CS223115B1 - Zařízení k vytváření proudu kapek kapaliny, například kapek nátěrové hmoty, proatřed nictvíra stlačeného vzduchu - Google Patents

Abstract

Vynález ae týká oboru zařízení pro nanášení nátěrových hmot. Řeší problém snížení spotřeby tlakového vzduchu bez zmenšování průřezu ústní trysky a problém rozptýlení vytvářených kapiček. Dosahuje ae toho tím, že vzduch před místem, kde nassávé nátěrovou hmotu, je veden vírovou komůrkou, a to v periodicky se opakujících cyklech. Po čáat cyklu vstupuje do komůrky tangenciálně a rotuje v ní, po zbývající část prochází bez rotace. Střídání se dosahuje rozváděcím oscilátorem, který se s výhodou využívá prvků moderní fluidiky, takže pracuje bez pohyblivých součástek. Vynález lze využít i jinde, například ke zvlhčování vzduchu kapkami vody, například v klimatizačních zařízeních. Nejlépe vynález charakterizuje obr. Z.

Description

Vynález řeší zařízení k vytváření proudu kapek kapaliny prostřednictvím stlačeného vzduchu· Přestože vynálezu může být v zásadě využito v celé řadé aplikací* v nichž ae vyžaduje vyt· váření kapiček kapaliny a jejich rozptýlení v plynu* například ve zvlhčovačích vzduchu v klimatizačních systémech, předpokládá ae předevdím využití ve atříkacích zařízeních pro nanášení nátěrových hmot - zejména ve stříkacích pistolích pro manuálně prováděné stříkání·

Základními požadavky kladenými na funkci těchto atříkacích pistolí jaou jednak kvalita, jednak ekonomie provozu. Jedním z požadavků kvalitní funkce je rovnoměrnost rozptýleni vytvářených kapiček nátěrové hmoty v proudu vzduchu· Pro ekonomii funkce je důležité, aby pro provoz atříkací pistole vystačilo co nejmenší množství přiváděného stlačeného vzduchu. Tato ekonomická otázka vystupuje do popředí zejména v poslední době s růstem cen energie· Nejjednodušší cestou ke zmenšení spotřeby vzduchu je použít vzduchové trysky, vytvářející vytékající vzduchový proud, e menším průřezem· Ukazuje ee však, že již v současné době pou· žívané průřezy úatí vzduchových tryeek jaou natolik malé, že jejich zmenšování vede ke komplikacím: ukazuje ae například, že při menších průřezech nelze běžně zajietit reprodukovetelnoet vlastností pistolí od jednoho kusu ke druhému - tak výrazně ae již projevuji výrobní tolerance. Je známo, že zvětšení odporu trysky proti průtoku vzduchu lze dosáhnout i jinak než menšením průřezu jejího ústí, například zařazením virové komůrky před trys kou, kde je odpor kladen nikoliv urychlováním vzduchu v malém průřezu, ala odstředivým zrychlením vyvozeným při rotaci ve virové komůrce. Do takové virové komůrky ae vzduch přivádí u jejího obvodu tak, Se ústí směřuje směrem skloněným vůči meridiální rovinš, fto jeat rovině procházející osou symetrie virové komůrky. Tím se na vstupu do vírové komůrky udělí protékajícímu vzduchu

223 115

- 2 jistá tangenciální složka rychlosti a ten pdc ve vírové komůrce rotuje· Z vírové komůrky je pak vzduch vyváděn do vzduchové tryeky blíže osy symetrie nebo přímo otvorem ležícím v této ose. Jak se při průtoku směrem ke středu zkracuje rameno rotace, narůstá tangenciální složka rychlosti rotačního pohybu. Se značnou rychlostí rotace je pak spojeno i značné odstředivé zrychlení, které musí vzduch překonávat na své cestě od obvodu ke středu vírové komůrky· Vytékající rotující proud také vydatněji promíchává vytvářené kapičky nátěrové hmoty a zlepšuje se tedy i kvalita funkce stříkací pistole· Odstředivé zrychlení ve vytékajícím rotujícím proudu smí být poměrně jen velmi malé, jinak by byla nátěrová hmoty rozstřikována nerovnomé»ně a pod příliš velkým úhlem· Před ústím tryeky by se vytvořila recirkulační oblast s vratným prouděním způsobujícím zmíněnou nerovnoměrnost ·

