CS219761B1 - Detekční komora pro provozní kontrolu obsahu radionuklidů v kapalinách - Google Patents

Abstract

Vynález řeší detekční komoru pro provozní kontrolu obsahu radionuklidů v kapalinách, suspenzích, vodných médiích, kapalných mezivýrobcích dopravovaných v potrubích. Detekční komora sestává z tělesa, jehož horní část má tvar hranolu a spodní část tvar kosého komolého jehlanu. Do tělesa je zaústěn dolní a horní nátrubek, v čelní stěně je uloženo pouzdro detektoru s krytem. Pouzdro detektoru je umístěno mezi 60 až 80 % výšky tělesa. Detekční komoru podle vynálezu lze účinně použít jako prvek systému technických prostředků řízení procesu chemického získávání uranu z rud, a to zejména pro kontrolu obsahu uranu v eluátech a ve výluzích.

Description

Vynález se týká detekční komory pro provozní kontrolu obsahu radionuklidů v kapalinách, suspenzích, vodných médiích, kapalných mezivýrobcích dopravovaných v potrubích.

Pro provozní kontrolu obsahu radionuklidů ve vodných médiích, suspenzích, kapalných mezivýrobcích a odpadních roztocích průmyslových procesů zpracování radioaktivních surovin a materiálů nebo při aplikacích radionuklidů pro sledování jevů různých technologií, kdy roztoky a média jsou dopravovány v potrubích, je možné použití metod, jako jsou radiometrie a gamaspektrometrie. V průmyslových podmínkách se roztoky a média vyznačují přítomností nečistot, vysokou solností, chemickou agresivitou, teplotou. Soudobá realizovaná řešení převážně znamenají odběr vzorků a analýzu vzorků v laboratoři. Menší je rozsah Informací o řešeních odbočením menší částí proudu kontrolovaného roztoku ke kontinuální radiometrické analýze. Nevýhodnost provedení kontroly analýzou jednotlivých vzorků nepotřebuje komentář. Odbočení malých podílů pro kontinuální kontrolu má nevýhody v zanášení, nebo i přerušení průtočnosti odboček zanášení, krystalizací solí při poklesu teploty a podobně.

Z patentové literatury a z praxe je známo zařízení pro detekci radioaktivního záření suspenzí a roztoků, které se vyznačuje válcovým tvarem komory s osou kolmou na směr připojeného potrubí a dále obtékavým tvarem obrysu příčného průřezu ochranného pouzdra detektoru. Zařízení má optimální vztah mezi kontaminovatelným vnitřním povrchem a objemem komory. V praxi vedle výhod byly pozorovány nevýhody, a to zejména omezení na použití Geiger-Můllerových detektorů a zanášení spodní části komory úsadami v případech přestávek v čerpání kontrolovaného média.

Uvedené nedostatky odstraňuje detekční komora pro provozní kontrolu radionuklidů podle vynálezu. Její podstata spočívá v tom, že sestá_vá z tělesa, jehož horní část má tvar hranolu a spodní část tvar kosého komolého jehlanu, na jehož vrcholu je připojen dolní nátrubek. Jeho osa je mimoběžná k ose horního nátrubku upraveného na horní části tělesa. Osy nátrubků svírají ostrý úhel s čelní stěnou tělesa, ve které je proveden otvor a uloženo pouzdro detektoru s krytem. Osa pouzdra je umístěna mezi 60 až 80 % výšky tělesa. Dolní nátrubek pro vtok a horní nátrubek pro odtok mohou být k tělesu připojeny na polovině příčného průřezu tělesem protilehlé k čelní stěně, zatímco v polovině přilehlé k čelní stěně je upraven kryt detektoru. Nátrubky mohou být opatřeny přírubami.

