CS219513B1 - Adaptivní sledovací měřidlo - Google Patents

Abstract

Vynález se týká zapojení adaptivního sledovacího měřidla pro- řízení zápichového cyklu na brousicím stroji, při němž se udržuje optimální nastavení i při měnících se podmínkách broušení včetně změny přísuvové rychlosti. Měřidlo sestává ze snímací hlavice, měřicí části, derivačního obvodu, logaritmických obvodů, dvou paměťových buněk a třídicích obvodů. Eliminuje se vliv filtru z části vyhodnocující rychlost úběru materiálu na výsledek výpočtu charakteristické hodnoty, a tím i na adaptivní řízení.

Description

Vynález se týká zapojení adaptivního sledovacího měřidla pro- řízení zápichového cyklu na brousicím stroji, při němž se udržuje optimální nastavení i při měnících se podmínkách broušení včetně změny přísuvové rychlosti.

Měřidlo sestává ze snímací hlavice, měřicí části, derivačního obvodu, logaritmických obvodů, dvou paměťových buněk a třídicích obvodů. Eliminuje se vliv filtru z části vyhodnocující rychlost úběru materiálu na výsledek výpočtu charakteristické hodnoty, a tím i na adaptivní řízení.

Vynález se týká zapojení adaptivního sledovacího měřidla určeného pro řízení zápichového cyklu na brousicím stroji majícím za cíl dosáhnout zadaných geometrických vlastností za minimum času.

Dosud známá adaptivní sledovací měřidla, která využívají jako jediného- zdroje informací signálu úměrného průběhu úbě-ru materiálu z obráběné součásti snímaného snímací hlavicí se obvykle skládají z části, která vyhodnocuje průběh úběru materiálu, z části, která vyhodnocuje rychlost úběru materiálu, z paměťové části, ve které se ukládají hodnoty ro-změrů i rychlosti v důležitých bodech pracovního- cyklu a z jednoúčelového- počítače, který z naměřených hodnot a z charakteristické hodnoty stanovuje mez pro ukončení hrubo-vání a v další fázi i charakteristickou hodnotu pro následující pracovní cyklus nebo cykly. Nejdůležitější nevýhodou známých řešení je, že filtr, který je součástí všech obvodů vyhodnocujících rychlost úběru materiálu, mění podstatně čásový průběh těch složek signálu, ze kterých se získává charakteristická hodnota, to vede k chybám v jejím určení a tím je ovlivněna celá adaptivní činnost zařízení. Další nevýhodou známých řešení je, že vyžadují pro prováděné výpočty relativně velkou paměťovou kapacitu, která dále vyžaduje obsáhlý soubor řídicích obvodů a obvodů pro řešení okrajových podmínek umožňujících činnost zařízení i mimo běžnou pracovní -oblast. Tím vycházejí známá adaptivní zařízení neúměrně složitá ve srovnání, s konvenčními sledovacími měřidly, což má za následek značný pokles jejich praktické upotřebitelnosti.

