CS213604B1 - Method of making the timely variable pictures on the photoelectric resistance - Google Patents

Method of making the timely variable pictures on the photoelectric resistance Download PDF

Info

Publication number
CS213604B1
CS213604B1 CS745423A CS542374A CS213604B1 CS 213604 B1 CS213604 B1 CS 213604B1 CS 745423 A CS745423 A CS 745423A CS 542374 A CS542374 A CS 542374A CS 213604 B1 CS213604 B1 CS 213604B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
nuclei
medium
image
photoelectric
gas
Prior art date
Application number
CS745423A
Other languages
English (en)
Inventor
Rimilij F Avramenko
Gurgen A Askarian
Original Assignee
Avramenko Rimily F
Gurgen A Askarian
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Avramenko Rimily F, Gurgen A Askarian filed Critical Avramenko Rimily F
Publication of CS213604B1 publication Critical patent/CS213604B1/cs

Links

Classifications

    • GPHYSICS
    • G03PHOTOGRAPHY; CINEMATOGRAPHY; ANALOGOUS TECHNIQUES USING WAVES OTHER THAN OPTICAL WAVES; ELECTROGRAPHY; HOLOGRAPHY
    • G03GELECTROGRAPHY; ELECTROPHOTOGRAPHY; MAGNETOGRAPHY
    • G03G17/00Electrographic processes using patterns other than charge patterns, e.g. an electric conductivity pattern; Processes involving a migration, e.g. photoelectrophoresis, photoelectrosolography; Processes involving a selective transfer, e.g. electrophoto-adhesive processes; Apparatus essentially involving a single such process
    • GPHYSICS
    • G02OPTICS
    • G02FOPTICAL DEVICES OR ARRANGEMENTS FOR THE CONTROL OF LIGHT BY MODIFICATION OF THE OPTICAL PROPERTIES OF THE MEDIA OF THE ELEMENTS INVOLVED THEREIN; NON-LINEAR OPTICS; FREQUENCY-CHANGING OF LIGHT; OPTICAL LOGIC ELEMENTS; OPTICAL ANALOGUE/DIGITAL CONVERTERS
    • G02F1/00Devices or arrangements for the control of the intensity, colour, phase, polarisation or direction of light arriving from an independent light source, e.g. switching, gating or modulating; Non-linear optics
    • G02F1/01Devices or arrangements for the control of the intensity, colour, phase, polarisation or direction of light arriving from an independent light source, e.g. switching, gating or modulating; Non-linear optics for the control of the intensity, phase, polarisation or colour 
    • G02F1/19Devices or arrangements for the control of the intensity, colour, phase, polarisation or direction of light arriving from an independent light source, e.g. switching, gating or modulating; Non-linear optics for the control of the intensity, phase, polarisation or colour  based on variable-reflection or variable-refraction elements not provided for in groups G02F1/015 - G02F1/169
    • G02F1/195Devices or arrangements for the control of the intensity, colour, phase, polarisation or direction of light arriving from an independent light source, e.g. switching, gating or modulating; Non-linear optics for the control of the intensity, phase, polarisation or colour  based on variable-reflection or variable-refraction elements not provided for in groups G02F1/015 - G02F1/169 by using frustrated reflection
    • GPHYSICS
    • G03PHOTOGRAPHY; CINEMATOGRAPHY; ANALOGOUS TECHNIQUES USING WAVES OTHER THAN OPTICAL WAVES; ELECTROGRAPHY; HOLOGRAPHY
    • G03GELECTROGRAPHY; ELECTROPHOTOGRAPHY; MAGNETOGRAPHY
    • G03G17/00Electrographic processes using patterns other than charge patterns, e.g. an electric conductivity pattern; Processes involving a migration, e.g. photoelectrophoresis, photoelectrosolography; Processes involving a selective transfer, e.g. electrophoto-adhesive processes; Apparatus essentially involving a single such process
    • G03G17/02Electrographic processes using patterns other than charge patterns, e.g. an electric conductivity pattern; Processes involving a migration, e.g. photoelectrophoresis, photoelectrosolography; Processes involving a selective transfer, e.g. electrophoto-adhesive processes; Apparatus essentially involving a single such process with electrolytic development

Landscapes

  • Physics & Mathematics (AREA)
  • General Physics & Mathematics (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Electrochemistry (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Nonlinear Science (AREA)
  • Optics & Photonics (AREA)
  • Thermal Transfer Or Thermal Recording In General (AREA)
  • Non-Silver Salt Photosensitive Materials And Non-Silver Salt Photography (AREA)
  • Image-Pickup Tubes, Image-Amplification Tubes, And Storage Tubes (AREA)

Description

Vyiález se týká způsobu vytváření časově proměnných obrazů na fotocHe^^ckém odporu, ( . .
