CS217279B1 - Způsob testování aktivního uhlí - Google Patents

Abstract

Způsobem podle vynálezu je testování aktivního uhlí, které je určené pro zaohyoování par organiokýoh rozpouštědel zejména velmi nízkýoh konoentraoí z plynnýoh směsí,-například z ovzduší. Testování se provádí plynnou směsí, která sestává z plynného adsorbátu, např. benzenu a jednoho z noánýoh plynů, nebo jeioh směsí, jimiž jsou vzduoh a/nebo dusík, a/nebo kysličník uhličitý, a/nebo inertní plyn. Proudem plynné směsi se působí na testovaný vzorek, načež se stanoví jeho hmotnostní konoentraoe. Pak se na tentýž vzorek působí proudem další plynné směsi, načež se stanoví přírůstek hmotnosti testovaného vzorku a závěrem se vyhodnotí výsledná hmotnostní konoentraoe. Tohoto způsobu výhodně používají výroboi aktivního uhlí pro testování a výběr šarší vhodných do nšpině sorpčníoh loží vysooe účinnýoh pro zaohyoování konoentraoí plynnýoh ad- •sorbátů ve vzduohu, zejména při zajišťování dodávek aktivního uhlí výrobcům detekčních trubio a oohrannýoh filtrů. Tohoto způsobu mohou výhodně použít i přímí výroboi sorpčníoh loží.

Description

Vynález řeší způsob testování aktivního uhlí, určeného pre zachycování par organických rozpouštědel, zejména velmi nízkých koncentrací z plynných směsí, napříklpd z ovzduší. Testování oe provádí plynnou směsí sestávající z plynného adsorbátu, např. benzenu nebo tetrachlormethanu a jednoho z nosných plynů nebo jejich směsí, jimiž jsou vzduch a/nebo dusík a/ nebo kysličník uhličitý a/nebo inertní plyn.

Zachycování plynných adsorbátů z plynných směsí, tvořených plynným adsorbátsa a nosným plynem, např. vzduchem, se provádí sorpčními loži, jako jsou např. různé typy ochranných filtrů, purifikátory nebo vzorkovací trubice, užívané při hygienické, kontrole ovzduší, jejichž eorpční náplň tvoří aktivní uhlí. V současné době se do náplní těchto eorpBníěh loží užívá komerčních typů aktivního uhlí, vyrobených pro jiné účely, nejčastěji pro účely rekuperece, kde je aktivní uhlí určeno pro zachycování vyšších koncentrací plynů a par než např. u ochranných filtrů, respirátorů nebo u vzorkovacích trubic. Průmyslové rekuperační aktivní uhlí bývá výrobcem testováno podle předepsaných postupů obvykle pouze třemi plynnýifi saěsemi, ve kterých ae hustotní koncentrace plynných adsorbátů rovnají hustotním koncentracím, které odpovídají tensi nadrcených par kapalného adsorbátu, nebo jedné desetině či jedné setině hodnoty nasyceních par p?,. teplotě 293,15 K a barometrickém tlaku 101,325 kPa. Naproti tomu eorpční, vlastnosti aktivního uhlí, určeného pro přípravu adsorpčních loží, např. ochranných filtrů nebo vzorkovacích trubic, kde plyny a páry jsou zachycovány v hustotních koncentracích ještě o dva až tři řády nižších, než je jedna setina nasycených par při teplotě 293,15K a barometrickém tlaku 101,325 kPa, nejsou výrobci vůbec sledovány. Praktické zkušenosti nasvědčují tomu, že tyto vlastnosti různých š,arží jednoho typu rekuperačního aktivního uhlí téhož výrobce se významně mění. Z toho důvodu se dosud nedaří Zajišíovat výrobu sorpčních loží, majících trvale požadovanou kvalitu, přestože se pro jejich náplně užívá aktivního uhlí vyhovujícího závazným normám.