Uvedené nedostatky odstraňuje adaptivní sledovací měřidlo dle vynálezu sestávající ze snímací hlavice, vyhodnocovacího obvodu, derivačního obvodu, logaritmických obvodů, pamětí a třídicích obvodů. Jeho podstata spočívá v tom, že výstup ze snímací hlavice je spojen s vyhodnocovacím obvodem, který je propojen s prvním logaritmickým obvodem, jehož výstup je přiveden na první třídicí obvod přes první signálový výstup, přes druhý signálový vstup na druhý řídící obvod, kam je též připojena přes druhý referenční vstup nulová svorka a přes pátý signálový vstup na rozhodovací obvod, kam je též připojena přes pátý referenční vstup minimální svorka. Vyhodnocovací obvod je dále propojen s interním blokovacím obvodem, jehož výstup je přiveden na derivační obvod přes nulovací vstup a na blokovací obvod. Vyhodnocovací obvod je dále propojen přes filtr s derivačním obvodem přes derivační vstup. Výstup derivačního obvodu je spojen jednak s druhým logaritmickým obvodem, jehož výstup je přiveden na sčítací obvod, kam je též připojena kompenzační svorka· Dále je spojen s prvním srovnávacím obvodem přes třetí signálový vstup a ještě dále je spojen přes- čtvrtý signálový vstup s druhým srovnávacím obvodem, kam je též připojena přes čtvrtý referenční vstup referenční svorka a je spojen přes záznamový vstup s první pamětí, jejíž výstup je propojen přes obvod koeficientu s prvním srovnávacím obvodem prostřednictvím třetího referenčního vstupu a s třetím logaritmickým obvodem přes vstup dělitele, když na vstup dělence je přiveden výstup z derivačního obvodu. Výstup z třetího logaritmického obvodu je přiveden na funkční měnič, odkud je zaveden přes paměťový vstup do druhé paměti, jejíž výstup je spojen se sčítacím obvodem, který je svým výstupem připojen přes první referenční vstup do prvního třídicího obvodu. Výstup z prvního srovnávacího obvodu je zaveden přes čtvrtý logický vstup do klíčového obvodu. Tam je též zaveden přes třetí logický vstup výstup z druhého srovnávacího obvodu, přes první klíčovací vstup výstup z druhého třídicího obvodu, který je mimoto připojen i na první inverzní vstup řídicího obvodu a na druhou výstupní svorku a přes druhý klíčovací vstup výstup z prvního třídicího obvodu., který je mimoto připojen i na spouštěcí vstup řídicího obvodu a na první výstupní svorku. Výstup klíčovacího obvodu je přitom spojen přes první logický vstup s třetím třídicím obvodem, který je mimoto spojen přes druhý logický vstup s výstupem rozhodovacího obvodu a jehož výstup je vyveden na třetí výstupní svorku a na druhý inverzní vstup řídicího obvodu. Ten má výstup napojen přímo na vzorkovací vstup první paměti a přes časovač na řídicí vstup druhé paměti, kam je též připojena přes pomocný vstup základní svorka a přes nastavovací vstup nastavovací obvod napojený i na blokovací obvod, který je přes externí blokovací obvod spojen i s blokovací svorkou a jehož výstup je zapojen na první třídicí obvod přes první blokovací vstup, na druhý třídicí obvod přes druhý blokovací vstup, na třetí třídicí obvod přes třetí blokovací vstup a na rozhodovací obvod přes impulsní vstup.

Pokrok dosažený vynálezem spočívá zejména v tom, že toto řešení eliminuje vliv filtru z části vyhodnocující rychlost úběru materiálu na výsledek výpočtu charakteristické hodnoty, a. tím i na adaptivní řízení. Zařízení umožňuje udržet optimální nastavení i při měnících se podmínkách broušení včetně změny přísuvové rychlosti a předností zařízení je i to, že obsahuje pouze dvě paměťové buňky a má i značně zjednodušený soubor obvodů pro řešení okrajových podmínek. Tento soubor pracuje ale tak efektivně, že je možno na rozdíl od stávajících zařízení vypustit indikaci informující obsluhu o nutnosti jejího zásahu k návratu zařízení do normální pracovní oblasti.

Předložený vynález je znázorněn na výkrese, který představuje blokové schéma konkrétního uspořádání adaptivního sledovacího měřidla.