Uvedené nedostatky odstraňuje zařízení k vytváření proudu kapek kapaliny, například nátěrové hmoty, prostřednictvím stlačeného vzduchu β tryskou nátěrové hmoty, vyústěnou u ústí nebo v ústí vzduchové trysky připojené na přívod stlačeného vzduchu přes vírovou komůrku, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že virová komůrká má dva přívody vzduchu nebo dvě soustavy paralelních přívodů, a sice jednak nejméně jednu tangenciální trysku, jednak nejméně jednu trysku pro radikální průtok, přičemž tyto trysky nebo soustavy trysek jsou připojeny každá na jeden ze dvou výstupů rozváděcího oscilátoru·

Podél vynálezu je účelné, jestliže fluidický rozváděči oscilátor je tvořen fluidickým rozváděcím prvkem proudového typu, jehož napájecí tryska je připojen® na přívod stlačeného vzduchu a jehož alespoň jeden výstup je zpětnovazebním kanálkem nebo dutinou spojen s řídící tryskou, a to zejména kanálkem procházejícím přes fluidický odpor a akumulační komůrku.

Také může být podle vynálezu účelné, aby fluidický rozváděči prvek byl uspořádán koaxiálně kolem osy přívodního kanálku nátěrové hmoty, a to současně koaxiálně s vírovou komůrkou, přičemž jeho napájecí tryska má tvar mezikruhové štěrbiny, před jejímž ústím ve směru výtoku je umístěna preferovaná přídržná stěna vedoucí k tangenciálním kanálkům, kdežto ve směrech odchýlených od spojnic napájecí tryeky β tangenciálními kanálky směrem k ose jsou v meridiální rovině umístěny sekundární kanálky, vedoucí do vírové komůrky právě tak, jako tangenciální kanálky, přičemž vně směrem od osy je ústí napájecí trysky provedena štěrbina tvořící řídící trysku·

223 115

- 3 V takovémto uspořádání se dosahuje menší spotřeby vzduchu aniž by musela vzduchová tryska mít extrémně malé průřezy, nebol po část oecilačního cyklu je průtok zmenšen. účinkem odstředivého zrychlení ve vírové komůrce· Na druhé straně nedochází k vytvořeni rozevřeného kužele rozstřikovaných kapiček, jako by tomu bylo při trvalém průtoku přes vírovou komůrku, nebol po další část oecilačního cyklu prochází vzduch vírovou komůrkou bez rotace a vytéká tedy jako přímý proud, strhávající s sebou jako každý zatopený tekutinový proud tekutinu ze svého okolí, a tedy i krátce předtím vytvořený oblak kapiček o větším průměru· Periodickým střídáním těchto režimů rotujícího a přímo vytékajícího proudu vzduchu s kapičkami nátěrové hmoty a jejím účinkem dochází ke zvětšení rovnoměrnosti rozptýlení kapiček ve vzduchu.

V zásadě je možné vyvolat oscilace například mechanofluidickým oscilátorem s periodicky přesouvaným Šoupátkem, podepřeným pružinou a uváděným do oecilačního lineárního pohybu periodickým působením tlaku vzduchu z jednoho z výstupů prostřednictvím zpětnovazebního kanálku. Daleko výhodnější je však využít poznatků moderní fluidiky a vytvořit i osciláror bez pohyblivých součástek, například e rozváděcím čistě fluidickým prvkem proudového typu, u něhož ee zpětnovazebního účinku na proud vytékající z trysky dosahuje působením výtoku z jiné, řídicí trysky do níž bude zase zpětnovazebním kanálkem zaveden vzduch z jednoho z výstupů. Celkové uspořádání pak nebude o mnoho složitější než uspořádáni trysky klasické etříkací pistole a jeho součástky lze snadno zhotovovat stejnou nebo podobnou technologií. V oscilátoru pak není nic, co by se mohlo opotřebit, zadřít nebo zaseknout při periodických mechanických pohybech, odpadne nutnost mazání nebo jiné údržby*

Na připojených dvou obrázcích je jako přiklad naznačeno jedno provední zařízení podle vynálezu, a sice na obr«l pro vysvětlení principu funkce je toto provedení znázorněno schematicky, schematickými symboly používanými ve fluidice· Na obr.2 je pak toto provedeni zachyceno v řezu vedeném meridiální rovinou.