Již v roce 1961 sice navrhl v SSSR akademik Dubinin pro hodnocení průmyslových typů aktivního uhlí pro sorpci z plynné fáze dvě konstanty, pomocí lze rychle a pohodlně orientačními výpočty posoudit sorpční vlastnosti daného aktivního uhlí z hlediska plynných adsorbátů různých fysikálně-chemiekých vlastností při jejich různých hustotních koncentracích v plynných směsích, zejména při hustotních koncentracích nižších než jedna setina hustotní koncentrace, odpovídající tensi nasycených par kapalného adsorbátu při teplotě 293,15 K a barometrickém tlaku 101,325 křa. řřvá konstanta, označovaná v literatuře symbolem W_Q, vyjadřuje hodnotu celkového adeorpčního prostoru aktivního uhlí. Její hodnota těeně souvisí a celkovým objemem velmi jemných pórů o efektivním poloměru do 1,6 nm, tzv. mikropórů. Druhá konstanta, označovaná v literatuřo symbolem B, vyjadřuje konstantu mikroporocity aktivního uhlí. Její hodnota souvisí s průměrným efektivním poloměrem mikropórů ve struktuře aktivního uhlí a dále o poměrným zastoupením větších pórů o efektivním poloměru v intervalu 1,6 až 10 nm, tzv. aezopórů.

Dosud známé postupy pro stanovení těchto konstant jsou značně složité, vyžadují sérii časově náročných sorpčních měření na nákladných zařízeních, vybavených např. zdroji vysokého vakua, velmi citlivými spirálovými vahami apod., které jsou k dispozici většinou pouze na výzkumných pracovištích. Z uvedených důvodů nebylo testování aktivního uhlí stanovením hodnot jeho strukturních konstant W_Q a B v provozních podmínkách dosud zavedeno, ačkoliv konstanty W_o a B představují jedny z nejuniveraálnějšich charakteristik aktivního uhlí vůbec. Praxe však takové testování vyžaduje, neboí se nároky na kvalitu aktivního uhlí, užívaného do náplní sorpčních loží pro sorpci plynných adsorbátů z ovzduší, zvyšují v souvislosti a aktuální problematikou ochrany životního prostředí a ochrany zdraví pracujících před.škodlivými účinky chemických látek, unikajících do ovzduší.

Tento úkol se podařilo vyřešit podle vynálezu způsobem testování aktivního uhlí, určeného pro zachycování par organických rozpouštědel, zejména velmi nízkých koncentrací, z plynných směsí, například z ovzduší. Testování se provádí plynnou směsí, která sestává z plynného adsorbátu, například benzenu nebo tetrachloraethanu, a jednoho z těchto nosných plynů, nebo jejich směsí, jimiž jsou vzduch a/nebo dusík a/nebo kysličník uhličitý a/nebo inertní plyn, stanovením strukturních konstant, kterými je jednak celkový adsorpční prostor W_Q daný vztahem

ln 10,log²(C_go/C_gl).leg(0_e2/C_8l)

jednak konstanta mikroporozity B daná vztahem ln 10.log (C,₂/C_el

je teplota měření je hustotní koncentrace plynného adsorbátu v nosném plynu, odpovídající tensi nasycených par nad kapalným adsorbátem při teplotě T měření a při barometrickém tlaku 101,325 kPa, je hustotní koncentrace plynného adsorbátu v nosném plynu při teplotě T měření a při barometrickém tlaku 101,325 kPa, pro níž platí vztah

je hustotní koncentrace plynného adsorbátu v nosném plynu při teplotě T měření a při barometrickém tlaku 101,325 KPa, pro níž platí vztah

C_g2 » (5.1Ο”³ až 5.10^?) C_gQ, 'g2 [g/cnr ^GSlC«^/e] je hustotní koncentrace plynného adsorbátu v nosném plynu při teplotě T měření a při barometrickém tlaku 101,325 kPa, pro níž platí vztah až 5.1Ο“²) C, (5.10 v_g2 - . -_g0> je hmotnestní koncentrace adsorbátu v testovaném aktivním uhlí, která odpovídá sorpčni rovnováze testovaného aktivního uhlí s plynnou směsí e hustotní koncentrací plynného adsorbátu C_gl >=M exp

