózy se včelí matka navrátí zpět, odkud byla vzata.

Tato první narkóza, během níž byla včelí matka osemeněna, ještě nemá vliv na její rozkladení. Zde je nutno působení dalšího stimulačního faktoru. V podmínkách přirozeného páření si včelí matka během snubního proletu vytvoří určité, zatím neznámé enzymatické látky, které zřejmě působí jako stimulační faktor k jejímu rozkladení. Jelikož při umělém oplození včelí

- 2 225 442 matky tento stimulační faktor k jejímu rozkladení chybí, nahrazuje se opakovanou narkózou v toku kysličníku uhličitého, a to ve stejném časovém rozsahu jako při inseminaci, ale nejdříve za 24 hodin. Tato druhá narkóza působí jako stimulační faktor pro rozkladení inseminované včelí matky a nahrazuje její snubní prolet.

Tato záležitost není zcela vědecky vysvětlena, většina vědeckých prací předpokládá existenci t^zv. stimulačního faktoru, který se vytvoří v těle včelí matky za podmínek přirozeného páření s trubci během jejího snubního proletu.

Při inseminaci nahrazuje tento přirozený stimulační faktor druhá narkóza kysličníkem uhličitým, které se musí včelí matky vystavit nejdříve za 24 hodin po umělé inseminaci.

Při tomto zmíněném postupu je několik nevýhod. Obecně platí, že narkóza včelí matce příliš neprospívá, je-li součet obou narkóz větší jak 4 minuty. Narkózou se omezuje činnost žláz včelí matky, které produkují feromony. Feromon je látka, důležité z hlediska včelí matky včelstvu; při nedostatku feromonu dochází k tomu, že se včely snaží včelí matky zbavit a vyměnit ji za jinou. Z tohoto důvodu včelí matky uměle inseminované dosud známým výše popsaným způsobem jsou včelstvy velmi brzy vyměňovány, což způsobuje jejich sníženou upotřebitelnost v provozním včelařství, zejména ve velkochovech. Kromě toho při dosavadním způsobu je nutno před druhou narkózou včelí matku ve včelstvu vyhledat a odchytit, po narkóze znovu do včelstva vrátit. Toto představuje zejména ve velkochovech časově náročnou operaci.

Vynález si klade za cíl odstranění těchto nedostatků a zjednodušení umělého inseminačního postupu včelích matek.

Vynález je tedyfzpůsoo umělé inseminace včelích matek vstřikováním spermatu odebraného trubcům do středního vejcovodu včelí matky s výhodou' v narkóze, jehož podstata spočívá v tom, že ke spermatu se před inseminací přidává choriongonadotropní hormon, s výhodou v poměru 4^7 mezinárodních jednotek uvedeného hormonu na 10 mm spermatu. K provedení tohoto způsobu byl záměrně vynalezen prostředek (směs) skládající se ze spermatu trubců, popř. s přísadou antimikrobiálně působící látky, např. streptomycinu, chloramfenikolu_s jehož poda-tota Ttový spočívá v tom, že obsahuje choriongonadotropní hormon, s výhodou

- 3 225 442 v poměru 4 a.t 1 mezinárodních jednotek uvedeného hormonu na mm spermatu

Výhody vynálezu spočívají ve zjednodušení celého inseminačního postupu, protože odpadá nutnost druhé narkózy a první narkóza se zkracuje na dobu minuty; tím se dosahuje oplodněných včelích matek mnohem kvalitnějších z hlediska jejich další upotřebítelnosti v produkčních včelstvech. U umělé inseminace včelí matky podle vynálezu nedochází k nižší produkc feromonu, pročež není včelstvy předčasně vyměňována a tím se vyrovná užitnou hodnotou včelí matce přirozeně oplodněné.

Vynález je dále objasněn na některých příkladech provedení, které však jeho rozsah nikterak neomezují.

Příklad 1

Při tomto způsobu inseminace včelí matky se nejprve nasaje

3 mm spermatu do inseminační jehly, ihned poté 2 mm desinfekčního roztoku s hormonem HGG (choriongonadotropní hormon) v množství 5 mezinárodních jednotek. Poté se na včelí matku zavede tok θθ£. Stáří takto inseminované matky je 9 dnů. Jakmile včelí matka je narkotizována, zavede se inseminační jehla běžným způsobem do pochvy včelí matky a semeno se spolu s desinfekčním roztokem, obsahujícím 5 m.j. HCG, vypustí do včelí matky. Po skončení inseminace se ihned včelí matka vyjímá z toku 0θ2* způsobu ^inseminace je včelí matka narkotizována nejvíce po dobu 1,5 2 minuty. Následkem aplikace 5 m.j.

hormonu HGG odpadá další narkóza, která byla dříve nutná za účelem vyvolání stimulačního faktoru u včelí matky. Tento stimulační faktor je nyní plně nahrazen aplikací hormonu HCG. Příklad 2 *

