CS213910B1 - Způsob stanovení transportních charakteristik porésních látek - Google Patents

Způsob stanovení transportních charakteristik porésních látek Download PDF

Info

Publication number
CS213910B1
CS213910B1 CS54180A CS54180A CS213910B1 CS 213910 B1 CS213910 B1 CS 213910B1 CS 54180 A CS54180 A CS 54180A CS 54180 A CS54180 A CS 54180A CS 213910 B1 CS213910 B1 CS 213910B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
porous
substance
transport characteristics
hydrogen
nitrogen
Prior art date
Application number
CS54180A
Other languages
English (en)
Inventor
Petr Schneider
Oldrich Pazdernik
Karel Klusacek
Original Assignee
Petr Schneider
Oldrich Pazdernik
Karel Klusacek
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Petr Schneider, Oldrich Pazdernik, Karel Klusacek filed Critical Petr Schneider
Priority to CS54180A priority Critical patent/CS213910B1/cs
Publication of CS213910B1 publication Critical patent/CS213910B1/cs

Links

Landscapes

  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu stanovení transportníoh charakteristik porésních látek.
V řadě technicky významných procesů dochází k interakci tekutin s tuhými porésními látkami. Rychlost transportu tekutiny v porésním prostředí pak ovlivňuje celkovou rychlost procesu; v mezním případě může tuto rychlost přímo určovat. Jako příklady lze uvést reakce katalysované tuhými porésními katalysátory, adsorpoe na porésních adsorbentech, reakce tekutin s tuhými porésními látkami aj. Pro rychlost transportu tekutiny je rozhodující uspořádání porésní struktury, tzv. transportní struktura poréaní látky. Je proto žádoucí mít k disposici způsoby, kterými lze tuto transportní strukturu charakterisovat tak, aby získané charakteristiky závisely v co nejmenší míře, případně vůbec nezávisely, na podmínkách, za kterýoh byly určeny, tj. teplotě, tlaku, druhu a složení tekutiny.
Doposud se k těmto účelům používají dvě skupiny metod:
Metody prvé skupiny poskytují informace o distribuci objemu pórů v závislosti na jejich rozměru - sem patří mj. rtuíová porosimetrie a vyhodnocení nízkotepelných adsorpčních isoterem inertních plynů, jako dusíku, argonu nebo kryptonu. Výhodou je, že výsledky nezávisejí na podmínkách, při kterýoh doohází k transportu hmoty v charakterisované porésní látce; nevýhodou je, že nedávají jednoznačnou možnost rychlost transportu hmoty charakterisovat. To je způsobeno tím, že řady porésních látek s velmi rozdílným vnitřním uspořádáním, a proto velmi rozdílnými rychlostmi transportu hmoty, mohou mít podrobné, nebo i stej213 910
213 910 né distribuce pórů.
Metody druhé skupiny jsou založeny na stanovení rychlosti transportu hmoty vhodných tekutin za zjednodušených podmínek. U některých metod se stanovení provádí za ustálených podmínek, jiné praoují v neustáleném stavu. Velmi rozšířenou je např. ustálená metoda difusního můstku (viz např. Kolloid Z. 97. 135 (1941)). 3 neustálených metod nabývá na významu tzv. ohromatografioký způsob stanovení efektivních difusních koeficientů (viz např.
AICHE J. J£, 762 (1968))· Předností neustálených metod je, že poskytují informace o všech částech porésní struktury, které se mohou uplatňovat v procesu mezi tekutinou a poresní látkou. Výsledky ustálenýoh metod jsou naproti tomu charakteristické pouze pro tu část porésní struktury, která přímo komunikuje s vnějším geometrickým povrchem porésní látky, tzp., že nezahrnuje tzv. slepé póry. Obecně závisejí výsledky metod druhé skupiny jak na druhu použitých tekutin, tak na podmínkách měření. Nelze je proto jednoduše extrapolovat na podmínky procesu tekutina-porésní tuhá látka. Přitom je obtížné, a často zoela nemožné, provést měření přímo za požadovaných podmínek, protože dochází např. k reakoi apod.
Podstata vynálezu spočívá ve způsobu stanovení transportních charakteristik porésních látek chromatografiokou metodou, při němž se stanoví efektivní difusní koeficienty dvou nebo více párů nastřikovaná látka - nosný plyn v částicích zkoumané porézní látky a transportní charakteristiky porésní látky se určí z těchto hodnot s použitím vztahu pro efektivní difusní koeficient v modelovém porésním prostředí, např. ve svazku váleovýoh kapilár o stejném poloměru, kde pro transportní charakteristiky /ar platí vztah (dab)_1 ’ ^£b>’1 + [Vr(2/3)(SRT/πma)1/3 “1, O) kde je efektivní difusní koeficient páru nastřikovaná látka A - nosný plyn B,# je známý binární difusní koeficient páru A-B, T je absolutní teplota měření, R je universální plynová konstanta, MA je molekulová hmotnost nastřikovaná látky A, r je střední poloměr pórů, ve kterých probíhá transport hmoty a ψ je geometrická konstanta porésní látky.