l který je·podroben obrazovému · záření.· Postup může být použit k ustálení jasných obrazů sta, tických a · dynamických operací a objektů v infračervené, televizní, projekční a kopírovací technice·
V·současné optické elektronice.se pottu-ívají fstseleCtrtcCé odpory ve · značné míře k záznamu a zachycení obrazu ve světeHiém . kopírování a v postupech elektrické· luminiscence· Jsou známy způsoby vytváření časově proměnných obrazů na fotoelek trpkém odporu, na který působí obrazové záření, u nichž obrazové ' · záření vyvolává ve fotoeleCtrickém odporu a v médiu, ve kterém se nalézá, proudy a náboje, přičemž médium vyvolává obraz působením prudů ( a nábojů, který se při osvětlení stane viditenýfa·
V známých způsobů se používá jako média, které vyvolává·působením · proudů a nábojů obraz, elektrolyt a sice roztok· modré skalice nebo stříbrné soli, ze·kterého se při vzniku í proudu a nábojů vyloučí kov, vytvitiřijící obraz .na povrchu fotoelcktrického odporu· Toto věe ’ má za následek malou citlivost, nutnost následného vyvolávání a těžkooti, ke kterým při - snímku časového sledu rychle za sebou se · střídajících obrazů. záření, jelkož vyvolávací · · · . světlo na tenké vrstvě kovu, které se dotkne·v krátké době osvětlení fotoeleCtrického·odporu,
Je Jen nepatrně rozptýleno a nemohou být pouuity větěí proudové htuttoty a plochy, na nichž je obraz · vyvoláván a odpory nemohou být rychle vyměňovány·
213 604 '
213 804
Účelem vynálezu je od d tras i t uvedené nedostatky·
Předmětem vynálezu je způsob vytváření časově proměnných obrazů na fotoelektrickám odporu ozařovaném obrazovým zářením, způsobu jcím vznik proudů a napětí ve fot>oelek*taiickám odporu a v - médiu - ' jej obklopujícím, které vlivem proudů a napétí vyvolává obraz viditelný při osvětlení, - přičemž před vytvořením nového - obrazu se starý obraz vymtže.
Podstata vynálezu spočívá v tom, že fotoelckrrický odpor ss unístí do média tvořeného roztokem elektrolytu nebo kapalinou obsahující rozpuštěný plyn nebo kapalinou blízkou varu, nebo nasycenou nebo přesycenou párou, čímž se na povrchu fotoelektrikéUhoxodporu nebo v jeho blízkosti vytvoří fázové zárodky plynu nebo páry . v elektrolytu nebo v kapalině a kon<^<^i^s^4^<^i^:í zárodky v páře, které se na silně ozářených místech fotoelektrcckého odporu konncnttnij, a tím ' reprodukuj obraz, a vzniklé fázová zárodky se před vytvořením následujícího obrazu ' odstraní.
V médiu obsahujícím fázové zárodky se. snížením tlaku v kapalině nebo v plynu nebo přehřátím kapaliny nad bod varu vytvoří metaasabHní stav, Čímž se fázové zárodky rozloží a nartesa j.
Fázové zárodky se odstraní zvýšením tlaku, přičemž se zárodky plynů nebo par zhroutí . a rozpustí' a kondenzační zárodky se odpaří·
Fázové zárodky plynu nebo páry mohou být odstraněny setřepátaím nebo odčerpáním.
Kondenzační fázové zárodky mohou být odstraněny ohřevem.
Př osvětlení obrazu se zastaví tvorba dalších fázových zárodků přerušením n^^^^^ecího
S výhodou se na straně ' odvrácené od dopeddaícího obrazového záření vloží mezi fotoelektrický odpoY a médium vrstva s anizotropní vodivostí.