Ve schématu na obr.l jsou trysky naznačeny jako plné, černé trojúhelníčky. Při průtoku jimi j(i tekutina urychlována e tím, jak se ve směru proudění průřez zmenšuje. Ve fluidických prvcích je běžné, že proud vytékající z trysky je zachycován kolektorem, ve kterém ee ve aměru průtoku průřez zase pozvolna zvětšuje. Tím se kinetická energie proudící tekutiny opět přeměň^ e na energii a OTOU, COŽ je účelné při průtoku spojovecíai kanálkyai aezi

223 115 prvky, nebož ztráty v těchto kanálcích rostou s kinetickou energií - s rychlostí. Schematické znázornění co do rozměrů neodpovídá plně obrázku 2, kde jsou jednotlivé prvky umístěny tak blíž ko eebe, že by zpomalování a opětné urychlování tekutiny nebylo účelné» spojovací kanálky mezi prvky jsou tam krátké a zfáty v nich jsou podstatné. Provedení sledující ve změnách průřezů obr.l by ověem mělo význam tehdy, jestliže koncepce stříkací pistole b y vyžadovala vzdálení oscilátoru od vírové komůrky. Na druhé straně zachyceni průřezových změn na obr.l je také vhodné tím, že navazuje na obvyklé symboly prvků, jak se používají ve fluidice. Kolektory v proudovém rozváděcím prvku jsou znázorňovány bílými, nevyplněnými trojúhelníčky.

Z přívodu 1 vzduchu na obr.l postupuje vzduch do vzduchové trysky 10. Těsně k ústí této trysky, tedy v místech, kde se při výtoku vzduchu vzduchovou tryskou 10 vytváří podtlak, zasahuje ústí druhé trysky 20 nátěrové hmoty, připojené na přívod £ nátěrové hmoty. Zmíněným podtlakem je nátěrová hmota z trysky 20 nátěrové hmoty nassávána a po kapičkách odnášena. Přívod 1 stlačeného vzduchuvšak není na vzduchovou trysku 10 připojen přímo, ale přes vírovou komůrku £ a oscilátor. Zákládní částí oscilátoru je fluidický rozváděči prvek £ proudového typu. V tomto příkladu provedení je použit prvek monostabilní, tedy β jedním stabilním stavem, který nůže být přívodem řídícího signálu přiveden do jiného stavu, jenž však není stabilní a trvá právě jen po dobu přivádění dostatečně intensivního řídícího průtoku. Je toho dosaženo využitím Coandova.jevu přilnutí tekutinového proudu ke stěně. Vzduch je z přívodu 1 vzduchu veden do napájecí trysky 31» Výtokem z ní vytváří proud, procházející do protilehlých kolektorů, preferovaného kolektoru 35 a sekundárního kolektoru 36. Prochází přitom prostorem, vymezeným po stranách přldržnými stěnami na je<hé straně preferovanou přídržnou stěnou Ji a na druhé straně sekundární přídržnou stěnou ££· V důsledku Coandova jevu má proud tende nci přilnout k blízké přidržné stěně. Zde jsou však přidržné stěny dvě a proud může přilnout pouze k jedné z nich.

Mohl by tedy zaujmout dvě odlišné stabilní polohy. V daném případě je však jedna stěna preferována - na obr.l je ve schématu tato preferovaná přídržná stěna 33 vyznačena silnou čarou, kdežto druhá, sekundární přídržná stěna 34 je zachycena pouze tenkou čárkovou čarou· Prakticky lze provést preferenci jedné z přídržných stěn celou řadou způsobů. Preferovaná přídržná stěna £J bude mít menší úhlový sklon vzhledem ke aměru výtoku z ústí na 5 223 115 pájecí trysky 31. Preferovaná přídržná stěna 33 může být například na svém počátku blíže k úetí napájecí trysky 31. tzn. může mít menší odstup· Jiná možnost je ponechat odstupy obou stěn atej né· Preference lze také dosáhnout například zakřivením atěn nebo odvětráním sekundární přídržné atěny 34· otvory, které umožňují přiasávání vzduchu a tím ruší podtlak, jímž ja proud u přídržné stěny držen. Pluidický rozváděči prvek J má jedinou řídící trysku 32· Ta vyústuje mezi počátkem preferované přídržné atěny 33 a napájecí tryskou 31· Výtokem řídicího průtoku a řídící trysky 32 lze tedy dosáhnout odchýleni proudu, vytékajícího z napájecí trya ky 31. od preferované přídržné stěny 33. k níž jinak vždy stabilně přilne, a jeho překlopení k sekundární přídržné stěně 34« Tak je tedy po dobu přívodu řídícího průtoku vzduchu z přívodu stlačeného vzduchu 1 veden do sekundárního kolektoru jinak postupuje do preferovaného kolektoru 35.