Jg/cm^ je hmotnostní koncentrace adsorbátu v testovaném aktivním uhlí, která odpovídá sorpčni rovnováze testovaného aktivního uhlí s plynnou směsí s hustotní koncentrací plynného adsorbátu C_g2, je Eulerovo číslo rovné 2,71828.... je hustota kapalného adsorbátu při teplotě T měření, je operátor, udávající matematickou operaci umocnění Eulerova čísla e na výraz uvedený za tímto operátorem, kde e » 2,71828....

Podstata vynálezu spočívá v tom, Se se na testovaný vzorek aktivního uhlí, uložený v trubici a zabavený sorbovanýeh plynů a par, tedy o hmotnosti ®₀[gJ, působí prou-* dem plynné směsi o hustotní koncentraci G_gl plynného adsorbátu při teplotě T měření a při barometrickém tlaku 101,325 kPa až do dosažení aorpční rovnováhy, našež se stanoví vážením přírůstek hmotnosti/i [gjvzorku aktivního uhlí, způsobený sorbovaným adsorbétem. Hmotnostní koncentrace G_el se pak stanoví jakoΔm₁/m₀ . Pak se na tentýž testovaný vzorek aktivního uhlí o hmotnosti m₀ + m^ působí proudem dalěí plynné směsi stejného chemického složení o hustotní koncentraci plynného adsorbátu C_g2 téže teplotě T měření a při témže barometrickém tlaku až do opětovného dosaženi sorpčni rovnováhy, načež efe vážením stanoví dalěí přírůstek hanotnosti/lm₂ £g Jtestovaného vzorku aktivního uhlí, způsobený dalěím nasorbovaným adsorbátem. Hmotnostní koncentraee C_e2 se pak stanoví jako poměr (Zim^ + Δ m₂)/m₀.

Výhody způsobu podle vynálezu spočívají především v tom, že pro testování aktivní-t ho uhlí není nutné připravovat plynné směsi s předem přesně udanou hustotní koncentrací plynného adsorbátu v nosném plynu. Způsob podle vynálezu vyžaduje, aby byly pro testování aktivního uhlí připravovány plynná směsi s hustotními koncentracemi C_gl a C_g2 plynného adsorbátu ležícími pouze ve stanovených koncentračních intervalech. Tuto výhodu mohou ocenit zejména ti pracovníci, kteří jsou seznámeni s mimořádnými obtížemi, které jsou spojeny a přípravou plynných směsí s předem přesně stanovenou hustotní koncentrací plynného adsorbátu. Způsobem podle vynálezu lze přitom stanovit strukturní kon atanty a B aktivního uhlí s potřebnou reprodukovatelností, přičem odchylky stanovených hodnot činí nejvýše - 10% a sladění výsledků z různých laboratoři je velmi dobré. Všechna měření pro způsob podle vynálezu ee redukují na vážení běžnými analytickými vahami s přesností - 0,2 mg, přičemž způsob podle vynálezu nevyžaduje práci se zdroji vysokého vakua a přesnými měřidly průtokových rychlostí plynných směsí. Tak zbavení těsto váného vzorku aktivního uhlí od sorbpvaných par se provádí jeho zahříváním v proudu čistého inertního plynu při teplotě 520 až 600 K až do' dosažení nejnižší konstantní hmotnosti testovaného vzorku aktivního uhlí v trubici. Aktivní uhlí je přitom uloženo v trubici a zafixováno v ní zarážkami, např. z mosazných sítěk nebo skleněné vaty, které kladou průchodu plynů velmi malý odpor. Rovněž dosažení aorpčníeh rotnováh se zjišťuje periodickým vážením testovaného vzorku aktivního uhlí v trubici, a toto se zjistí tehdy, když hmotnost testovaného aktivního uhlí v proudu příslušné plynné směsj již dále nenarůstá, ale zůstává konstantní.