V případě média tvořeného nasycenou nebo přesycenou párou - se vytvoří přídavné impuuzní elektrické - pole v bezprostřední blízkosti a kolmo k povrchu fotoelektr^^ého odporu nebo vrstvy s anizotropní voiivootí pro -odvod nábojů do média.
Způsob podle vynálezu Je velmi účinný, jelikož zárodky fázové přeměny vyžaduj - velmi málo energie k- provádění postupu, přesto - Však velmi dobře rozptylují světlo,- ve kterém se osvětlují zárodky vytvá^eící obraz.
Tak velká zesílení se - projevuj poměrně velmi příznivě v případech malé intenzity osvětlení a mlého stupně citlivosti.
. V dalším je vynález Híže osvětlen podle popisu navrženého postupu k ustálení viditelného obrazu a podle určitých příkladů jeho realizace.
Způaob ustálení viditeniáho obrazu spočívá - podle vynálezu v tom, že viditelný obraz se- ustálí na fotoelekdrrCckém odporu, který je podroben vlivu obrazového záření a nalézá - se v médiu, ve kterém záření vyvolá obdobné jako ve fotoeleCtrickém odporu proud a náboje, a které působeni proudu a náb<^.jů vyvolá obraz. Jako takové médium, ‘ které ' vyvolává působením proudu a nábojů obraz, se poišije roztok elektrolytu nebo tekutina, jejíž stav je Híaký vroucí kapeaině, nebo konečně 'nasycené nebo přesycené páry a která vytváří při působení proudu a nábojů na nebo v Uíz^eti povrchu odporu zárodky fázové přeměny, a
213 604 sice plynové, popřípadě parní zárodky v elektrolytech, popřípadě v kapalině, popřípadě kondenzační zárodky v páře, které Jsou na místech silnějšího osvětlení fotoelektrCkkěho odporu koncentrovány a vytvářejí tím obraz.
V dalším se dále za účelem zkrácení označuje médium, vyvolávvaící působením proudu a nábojů obraz, jako vyvolávací médium a zavádí se pojem -primárního a sekundárního obrazu. Jako primární obraz se míní ten, který je nesen - zářením, jako sekundární ten, který se stane viditelýfa na nebo v ' blízkosti povrchu fotoelektrického odporu při osvětlení.
Jako- roztok elektrolytu se použije podle vynáLezu vodný roztok anorganických kyselin i zásad, jako kyseliny sírové, solné, hydroxidu sodného, hydroxidu draselného v koj^ccc^i^l^iri^c^iích od 0,1 do 100 hmoonnotních %.
Mimcto se jako elektorlyt pouZije solí alkalických kovů, dále am^ěií vodných roztoků anorganických kyselin a solí. Elektrolyt se volí pro komhinnai a určitým fotoelektrikým odporem, jehož vlastnosti neme^í být ovlhmovány stykem s elektrolytem. Zde se pobijí jako •fotoelektrické odpory takové svétlocitlivé maatriály, jako křemík, germanium, arsenid galia, selen, selenid kadmia. Fotoelektrické matriály mohou být použity jak čisté, tak také po úpravě svétlocitlivé plochy·
Jako tekutina se použije pro navržený způsob libovolný ze shora - uvedených elektrolytů, který rozpuštěním neutrálně působícího plynu v elektrolytu, jako kysličníku uiličitěho ve vodném roztoku kyseliny sírové, - popřípadě solné, se pod tlakem naplynuje. Mimoto se jako tyto plyny pobije dusík, kyslík, inertní plyny, které maaí nepatrnou rozpustnoot. Jako plynující tekutinu se může po^ít alkohol, propan a freon.
Jako kapalina, jejíž vlastnosti jsou blízké vroucí kappaině, se ^^i^žž^,je vody. Může se k tomu pouuž^t také alkohol, ether a zkapalněné plyny - jako propan a freon. Stav, blížící se vření, se dosáhne - poté, když se tlak, jehož výchozí hodnota se nachází nad atmosférickém o
^tlak<m sníží na tlak o hodnotu velikosti Др£Й10 - 10 atm. p*i normální teplotě, popřípadě od atoosfériikého tlaku jeho výchozí hodnotě až - na snížený tlak při teplotě blízké bodu vazu.