Z výetupů fluidického rozváděčiho prvku j proudí vzduch do vírové komůrky £, a to jednou ze dvou trysek resp. soustav trysek Tangenciální tryska 41 popřípadě soustava tangenciálně skloněných trysek je napojena na preferovaný kolektor 35. tangenciálním kanálkem lil· Naproti tomu sekundární kanálek 342 spojuje sekundární kolektor 36 s tryskou 42 pro radiální průtok. Je tedy zřejmé, že nebude-li přiváděn průtok do řídící trysky 32, bude vzduch z přívodu stlačeného vzduchu 1 vtékat do virové komůřky £ tangenciálně a bude v ní rotovat^ Přivedením dostatečně intensivního průtoku do řídící trysky 32 se rotace zruší, vzduch projde tryskou 42 pro radikální průtok reap. soustavou takových tryaek bez rotace do centrálního.otvoru vírové komůrky £ a odtud do napojené vzduchové trysky 10· Přee fluidický odpor 341. provedený jako lokální zúžení protékaného průřezu, je vedena zpětná vazba z vírové komůrky £ do řídící trysky 32» čárkovaně je naznačena alternativní možnost, kdy zpětná vazba není vedena z vírové komůrky, ale propojovacím kanálkem ^34 z prostoru před tangenciální tryskou 41. Ve zpětnovazebním spoji je akumulační komůrka 432. v níž se vzduch hromadí vlivem avé atlačitelnoeti·

V okamžiku, kdy přávě pominul dostatečně intensivní výtok z řídící trysky 32. vzduch začal procházet do tangenciální tryaky £1 a ve vírové komůrce £ rotuje. V důsledku odstředivého zrychleni bude ve vírové komůrce £ značný tlakový rozdíl mezi centrálním vývodním otvorem a obvodem komůrky· Vzroste tedy i tlak před fluidickým odporem 431. jímž začne protékat vzdich z vírové komůrky £ do akumulační komůrky 432· Vzrůstá tedy i tlakový spád na

- 6 223 115 řídicí tryace 32 a z této tryaky začne jisté množství vzduchu zase vytékat. Výtok však bude tak malý* že nepostačí k překlopení proudu ve fluidickém rozváděcím prvku Teprve jak se akumulační komůrka 432 přes fluidický odpor 431 postupně naplní* vzroste i intensita výtoku z řídící trysky 32 natolik* Se dojde k překlopení proudu vzduchu. Vzduch z.přívodu 1 stlačeného vzduchu nyní bude procházet do tryaky 42 pro raiální průtoky Rotace ve virové komůrce £ pomine* tlakový spád mezi stře-, dea a obvodem komůrky ae zmenší. Vzduch přec fluidický odpor 431 již nebude proudit do akumulační komůrky 432. ale naopak ae přes tento fluidcký odpor 431 začne akumulační komůrka 432 vyprazdňovat· Vyprazdňuje ae ovšem také výtokem přea řídící trysku 32. Protože však vlivem poklesu spádu tlaku na vírové komůrce £ poklesne i celková hladina tlaků ve fluidickém rozváděcím prvku J* postačí ještě po jistou dobu tlak v akumulační komůrce 432 k tomu* aby udržel proud ve fluidickém rozváděcím prvku £ odchýlený k sekundární přídržné etěně 34. takže stav bez rotace ve vírové komůrce £ ae ještě jistou chvíli udrží. Jak ovšem dojde k vyprázdnění akumulační komůrky 432. nastane nakonec přece jen překlopeni nazpět k preferované přídržné stěně 33. dojde opět k rotaci ve vírové komůrce £ a celý cyklus ae znovu opakuje· Ve skutečnosti ovšem bri&e celý cyklus trvat velmi krátkou dobu. Vzhledem k tomu* že v celém použitém fluidickém obvodu nejsou žádné pohyblivé součástky* jejichž setrvačnost by omezovala dosažitelnou frekvenci oscilací* lze v zásadě dosáhnout frekvenci až řádu stovek Hz· Prakticky ae však počítá s frekvencemi pouze řádu desítek Hz i nižšími· V uspořádání podle schématu na obr.l by bylo účelnější závádět zpětnou vazbu propojovacím kanálkem 434 z místa před tangenciální tryskou 4l, aby ae tak k plnění akumulační komůrky £J£ využila i ta část tlaku* představující spád na tangenciální trysce 41· V praktickém provedení stejného uspořádání na obro2 však odpadá kontrakce v tangenciální trysce i zvětšováni průřezu v preferovaném kolektoru 35. takže je zpětnovazební průtok odebírán přímo z virové komůrky £·

