CS218235B1 - Zapojení pro zjišťování prasklin v plochých keramických výrobcích - Google Patents

Abstract

Vynález se týká zapojení pro zjišťování prasklin v plochých keramických výrobcích. Podstata vynálezu spočívá v tom, že k řiditelnému zdroji jsou připojeny zkušební elektrody, blok vyhodnocení praskliny s výstupním klopným obvodem a napěťový dělič, jehož výstup je spojen přes blok odezvy měřicího impulsu a blok zadání zkušebního impulsu s prvním hodnotovým vstupem přepínacího bloku. Jeho druhý hodnotový vstup je spojen s výstupem bloku zadání měřicího impulsu, přičemž zadávací vstup řiditelného zdroje je spojen s výstupem přepínacího bloku, jehož přepínací vstup je spojen s jedním výstupem bloku řízení. Jeho druhý výstup je spojen s výběrovým vstupem bloku odezvy měřicího impulsu. Zapojení je možno použít pro zjišťování prasklin nebo nežádoucího nehomogenního rozložení hmoty ve stěnách výrobků z izolačních materiálů, jejichž stěny mají v místě měření stejnou tloušťku.

Description

Vynález se týká zapojení pro zjišťování prasklin v plochých keramických výrobcích, zejména v přežahových a glazovaných obkládačkách a dlaždicích, vysokonapěťovou metodou.

Zjišťování prasklin v plochých keramických výrobcích — dále jen v keramických výrobcích — se dosud provádí mechanicky, krátkodobým zvýšeným namáháním každého- keramického výrobku na ohyb. Prasklý keramický výrobek většinou toto namáhání nevydrží a rozlomí se.

Další zjišťování prasklin se provádí metodou akustickou, při které se po vyvolání vlastních mechanických kmitů zkoušeného keramického výrobku na základě průběhu útlumu těchto kmitů usuzuje na existenci praskliny v tomto keramickém výrobku.

Další metoda je vizuální. Před prohlídkou je pro snazší identifikací praskliny povrch keramického výrobku namáčen ve slabém roztoku ultramarinu.

Nevýhodou všech tří metod je velká manipulace se zkoušenými keramickými výrobky a poměrně malé tempo vyhodnocování.

Zapojení s nimiž se dosud provádí zjišťování prasklin v keramických výrobcích jsou taková,,.že na elektrody, mezi nimiž je umístěn zkoušený keramický výrobek, je připojen zdroj vysokonapěťových impulsů. Do spojení elektrod se zdrojem vysokonapěťových impulsů je zapojeno čidlo elektrického průrazu na elektrodách, jehož činnost spočívá v podstatě v reakci na zvětšení elektrlckého proudu mezi zdrojem vysokonapěťových impulsů a elektrodami, anebo v reakci na výskyt tak zvaných vysokofrekvenčních složek proudu téhož obvodu. Úroveň vysokonapěťových impulsů je předem experimentálně nastavena tak, aby nastával průraz jen u prasklých keramických výrobků.

Nevýhodou tohoto zapojení pro zjišťování prasklin je to, že velmi často vlivem nestejných fyzikálních vlastností jednotlivých keramických výrobků stejného druhu nastává elektrický průraz i u zdravých keramických výrobků, nebo naopak elektrický průraz nenastává ani u prasklých keramických výrobků. Účinnost takto zapojených zařízení je malá a mění se podle teploty a vlhkosti vzduchu, ve kterém se keramické výrobky před zkoušením nacházejí.

Uvedené nevýhody odstraňuje zapojení podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že k řiditelnému zdroji jsou paralelně připojeny zkušební elektrody, blok vyhodnocení praskliny a napěťový dělič. K výstupu bloku vyhodnocení praskliny je připojen vstup klopného obvodu. Výstup napěťového děliče je spojen s hodnotovým vstupem bloku odezvy měřicího impulsu, jehož výstup je spojen přes blok zadání zkušebního impulsu s prvním hodnotovým Vstupem přepínacího bloku. Druhý hodnotový vstup přepínacího bloku je spojen s výstupem bloku zadání měřicího impulsu. Zadávací vstup řiditelného zdroje je spojen s výstupem přepínacího bloku, jehož přepínací vstup je spojen s jedním výstupem bloku řízení. Druhý výstup bloku řízení je spojen s výběrovým vstupem bloku odezvy měřicího impulsu.

Výhodou zapojení podle vynálezu je značná rychlost zjišťování prasklin v keramických výrobcích pouhým průchodem keramického výrobku mezi elektrodami, s vyhovující účinností při všech běžně se vyskytujících teplotách i vlhkostech vzduchu ve výrobních halách keramických závodů.

