CS214048B1 - Způsob zvýáení elektrické vodivosti kompozitních materiálů - Google Patents

Abstract

Podstata řeěení spočívá v tom, že kompozitní materiály se ozařují gamu paprsky o dávkách od 10** Gy do 10? Gy

Description

Vynález se týká způsobu zvýšeni elektrické vodivosti kompozitních materiálů obsahujících polyterafluorethylen, které jsou určeny pro elektrody spojovaná plasty.

V současné době nachází polyterafluorethylen stále širší uplatnění v různých odvětvích průmyslu. Setkáváme se s ním v řadě aplikací v elektrotechnice, kdo jsou využívány jeho velmi dobré izolační vlastnosti. Polytetrafluorethylen umožňuje při svém zpracování použiti řady různých technologií jako jo např. lisování, vytlačování, válcování atd. Polytetrafluorethylen lze použít jak v sintovaném, tak v nesintrovaném stavu. V něktorýoh případech však třeba upravit dielektrioké vlastnosti polytetrafluorethylonu. V řadě případů jde o docílení vyěěi vodivosti tohoto materiálu. Zvýěení vodivosti lze m.j. dosáhnout přísadou vodivé složky, např. jemně rozemletého grafitu. Tento způsob zvyšováni vodivosti vodo věak k materiálu, jehož některé vlastnosti zejména chemická odolnost, zpracovatelské podmínky atd., se vlivem přísad mění, což někdy může způsobit potíže.

Uvedené nedostatky odstraňuje způsob zvýěení elektrické vodivosti podle vynálezu, urče ný pro kompozitní materiály obsahující polytetrafluorethylen. Materiály jsou určeny zejména pro elektrodové směsi akumulátorů. Podstata vynálezu spočívá v tom, že kompozitní materiály 2 7 se ozařují gama paprsky o dávkách od 10 Gy do 10 Gy.

Způsob podle vynálezu, t.j. ozařování předmětů vyrobených ze směsi polytetrafluorethylenu gama zářením s výhodou kobaltového zdroje, řeěí problém relativní permitivity. Relativní permibilita jo závislá na indukovaném a permanentním dipólu molekuly polytetrafluorethylenu, polarizovatelnosti a rozměrech molekul. Částečné odbouráni makromolekuly pomocí stanovené dávky ozáření má za následek změnu výše uvedených veličin a ve svém důsledku vede ke zvýěení vodivosti kompozitního materiálu obsahujícího polytetrafluorethylen a zároveň k snížení jeho hydrofibity, což je zvláště v případě elektrodových směsí nezanedbatelné.

Dávky ozáření přicházející v úvahu pro kompozitní materiály obsahující polytetrafluorethy2 len jsou větší než 10 Gy.

Tato metoda zvýšeni vodivosti kompozitního materiálu obsahující polytetrafluorethylen byla s úspěchem použita při zvyšování vodivosti tzv. plastem pojených elektrod nikl-kadmiových akumulátorů, kdo funkci pojivá elektrodových směsi plnilo 5 a 10 % hmotnostních polytetrafluorethylonu. Výhodou tohoto způsobu zvýšení elektrické vodivosti je možnost přípravy kompletní elektrody, kterou před vložením do nádobky, ve které so provádí sestava akumulátoru, exponujeme předem stanovenou dávkou záření.

Přiklad 1.

Nikl-oxidové elektrody, u kterých bylo provedeno zvýšení vodivosti ozářením, byly podrobeA ny zkouškám elektrochemických parametrů, které prokázaly, že použitá dávka ozáření (10 Gy) nemá výrazný vliv na kapacitu nikl-oxidovýoh elektrod získanou při nízkém vybíjecím proudu 0,2 A. Při vybíjení vyššími proudy (např. 6 A) so však již zřetelně projevuje příznivý vliv ozářeni na proudovou zatížitelnost, a tvar vybíjecí křivky. Elektroda vykazuje i nízký elektrický odpor. Hodnota měrného diferenciálního polarizačního odporu so pohybuje o

v rozmezí 1,63 až 1,95 Λ om .

Přiklad 2.

Nikl-oxidové elektrody, u kterých bylo provedeno ozáření 10 Gy a obsahujíoí 10 X hmotnost214 048 nich polytetrafluorethylenu ve emisi, byly podrobeny zkouškám elektrochemických parametrů, které prokázaly opět při vybíjení proudy (2 A) příznivý vliv ozáření na proudovou zatížitelnost a tvar vybíjecí křivky, která je posunuta ve srovnání s elektrodou neozářenou směrem k vyšším potenciálů·, takže napití celého elektrochemického zdroje, např. nikl-kadmiové ho akumulátoru, je v průběhu vybíjecí periody vyšší. Zároveň se projevil i příznivý vliv snížení hydrofobity polytetrafluorethylenu, umožňující rychlejší smáčeni elektrody elektrolytem. Zároveň byl zjištěn i nižší elektrický odpor celé elektrody. Hodnota měrného difeo renciálnlho polarizačního odporu se pohybuje v rozmezí 1,27 až 1,87 Λ cm .

Příklad 3.

Nikl-oxidové elektrody pojené 5 % polytetrafluorethylenu (hmotnostních) byly ozářeny dávkou 10⁷ Gy za účelem zvýšení vodivosti, a vykazovaly opět při elektrochemických měřeních ve vybíjecím cyklu vyšší proudovou zatížitelnost, nižší elektrický odpor a nižší hydrofobitu, než elektrody noozářené. Hodnota mírného diferenciálního polarizačního odporu se pohybuje

Claims (1)

1. Způsob zvýšení elektrické vodivosti kompozitních materiálů obsahujících polytetrafluoretfyylen určených zejména pro elektrodové směsi akumulátorů vyznačený tlm, že kompozit2 7 ní materiály ae ozařují gama paprsky o dávkách od 10 Gy do 10 Gy.