Adaptivní sledovací měřidlo sestává ze snímací hlavice 2, vyhodnocovacího obvodu 3, filtru 4, derivačního obvodu 5, logaritmických obvodů 7, 8, 9, pamětí 6, 11 a třídicích obvodů 18, 17 a 18. Výstup ze snímací hlavice 2 je spojen s vyhodnocovacím obvodem 3, který je propojen s prvním logaritmickým obvodem 7, jehož výstup je přiveden na první třídicí obvod 16 přes první signálový vstup 162, přes druhý signálový vstup 172 na druhý třídicí obvod 17, kam je též připojena přes druhý referenční vstup 171 nulová svorka 35 a přes pátý signálový vstup 252 na rozhodovací obvod 25, kam je též připojena pres pátý referenční vstup 251 minimální svorka 34. Dále je vyhodnocovací obvod 3 propojen s interním blokovacím obvodem 26, jehož výstup je přiveden na derivační obvod 5 přes nulovácí vstup 52 a na blokovací obvod 14. Vyhodnocovací obvod 3 je dále propojen přes filtr 4 s derivačním obvodem 5 přes derivační vstup 51. Výstup derivačního obvodu 5 je spojen s druhým logaritmickým obvodem 8, jehož výstup je přiveden na sčítací obvod 12, kam je též připojena kompenzační svorka 32. Dále je spojen s prvním srovnávacím obvodem 22 přes třetí signálový vstup 221 a ještě dále je spojen přes čtvrtý signálový vstup 231 s druhým srovnávacím obvodem 23, kam je též připojena přes čtvrtý referenční vstup 232 referenční svorka 31 a je spojen přes záznamový vstup 61 s první pamětí 6, jejíž výstup je propojen přes obvod koeficientu 21 s; prvním srovnávacím obvodem 22 prostřednictvím třetího referenčního vstupu 222 a s třetím logaritmickým obvodem 9 přes vstup dělitele 92, když na vstup dělence 91 je přiveden výstup z derivačního obvodu 5. Výstup z třetího logaritmického obvodu 9 je přiveden na fuknční měnič 10, odkud je zaveden přes paměťový vstup 111 do druhé paměti 11, jejíž výstup je spojen se sčítacím obvodem 12, který je svým výstupem připojen přes první referenční vstup 161 do prvního třídicího obvodu 16. Výstup z prvního srovnávacího obvodu 22 je zaveden přes čtvrtý logický vstup 242 do klíčovacího obvodu 24, kam je též zaveden přes třetí logický vstup 241 výstup z druhého srovnávacího obvodu 23, přes první klíčovací vstup 243 výstup z druhého třídicího obvodu 17, který je mimoto připojen i na první inverzní vstup 202 řídicího obvodu 20 a na druhou výstupní svorku 37 a přes druhý klíčovací vstup 244 výstup z prvního třídicího obvodu 16, který je mimoto připojen i na spouštěcí vstup 201 řídicího obvodu 20 a na první výstupní svorku 36. Výstup klíčovacího obvodu 24 je spojen přes první logický vstup 181 s třetím třídicím obvodem 18, který je mimoto spojen přes druhý logický vstup 182 s výstupem rozhodovacího obvodu 25 a jehož výstup je vyveden na třetí výstupní svorku 38 a na druhý inverzní vstup 203 řídicího obvodu 20. Ten má výstup napojen přímo na vzorkovací vstup 62 první paměti 6 a přes časovač 13 na řídicí vstup 113 druhé paměti 11, kam je též připojena jednak přes pomocný vstup 112 základní svorka 33 a jednak přes nastavovací vstup 114 nastavovací obvod 15 napojený i na blokovací obvod 14, který je přes externí blokovací obvod 27 spojen i s blokovací svorkou 30, a jehož výstup je zapojen na první třídicí obvod 16 přes první blokovací vstup 163, na druhý třídicí obvod 17 přes druhý blokovací vstup 173, na třetí třídicí obvod 18 přes třetí blokovací vstup 183 a na rozhodovací obvod 25 přes impulsní vstup 253.

Princip činnosti zařízení je založen na podobnosti po sobě následujících brousicích cyklů. To umožňuje přenášet výsledky získané v jednom cyklu do cyklu následujícího pomocí parametru označovaného jako charakteristická hodnota. Tuto funkci zastává v zařízení dle vynálezu koeficient úměrnosti mezi nepružením soustavy stroj-nástroj-obrobek a rychlostí uberu materiálu, který je obvykle označován jako časová konstanta soustavy. Pomocí této charakteristické hodnoty lze mez ukončení hrubování M, ze které obráběná součást po vyjiskření dosáhne přímo žádaný rozměr stanovit ze vztahu:

M — v ,T (1 — k) (1) kde v — je rychlost úběru materiálu

T — časová konstanta soustavy a kde k je definován (2)

Vi — je rychlost úběru materiálu při ukončení hrubování

Va — je rychlost úběru materiálu při ukončení vyjiskřování.

Volbou velikostí konstanty k se zadávají žádané geometrické vlastnosti obráběné plochy.

