CS217148B1 - Způsob stanovení vlastností pevných, zejména textilních savých materiálů při dynamické interakci s kapalinou - Google Patents

Abstract

Vynález se zabývá zkoušením textilních materiálů, obzvláště obvazových materiálů co do jejich savosti a nasávací mohutnosti. Savý materiál se dá alespoň zčásti nasáknout kapalinou obsahující radioaktivní nuklid a pak se v něm zjišťuje distribuce radioaktivních nuklidů změřením hodnoty velikosti odezvy radioaktivního záchytu jak plošnou sondou, tak i dutou sondou a dvojice takto naměřených hodnot velikostí ra- ,· dioaktivních odezev, charakterizující zkoui maný materiál, se porovnává s hodnotami referenčního materiálu.

Description

(54) Způsob stanovení vlastností pevných, zejména textilních savých materiálů při dynamické interakci s kapalinou

Vynález se zabývá zkoušením textilních materiálů, obzvláště obvazových materiálů co do jejich savosti a nasávací mohutnosti.

Savý materiál se dá alespoň zčásti nasáknout kapalinou obsahující radioaktivní nuklid a pak se v něm zjišťuje distribuce radioaktivních nuklidů změřením hodnoty velikosti odezvy radioaktivního záchytu jak plošnou sondou, tak i dutou sondou a dvojice takto naměřených hodnot velikostí ra,· dioaktivních odezev, charakterizující zkoui maný materiál, se porovnává s hodnotami referenčního materiálu.

217 148

217 148

Vynález se týká způsobu stanovení vlastností pevných, zejména textilních savých ma teriálů při dynamické interakci s kapalinou.

Pro studium textilních savých materiálů, obzvláště obvazových materiálů, chybí dosud vhodná zkušební analytická metoda, která by sledovala vlastnosti těchto materiálů při jejich dynamické interakci a kapalinou, tj.nasávání kapaliny, v souvislosti s druhem a složením, způsobem zpevnění a úpravy použitého materiálu. Je proto obtížné, ne-li nemožné, jednotlivé druhy savých materiálů objektivně charakterizovat, vzájemně porovnávat a připravovat nebo provádět vyber materiálů s optimálními vlastnostmi.»

Savost teetilních materiálů se dosud zjišťuje nikoli analytickou metodou, nýbrž metodou odvažování, která udává jaké množství kapaliny nasálo dané množství materiálu za stanovenou dobu. I když je známa odvažovací metoda, jež při zkoušení obvazových materiálů důvtipné napodobuje podmínky projevující se při aplikaci obvazového materiálu na krvácející ránu, tak je třeba konstatovat, že účelem této známé odvažovací metody je zjistit, zda zkoušený obvazový materiál je savý a zda se tato savost projeví i pří praktické aplikaci obvazového materiálu) a to se jí podařilo, zatímco jiné známé odvažovací metody jsou v tomto směru často nespolehlivé. Siiíněná známá odvažovací metoda, která spočívá v neustálém přivádění kapaliny do zkoumané textilie v množství odpovídajícím odsávanému množství, nedává přesnou odpověá na otázku, co se děje uvnitř obvazového materiálu během jeho nasákávání kapalinou, a to je její nevýhoda. Je sice pravda, že pj.i použití obarvené zkušební kapaliny je možné vizuálně zjistit cestu, po které kapalina při nasákávání postupovala, když se po zkoušce rozdělí obvazový materiál na několik vrstev, ale toto vizuální zjištění není dostatečně objektivní pro studijní účely, ač je užitečné pro praktické účely. Proje vovala se proto stále naléhavěji potřeba navrhnout analytickou metodu, která by v kombi naci s právě zmíněnou známou odvažovací metodou umožnila objektivní hodnocení textilních nasákavých materiálů při posuzování vhodnosti zkoumaných textilií pro obvazový, chirur gický a léčebný materiál splňující požadavky léčebné terapie.

