CS213866B1 - Způsob měření efektivní hodnoty rušivých obrazovky - Google Patents

Abstract

Metoda měření efektivní hodnoty nesynchron- ních rušivých signálů pomalým vzorkováním ze stínítka televizní obrazovky pomocí televizního mikrofotometru a měřící jednotky. Způsob vyhodnocení efektivní hodnoty rušivých signálů je založen na předpokladu, že vzorky rušivého signálu jsou statisticky rovnocenné kontinuálnímu rušivému signálu.

Description

Vynález ae týká způsobu měření rušivých signálů pomalým vzorkováním ze stínítka televizní obrazovky, která zahrnuje úplný televizní řetěz' věetně zobrazovací soustavy (televizní obrazovky) s jejími principiálními vlivy, tj. nelineární převodní charakteristikou a amplitudovou frekvenční charakteristikou.

Dosavadní metody měření rušivých signálů jsou charakteristické vyhodnocováním rušivého signálu v televizním přenosovém kanálu metodou osclloskopickou nebo měřičem efektivní hodnoty rušivého signálu. Tyto metody neumožňují zahrnout vliv zobrazovací soustavy.

Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny způsobem měření podle vynálezu, Jehož podstatou je, že se stínítka televizní obrazovky ae periodicky a televizním snímkovým kmitočtem snímají diskrétní vzorky reprodukovaného obrazu nebo obrazového testu v jednom jeho elementárním bodě, které se přeměňují na elektrické vzorkové impulsy nesoucí informaci, o rušivém signálu a tyto impulsy se dále zpracovávají do tvaru obdélníkového signálu, jehož efektivní hodnota, ekvivalentní efektivní hodnotě kontinuálního rušivého signálu na obrazovce, se na výstupu měřicího zařízení vyhodnocuje.

Na výkresech je znázorněn příklad praktického využití vynálezu, kde na obr. 1 je uvedeno skupinové schéma způsobu měření, na obr. 2 je zobrazen výstupní signál fotometru, na obr. 2b jsou zobrazeny vrátkovací impulsy, na obr. 2c vzorkové impulsy a na obr. 2d kontinuální pravoúhlý signál.

Na televizním monitoru nebo přijímači A, obr. 1, se reprodukuje statický obraz nebo obrazový test. Eelementární bod reprodukovaného obrazu, volený obvykle v jeho středu, se snímá mikrofotometrem B, který tvoří optická soustava 1 se štěrbinou 2, fotonásobičem 3 a zesilovačem 4. Vertikálně orientovaná štěrbina 2 vymezuje velikost snímaného vzorku na televizním řádku v horizontálním směru televizního obrazu a je menší než mezní rozlišovací schopnost televiz ního systému. Pro televizní normu OIRT je doba snímání vzorka A I 80 ne. Ve vertikálním směru zabírá dané optická soustava mikrofotometru prakticky šest televizních řádků, tj. tři jednoho půlsnímku a tři druhého půlsnímku televizního obrazu. Světelné impulsy vzorků dopadající na fotonásobič 3 se v něm přeměňují na impulsy elektrické. Amplituda těchto impulsů je úměrná jasu snímaných bodů a má složku stálou, odpovídající konstantnímu jasu užitečného obrazu v měřeném místě a složku proměnnou, působenou rušivým signálem. Následující zesilovač 4 se zápornou kmitočtově závislou zpětnou vazbou snižuje výstupní impedanci fotonásobiče pro přenos vzorkových impulsů koaxiálním kabelem a zároveň zužuje přenášené kmitočtové pásmo pro potlačení vlastního šumu fotonásobiče·

V měřicí jednotce C se výstupní signál fotometru, jehož tvar je podle obr. 2a, dále zpracovává v generátoru vrátkovacích impulsů 5 a vyrábějí se vrátkovací impulsy podle obr. 2b, časově odpovídající vždy druhému, střednímu ze sledu tří elektrických impulsů jednoho půlsnímku podle obr. 2a, jehož amplituda je nejméně ovlivněna okrajovými vlivy optické soustavy. Vrátkovaeí impulsy ve vrátkovacím obvodu 6 propouštějí pouze vybrané vzorkové impulsy β opakovači· kmitočtem i » 25 Hz podle obr. 2c, jejichž amplitudová fluktuace nese informaci o rušivé·

T signálu a jeho efektivní hodnotě.

K zvětšení citlivosti měřícího zařízení je dále zařazen špičkový detektor 7, který zachytí amplitudu vzorkového impulsu do příchodu dalšího Impulsu, takže vznikne kontinuální právo213 866 úhlý signál podle obr· 2d. Obvod 8 obsahuje zeeilovaS e řízeným zesílením, který umožňuje regulaci citlivosti měřící jednotky a alternativně propouští nebo odstraňuje z procházejícího signálu jeho stejnosměrnou složku. Efektivní hodnota signálu se vyhodnocuje např. termoelektrlc kým měřidlem 9, jehož časová konstanta musí být dostatečná při pomalém vzorkování obrazu snímkovým kmitočtem 25 Hsí.

Přístrojem 9 měřená efektivní hodnota obdélníkového signálu podle obr. 2d, je v poměru τ τ j

-=— úměrné efektivní hodnotě vzorkových impulsů podle obr. 2c a tlm v poměru —— · ——

At Δ τ i ťnněmá, tedy ekvivalentní efektivní hodnotě kontinuálního rušivého signálu na obrazovce.

Cejchování* měřicí jednotky se provádí stejnosměrným signálem, který se vytvoří při snímání bílé plochy nominálního jasu a bez rušivých signálů, ku kterému se obvykle vztahuje hodnota signálu rušivého. Pouze při cejchování je obvod 8 alternativně zapojen tak, že přenáší stejnosměrnou složku.

Měřící zařízení podle tohoto popisu je možno použít při měření odstupu rušivých signálů, zvláště šumu, v televizním řetězu, kde umožňuje oproti dřívějším způsobům zahrnout do měření i reprodukční soustavy, např. obrazovky přijímačů nebo televizních monitorů a. tak měřit rušivé signály v úplném televizním řetězu, v různých oblastech skutečného televizního obrazu a při běž ném provozu.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob měření efektivní hodnoty rušivých signálů pomalým vzorkováním ze stínítka televizní obrazovky pomocí mikrofotometru a měřící jednotky, vyznačený tím, že ze stínítka ee periodicky s televizním snímkovým kmitočtem snímají diskrétní vzorky reprodukovaného obrazu nebo obrazového testu v jednom jeho elementárním bodě, která se přeměňují na elektrické vzorkové impulsy nesoucí informaci o rušivém signálu a tyto impulsy se dále zpracovávají do tvaru obdélníkového signálu, jehož efektivní hodnota, ekvivalentní efektivní hodnotě kontinuálního rušivého signálu na obrazovce, se na výstupu měřícího zařízení vyhodnocuje.