Charakteristická hodnota T pro· následující pracovní cyklus se odvozuje během vyjiskrování z poměru rychlosti úběru materiálu na začátku a na konci zadaného časového intervalu. Obecně lze tento postup popsat rovnicí:

_m / V4 % ^T — ^gl ( v₃ ) (3) kde

213513

V3 je rychlost úběru materiálu na začátku zadaného časového· intervalu

V4 je rychlost úběru materiálu na konci zadaného časového intervalu.

Funkce gi je obvykle značně složitá transcendentní funkce, která má strukturu odvozenou od filtru užitého v zařízení a jako parametry zde vystupují začátek a konec zadaného časového intervalu.

V průběhu broušení snímá snímací hlavice 2 přídavek na obráběné součásti 1 a převádí jej na měronosnou veličinu. Tato veličina se v měřicí části 3 upraví do formy vhodné pro další zpracování. Následující filtr 4, který má pevně určené časové konstanty, potlačí nežádoucí složky signálu a ze zbývajících složek se v derivačním obvodu 5 odvodí signál úměrný rychlosti úběru materiálu v. Pak se oba signály odpovídající přídavku na obráběné součásti 1 a rychlosti úběru materiálu převedou v prvním logaritmickém obvodu 7 a druhém logaritmickém obvodu 8 do logaritmického tvaruSignál z výstupu druhého logaritmického obvodu 8 se ve sčítacím obvodu 12 sloučí se signálem z výstupu druhé paměti 11, který je úměrný logaritmu charakteristické hodnoty T z minulého cyklu a se signálem z kompenzační svorky 32, který je úměrný logaritmu činitele (1 — k). Tím je dosaženo, že na výstupu sčítacího obvodu 12 je signál úměrný logaritmu meze pro ukončení hrubování M jak je definována ve vztahu (1). Takto získaný signál se srovnává v prvním třídicím obvodu 16 se signálem z výstupu prvního logaritmického obvodu 7, který je úměrný logaritmu přídavku.

Při rovnosti obou signálů se změní stav paměťového obvodu, který je součástí prvního třídicího obvodu 16 a na výstupu tohoto třídicího obvodu se objeví signál odpovídající povelu pro ukončení hrubování a začátku vyjiskřování, který se převádí do navazujících obvodů brusky přes první výstupní svorku 36. Mimoto vybudí tento signál přes spouštěcí vstup 201 řídicí obvod 20, který má zabudován pomocný časový člen, jenž slouží ke kompenzaci zpoždění v navazujících obvodech brusky. Po uplynutí časového posuvu dá řídicí obvod 20 na svém výstupu povel ke spuštění časovače 13, který slouží k odměření zadaného' časo/ého intervalu během vyjiskřování a k spouštění záznamu do druhé paměti 11. Signál z výstupu řídicího obvodu 20 také zablokuje první paměť 6 prostřednictvím jejího záznamového vstupu 61. První pamětí 6 procházel doi té doby volně signál úměrný rychlO'S.ti úběru materiálu a jejím zablokováním je dosaženo zaznamenání signálu na začátku zadaného časového Intervalu, .který odpovídá hodnotě V3.

Úkolem navazujícího třetího logaritmického obvodu 9 je vydělit signál z výstupu derivačního obvodu 5 signálem z výstupu první paměti 6 a výsledek převést do logaritmického tvaru. Od okamžiku zablokování první paměti 6 se výstupní signál třetího logaritmického obvodu 9, který dosud trvale odpovídal poměru 1, mění dle poměru okamžité rychlosti úběru materiálu v rychlosti úběru materiálu na začátku zadaného časového, intervalu V3.

Signál odpovídající tomuto poměru se zpracovává ve funkčním měniči 10, který realizuje transformaci popsanou funkcí gi dle vztahu (3), která je konkretizována dle pevně určených časových konstant filtru 4, dle zadaného časového intervalu časovače 13 a s ohledem na pomocný časový posuv v řídicím obvodu 20.