Zapojení pro zjišťování prasklin v keramických výrobcích je příkladě schematicky znázorněno na přiloženém výkresu, kde na obr. 1 je znázorněno blokové schéma zapojení a na obr. 2 je znázorněn blok vyhodnocení praskliny.

Jak patrno z blokového schéma na obr.. 1 jsou k řididitelnému zdroji 4 paralelně připojeny elektrody 2 a 3, blok 6 vyhodnocení praskliny a napěťový dělič 7. Výstup bloku 6 vyhodnocení praskliny je spojen se Vstupem klopného obvodu 5. Výstup napěťového děliče 7 je spojen s hodnotovým vstupem 15 bloku 11 odezvy měřicího impulsu, jehož výstup je spojen přes blok 10 zadání zkušebního impulsu s prvním hodnotovým vstupem 17 přepínacího bloku 8. Druhý hodnotový vstup 18 přepínacího bloku 8 je spojen s výstupem bloku 9 zadání měřicího impulsu. Zadávací vstup 14 řiditelného zdroje 4 je spojen s výstupem přepínacího bloku 8, jehož přepínací vstup 19 je spojen s jedním výstupem bloku 12 řízení. Druhý výstup bloku 12 řízení je spojen s výběrovým vstupem 16 bloku 11 odezvy měřicího impulsu.

Funkce zapojení je taková, že pro každý keramický výrobek 1, který je přiveden po řemínkovém dopravníku mezi elektrody 2 a 3, se nejdříve měřicím vysokonapěťovým impulsem zjistí potřebná úroveň zkušebních vysokonapěťových impulsů, přičemž každá plocha keramického výrobku 1 je na průraz zkoušena vícekrát a vyhodnocení praskliny se provádí na základě rozlišení rychlosti vývinu začátku elektrického průrazu mezi elektrodami 2 a 3. Elektroda 2 je deska, která má po celé přivrácené ploše ke keramickému výrobku 1 hrotové výčnělky.

El-ektroda 3 je rovinná. Na elektrodu 2 se přivádí plus pól a na elektrodu 3 se přivádí minus pól zkušebních i měřicích impulsů. Keramický výrobek 1, zvláště pórovinový, má tu vlastnost, že jeho elektrická vodivost se mění podle jeho teploty i vlhkosti. Proto pro- vytvoření vhodného elektrického namáhání pro vyvinutí elektrického průboje je třeva regulovat i úroveň zkušebníc-h vysokonapěťových impulsů pomocí řiditelného zdroje 4. Po vniknutí keramického výrobku 1 mezi elektrody 2 a 3 vydá blok 12 řízení příkaz přepínacímu bloku 8 přes jeho druhý hodnotový vstup 18 k převedení hodnoty zadání měřicího im218 pulsu z výstupu bloku 9 zadání měřicího impulsu na zadávací vstup 14 řiditelného zdroje 4. Zadání tohoto měřicího Impulsu je takové, aby nedošlo v žádném případě k elektrickému průrazu na elektrodách 2 a 3. Napěťová odezva měřicího· impulsu je snímána napěťovým děličem 7 a přes hodnotový vstup 15 je v bloku 11 odezvy měřicího impulsu zaznamenána její maximální hodnota. Tento záznam je v bloku 11 odezvy měřicího impulsu ponechán po celou dobu dalšího zkoušení keramického výrobku 1.

Okamžitě po ukončení záznamu se přes výběrový vstup 16 z prvého výstupu bloku 12 řízení zablokuje hodnotový vstup 15 bloku 11 odezvy měřicího impulsu. Maximální hodnota odezvy měřicího impulsu, která je na výstupu bloku 11 odezvy měřicího impulsu, je v bloku 10 zadání zkušebního impulsu upravena a signál zadání zkušebního impulsu podle funkce, která se experimentálně zjistí pro dané elektrody 2 a 3, druh keramického výrobku 1, převodové charakteristiky řiditelného zdroje 4 a děliče napětí 7. Po ukončení měřícího impulsu vyslaného z řiditelného zdroje 4 blok 12 řízení přepne v přepínacím bloku 8 jeho první hodnotový vstup 17 na jeho výstup, takže na zadávací vstup 14 řiditelného zdroje 4 přichází signál zadání zkušebních impulsů. Řiditelný zdroj 4 po odměření požadované energie podle signálu zadání zkušebních impulsů vyšle první zkušební impuls na elektrody 2 a 3.