Na obrázku 2 je znázorněno praktické provedení trysky střikací pistole na nátěrové hmoty* pracující vzáaadě podle schématu na obr*lo Tryska je umístěna v pistoli na místě odpovídajícím poloze běžné trysky* nanejvýš se zvnějšku liší poněkud větším průměrem· Je vytvořena v dutinách přední části tělesa pistole 100. uzavřených čelem trysky 410. jež je na svémmíatě drženo převlečnou matici 140· Povolením převlečné matice 140 je umož- 7 223 115 něno natáčení čela trysky 410 kolem vodorovné osy a tím přestavování tvaru proudu: vytékající proud je tvarován tak, aby měl βploštěný průřez, běžným způsobem účinkem tvarovacích trysek 11 nacházejících ae v křídlech čela trysky 410» Protože tento detail není předmětem vynálezu, je naznačeno nejjednodušší možné uspořádání, kdy vzduch do tvarovacích trysek 11 je odebírán přímo z vírové komůrky £· Uspořádání tohoto přívodu vzduchu by mohlo být provedeno ze zvláštního odběru, aby ae zmenšilo zejména odebírané množství a přitom nemusely mít tvarovací trysky 11 příliš malý průřez· Na druhé straně je takovéto jednoduché nakreslené uspořádání výhodné i funkčně: tím, že vzrůstá tlak na obvodě vírové komůrky £ v té fázi funkčního cyklu, kde vzduch ve vírové komůrce £ rotuje, zvětšuje ae intensita tvarovacího efektu vždy tehdy, když vytékající proud ze vzduchové trysky 10 rotuje a odstředivým účinkem by ae jeho průřez zvětšoval· Jiným běžným rysem nakresleného Uspořádání je i to, že nátěrová hmota je z přívodu £ nátěrové hmoty vedena přívodním kanálkem 21 nátěrové hmoty v oee tryaky a že úatí trysky 20 nátěrové hmoty je uzavíráno jehlou 22·

Odlišnost je tedy v cestě, jíž prochází vzduch z přívodu 1 stlačeného vzduchu do vzduchové tryaky 10· Je zde použito zvláštního provedení fluidického rozváděcího prvku a mezikruhovou štěrbinovou tryskou a radiálním překlápěním vzduchu· Celý tento fluidický prvek je koaxiálně umístěn kolem osy přívodního kanálku 2¾. nátěrové hmoty· Vpravo od něj je pak vírová komůrka £, umístěná tak, že také její oea rotační symetrie souhlasí a osou přívodního kanálku 21 nátěrové hmoty a tedy i společnou osou vzduchové trysky 10 - která navazuje bezprostředně na atřed-vírové komůrky £ a tryaky gO nátěrové hmoty. Přívodní kanálek 21 nátěrové hmoty je Me proveden jako osový vývrt v centrálním tělísku 210 upevněném v tělese 100 pietole· Konec centrálního tělíska 230 na obrázku v vpravo je zda přímo tvarován jako tryska ££ nátěrové hmoty· Není problém vytvořit tuto trysku jako vaazovaeí, výměnou· Aai uprostřed obrázku má centrální tělísko 200 na svém obvodu vyaouatružené zahloubení aa· To je překryto ořevlečnou trubkou 301· Vytváří se tak dutina, do níž je vývrtem přívodu 1 stlačeného vzduchu přiváděn vzduch od ovládacího ventilu· Na své . pravé etraně trubka svým koncem nedoeedá na centrální tělísko 230 a vytváří ae zde ětěrbina, tvořící napájecí trysku 31 fluidického rozváděcího prvku J· Aby byla zajištěna stejná šířka štěrbiny po celém obvodu, je v zahloubeni £Jl dvoudílná vložka 233· Ta současně zajišťuje rovnoměrné rozdělení průtoku z vývrtu přívodu 1 stlačeného vzdu- 8 223 115 chu po celém obvodu štěrbiny· Dále je v pistoli již jen jedna dělící součástka, kotouč 340» samozřejmě kromě součástek v Jiných nekreslených částích pistole· Kotouč 340 má ve svémna obrázku levé části vysoustřuženo vybrání, které tvoří interakční dutinu. fluidického rozváděcího prvku 4· K nkrétně například skloněná plocha vybrání funguje jako preferovaná přídržná stěna 3^· Jako sekundární přídržná stěna 34 slouží válcový povrch části centrálního tělíska 230· Kotouč 340 je na centrální tělísko 230 nasazen nebo nelitován- tak, že mezi jeho hranou vybrání a pravou hranou trubky 301 zůstává další.štěrbina, fungující jako řídící tryska 32· Dále jsou v kotouči 340 dvě soustavy vyvrtaných děr· Rovnoběžně a osou procházející sekundární kanálky 342· Jejich konce vlevo fungují vlastně jako sekundární kolektory 36 z obr·!, kdežto jejich konce vpravo ha obrázku fungují jako trysky 42 pro radiální půtok z téhož schématu· Druhá soustava děr jsou tangenciální kanálky 341» Ty jsou vyvrtány tak, že jsou almoběžné vzhledem k ose kotouče ats· Vzduch vytékající z jejich pravých konců, fungujících jako tangenciální trysky 41» tedy ve vírové komůrce £ rotuje· Obvod vírové komůrky £ je pak ještě spojen vyfrézovanou drážkou na obvodě kotouče 340» která má roli fluidického odporu 431· β nevyplněnou čáatí vývrtu v tělese 100 pistole, která funguje jako akumulační komůrka £3£·