Výstupní signál z funkčního měniče 10 se od okamžiku spuštění časovače 13 spo¹jitě zaznamenává v druhé paměti 11· Při ukončení časového intervalu odměřovaného časovačem 13 se signálem do řídícího vstupu 113 tato paměť zablokuje a na jejím výstupu zůstane zaznamenán signál odpovídající poměru okamžité rychlosti úběru materiálu v a rychlosti úběru materiálu V3 převedený do logaritmického tvaru a transformovaný funkcí gi, a protože signál v má v tomto okamžiku hodnotu V4 odpovídá signál na výstupu druhé paměti 11 charakteristické hodnotě T dle vztahu (3) v logaritmickém tvaru. Tím je získána charakteristická hodnota T pro následující cyklus.

Během vyjiskřování se plynule snižuje přídavek i rychlost úběru v. Když tato- rychlost poklesne do oblasti určené předem zadaným koeficientem k, je i přídavek v oblasti konečného- rozměru. Druhý třídicí obvod 17 srovnává signál z výstupu prvního logaritmického obvodu 7, který je úměrný logaritmu přídavku, se signálem z nulové svorky 35, který odpovídá konečnému rozměru v logaritmickém tvaru. Při rovnosti obou signálů se mění stav paměťového obvodu, který je součástí druhého třídicího obvodu 17 a na výstupu tohoto obvodu se objeví signál odpovídající povelu pro ukončení vyjiskřování a tím i brousicího cyklu, který se převádí do navazujících obvodů brusky přes druhý výstup 37.

Popsaná činnost se opakuje při každém brousicím cyklu. Poněkud odlišná situace nastává jen u prvního brousicího cyklu, kdy na výstupu druhé paměti 11 není k dispozici charakteristická hodnota T z minulého cyklu. V tomto případě pracuje zařízení tak, že současně s uvedením zařízení do činnosti dává po určenou dobu nastavovací obvod 15 na svém výstupu signál, který prostřednictvím nastavovacího vstupu 114 odblokuje pomocný vstup 112 druhé paměti 11, aby mohl signál ze základní svorky 33 přejít na její výstup. Tento signál odpovídá charakteristické hodnotě T pro první cyklus a volí se s ohledem na bezpečnost tak, aby byl roven maximálně přípustné charakteristické hodnotě T.

Není-li v prvním cyklu případně výjimečně v některém z cyklů následujících dosaže219513

I no po dostatečně dlouhém vyjiskření konečného rozměru.,, vstupují do činnosti pomocné obvody, které umožní dokončit pracovní cyklus dobrušováním malou dokončovací rychlostí. Tyto obvody pracují tak, že poklesne-li během vyjiskřování rychlost uberu v pod předvolený zlomek rychlosti uberu na začátku vyjiskřování nebo poklesne-li rychlost úběru pod zvolenou absolutní hodnotu, zapojí se dobrušování. První srovnávací obvod 22 srovnává signál z výstupu derivačního obvodu 5, který je úměrný rychlosti úběru v, se signálem z výstupu obvodu koeficientu 21, který odpovídá rychlosti úběru na začátku vyjiskřování, znásobené pevně zvoleným koeficientem, jenž se volí vždy menší než koeficient k ve vztahu (1). Druhý srovnávací obvod 23 srovnává signál úměrný rychlosti úběru v se signálem z referenční svorky 31, který je úměrný minimální použitelné rychlosti úběru. Při rovnosti signálů na vstupech prvního srovnávacího obvodu 22 nebo druhého' srovnávacího obvodu 23 se objeví na příslušném výstupu signál, který se upraví v klíčovacím obvodu 24. Účelem tohoto obvodu je zaručit, že se na jeho výstup dostane jen signál vzniklý během vyjiskřování. Toho se dosahuje tím, že se na jeho¹ první klíčovací vstup 243 přivede signál z výstupu druhého třídicího obvodu 17, který odpovídá ukončení cyklu a na druhý klíčovací vstup 244 signál z výstupu prvního třídicího obvodu 16, který odpovídá začátku vyjiskřování. Vyjiskřování je pak definováno jako stav kdy je signál na druhém klíčovacím vstupu 2441 a není signál na prvním klíčovacím vstupu 243. Signál, který prošel klíčovacím obvodem 24 změní prostřednictvím prvního logického vstupu 181 stav paměťového obvodu v třetím třídicím obvodu

18. Tím se na výstupu tohoto obvodu objeví signál odpovídající povelu pro dobrušování, který se převádí do navazujících obvodů pruský přes třetí výstup 38.