Způsob podle vynálezu a jeho využití jsou blíže objasněny v následujících dvou příkladech jeho konkrétního provádění.

Přikladl

Testovaným eorbentem bylo běžné aktivní uhlí pro rekuperační účely. Jeho vzorek o hmotnosti asi 0,6 g, odebraný podle zásad odběru representativních vzorků sypkých nehomogenních materiálů, byl vpraven do přesně zvážené skleněné trubice délky 10 cm a vnitřního průměru 6 mm, a zafixován v trubici svinutými mosaznými síťkami. Trubici se vzorkem aktivního uhlí vloženou do pícky, byl proháněn při teplotě 573 K čistý dusík při průtočné rychlosti asi 500 ml/min. až do dosažení konstantní hmotnosti vzorku, tedy hmotnosti, která se dalším'záhřevem v proudu čistého dusíku neměnila. Vážením pak bylo zjištěno, že testovaný vzorek aktivního uhlí, který byl předešlým postupem «baven jím sorbovaných plynů a par, mé hmotnost m = 0,599 g.

Pro testováni tohoto vzorku aktivního uhlí bylo užito dvojice plynných směsí, připravených ve dvou tlakových lahvích. Plynné směsi sestávaly z plynného adsorbátu, kterým byly benzenové péry, a nosného plynu, jímž byl argon. Při teplotě T = 293,15 K a při barometrickém tlaku 101,325 kPa měla hustotní koncentrace par benzenu prvé plynné směsi v prvé tlakové lahvi hodnotu C_gl = 3,26.10? g/cm³ a hustotní koncentrace par benzenu druhé plynné směsi v druhá tlakové lahvi mála hodnotu C_g2 = 3,26.10^ g/cm³.

Při teplotě T měření a barometrickém tlaku 101,325 kPa odpovídá hodnotě tenae nasycených par benzenu, nalezené v tabulkách, hustotní koncentrace par benzenu v argonu C_g0 = 3,19.10^-4 g/cm³.

Trubici se vzorkem aktivního uhlí o hmotnosti m_Q byla proháněna prvá plynná směs o hustotní koncentraci benzenových par C_g^ při průtočné rychlosti asi 1000 cm³/min při teplotě T měření a při barometrickém tlaku 101,325 kPa až do dosažení sorpční rovnováhy, to je tak dlouho, až se hmotnost aktivního uhlí dalším přiváděním prvé plynné směsi neměnila. Vážením byl nalezen hmotnostní přírůstek m^ = 0,079 g, odpovídající hmotnosti sorbovaných par benzenu na vzorku aktivního uhlí. Hmotnostní koncentrace C_g^, která odpovídá sorpční rovnováze testovaného vzorku aktivního uhlí β prvou plynnou saěsí o*hustotní koncentraci par benzenu C_gl, měla pak odpovídající hodnotu G_sl = m^/πιθ = = 0,079/0,599 = 0,132 g/g. Potom bylo na tentýž testovaný vzorek aktivního uhlí, tedy o hmotnosti’m₀ = 0,599 + 0,079 = 0,678 g, . působeno proudem druhé plynné směsi o hustotní koncentraci benzenových par C_g2 při průtočné rychlosti rovněž asi 1000 em³/min

Ma téže teplotě T měření a při barometrickém tlaku 101,325 kPa až de opětného dosažení sorpční rovnováhy. Opětným vážením byl nalezen hmotnostní přírůstek/i tm, = 0,054 g, odpovídající hmotnosti dalších sorbovaných par benzenu. Haotnostní koncentrace C_g2, která odpovídá sorpční rovnováze testovaného vzorku aktivního uhlí s druhou plynnou směsi o hustotní koncentraci par benzenu ^měla pak odpovídající hodnotu

C_g2 = (4 ⁼ (0)079+0,054)/0,599 = 0,222 g/g. V tabulkách byla nalezena pro teplotu T měření hustota kapalného benzenu d^, = 0,8790 g/cm³.