Vzduch z přívodu 1 stlačeného vzduchu prochází rozdělovači* mi otvory ve dvoudílné vložce 233 a vytéká z napájecí trysky 31 jako tenký mezikruhový proud sledující povrch preferované pří* držné stěny 3^ ve vybraní kotouče 340c Pokračuje tak až do tangenciálních kanálků 341» Výtokem z nich, vzhledem k jejich sklo* nu, dochází k rotaci ve vírové komůrce £♦ Odstředivé zrychlení při rotaci zmenšuje průtok vzduchu vírovou komůrkou*, do vzducho* vé trysky 10· Spíše část vzduchu projde nazpět sekundárními ka* Pálky J££ do interakční seny ve vybráni kotouče 340« nebol je tam přišíván ©jekčním účinkem proudu vytékajícího z napájecí trysky 31· Rotující proud vytékající ze vzduchové trysky 10 přisává nátěrovou hmotu z trysky ŽO nátěrové hmoty, Má ovšem temdePei vytvořit velmi široký kužel· Intensivnějším výtokem s tvarovacích trysek 11 je tento kužel zplošgěn, nicméně zůstává poměrně široký v příčném směru· To však již drážkou fluidického odporu- ta na obvodu kotouče 340 byla naplněna akumulační ko* můrka 432 /vzhledem ka jejímu malému objemu plnění probíhá rychle/ a výtokem ze štěrbiny řídící trvekv 3| doide k překlopeni proudu, vytéká jícího za napájecí trysky 31» rádi álně| směrem k ose,

223 115 . 9 * takže bud· «ledovat sekundární přídržnou stěnu 34 na válcovém po* vrchu centrálního tělíska.230· Vsduch prochází sekundárními kanálky 342 do vírové komůrky 4 tak, že do vstupuje bez tangenciální eložky rychlosti a nedochází tedy k rotaci· Vzduch také přichá* sí do virové komůrky £ na menším pólorněru, takže na kratší dráze a a menšími ztrátami vytéká vzduchovou tryskou IQ vyšší rychlostí· V této funkčí fázi spotřeba vzuchu zase na krátký okamžik stoupne· vytékající proud však strhne e eebou předtím vytvářený široký kužel kapiček nátěrové hmoty, která ee tedy nebude rozstřikovat neužitečně pod velkým úhlem· Střídáni rotace a přímého výto* ku také zlepšuje promícháváni částic v proudu· I tvorba kapiček v ústi trysky 20 nátěrové hmoty je tímto příznivě ovlivněna·