Mimo tuto funkci je dobrušování zapojováno ihned na začátku pracovního cyklu, je-li přídavek na obrábění malý, protože pak není zaručeno, že při obrábění hrubovací rychlostí by nevznikl zmetek. Rozhodovací obvod 25 srovnává signál z prvního logaritmického obvodu 7, který je úměrný logaritmu přídavku, se signálem z nulové svorky 35, který je úměrný logaritmu minimálně přípustného přídavku. Navíc se do rozhodovacího obvodu 25 přivádí signál z výstupu blokovacího obvodu 14, který se ruší na začátku pracovního cyklu- Je-li signál na pátém signálovém vstupu 252 menší než signál na pátém referenčním vstupu 251, vytvoří pádová hrana signálu přiváděného na impulsní vstup 253 na výstupu rozhodovacího obvodu 25 signál, který změní prostřednictvím druhého logaritmického vstupu 182 stav paměťového obvodu v třetím třídicím obvodu 18, a tím se na jeho výstupu objeví signál odpovídající povelu pro dobrušování.

Poslední součást obvodů pro řešení okrajových podmínek jsou vazby mezi výstupy druhého třídicího obvodu 17, resp. třetího třídicího obvodu 18 a řídicího obvodu 20. Signál na prvním inverzním vstupu 202 nebo druhém inverzním vstupu 203 ukončí vybuzení řídicího obvodu 20 a ten dá signálem. ze svého výstupu povel k vynulování časovače 13 a tím k zablokování druhé paměti 11 a k odblokování první paměti 6. Tímto uspořádáním je dosaženo, že charakteristická hodnota T se odvozuje jen z průběhu rychlosti úběru při vyjiskřování. Pro případ, kdy dojde výjimečně ke zkrácení vyjiskřování pod dobu nastavenou na časovači 13, zajišuje tato úprava, že charakteristická hodnota T pro následující kus bude vždy zvětšena a tak se předejde výrobě možného zmetku.

Cyklická činnost celého zařízení je řízena signálem z interního blokovacího obvodu 26 v souladu s přemisťováním snímací hlavice 2. Na začátku pracovního cyklu je snímací hlavice 2 nasazena na obráběnou součást 1. Tím nastane vzestup signálu na výstupu vyhodnocovacího obvodu 3, který je vyhodnocen v interním blokovacím obvodu 26 tak, že přestane na svém výstupu dávat blokovací signál. To vede jednak k ukončení nulování derivačního obvodu 5 prováděnému přes nulovací vstup 52 a jednak k zrušení signálu na výstupu blokovacího obvodu 14, který uvádí prostřednictvím blokovacích vstupů, a to prvního blokovacího vstupu 163, druhého blokovacího vstupu 173 a třetího blokovacího vstupu 183 do základního stavu paměťové obvody, jež jsou součástí třídicích obvodů, a to prvního třídicího obvodu 16, druhého třídicího obvodu 17 a třetího třídicího obvodu 18. Na konci pracovního cyklu je snímací hlavice 2 sejmuta z obráběné součásti 1 a nastalý pokles signálu je v interním blokovacím obvodu 26 vyhodnocen tak, že začne opět na svém výstupu dávat blokovací signál. Pro případ poruchy při nasazení snímací hlavice 2 na obráběnou součást 1 je zařízení vybaveno pomocným obvodem, který pracuje tak, že na blokovací svorce 30 je přímo z brousicího stroje zaveden signál, který se ruší během pracovního cyklu· Tento signál se zpracovává v externím blokovacím obvodu 27 a z něj se přivádí na blokovací obvod 14, který při zrušení blokovacího signálu na kterémkoliv ze svých vstupů ruší signál na svém výstupu. Tím se umožní, aby výstup druhého třídicího obvodu 17 přešel do stavu odpovídajícího ukončení cyklu. Tím se stroj uvede do klidového stavu.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT

   Adaptivní sledovací měřidlo sestávající ze snímací hlavice, vyhodnocovacího obvodu, derivačního obvodu, logaritmických obvodů, pamětí a třídicích obvodů, vyznačující se tím, že výstup ze snímací hlavice (2) je spojen s vyhodnocovacím obvodem (3), který je propojen s prvním logaritmickým obvodem (7], jehož výstup je přiveden na první třídicí obvod (16) přes první signálový vstup (162), přes druhý signálový vstup (172) na druhý třídicí obvod (17), kam je též připojena přes druhý referenční vstup (171) nulová svorka (35), a přes pátý signálový vstup (252) na rozhodovací obvod (25), kam je též připojena přes pátý referenční vstup (251) minimální svorka (34), dále je vyhodnocovací obvod (3) propojen s interním blokovacím obvodem (26), jehož výstup je přiveden na derivační obvod (5) přes nulovací vstup (52) a jednak na blokovací obvod (14), dále je vyhodnocovací obvod (3) propojen přes filtr (4) s derivačním obvodem (5) přes derivační vstup (51), načež výstup derivačního obvodu (5) je spojen s druhým logaritmickým obvodem (8), jehož výstup je přiveden na sčítací obvod (12), kam je též připojena kompenzační svorka (32), dále je spojen s prvním srovnávacím obvodem (22) přes třetí signálový vstup (221) a ještě dále je spojen přes čtvrtý signálový vstup (231) s -druhým srovnávacím obvodem (23), kam je též připojena přes čtvrtý referenční vstup (232) referenční svork-a (31) a jednak je spojen přes záznamový vstup (61) s první pamětí (6), jejíž výstup je propojen přes obvod koeficientu (21) s prvním srovnávacím obvodem (22) prostřednictvím třetího referenčního vstupu (222) a s třetím logaritmickým obvodem (9) přes vstup dělitele (92), když na vstup dělence (91) je přiveden výstup z derivačního obvodu (5), přičemž výstup z třetího logaritmického obvodu (9) je přiveden na funkční měnič (10),

   VYNÁLEZU odkud je zaveden přes paměťový vstup- (illl) do druhé paměti (11), jejíž výstup je spojen se sčítacím obvodem (12), který je svým výstupem připojen přes první referenční vstup (161) do prvního třídicího obvodu (16), načež výstup z prvního srovnávacího obvodu (22) je zaveden přes čtvrtý logický vstup (242) do klíčovacího obvodu (24], kam je též zaveden přes třetí logický vstup (241) výstup z druhého srovnávacího obvodu (23), přes první klíčovací vstup (243) výstup z druhého třídicího obvodu (17),, který je mimoto připojen i na první inverzní vstup (202) řídicího obvodu (20) a na druhé výstupní svorce (37) a přes druhý klíčovací vstup (244) výstup z prvního třídicího obvodu (16), který je mimoto připojen i na spouštěcí vstup (201) řídicího obvodu (20) a na první výstupní svorku (36), přičemž výstup klíčovacího obvodu (24) je spojen přes první logický vstup (181) s třetím třídicím obvodem (18), který je mimoto spojen před druhý logický vstup (182) s výstupem rozhodovacího obvodu (25) a jehož výstup je vyveden na třetí výstupní svorku (38) a druhý inverzní vstup (203) řídicího -obvodu (20), který má výstup napojen přímo na vzorkovací vstup (62) první paměti (6) a přes časovač (13) na řídicí vstup (113) druhé paměti (11), kam je též připojena přes pomocný vstup [112) základní svorka (33) a přes nastavovací vstup (114) nastavovací obvod (15) napojený i na blokovací obvod (14), který je přes externí blokovací obvod (27) spojen i s blokovací svorkou (30), a jehož výstup je zapojen na první třídicí obvod (16) přes první blokovací vstup (163), na druhý třídicí obvod (17) pře-s druhý blokovací vstup (173), na třetí třídicí obvod (18) přes třetí blokovací vstup (183) a na rozhodovací obvod (25) přes impulsní vstuo (253).