Tuto potřebu splňuje a výše uvedenou nevýhodu odstraňuje způsob stanovení vlastností pevných, zejména textilních savých materiálů při dynamické interakci s kapalinou a jeho podstata spočívá podle vynálezu v tom, že se savý materál dá alespoň zčásti nasáknout kapalinou obsahující radioaktivní nuklid a pak se v něm zjišťuje distribuce radioaktivních nuklidů změřením hodnoty valikosti odezvy radioaktivního záchytu jak plošnou sondou, tak i dutou sondou a dvojice takto naměřených hodnot velikostí radioaktivních odezev, cha rakterizující zkoumavý savý materiál, se porovnává s hodnotami referenčního, t.j. vhodně zvoleného standardního materiálu. U zkoumaného savého materiálu se zjišťuje tzv. charakteristické číslo distribuce radioaktivních nuklidů,t.j. rozdíl mezi hodnotami velikosti odezvy radioaktivního záchytu, naměřenými dutou sondou u standardního materiálu a zkoumaného savého materiálu a odpovídajícími změřené hodnotě velikosti odezvy plošné sondy) je j však možné při zjišťování charakteristického čísla distribuce radioaktivních nuklidů postu' povát obráceně:

zjistí se rozdíl mezi hodnotami naměřenými plošnou sondou u standardního materiálu a zkoumaného savého materiálu a odpovídajícími změřené hodnotě velikosti odezvy duté sondy.

U způsobu podle vynálezu se u zkoumaného materiálu také zjištuje rozdíl mezi charakteristickým číslem distribuce radioaktivního nůklidu u zkoumaného materiálu zčásti nasáklého kapalinou a charakteristickým číslem distribuce radioaktivního nuklidu u zkoumaného materiálu nasáklého v celém objemu kapalinou. Hodnotu velikosti odezvy radioaktivního záchytu lze měřit dutou sondou na vrstvách odebíraných z tloušťky zkoumaného materiálu.

Z uvedeného vyplývá, že způsob podle vynálezu spočívá na zjištování distribuce radioaktivních nuklidů ve zkoumaném materiálu měřením záchytu emitovaného záření pomocí plošné sondy a navazujícím proměřováním pomocí duté sondy. Radioaktivní nuklid se přivádí do zkoumaného materiálu tak, že se rozpustí nebo rozptýlí ve zkušební kapalině, kterou pak do s ebe nasaje zkoumaný materiál. Například se textilie položí na ústí sání ze zásobní nádoby, v níž hladina zkušební kapaliny se neustále udržuje v úrovni ústí sání

217 148 přikapáváním kapaliny např» z byrety.

Měření plošnou sondou poskytuje informace o plošně distribuci radioaktivního nuklidu ve zkoumaném materiálu· Toto měření zpravidla předpokládá proměřování radioaktivní odezvy plošného vzorku standardní velikosti a umístěného ve vhodné vzdálenosti od sondy·

Měření dutou sondou udává skutečnou velikost odezvy emitovaného záření bez ohledu na plošnou nebo prostorovou distribuci radioaktivního nuklidu v materiálu nebo na prostorové uspořádání měřeného vzprku a sondy. Proměřování dutou sondou, jejíž užitý prostor je omezený, předpokládá zpravidla rozdělení zkoumaného materiálu na menší části a postupnou kumulaci hodnot odezev odděleně změřených částí vkládaných do dutiny užitého prostoru duté sondy.

Dvojice obou hodnot velikostí radioaktivních odezev změřených plošnou sondou a dutou sondou je charakteristická pro zkoumaný druh materiálu. Lze proto zvolit jeden druh materiálu určitých vlastností jako standardní materiál. Například pro skupinu materiálů, sestávající z čisté bavlny, čisté viskózové stříže, ze směsi bavlny s viskózou a z těchto materiálů zpevněných pojivém, se zvolí jako referenční či standardní materiál viskózové stříž zpevněná pojivém.

Zvolená kalibrační závislost dvojice odezev plošné sondy a duté sondy pro proměnnou koncentraci radioaktivního nuklidu ve zkušební kapalině je určující pro stanovení charakteristického čísla materiálu, jež je dáno rozdílem mezi odezvami zjištěnými dutou sondou u standardního materiálu a zkoumaného materiálu a odpovídajícími jedné změřené hodnotě plošné sondy.