Tvar tělesa detekční komory pro provozní kontrolu obsahu radionuklidů, umístění vstupního a výstupního nátrubku, umístění krytu detektoru ve vztahu k výšce tělesa a v jeho vysunutí do detekčního prostoru, zajišťují, že roztok s radionuklidy je nátokovým nátrubkem usměrněn na stěnu tělesa diagonálně protilehlou k otvoru odtokového nátrubku. Směr nástřiku a uspořádání stěn tělesa vyvolávají proudění ve spirále, při kterém dochází k rychlému směšování nově vstupujícího roztoku s roztokem akumulovaným v tělese a k omývání a čištění krytu detektoru. Vysunutím krytu detektoru do· prostoru tělesa je docíleno výhodnější geometrie pro detekci záření roztoku. Spodní část tělesa tvaru komolého jehlanu kromě usměrnění proudění zaručuje dále vzdálení případné deponie nečistot ód detektoru. Po sklonu stěn jehlanu sklouzávají nečistoty do vtokového nátrubku. Ve stejném smyslu působí také osazení krytu detektoru v pozici mezi 60 až 80 % výšky tělesa detekční komory.

Na výkresech je znázorněno příkladné provedení detekční komory podle vynálezu. Na obr. 1 je nárys a na obr. 2 bokorys v řezu, na obr. 3 je zobrazen bokorysný pohled a na obr. 4 půdorys komory v provedení s přírubami.

Detekční komora sestává z tělesa 10, jehož horní část má tvar hranolu a spodní část 12 tvar kosého komolého jehlanu. Na vrcholu spodní části 12 je připojen dolní nátrubek 20, jehož osa je mimoběžná k ose horního nátrubku 30 upraveného na horní části tělesa 10. Osa dolního nátrubku 20 i osa horního nátrubku 30 svírá ostrý úhel s čelní stěnou 13 tělesa 10. V čelní stěně 13 je proveden otvor, ve kterém je uloženo pouzdro 40 detektoru s krytem 41. Osa pouzdra 40 je umístěna mezi 60 až 80 % výšky tělesa 10. Dolní nátrubek 20 pro vtok a horní nátrubek 30 pro odtok jsou k tělesu 10 připojeny na polovině příčného průřezu tělesem 10 protilehlé k čelní stěně 13, zatímco v polovině přilehlé k čelní stěně 13 je upraven kryt 41 pouzdra 40 detektoru. Dolní nátrubek 20 i horní nátrubek 30 může být opatřen přírubami 21, 31.

Kontrolovaný roztok proudí do tělesa 10 vtokovým dolním nátrubkem 20 a je usměrněn na strmé stěny jehlanové spodní části 12 tělesa 10. Roztok ve spirálové dráze omývá kryt 41 a promíchává roztok akumulovaný v tělese 10. Roztok opouští těleso 10 horním nátrubkem 30. Při přerušení dopravy roztoku potrubím dochází vlivem gravitačních sil k deponování nečistot do vtokového dolního nátrubku 20. Tomu prospívá také sklon stěn jehlanové spodní části 12 tělesa 10. Nepříznivý vliv deponie nečistot je kromě toho eliminován také oddálením pozice pouzdra 40 s krytem 41.

Detekční komoru podle vynálezu lze účinně použít jako prvek systému technických prostředků řízení procesu chemického získávání uranu z rud, a to zejména pro kontrolu obsahu uranu v eluátech a ve výluzích.

Claims (3)

1. PREDMET

   1. Detekční komora pro provozní kontrolu obsahu radionuklidů v kapalinách, suspenzích, vodných médiích, kapalných mezivýrobcích a odpadech, zejména dopravovaných potrubími mezi operacemi technologických procesů, vyznačená tím, že horní část tělesa (10) má tvar hranolu a spodní část (12) tvar kosého komolého jehlanu, na jehož vrcholu je připojen dolní nátrubek (20], jehož osa je mimoběžná k ose horního nátrubku (30) upraveného na horní části tělesa (10), přičemž osy nátrubků (20, 30 j svírají ostrý úhel s čelní stěnou (13) tělesa (10], ve které je proveden otvor a uloženo pouzVYNALEZU dro (40) detektoru s krytem (41), přičemž dále osa pouzdra (40) je umístěna mezi 60 až 80 % výšky tělesa (10).
2. 2. Detekční komora podle bodu 1, vyznačená tím, že dolní nátrubek (20 j pro vtok a horní nátrubek (30) pro odtok jsou k tělesu (10) připojeny na polovině příčného průřezu tělesem (10) protilehlé ke stěně (13], přičemž v polovině přilehlé je upraven kryt (41 j detektoru.
3. 3. Detekční komora podle bodů 1 a 2, vyznačená tím, že nátrubky (20, 30) jsou opatreny přírubami (21, 31],

   2 listy, výkresů