Jako nasycená nebo přesycená pára se pobije pro způsob podle vynálezu alkoholová pára se vzduchem- a směs páry a argonu. Mlmto se může aooιžít etherová pára a směs alkoholové páry s jiiými - inertními plyny.
PFi po^ttí neplynované tekutiny, popřípadě tekutiny blízké bodu varu, nasycené a pře.sycené páry se - použije fotoelektr^^ých odporů stejiých jako při pouužtí jednoho elektrolytu.
U všech dříve uvedených případů vystupuje světelné - záření, tj. viditelné světlo, infračervené a ultrafialové jako takové záření, které -nese primární obraz - a působí na fotselektгiiký odpor. - Mimoto se může pouuít roentgenové nebo jiné ionizující Jako vyvolávací záření, které půiobí na zárodky fázové přeměiny, slouží - světlo.
Zárodky fázové přeměn, které shora uvedeným -způsobem vytvářejí vyvolávaný obraz, zaručují vyvolání Čirých obrazů s dobrou rozpo^těcí schopmosí. - Tato vlastnost je závislá na velikosti zárodků, která může být podle potřeby lehce - zmenšena pod Jeden mikron.
Zárodky fázové - přeměny, které se získají k vyvolání obrazu podle vynálezu, nechají se potom narůstat, přičemž se působením proudu a nábojů obraz ve vyvolávajícím médiu v elektrolytech, v neplynované tekutině, v kapalině blízké varu, nasycené nebo přesycené páře, nechá213 604 vá ' dojít k meeastabilním stavům, které přivádějí zárodky do samostatného růstu, takže se svět . / ' lo nyní lppe na nioh rozptyluje a sekundární obraz se stává Jasnějším.
Mettsstailní stav, který podněcuje samostatný růst zárodků, dosáhne st v případě parních, popřípadě plynových zárodků, snížením tlaku z výchozí hodnoty až na zlomky . atmoofěiy. Vytvoří se totiž podmínky pro zvětšení objemu plynových popřípadě parních zárodků. Zvětšení objemu vede k ' ochlazení plynu a ke vzniku meetatabilního stavu. Při vytvoření mee^atabilního stavu, při němž pára ko^<^(^I^2^г^,jt již na Jednom jediném iontu, je zapotřebí v případě alkoholových par ve vzduchu objemové zvětšení několika tuctů procent. Aby se nechaly - narůst kapičky menních průměrů, použije se nepatrných přesycení a.objemové zvětšení o hodnotě od 0,1 až. 10 % původního objemu. Meetassablní stavy mohou být zapříčiněny . také snížením teploty anebo vytvořením tepelného spádu, Jelikož difúze přitom nechá vytvořit vrstvu, která je v metastabilním stavu dostatečná k torní, aby učinila . ionty viditeLými a přivedla kapičky k růstu.
Tím byla tedy popsána možnost jednorázového vyvolání viditelného obrazu způsobem podle vynálezu. . . .
Za účelem zobirazenzí časově se střídajícího obrazu, popřípadě za účelem víceronásobného zobrazení jednoho a téhož obrazu, muuí být vždy odstraňovány zárodky fázové přeměny, vyrobené shora uvedeným způsobem, které vytváitejí obraz.
Podle jedné z moonoosí odstraňuj se zárodky-fázové přeměny podle vynálezu zvýšením tlaku až na hodnotu při které plynové, popřípadě parní zárodky ee sbaluj a také rozpoolšёjí, ' popřípadě se - kondenzované zárodky odpaří. Tento tlak má odpovídal takovému tlaku, ve kterém plynové·, popřípadě parní bublinky v případě, kdy plynové, popřípadě parní zárodky vytvářené tekutinou, překračuj popřípadě až tucty procent původní tlíkové hodnoty, a to v případě kondenzačních zárodků, vytvořených nasycenou nebo přesycenou parou. ,
Po odstranění zárodků fázové přeměny nastává znovu záznam obrazu jak shora uvedeno.
Podle jedné druhé moOnoofi určené - pro odstranění zárodků fázové přeměny se provádí tato podle vynálezu setřejáním. Je. ještě jedna moOnoof, podle níž se zárodky fázové přeměny - odstraňují odčerpáním. Obě w^žž^ossí - se pouHJí tam, kde . je - tlakový spád nežádoucí nebo kde je odpouštění plynu při slučování bublinek v důsledku nepatrné rozpultnooSi a difúze spomaleno.