Je možné dosáhnout střídání tak rychlé, že ee jedná až o akuetic* ké kmitočty a tvorbu proudu pak mohou příznivě ovlivnit i zvukové vlny· Jak jíž bylo popsáno při výklaďu funkce na schématu obr.l nemůže ovšem tento stav s přímým výtokem trvat déle než se vyprázdní akumulační komůrka 432· což vzhledem k jejímu malému objemu trvá jen krátký okamžik, načež dojde opět k překlopení do atavu β rotr cl· Frekvenci překlápění lze ovládat směnou parametrů prvků ve zpět né vazbě - nejjednoduěeji změnou fluidického odporu 431» Na obr·2 je naznačena oea nastavovacího šroubku 43.^ zasahujícího do drážky, která tvoří fluidický odporjQl· Zašroubováním nastavovacího šroubku ee zvětšuje diaaipance fluidického odporu 431 a frekvence překlá « pění tak klesá· V jiné alternativě lze měnit poměr obou fází funkce» tedy dobu trvání etavu a rotací k době přímého výtoku ze vzduchové trysky áO· Úprava d nastavovacím šroubkem 433zaruču.ie. že ee změnou frekvence překlápění se mění současně i tento poměr, V případě, Ze by frekvence vycházely příliš vyeoké a k jejich sníženi by fluidickým odpor 431 muael mít velmi malý průřez, lze vytvořit drážku na obvo* du kotouče 340 například jako vysoustruženou ěroubovici, takže ee vyšší diaaipance dosáhne větší délkou a nikoli menším průřezem ďážky· Je účelné volit průřezy napájecí trysky 31 co možná velké, nejen e ohledem na možnost zanesení nečistotami ve vzduchu, ale i proto, aby zde docházelo k co nejmenší tlakové ztrátě· Okazuje ee, že v tomto koaxiálním uepořádáni lze vytvořit poměrně úzký a tedy enadno překlápěný proud při celkově velkém průřezu napájecí tryaky 31 /vzhledem ke značnému obvodu na větším poloměru/ a tedy k zanedbatelné ztrátě·

V zásadě však může být fluidický rozváděči prvek zhotoven i v plenární formě, například vylisován z umělé hmoty· Také vírová komůrka £ může být uspořádána různými způsoby, například a předkomůrkami na svém obvodu, z nichž vytéká proud vzuchu buš radiálně nebctangenciálně, jak to například popisuje če· autorské osvědčení

223 115

č. 171562·

Vynález se může uplatnit především ve stříkacích sařiieních pro nanášení nátěrových hmot ale i jinde při vytvářeni proudu kapek plynu

Claims (3)

1. l₀ Zařízení k vytváření proudu kapek kapaliny, například nátěrové hmoty, prostřednictvím stlačeného vzduchu, s tryskou nátěrové hmoty vyústěnou u ústí nebo v ústí vzduchové trysky připojené na přívod stlačeného vzduchu přes vírovou komůrku, vyznačující se tím, že vírová komůrka /4/ má dva přívody vzduchu nebo dvě soustavy paralelních přívodů, a sice jednak nejméně jednu tangenciální trysku /41/, jednak nejméně jednu trysku /42/ pro radiální průtok, přičemž tyto přívody jsou připojeny každý na jeden ze dvou výstupů rozváděcího oecilátoruo
2. 2o Zařízení podle bodu 1, vyznačující ee tím, že rozváděči oscilátor je tvořen fluidickým rozváděcím prvkem /3/ proudového typu, jehož napájecí tryska /31/ je připojena na přívod /1/ stlačeného vzduchu a jehož alespoň jeden výstup je zpět· novazebním kanálkem nebo dutinou spojen β řídící tryskou /32/, zejména kanálkem, procházejícím přes fluidický odpor /431/ a akumulační komůrku /432/©
3. 3© Zařízeni podle bodu 2, vyznačující se tím, že fluidický rozváděči prvek /3/ je uspořádán koaxiálně kolem osy přívodního kanálku /21/ nátěrové hmoty, a to současně koaxiálně s vírovou komůrkou /4/, přičemž jeho napájecí tryska /31/ má tvar mezikruhové štěrbiny, před jejímž ústím ve směru výtoku je umístěna preferovaná přídržné stěna /33/ vedoucí k tangenciálním kanál· kům /341/, kdežto ve směrech odchýlených od spojnice napájecí tryaky /31/ s tangenciálními kanálky /341/ směrem k ose jsou v meridiální rovině vírové komůrky /4/ umístěny sekundární kanálky /42/, vedoucí do vírové komůrky /4/, do níž vedou i tangenciální ka· nálky /341/, přičemž u ústí napájecí trysky /31/ směrem vně od osy je provedena další štěrbina tvořící řídící trysku /32/©