Na základě získaných dat byly pro testované aktivní uhlí nalezeny hodnoty celkové ho adsorpčního prostoru W_Q,

0,132

W_n = ⁰ 0,879 exp ln 10.log fi* iiLiO

3.26.10

0,386 cm³/g - 10% log f3,19.10' \ 3,26.10 a konstanty mikroporosity B log¹ /3,19.10'

3,16’. 10' ln 10 . log /0,222

10,132 = 1,228.10⁶k² - 10%

293,15* log

3,19.10 ,3,26.10^-7

- log /3,19.10^-4

3,16.10'

Příklad 2

Podle po.stupu, který je uveden v příkladu 1, bylo testováno osm vzorků aktivního uhlí, označených 1 až 8, různého původu plynnou směsí par benzenu a nosného plynu vzdu chu stanovením jejich strukturních konstant, to je celkového sdaorpčního prostoru W_Q a konstanty mikroporosity B a z výsledků testováni byla sestavena tabulka I.

Tabulka I

číslo vzorku		B.106
aktivního uhlí	3° cm /g	K-2
1	0,615	1,102
2	0,560	0,862
3	0,512	0,785
4	0,434	0,818
5	0,389	1,252
6	0,330	0,952
7	0,320	0,899
8	0,230	0.822

Jak bylo již uvedeno, lze na základě stanovených hodnot konstant W_Q a B posuzovat sorpční výkonnost daného aktivního uhlí při jeho různých praktických aplikacích. Sorpční výkonností C_a g/gJ aktivního uhlí se rozumí nejvyáší množství adsořbétu v gra mech, kterou je schopen 1 g vzorku aktivního uhlí zachytit při dané hustotní koncentra /

ci plynného adsorbátu v plynné směsi, tedy hmotnostní koncentrace adsorbátu v aktivním uhlí, která odpovídá sorpční rovnováze aktivního uhlí s plynnou směsí o dané hustotní koncentraci édsorbátu. Stanovení sorpční výkonnosti C_fl vzorku aktivního uhlí otestovaného způsobem podle vynálezu pro danou hustotní koncentraci plynného adsorbétu se opírá o známý vztah [btW <c /cj kde Cg j^g/cm³J je hustotní koncentrace plynného adsorbátu v plynné směsi, pro níž je sorpění výkonnost aktivního uhlí počítána. V literatuře bývá tento vztah označován jako Dubinin-RaduškeviČova rovnice.

Podlé uvedeného vztahu byla vypočtena sorpční výkonnost těchto osmi vzorků aktivního uhlí zachycování par benzenu ze vzduchu při teplotě 293,15 K a hustotní koncentraci benzenových par Cg = 3,19.10 ® g/c·³, tedy koncentraci, která je běžná například v ovzduší pracovišt. Získané výsledky jsou shrnuty v tabulce II. V tabulce II jsou rovněž uvedeny sorpční výkonnosti všech osmi testovaných vzorků pro zachycování par benzenu ze vzduchu při jejich hustotní koncentraci C? = 3,19.10“^ g/cm³, tedy hustotní koncentraci běžné v rekuperovaných plynech, které jsou stanoveny postupem podle závazných norem pro rekuperační aktivní uhlí. Podle nalezených hodnot sorpční výkonnosti C_g jednotlivých vzorků aktivního uhlí pro obě výše uvedené hustotní koncentrace par benzenu v plynných směsích je v tabulce II sestaveno pořadí vhodnosti jednotlivých vzorků z tabulky I pro oba výše uvedené účely.