Po vyslání tohoto impulsu řiditelný zdroj 4 začne odměřovat energii pro druhý zkušební impuls. Tato činnost řiditelného zdroje 4 se opakuje tak dlouho, dokud zkoušený keramický výrobek 1 prochází mezi elektrodami 2 a 3. Poté blok 12 řízení zablokuje oba hodnotové vstupy 17 a 18 a zruší přes výběrový vstup 16 záznam maximální hodnoty odezvy měřicího impulsu v bloku 11 odezvy měřicího impulsu. Na výstupní svorce 50 bloku 6 vyhodnocení praskliny se proti svorce 40 vytváří napětí, jehož velikost je závislá od strmosti začátku poklesu napětí na elektrodách 2 a 3 při průrazu. Při průrazu trhlinou v keramickém výrob35 ku 1 je napětí mezi výstupní svorkou 50 a svorkou 40 větší než pří průrazu zdravým místem keramického výrobku 1. Rozlišení úrovně napětí provádí klopný obvod 5.

Jak patrno z obr. 2 je mezi vstupní svorkou 30 a svorkou 40 připojen kondenzátor Cl spojený sériově s cívkou LI. K této cívce LI je paralelně připojen kondenzátor C2 spojený sériově s diodou Dl. K diodě Dl je paralelně připojena dioda D2, spojená do série s odporem Rl, k němuž je paralelně připojen odpor R2, spojený do série s kondenzátorem C3. Přitom anoda diody D2 je spojena s katodou diody Dl, jejíž anoda je spojena se svorkou 40 a s jednou svorkou cívky LI, odporu Rl a kondenzátoru C3. Druhá svorka kondenzátoru C3 je spojena s výstupní svorkou 50. Protože indukčnost cívky LI je velmi malá, je před průrazem na elektrodách 2 a 3 kondenzátor Cl nabit na napětí elektrod 2 a 3, které je také mezi vstupní svorkou 30 a svorkou 40. Při průrazu, vzhledem k velmi malé indukčnosti cívky LI, řídí se vybíjecí proud kondenzátoru Cl především podle časového průběhu poklesu napětí na elektrodách 2 a 3.

Dokud vybíjecí proud kondenzátoru Cl zvyšuje svou hodnotu, je napětí na cívce LI záporné a kondenzátor C2 se přes diodu Dl nabíjí na napětí s plus pólem na katodě diody Dl. Jakmile vybíjecí proud kondenzátoru Cl přestane zvětšovat svou hodnotu, objeví se na cívce LI kladné napětí, které způsobí, že součet tohoto napětí a napětí, na které se předtím nabil kondenzátor C2, se objeví na odporu Rl. Kondenzátor C3 s odporem R2 způsobují zpožděné přenesení napětí z odporu Rl na kondenzátor C3. Protože kladné napětí na cívce LI trvá jen velmi krátce, přenese se na kondenzátor C3, a tedy i na výstupní svorku 50, jen napětí z kondenzátoru C2. Odpor Rl je volen tak, aby do doby, než vzniknou nové podmínky pro průraz, byl kondenzátor C2 vybit. Kondenzátor C2 se vybíjí přes cívku LI, diodu D2 a odpor Rl. Kondenzátor C3 se vybíjí přes odpory R2 a Rl a přes vstupní obvod klopného obvodu 5.

Claims (2)

1. Zapojení pro zjišťování prasklin v plochých keramických výrobcích vyznačené tím, že k řiditelnému zdroji (4) jsou paralelně připojeny zkušební elektrody (2 a 3), blok (6) vyhodnocení praskliny, jehož výstup je spojen se vstupem klopného obvodu (5) a napěťový dělič (7), jehož výstup je spojen s hodnotovým vstupem (15) bloku (11) odezvy měřicího impulsu, jehož výstup je spojen přes blok (lOj zadání zkušebního impulsu s prvním hodnotovým vstupem (17) přepínacího bloku (8), jehož druhý hodnotový vstup (18) je spojen s výstuYNÁLEZU pem bloku (9 j zadání měřicího impulsu, přičemž zadávací vstup (14J řiditelného zdroje (4J je spojen s výstupem přepínacího bloku (8), jehož přepínací vstup (19) je spojen s jedním výstupem bloku (12) řízení, jehož druhý výstup je spojen s výběrovým vstupem (16) bloku (lij odezvy měřicího impulsu.

2. Zapojení podle bodu 1 vyznačené tím, že v bloku (6J vyhodnocení praskliny je mezi vstupní svorkou (30) a svorkou (40) připojen kondenzátor (Cl) spojený sériově s cívkou (LI), k níž je paralelně připojen kondenzátor (C2) spojený sériově s diodou (Dl), k níž je paralelně připojena dioda (D2) spojená sériově s odporem (Rl), k němuž je paralelně připojen dpor (R2) spojený sériově s kondenzátorem (C3), přičemž anoda diody (D2) je spojena s katodou dio8 dy (Dl), jejíž anoda je spojena s jednou svorkou cívky (Ll), odporu (Rl), kondenzátoru (C3) a se svorkou (40); a druhá svorka kondenzátoru (C3) je spojena s výstupní svorkou (50).