Příprava inseminačního roztoku se provádí tím způsobem, že se vezme 3,5 g chloridu sodného (NaCl), rozpustí v množství 400 ml destilované vody upravené na kyselost 7 až 7,3 pH. Do 30 ml tohoto roztoku se přidá síran dihydrostreptomycinu tak, aby odpovídal 0,25 % celkového objemu, i^j. přidává se v množství O,O7Í5 ml. Tím se získá roztok o objemu 30,075 cm^. Poté se připraví roztok choriongonadotropního hormonu HCG tím způsobem, že se jedna ampulka hormonu HCG, která obsahuje 500 m.j. tohoto hormonu, rozředí 0,2 ml výšĚeuvedeného desinfekčního roztoku. Tímto rozředěním se získá roztok, který v množství

- 4 225 442 mm bude současně obsahovat 2,5 m.j. uvedeného hormonu. Aby se aplikovalo při inseminaci včelí matce 5 m.j. hormonu HCG, je nutné nasát do inseminačnť jehly po předchozím nasátí 3 3 spermatu množství 10 mm a 2 mm desinfekčního roztoku s hormonem HCG. Zde je nutno dbát, aby mezi nasátým spermatem a nasávaným desinfekčním roztokem se nevytvořil vzduchový polštář, Při aplikaci jiného počtu mezinárodních jednotek hormonu HCG je nutno upravit poměr tohoto hormonu v desinfekčním roztoku tak, že výsledná aplikace desinfekčního roztoku nesmí být 3 vyšší jak množství 2 mm .

Za účelem ověření správnosti cesty aplikování spermatu spolu s desinfekčním roztokem obsahujícím 5 m.j. v hormonu HCG k vyvolání stimulačního faktoru byla učiněna řada pokusů.

Se samotnou aplikací hormonu.HCG při inseminaci včelích matek bylo započato v roce 1978. Výše popsaným způsobem bylo v tomto roce inseminováno 7 včelích matek.

Pokus _v 1

Včelí matka ev.č. 247, nar. 25.6.1978, inseminována 5.7.1978. K jejímu rozkladení došlo 13.7.1978. Osazena do včelstva v úle č. 25. K rozkladení došlo ihned po jejím osazení do včelstva, Včelstvo zimovalo na 9 rámcích míry 39 x 24 v hmotnosti 1,40 kg.

V roce 1979 bylo včelstvo s touto matkou nadprůměrné a obsedalo celkem 27 rámků. V roce 1980-81 bylo toto včelstvo špičkové a obsedalo celkem 36 rámků. V roce 1982 matka ve včelstvu přezimovala, ale jde již o včelstvo průměrné síly.

Pokus 2

Včelí matka č. 248, nar. 27.6.1978, inseminována 5.7.1978.

K rozkladení došlo 14.7.1978. Osazena do včelstva v úlu č. 17 dne 20.7.1978» Do zimy r. 1978 šlo včelstvo s touto matkou o celkové hmotnosti 1,30 kg a obsedalo 9 rámků míry 39 x 24.

V roce 1979 šlo o včelstvo nadprůměrné, obsedalo 27 rámků.

V roce 1980 šlo opět o včelstvo nadprůměrné. V roce 1981 šlo opět o nadprůměrná včelstvo co do výkonnosti, ale došlo k tiché výměně včelí matky v srpnu.

Stejným způsobem se projevilo dalších 5 zbývajících včelích matek. Včelstva, do kterých byly tyto matky osazeny, byla vždy nadprůměrné.

- 5 225 442

V roce 1979 bylo novým způsobem inseminováno 59 včelích matek a výsledky byly stejně dobré, jako v roce 1978.

V případě těchto inseminovaných včelích matek s použitím aplikace hormonu HCG dochází k jejich tiché výměně ve včelstvu do. 1 roku v množství nejvýše do 10 což je obdobný stav, jako v případě tichých výměn včelích matek přirozeně pářených. Pokusy dokázaly, že včelí matky uměle inseminované podle vynálezu s aplikací hormonu HCG jsou plně biologicky rovnocenné se včelími matkami přirozeně pářenými. U včelích matek inseminovaných způsobem podle vynálezu se vyskytuje průměrný 67 % úhyn/ve třetím produkčním roce matek pouze 33 %·

Claims

1. Způsob umělé inseminace včelích matek vstřikováním spermatu, odebraného trubcům, do středního vejcovodu včelí matky s výhodou v narkóze, vyznačující se tím, že ke spermatu se před inseminací přidá choriongonadotropní hormon, s výhodou v poměru 4 y 7 m.j. uvedeného hormonu na 10 mm³spermatu.

2. Prostředek provádění způsobu dle bodu 1/, skládající se ze spermatu trubců, popř. s přísadou antimikrobiálně působící látky, např. streptomycinu, chloramfenikolu, vyznačující se tím, že obsahuje choriongonadotropní hormon, s výhodou v poměru 4 y 7 m.j. uvedeného hormonu na 10 spermatu.