Dosud se jednalo o mož^ste odstraňování zárodků fázové přeměny, vyvolávající obraz, ' které ísJÍ tvar plynových, popřípadě parních bublinek, jakož i kondenzačních jader. Speciálně pro případ vyvolávacího média ve tvaru nasycené nebo přesycené páry zůstává ale ještě jedna' moonoot odstranění zárodků - fázové (kondenzační) přeměř^. Jedná se totiž o zahřáte kondenzačních zárodků až na teplotu, při níž se - tyto rychle odppaí. Přitom se zahřeje -fotoelektrický odpor anebo - zahřej vlastní kondenzační zárodky. - *
K zabránění přesvětleňí obrazu v důsledku nového vzniku nábojů, popřípadě ke zlepšení kvality obrazu při - osvětlení zárodků fázové přeměny odpooí se od fotoelektrického odporu napětí.
V mnoha případech, kde je zapotřebí zabránit působení osvětlení, zpteobuuícího viditelnost obrazu, na fotoelektrický odpor a oddděit tedy od sebe fotoelektrický odpor a médium vyvolávající - obraz, - což - také rozšiřuje výběr fotoelektrických odporů a méddí, které jsou k dispooici, se zavádí při všech druzích způsobu podle vynálezu při jeho realizaci meei foto213 604 elektrický odpor a obraz podrobený vlivu proudu a nábojů médiem, tj. elektrolytem, plynovanou tekutinou, tekutinou blízkou bodu varu, nasycenou nebo přesycenou parou, vrstva anisótropické látky vo^j^vé, která z jedné strany doléhá na fotoelektrický odpor a z druhé strany na médium, vyvoláv®aící obraz působením proudu a nábojů·
Při použití aniaotropické vrstvy se misí'použít napptí, když se střídavě obrazy vyvolávají a opět potlačují vytvářením zárodků fázové přeměny, a to při pouužtí fotoelektrCckého odporu·
Existuje jeětt jedna- realizační možnoot pro způsob podle vynálezu, která platí pro případ pouužtí nasycené nebo přesycené páry právě tak jako pro mOdium vyvolááající působením proudu a nábojů obraz, kdy se vytvoří dodatečné elektrické i^m^p^Uss^ií pole, a to tak, že se . odrazí náboje z povrchu fotoelektrcekého odporu, popřípadě z vrstvy anisotropické vodivé látky od média, tj· elektrolytu, plynované tekutiny, tekutiny blízké bodu varu, nasycené nebo přesycené - páiy, které působením proudu a nábojů vyvolává obraz·
V dalším je vynález blíže popsán na několika koiTcrétních příkladech pro - jeho realizaci. JPřklad 1 í Způsob ustálení viditelného obrazu spočívá v - tom,.že se fotoeleCtricCý odpor, v daném případě křemíkový odpor, vystaví působení světelného záření, a vyvolává proud a náboje ve' fotoelektrcckéo odporu a v elektrolytu, v daném případě ve vodném roztoku 10 .hmoonnssiních % - kyseliny sírové, ve kterém se nalézá fstseleCnrlcCý odpor· Rooddl potenciálu mezi ním a d^l^iSí elektrodou, v daném případě uhlíkovou elektrodou, činí 1 až 10 V, přičemž záporný pól se nalézá na fstoelektrCckéo odporu· ' Při protékání proudu kyselinou sírovou se tvoří na povrchu fotoelektrcekého odporu v čase setiny vteřiny vlivem elektrolýzy zárodky fázové přeměny, a sice bublinky plynu, které Se v místech silnějšího osvětlení a vyšší proudové hustoty proudu íSotoeecktгCcým odporem Concenniruí, jelikož 1moSžaví odloučeného plynu je propoocionální těm nábojům, - které prošly fotselektrCcým odporem· - 'Toto rozdělení bublinek' opět sekundární obraz, který se stane viditeniým, při osvětlení zárodků, nebol . - čím více . je bublinek a čím jsou větší, o - to více - se místně rozppýlí vyvolávací světlo·
Podle této realizační ooSžOsai způsobu byl- ustálen obraz sestávající z plynových bublinek, jejichž charaaCteC8aicCd v^li^k^s^l^i, na kterou průměr plynových bublinek vy stoup pi, při době trvání proudu přibližně 0,1 až 30 ms a střední vzdálenost mezi jednotlivými bub•liíCcaoi 3 až 20/um, podle intenzity osvětlení činila 1 až 5 yum, přičemž doba zrání plynových bublinek - odpovídala době proudových umopusů· »íklad 2 ’
Způsob ustálení viditelného obrazu podle vynálezu, realizovaný přesné tak, jako v příkladu 1 až na že se zde pouužl vodný roztok 0,1 hmoOnostních % kyseliny sírové·
Bublinky byly desetkrát oéňší než ty, jako ' v příkladu 1· ‘
Příklad 3
Způsob ustálení viditelného obrazu podle vynálezu, realizovaný přesně tak- jako v p*í
213 604 * kladu 1 až ne okolnost, že se zde použil vodný roztok přibližně 100 hmotnostních % kyseliny sírové.