Dosazením nalezených efektivních difusních koeficientů pro nejméně dva péry A-B do rov. (1), spolu se známými hodnotami binárních difusních koeficientů£0 AB a molekulových hmotností MA se získá soustava nejméně dvou rovnic, obsahující dvě neznámé r a γ » které lze tedy určit.
S ohledem na tvar rovnice (1) a na přítomnost experimentálních ohyb při stanovení Djg je výhodné, jestliže se molekulové hmotnosti nastřikovaná složky A a nosného plynu S co nejvíce liší. Přitom je třeba, aby buS všechny složky byly ke zkoumané poresní látce inertní, tj., aby se na ní neadsorbovaly, nebo aby adsorbované látky byly na vnitřním povrchu porésní látky nepohyblivé, tj., aby nedocházelo k povrchovému transportu. Pro určení rozsahu adsorpce je výhodné zahrnout do použitého souboru látek A a B i helium, které se považuje za neadsorbované za všech, v úvahu přicházejících, okolností.
Chromatografickou metodou je míněn postup, ve kterém je kolonou naplněnou částicemi zkoumané porésní látky veden konstantní rychlostí nosný plyn B, do jehož proudu se na vstupu do kolony nestříkne puls stopovací látky A. Detektorem umístěným na výstupu z kolony se
213 910 zaznamenává časová závislost koncentrace stopovací složky, to je výstupní signál a výstupní křivka. Vyhodnocení efektivních difusních koeficientů D^B vychází z tvaru výstupního signálu určeného pro jednu nebo více rychlostí nosného plynu v koloně za jinak stejných podmínek. Pro vyhodnocení efektivních difusních koeficientů lze použít řadu publikovaných metod: korelaci momentů výstupní křivky, příp. výšky teoretického patra na rychlosti nosného plynu, nebo přirovnávání, to je fitování experimentální křivky k teoretickým vztahům v časové doméně, ve frekvenční doméně, nebo v doméně komplexní Laplaceovy transformace atp.
Příklady
V aparatuře schematicky znázorněné na přiloženém výkresu byly ve válcové koloně 10 o vnitřním průměru 0,74 cm a délce 200 cm, naplněné částicemi porésní aluminy označené jako vzorky a, b, o, o velikosti částic 2,8 až 3,15 mm při laboratorní teplotě a atmosferickém tlaku proměřeny výstupní křivky v následujících soustavách nastřikovaná látka A - nosný plyn B: helium-vodík, helium-dusík, vodík-dusík, dusík-vodík.
Nosný plyn z tlakové lahve 1 proudil přes sušící věž 2» regulační jehlový ventil £, kapilární prútokoměr 2» srovnávací celu tepelně vodivostního detektoru 6, šesticestný dávkovači ventil 2 do kolony 10 a odtud do měrné cely tepelně vodivostního detektoru 6. Jeho objemový průtok byl měřen bublinovým průtokoměrem 2· Nastřikovaný plyn z tlakové lahve 2 promýval dávkovači smyčku 2 dávkovacího kohoutu 8. Pootočením dávkovacího kohoutu 8 byl obsah dávkovači smyčky 2 vypláchnut nosným plynem do kolony 10.
Ze závislosti výšky teoretického patra H na objemové rychlosti nosného plynu P v oblasti P=2 až P=8 om^/s byly určeny následující hodnoty efektivních difusních koeficientů
2
1) vzorek a: helium-vodík: 3,2.10 cm /s helium-dusík: 1,94.10 cm/s dusík-vodík: 1,42.10-2 cm2/s vodík-dusík: 2,22,10-2 cm2/s
2) vzorek b: helium-vodík: 2,36.10-2 om2/s helium-dusík: 1,72.10-2 om2/s dusík-vodík: 0,94.10-2 om2/s vodík-dusík: 2,14.10-2 cm2/s —2 2
3) vzorek c: helium-vodík: 8,52.10 cm/s helium-dusík: 4,37.10-2 cm2/s dusík-vodík: 3,54.10-2 cm2/s vodík-dusík: 5,51.10-2 cm2/s
S použitím těchto koeficientů a binárních difusních koeficientů $ převzatých z literatury a Knudsenových difusních koeficientů<0 = (2/3)ř(8RT/#MA)1/2) z taibulky byly podle rovnice (1) vypočteny následující hodnoty středních poloměrů transportních pórů ř a geometrických konstant modelu středního transportního póru, tj. transportní oharakteris tiky.
1) vzorek a: Systém, helium-vodík a helium dusík: r 170 nm, ψ 0,043
213 910
Systém dusík- vodík a vodík-dusík»
- 230 nm, Τ' - 0,038
2) vzorek bi Systém helium-vodík a helium-dusíkt 7 » 70 nm, γ 0,056
Systém dusík-vodík, vodík-dusíkt 7 70 nm, ψ - 0,056
3) vzorek ot Systém helium?-vodík a helium-dusíkt 7 « 370 nm, ψ 0,082 * Systém dusík-vodík a vodík-dusíkt 7 > 320 nm, ψ b 0,086
Tabulka
Použité difusní koeficienty
00^(10 nm) b 0,0314 cm2/a
#He<1° nm) b 0,0830 om2/s
#h(1° nm) b 0,1174 om2s
^HeH 0 = 1,64 cm /s
= 0,76 cm2/s
^HeN 0,67 cm2/s
vypočteno jako
g)% - (2/3)r(8RTMMA)1/2 hodnoty z tabulky
Popsaný způsob lze výhodná využít např. při kontrole vlastností porésníeh katalysátorů, adsorbentů a reaktantů a při předpovídání jejich účinnosti a tím i při projektování, řízení a regulaci zařízení, v nichž probíhají reakoe, adsorpce apod. s účastí porésníeh látek.

