CS224275B1 - Způsob analýzy haiogendibenzo-p-dioxinů kyselinou sírovou při spolupůsobeni komplexu železa - Google Patents

Description

Vynález řeší způsob analýzy halogenovaných dibenzo-p-dioxinů reakcí s kyselinou sírovou za přítomnosti acetátového komplexu trojmocného železa.

Uvedené sloučeniny vznikají jako příměsi při průmyslové výrobě herbicidů na bázi fenoxykarboxylových kyselin (Kulka, M. Canad, J. Chem., 39, 1961, s. 1973; Pohland, A.E. Yang, G.C.: J. Agr. Food Chem. 20, 1972, s. 1093). Jedná se o vysoce toxické látky, které ohrožují životní prostředí (Sandermann, W.: Naturwissenschaften, 61, 1974, s. 207). Údaje o chemických vlastnostech těchto sloučenin v odborné literatuře jsou ojedinělé. Známé způsoby analýzy těchto vysoce toxických sloučenin jsou omezeny na úzký soubor fyzikálně chemických metod. Řada popsaných metod stanovení halogenovaných dibenzo-p-dioxinů zahrnuje předchozí separační chromatografické postupy (Williams, D.T. - Blanchfield, B.J. - J. Assoc Offic. Analyt. Chem. 54, 1971, s. 1429).

Detekce chlorovaných dibenzo-p-dioxinů se provádí detektorem elektronového záchytu (Elvigde, D.A. Anelyst, 96, 1971, s. 721, Porter, M.I. - Burks, J.A., J. Assoc. Offic. Analyt. Chem., 54, 1971, s. 124-6) nebo hmotovým spektrometrem (Konde, A.S. - Wade, J.J., Enviroment, Health Perspectiv., 9 '973, 49). Dosud však v literatuře chybí jednoduchá a selektivní metoda stanovení halogendibenzo-p-dioxinů.

Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny navrženým způsobem analýzy podle vynálezu, jehož podstatou je reakce halogendibenzo-p-dioxinu s kyselinou sírovou při spolupůsobení acetátového komplexu trojmocného železa. Intenzita zbarvení reakčního produktu odpovídá koncentraci stanovované složky a obsahu studovaného halogendibenzo-p-dioxinu lze stanovit kolorimetricky. Přídavek acetátového komplexu trojmocného železa umožňuje průběh reakce.

Pokud by k reakci byla použita pouze čistá kyselina sírová, neproběhne reakce za viditelná barevné změny. Vzhledem k rozpustnosti tetrahalogendibenzo-p-dioxinu v uhlovodíkových rozpouštědlech (n-heptan, xylén, isooktan), lze tuto sloučeninu snadno oddělit od většiny rušivých složek. Ostatní činidla na bázi kyseliny sírové neposkytují s halogendibenzo-p-dioxiny pozitivní barevnou reakční změnu. Vzhledem k uvedeným skutečnostem lze považovat navržený způsob analýzy podle vynálezu za jednoduchý a selektivní.

Přikladl

Byl použit vzorek 2,3,7,8 tetraohlorodibenzo-p-dioxinu syntetizovaný v chloroformovém roztoku přímou ohlorací dibenzo-p-dioxinu (Ullmann, H. - Stein, J., Ber. dtsch. chem. ges., 39, 1906, s. 624).' Produkt byl trojnásobně čištěn vakuovou sublimací a inditifikován metodou spektrofotometrie v ultrafialové a infračervené oblasti spektra (Pohland, A.E. - Yang, G.C., J. Agr. Food. Chem. 20, 1972, s. 1093).

Jednotlivé vzorky byly připraveny odvážením 1 až 5 mg uvedené sloučeniny a ke každému přidány 2 ml acetátového komplexu trojmocného železa, připraveného rozpuštěním 0,3 g chloridu železitého v 1 ml vody a doplněno na 10 ml 99% kyselinou octovou. Potom bylo doplněno na 25 ml 96% kyselinou sírovou. Maximální absorbance byla při spektrofotometrickém stanovení odečítána při 789 nm. Tímto způsobem bylo provedeno 30 paralelních stanovení a zjištěna mez -5-1 1 stavitelnosti, která činila 1 ,t .10 mol.l , což představuje 3,1 /ig.ml

Příklad 2

Byly smíchány v ekvimolárních poměrech kyselina 2,4,5 trichlorfenoxyoctová, 2,4 dimetylfenoxyoctová a 2,3,7,8 tetrachlorodibenzodioxin. 1 g připravené směsi byl extrahován 5 x 20 ml n-heptanu při teplotě 56 °C. Ze spojených extraktů bylo odpipetováno 10 ml, odpařeno k suchu, přidány 2 ml roztoku připraveného z 0,3 g FeClp 1 ml vody a 9 ml 99% CHjCOOH a doplněno na 25 ml 96% H^SO^. Absorbance byla odečítána při 789 nm. Zjištěná mez stanovení z 20 paralelních měření činila 3,5^ug,ml“', což odpovídá výsledkům, uvedeným v příkladu 1. V dalším odparku, připraveném z 10 ml n-heptanového extraktu byla zkoumána přítomnost použitých fenoxyoctových kyselin.

Příklad 3

Byly připraveny vzorky 1,3,6,8 tetrachlorodibenzo-p-dioxinu, 1,2,3,4,7 pentachlorodibenzo-p-dioxinu. (Pohland, A.E. - Yang, G.C., J. Agr. Food Chem., 20, 1972, s. 1093).

Od každé látky byly odvážením připraveny vzorky o hmotnosti 0,5 až 6 mg, spláchnuty do odměrných baněk 2 ml roztoku, připraveného rozpuštěním 3 g FeCl^ v 1 0 ml vody a 90 ml 99% CH^COOH a dále 10 ml 96% kyseliny sírové. Po temperaei při 65 °C po dobu 35 minut byly jednotlivé vzorky doplněny 96% kyselinou sírovou na 25 ml. Pozitivní výsledky dával vzorek 1,3,6,8 tetrachlorodibenzo-p-dioxinu při 779 nm a 1,2,3,4,7 pentachlorodibenzo-p-dioxinu při 806 nm. Mez stanovitelnosti 1,3,6,8 tetrachlorodibenzo-p-dioxinu činila 2,6 ^ug.ml“¹ a 1,2,3,4,7 pentaohlorodibenzo-p-dioxinu 2,3^ug.ml”'.

Podle vynálezu lze stanovit nežádoucí příměsi halogenovaných dibenzo-p-dioxinů, zejména 2,3,7,8 tetrachlorodibenzo-p-dioxinu v herbicidních směsích na bázi fenoxyoctových kyselin, které při použití způsobu analýzy podle vynálezu neruší vlastní stanovení.

Claims (1)

1. Způsob analýzy halogendibenzo-p-dioxinů kyselinou sírovou při spolupůsobení komplexu železa, vyznačený tím, že vzorek halogendibenzo-p-dioxinů, například 2,3,7,8 tetrachlorodibenzo-p-dioxinu, nebo 1,2,3,4 tetrachlorodibenzo-p-dioxinu se působí roztokem soli trojmocného železa v 50 až 75% kyselině octové a 96% kyselinou sírovou kdy vzniká zbarvený produkt stanovitelný spektrofotometricky.