Charrkteeistické velikosti pro obraz byly vzhledem ke špatné dieociaei hor&í než v·příkladu 1.
Příklad 4
Způsob ustálení viditenného obrazu podle vynálezu, realizovaný přesně tak jako v příkladu 1 až na tkoϊnott, že zde byl použit vodný roztok 10 hmoOnottních %· kyseliny solné.
Pro · obraz charaatteistické velikosti byly podobné·jako v příkladu 1.
Příklad 5 .
' Způsob ustálení viditelného obrazu podle vynálezu, realizovaný přesně tak jako v příkladu· 1 až na okoZnoaib, že zde byl · vodný · roztok 0,1 · ·hmoOnottních % kyseliny rtloé. Výsledky jsou obdobná^jako v příkladu 2. , ‘Příklad 6
Způsob ustálení viditenného obrazu podle·vyniáLezu, realizovaný přesně tak jako ·v příkladu 1 · až na že zde byl použit vodný roztok přibližně 100 hmoOnooStoí¢h % kyselina solné. Výsledky jsou·podobné jako v příkladu 3.
Příklad · 7 .
Způsob ustálení ·viditenného obrazu podle vynálezu, realizovaný přesně tak Jako v · příkladu 1 až na oko lnout, že zde byl použit vodný roztok 10 hmotnottních % hydroxidu sodného. Výsledky Jsou podobné . jako u příkladu 1.
Příklad · 8
Totéž Jako v příkladu · 7 až na okolnost, že se zde použil· Jako elektrolyt vodný roztok 0,1 hmoOnottních % hydroxidu sodného. VJfeledky jsou podobné jako v příkladu 2.
Příklad 9 J
Totéž jako v příkladu 7 až ·na · tkolnott, že koncentrace hydroxidu· sodného činí přibližně 100 hmotnottních · · Výsledky jsou podobné · jako v příkladu 3.
Příklad 10 , i
Totéž jako v příkladu 7 až na Λοίηο^, že · byl použit vodný ·roztok 10 hmotnot^nlích % hy- < droxidu draselného jako elektrolyt. Výsledky jsou podobné jako v příkladu 1.
Příklad 11
Totéž jako v příkladu 10 až na · tkolnottt že koncentrace hydroxidu draselného Činila 0,1 hmoOnottních %. Výsledky jsou podobné jako v příkladu 2.
Příklad· 12
Totéž jako v příkladu 10 až na že koncentrace hydroxidu draselného činila při. - ' · bližně 100· hmotnottraíoh %. . Výsledky jsou podobné jako v příkladu 3.
213 604
Příklad 13
Způsob ustálení viditelného obrazu pomocí fotoelektrického odporu a média, vyvoláváJícího obraz, realizovaný přesně tak jako v příkladu 1 až na okolnoot, že zde byl použit vodný roztok kyseliny sírové, který Je neplynován k/eličnkeem Uhličiýfa» v důsledku čehož jsou bublinky, - vytvořené na povrchu fotoeleCtrického odporu až 2 mm veliké. Plynování se děje pod tlakem, který překročil atmosférický tlak o tucty procent. Po neplynování zůstala kyselina sírová pod atmosférickém tlakem.