Nasávání zku ební kapaliny do zkoumaného materiálu se měří dvěma způsoby. Iři prvním způsobu, vyjadřujícím tzv.relativní charakteristické číslo distribuce radioaktivního nuklidu v materiálu, se nasaje do zkoumaného materiálu pouze takové množství zkušební kapaliny, jímž se tento materiál jen zčásti smočí; kapalina nasákne převážně do plochy, která v tloušťce zkoumaného materiálu může být umístěna v různé výšce, nejčastěji v dotykové povrchové části, ale někdy i ve vnitřní části tloušťky materiálu, zatímco zbývající část tloušťky materiálu zůstává nesrnočena. Množství nasáté kapaliny se pohybuje podle druhu materiálu převážně v rozmezí od 17,5 ml do 26,0 ml.Při druhém způsobu, vyjadřujícím tzv. absolutní charakteristické číslo distribuce radioaktivního nuklidu v materiálu, sa nasaje zkušební kapalina do celého objemu zkoumaného materiálu v množství odpovídajícím savým vlastnostem příslušného materiálu a pohybujícím se obvykle v rozmezí od 28,0 ml do 42,0 ml. Množství nasáté kapaliny jak u absolutního, tak i u relativního charakteristického čísla se vztahují ke/Vzorkům zkoumaného materiálu o hmotnosti kolem 7 g. Pro oba tyto způsoby nasávání zkušební kapaliny do zkoumaného materiálu lze nalézt odpovídající cha rakteristieké číslo vystihující sledované vlastnosti tohoto materiálu.Rozdílem mezi relativním charakteristickým číslem a odpovídajícím absolutním charakteristickým číslem se zjistí celkové charakteristické číslo, které nejlépe určuje sledované vlastnosti zkoumaných savých materiálů a které je hledanou výslednou hodnotou. Realtivní charakteristická čísla bývají zpravidla větší než absolutní charakteristická čísla u různých druhů textilnich materiálů. Relativní charakteristické číslo distribuce radioaktivního nuklidu představuje největší možné rozptýlení radioaktivního nuklidu v ixLoše minimálně tlusté vrstvy smočeného zkoumaného materiálu. Absolutní charakteristické číslo distribuce radioaktiv ního nuklidu představuje současnou kumulaci distribuce radioaktivního nuklidu jak do plochy, tak i do tloušťky zkoumaného materiálu. Distribuce do tloušťky však snižuje účinek dříve vytvořené distribuce do plochy.

Jak již bylo uvedeno, celkové charakteristické číslo distribuce radioaktivního nuklidu je hledanou výslednou hodnotou, která nejlépe vystihuje hledanou vlastnost zkoumaného materiálu, tj.jeho chování p i dynamické interakci s kapalinou. Tato vlastnost, a tím i celkové charakteristické číslo, jsou různým způsobem ovlivňovány složením, druhem a úpravou materiálu, jakož i povahou provázání materiálu, tj.zda je tkaný či netkaný.

217 148

Kromě relativního, absolutního a celkového charakteristického čísla distribuce rádio aktivního nuklidu v materiálu, zjištěných uvedeným postupem, může být účelné zjišťování pouze absolutních charakteristických tenkých vrstev, které buď vytvářejí zkoumaný materiál, anebo jsou odebrané v dostatečném počtu z tloušťky tohoto zkoumaného materiálu. Jednotlivé vrstvy, odebírané postupně· od spodní dotykové vrstvy směrem ke vnější vrstvě zkoumaného materiálu, mají při vzájemném porovnání odlišná, plynule se měnící absolutní charakteristická čísla, například je-li označena radioaktivním nuklidem bílkovina albumin, jajíž distribuce v textilii je proměřována. Absolutní charakteristická čísla těchto jednotlivých vrstev jsou s ohledem jednak na velikost těchto čísel u jednotlivých vrstev a jednak na velikost těchto čísel u vrstev téhož pořadí závislá na druhu a/nebo složení a/nebo úpravě textilií.