Claims (1)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    Způsob stanoveni transportních charakteristik porésníeh látek ehromatografiekou metodou vyznačený tím, že se stanoví efektivní difusní koeficienty dvou nebe více párů nastřikovaná látka - nosný plyn v částioíoh zkoumané porésní látky a transportní charakteristiky porósní látky se určí z ťéchto hodnot s použitím vztahu pro efektivní difusní koeficient v modelovém porésním prostředí, např. ve svazku válcových kapilár o stejném poloměru, kde pro transportní charakteristiky a r platí vztah (¾)-1 - + ly*(2/3)(8RT/JMA)1/3’1 , kde je efektivní difusní koeficient páru nastřikovaná látka A - nosný plyn B,í3“B je známý binární difusní koefioient páru A-B, T je absolutní teplota měření, R je universální
    213 910 plynová konstanta, je molekulová hmotnost nastřikované látky Á, ř jě střední poloměr po rů, ve kterých probíhá transport hmoty a je geometrická konstanta porésní látky.
CS54180A 1980-01-25 1980-01-25 Způsob stanovení transportních charakteristik porésních látek CS213910B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS54180A CS213910B1 (cs) 1980-01-25 1980-01-25 Způsob stanovení transportních charakteristik porésních látek

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS54180A CS213910B1 (cs) 1980-01-25 1980-01-25 Způsob stanovení transportních charakteristik porésních látek

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS213910B1 true CS213910B1 (cs) 1982-04-09

Family

ID=5337659

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS54180A CS213910B1 (cs) 1980-01-25 1980-01-25 Způsob stanovení transportních charakteristik porésních látek

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS213910B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Pesaran et al. Moisture transport in silica gel packed beds—II. Experimental study
Levec et al. Oxidation of acetic acid solutions in a trickle‐bed reactor
US5204270A (en) Multiple sample characterization of coals and other substances by controlled-atmosphere programmed temperature oxidation
Levec et al. Longitudinal and lateral thermal dispersion in packed beds. Part II: Comparison between theory and experiment
Baumeister et al. Fluid‐particle heat transfer in packed beds
JPS5850772B2 (ja) 流動層反応装置及びその運転方法
Dallman et al. Entrainment for horizontal annular gas-liquid flow
US6254828B1 (en) Fluid cell substance analysis and calibration methods
Marsheck et al. Particle flow patterns in a fluidized bed
US2899281A (en) Catalytic ozone analyzer
Masamune et al. Adsorption of ethyl alcohol on silica gel
Otani et al. Significance of pressure gradients in porous materials: Part II. Diffusion and flow in porous catalysts
CS213910B1 (cs) Způsob stanovení transportních charakteristik porésních látek
Simon et al. Measured and calculated migrating speeds of reaction zones in a fixed bed reactor, a quantitative comparison
Glover et al. Determination of multicomponent sorption equilibria using perturbation gas chromatography
US4840726A (en) Method for determining and controlling the amount of finely divided particulate solids added to a stream of fluid
Sircar et al. Column dynamics for adsorption of bulk binary gas mixtures on activated carbon
Shulman et al. Performance of packed columns: V. Effect of solute concentration on gas‐phase mass transfer rates
Wang et al. Experimental evaluation of nonisotheral solid‐gas reaction model
Eaves et al. Drying liquid hydrocarbons using adsorptive agents
Kadlec et al. Effective diffusivity and optimum apparent density of vanadia catalysts for sulfur dioxide oxidation
Caretto et al. Effects of pore diffusion in the catalytic oxidation of ethylene
SU1249426A1 (ru) Термокондуктометрический газоанализатор
US4335610A (en) Multi-sample surface area measurement
Bizon et al. Phenomenological and numerical issues concerning dynamics of nonisobaric multicomponent diffusion of gases in macroporous media