Příklad 14
Totéž jako v příkladu 13, ale s vodným roztokem hydroxidu - sodného, plynovaným kysličníkem uhličitém, namísto shora uvedeného. Hodnota fotoelektrcckého odporu a odpor tekutiny byly voleny tak, že místní zahřátí fotoeleCtrického odporu a tekutiny proudem přineslo sebou zmenšení - rozpustnosti plynu jakož i vznik místních meeassabblních stavů. V -tomto případě byl roztok silněji ' neplynován a to ' při přetleku 1 atm. Veeikooti, iharaaCeeiizžící obraz, ležely v těchže hodnotách, jako v příkladu 13.
Příklad 15 *
Totéž jako v příkladu 13 až na - že se zde pouuije tekutina blízká varu, a to 2 voda, jejíž teplota je norméá.ní a jejíž tlak byl z výchozího tlaku snížen až na 10 ...10 atm. Veaiкo9ti,ihaгacealzujjií obi^i^sz, ležely na stejných hodnotách jako v příkladu 13.
Příklad 16
Totéž jako v příkladu 15 až na okolnoot, že se zde pouuije voda pod atmosférickým tlakem a při zvýěené tepLotě, která je blíz bodu varu, tedy rovna přibližně ЮТ °C. Výsledky jsou podobné jako v příkladu 15, přesto věak kvalita obrazu se - jevila horší v důsledku konvenkčních proudů, jelikož voda byla ohřátá jak před tak i po snímání obrazu.
Příklad 17
Způsob ustálení viditenněho obrazu, při němž se jako obraz vyvooávaajcí médium pouuije nasycená nebo přesycená pára, a to alkoholová - pára ve vzduchu.
Zde se vytvářejí zárodky fázové přeměny - ve tvaru kondenzačních zárodků, .. .. to - znamená kapiček kondeenuujcí kapaliny, které vytvářejí při osvětlení viditelný sekundární obraz.
Při zvětšení objemu páry o 1 % původní hodnoty objemu bylo pozorováno- rychlé zvětšení již - vytvářejících se kapiček.
Při - zvětšení objemu o 30 % bylo možno zjistit vytváření mikrokapiček na jednotlivých iontech. ^ycciXost- růstu činila 5. 10*0 e^s.
Velikost iharaaCeaiizUJcí obraz, - ležely na stejných hodnotách jako v příkladu 1.
Příklad 18
Toltéž Jako v příkladu 17 až na okoXnoa-t, že zde - byla pozuita směs alkoholových par a argonu Jako vyvolávajícího méclia. Vyvolání obrazu se dělo při menším objemovém zvětšení než v příkladu 17.
C^aaakkteií^-ti^ka obrazu Je stejná jako v příkladu 17.
213 604 t
Příklad 19
Obraz ustálený podle příkladů 1 až 18, je vyvoláván zárodky fázové přeměny, jejichž velikost, tj. vůastaí parametry obrazu leží mezi zlomky mikronu a několika mikrony·
Ke zlepšení jasnosti obrazu, který se dostane podle příkladů 1 až 18, ae nechají zárodky fázové přeměny vytvářející obraz pomocí metastabilních stavů narůstat působením média, vyvolávající půeobením proudu a nábojů obraz, tedy v elektrolytu, plynované nebo varu blízké tekutině, v nasycené nebo přesycené páře· Jsou to právě metastabilní stavy, které způsobují narůstání zárodků.
Metastabilní stavy ae vytvářejí snížením tlaku z výchozí hodnoty až na tlak, který odpovídá tlaku plynu, popřípadě páry uvnitř bublinek s hodnotou vyšší než je tlak povrchového napětí p = 2^/v, kde Označí povrchové napětí, v poloměr plynového, popřípadě parního zárodku. V případě zárodků fázové přeměny ve tvaru kondenzačních zárodků dochází к témuž sníženému tlaku až na hodnotu tlaku, při němž hodnota teploty média klesne tak hluboko, až se tlak nasycené páry stane nižším.
Podle tohoto způsobu byl ustálen obraz, vyvolaný bublinkami, popřípadě kapičkami, Jejichž velikost překračuje o deseti až stonásobek tu velikost, získanou podle příkladů 1 až 18.
Příklad 20
Ke zvětšení .bublinek podle příkladu 15 а к zesílení rozptýlení světla se snížil tlak ž až na 0,3 atm., přičemž bublinky se třikrát zvětšily.
Příklad 21
К lehčímu růstu bublinek podle příkladu 16 se snížil tlak z 1 na 0,3 atm. Qylo pozorováno rychlejší narůstání bublin až do velikosti milimetru.