Tabulka II

číslo vzorku aktivního uhlí	sorpční výkonnost Cgjjg/gJ při hustotní koncentraci benzenových par.v ovzduší Cg^/cm3].	pořadí vhodnosti pro
náplně sorpčníct určených pro	i loží
zachycování benzenových par z ovzduší pracoviší	průmyslovou rekuperaci benzenových par
3,19.10”8	3.19.1Ο5
1	0,119	0,662	4	1
2	0,151	0,610	2	2
3	0,153	0,530	1	3
4	0,124	0,466	3	4
5	0,063	0,425	8	5
6	0,079	0,395	6	6
7	0,082	0,381	5	7
8	0,066	0,320	7	8

Je zřejmé, že pořadí vhodnosti jednotlivých vzorků aktivního uhlí pro rekuperační účely se významně odlišuje od pořadí vhodnosti jednotlivých vzorků aktivního uhlí pro náplně vysoce účinných sorpčních loží pro zachycování par benzenu z ovzduší pracoviái. Výběr optimálního typu aktivního uhlí pro vysoce účinné sorpční lože, např. pro zachycování par rozpouštědel o hustotních koncentrací^; nejvýše jedna setina hus7

21727' totní koncentrace odpovídající tenai nasycených par kapalného rozpouštědla při teplotě 293,15 K a při atmosferickém tlaku 101,325 kPa, pouze na základě výsledků jejich testování postupy podle závazných norem pro rekuperační aktivní uhlí, vede ve většině případů k nesprávným závěrům. Tak vzorek δ. 1 je z daného souboru nejkvalitnější, ale současně také nejdražší aktivní uhlí pro rekuperaci, ale např. pro náplně vzorkovacích trubic pro hygienickou kontrolu ovzduší představuje toto aktivní uhlí sorbent pouze střední kvality. Podobně je tomu u vzorku č. 5· Toto aktivní uhlí má pro rekuperační účely střední kvalitu, ale pro náplně do respirátorů, chránících pracovníky před organickými plyny a parami, je málo vhodné. Naopak středně kvalitní aktivní uhlí pro rekuperaci podle vzorku č. 4 se ukazuje v daném souboru pro náplně ochranných respirátorů jako nejvhodnější.

O běžných typů aktivního uhlí pro sorpci par z plynně fáze kolísají hodnoty W_Q

Ί —6 —6 -2 v rozmezí 0,2 až 0,6 cnr/g a hodnoty B v rozmezí 0,2.10 až 1,3.10 K . Je pravidlem, že aktivní uhlí, které vykazuje hodnotu W_Q blízkou hraniční hodnotě 0,6 cm^/g má sou•6 «·6 ~2 časně vy$ší hodnotu B, většinou v rozmezí 0,8.10 až 1,3.10 K .Je proto třeba hodnocení kvality aktivního uhlí vztahovat vždy k hustotní koncentraci adsorbétu v plynné fázi, kterou lze očekávat při používání zhotovených sorpčních loží v praxi. U aktivního uhlí určeného pro zachycováhí velmi nízkých hustotních koncentrací plynného adsorbátu rozhoduje o aorpční výkonnosti aktivního uhlí především hodnota konstanta B, zatímco hodnota konstanty W_Q ji významně neovlivňuje. Velmi nízkou hustotní koncentrací se rozumí hustotní koncentrace nejvýše jedna desetitisícina hustotní koncentrace par adsorbátu, odpovídající tensi nasycených par kapalného adsorbétu při teplotě 293,15 K a při barometrickém tlaku 101,325 kPa. Tyto typy aktivního uhlí by tedy měly mít hodnotu ••6 —2 konstanty B velmi blízkou hraniční hodnotě 0,2.10 Κ , tedy by měly mít převažující zastoupení velmi úzkých mikropórů s efektivním poloměrem 0,5 až 0,8 nm, Naopak kvalita aktivnťl, uhlí z hlediska zachycování par při jejich hustotních koncentracích jedna tisícina a£ jedna setina hustotní koncentrace par adsorbátu, odpovídající tenzi nasycených par kapalného aAaorbátu při teplotě 293,15 K a při barometrickém tlaku 101,325 kPa, je určena především objemem mikropórů, tj. hodnotou konstanty W_Q.