Takto zjištěná relativní, absolutní nebo celková charakteristická čísla, nebo charakteris· tická čísla jednotlivých vrstev při absolutní celkové distribuci, lze využít u různých materiálů pro očekávané stanovení vhodnosti daného materiálu k praktickým aplikacím nebo pro přípravu materiálu vhodných užitných vlastností, např.kombinací ovlivňujících hledisek, který mi jsou zejména druh vláken, směsový poměr vláken, způsob spojení vláken. Lze očekávat použití této metody pro sledování změn ve struktuře uvedených materiálů ovlivněných např.energií tepelnou nebo chemickou, vysokoenergetickým ionizujícím zářením, ultrazvukem nebo podobně a zjišťovat tak materiály vhodných užitných vlastností.

Příklad.

Při zjišťování charakteristických čísel u textilních materiálů měřením distribuce radioaktivního nuklidu ve zkušební kapalině byly použity čtyři druhy materiálu, a to čistá bavlna, čistá viskóza, směs bavlny a viskózou a viskózová stříž pojená latexovým pojivém.Plošný rozměr zkoumaných vzorků byl 10 x lOcm a hmotnost 7,0 - 0,5g. - Zkušební kapalinou bylo koňské sérum zředěné izotonickým roztokem v poměru 3,75 » 1,25 obj.dílů, v němž byl rozpuštěn radioaktivní niklid ¹²^J ve formě jodidu draselného o známé aktivitě. Nasávání zkušební kapaliny do jednotlivých zkoumaných vzorků se provádělo tak, že se vzorek přiložil na ústí sání ze zásobní nádoby, v níž hladina zkušební kapaliny se neustále udržovala v úrovni ústí sání přikapáváním z byrety.

Výslefiky měření jednotlivých zkoumaných materiálů a odpovídající množství nasáté kapaliny jsou uvedeny v tabulce»

Druh distribuce nuklidu:	I-.....— + Sledovaný parametr»	-.Π 1 1 ......... III e·............ ....... Druh zkoumaného vlákenného materiálu
bavlna	viskóza	směs bavlna /viskóza 60/40	viskóza + pojivo BRNON (20%)
Absolutní	A	42,0	42,0	35,0	28,5
	B	6,2	9,5	8.7 ........	14.3.........
Relativní	A	25,5	26,0	21,5	17,5
	B	18,0	14,3	20,7	12,2
Celková	B	11,8	4,8	12,0	- 2,1

A « množství nasáté zkušební kapaliny v ml,

B a příslušné charakteristické číslo,tj.absolutní,relativní,celkové

Claims (5)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob stanovení vlastností pevných, zejména textilních savých materiálů při danymioké interakci s kapalinou, vyznačený tím, že se savý materiál dá alespoň zčásti nasáknout kapalinou obaahující radioaktivní nklid a pak se v něm zjišťuje distribuce radioaktivních nuklidů změřením hodnoty velikosti odezvy radioaktivního záchytu jak plošnou sondou, tak i dutou sondou a dvojice takto naměřených hodnot velikostí radioaktivních odezev, charakterizující zkoumaný materiál, se porovnává s hodnotami referenčního, tzv.standardního materiálu.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se zjišťuje u zkoumaného savého materiálu tzv.charakteristické číslo distribuce radioaktivních nuklidů, tj.rozdíl mezi hodnotami ve likosti odezvy radioaktivního záchytu, naměřenými dutou sondou u standardního materiálu a zkoumaného savého materiálu a odpovídajícími změřené hodnotě velikosti odezvy plošné sondy.
3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se zjišťuje u zkoumaného savého materiálu tzvecharakteristioké číslo distribuce radioaktivních nuklidů, tj.rozdíl mezi hodnotami velikosti odezvy radioaktivního záchytu, naměřenými plošnou sondou u standardního materiálu a zkoumaného materiálu a odpovídajícími změřené hodnotě velikosti odezvy duté sondy.
4. 4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se zjišťuje u zkoumaného materiálu rozdíl mezi charakteristickým číslem distribuce radioaktivního nuklidu u zkoumaného materiálu zčásti nasáklého kapalinou a charakteristickým číslem distribuce radioaktivního nuklidu u zkoumaného materiálu nasáklého v celém jeho objemu kapalinou.
5. 5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se hodnota velikosti odezvy radioaktivního záchytu měří dutou sondou na vrstvách odebíraných z tloušťky zkoumaného materiálu.