Způsob podle vynálezu výhodně využijí výrobci aktivního uhlí pro testování a výběr šarží aktivního uhlí vhodných do náplní sorpčních loží vyseče účinných pro zachycování nízkých koncentrací plynných adaorbótů ze vzduchu, zejména při zajišíevání dodávek aktivního uhlí výrobcům detekčních trubic, ochranných filtrů, případně vzorkovacích trubic pro hygienickou kontrolu pracovního ovzduší a podobně. Způsobu podle vynálezu mohou však využít i přímí výrobci těchto sorpčních loží pro přejímkovou kontrolu sorpčních vlastností dodávaného aktivního uhlí.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob testování ..„aktivního uhlí, určeného¹ pro zachycování par organických rozpouštědel, zejména velmi nízkých koncentrací, z plynných směsí, například z ovzduší, plynnou směsí, která sestává z plynného adsorbátu, například benzenu nebo tetrachlormethanu, a jednoho z nosných plynů, nebo jejieh směsí, jimiž jsou vzduch a/nebo dusík a/nebo kysličník uhliěitý a/nebo inertní plyn, stanovením strukturních konstant, kterými je jednak celkový adsorpční prostor W_Q daný vztahem

   1» 10.log² (0so/cgl). ioe²(0,2/c._a/c_>:L)

   W.

   cm³/g iog² (0go/0el) - 1OS² <=g</=g2>

   jednak konstanta mikroporoaity B, dané vztahem ln 10.log²(C_a2/C_al) ,______, ..... . ... - - . .................. 1 ? . log²<Cgo/08l)- log²(Cso/O_g2í] kde T |jkQ

   C go je teplota měření, je hustotní koncentrace plynného adsorbátu v nosném plynu, odpovídající tenei nasycených par nad kapalným adsorbátem při tei otě T měření a při barometrickém tlaku 101,325 kPa, 'gl

   Jg/.cm³ je hustotní koncentrace plynného adsorbátu v nosném plynu při teplotě T měření a při barometrickém tlaku 101,325 kPa, pro níž platí vztah 'gl (10^-4. až ΙΟ^-3) C!

   g° 'g2 g/cmje hustotní koncentrace plynného adsorbátu v nosném plynu při teplotě T měření a při barometrickém tlaku 101,325 kPa, pro níž platí vztah C = 5.1Ο³ až 5.1Ο² gfc go >

   exp je hmotnostní koncentrace adsorbátu v testovaném aktivním uhlí, která odpovídá sorpční. řovnováze testovaného aktivního uhlí s plynnou směsí s hustotní koncentrací plynného aksorbátu , je hmotnostní koncentrace adsorbátu v testovaném aktivním uhlí, které odpovídá sorpční rovnováze testovaného aktivního uhlí s plynnou směsí s hustotní koncentrací plynného adsorbátu Cg₂ , je operátor, udávající matematickou operaci umocnění Eulerova čísla e na výraz uvedený za tímto operátorem, kde e = 2,71828....

   g/cm“ je hustota kapalného adsorbátu při teplotě T měření, vyznačený tím, že se na testovaný vzorek aktivního uhlí, uložený v trubici a zbavený sorbovaných plynů a par, o hmotnosti m_Q g , působí proudem plynné směsi o hustotní koncentraci Cg·^ plynného adaorbátu při teplotě T měření a při barometrickém tlaku 101,325 kPa až do dosažení aorpční rovnováhy, načež se stanoví vážením přírůstek hmotnoatiá Cgl vzorku aktivního uhlí, způsobený sorbovaným adsorbátea, a hmotnostní koncentrace se stanoví jako poměrů m^/m_Q , a pak se na tentýž testovaný vzorek aktivního uhlí o hmotnosti m_Q +4®^ působí proudem další plynné směsi stejného chemického složeni o hustotní koncentraci plynného adsorbétu C_g2 při téže teplotě T měření a při témže barometrickém tlaku až do opětného dosažení sorpční rovnováhy, načež se vážením stanoví dalěí přírůstek hmotnoati^mg Cgjtestovaného vzorku aktivního uhlí, způsobený dalším naaorbováným adsorbátea, a hmotnostní koncentrace C_s2 se stanoví jako poměr