Příklad 22
Když se opět zničí zárodky fázové přeměny, které vytvářejí obraz podle příkladů 1 až 12, 2Íaká ae možnost zobrazení časově se měnícího obrazu·
Zárodky fázové přeměny se zničí zvýšením původního tlaku o vícenásobek, přičemž se plynové, popřípadě parní zárodky zbalí a rozpustí·
Poté se celý postup opakuje tak, jak byl popsán v příkladech 1 až 12 (19 až 21), to znamená, že se stejný obraz, pokud ee ovšem nezměnil, znovu zaznamená, popřípadě se provede záznam nového obrazu, který rozpustí starý obraz·
Příklad 23
Zárodky fázové přeměny, vytvářející obraz podle příkladu 13 a 14 (19), se odstraní obdobně jako v příkladu 22. Přitom se tlak nezvýší více jak o 1 až 3 atm.
* . .
Příklad 24
Zárodky fázové přeměny, vytvářející obraz podle příkladů 15 a 16 (19 až 21), ae odstraní obdobně jako v příkladu 22. Přitom ae věak tlak nezvýáí více než o 3 až 10 atm. VětSím zvýšením tlaku probíhá odstranění zárodků rychleji.
213 604
Příklad 25
Zárodky fázové přeměiny, vytváířjící obraz .podle příkladů 17 'a 18 (19 až 2X), se odstraní obdobně Jako v příkladu 22. Zvýšení tlaku činí zde 10 atm.
Příklad 26
Zárodky fázové přeměrny vytvářející obraz podlq příkladů 1 až . 18 (19 až 21), se odstraní setřepáním, takže není zapotřebí měnit tlak. a nemtuí se používat žádné větší tlakové spády.
Příklad 27
Zárodky fázové přemějny, vytvářející obraz podle příkladů 1 až 18 (19 až 21), se odstraní odčerpáním, takže není rovněž nutno měnnt tlak a nemcuí se použzC žádné větší tlakové spády.
Příklad 28
Zárodky fázové přeměny, vytváiř j jící obraz podle příkladů 17 a 18 (19 až 21), se od straní jejich zahřátím, ohřeje se totiž fotoelektrický odpor až k teplotě, která je blízká té, při níž nastává rychlé odpařování . kapiček.Toto umožňuje obdržet následný obraz dostatečně čistý.
Příklad 29
Stejné postupy Jako v příkladu 28. Zahhejí se zde zárodky až na teplotu rychlého odpaření zárodků osvětlením, a sice při použžtí téhož světla, kterým se učinil obraz vi^di^-^ený^m.
Příklad 30
Ke zvýšení kvality obrazu, který se získal podle příkladů 1 až 29, se uvede fotoelektrický odpor při osvětlení obrazu do stavu bez napěěí.
Příklad 31
Při získání obrazu podle . příkladů 1 až 30.se zavede mezi . fotoelektrický odpor a médium, vyroolárajjcí působením proudu a nábojů obraz, · vrstva anizotropické vodivé látky, která se dotýká jednou stranou fotoelektrického odporu a druhou stranou média, vyvolávajícího působením proudu a nábojů obraz.
Tato možnost realizace způsobu podle.vynálezu umožňuje rozšíření výběru pouuitelných kombbnací fotoelektrcckého odporu a vyvolávajícího mééia, pouužtí citlivějších fotoelektrických odporů a vylučuje starooti se zabráněním přesvěělení, a to uvedením fotoelektrcckého odporu do stavu bez n^a^pětí. 1
Příklad 32 í
Při ustálení obrazu podle příkladů 17 a 18 (19 až 21) se vytvoří přídavné · elektrické impuusnf pole o síle přibližně 30 kV/cm v době 30 s, které ' uvolní z fotoelektrcckého odporu i na něm vytvořené a ulpělé náboje a převede je do nasycené, případně přesycené páry. Toto přídavné pole se vytvoří v bezprostřední blízkosti a kolmo k povrchu ^^ΒίβΜΓ^έΜ odporu anebo vrstvy s anisotropní voddvoosí. !
Voddvost odporu se neprojeví zde jen ve své vlastnooti zdroje pohybu ΐ nábojů, nýbrž jako prostředek k vytváření · silného okrajového . pole v oblastech nejsilnějšího
213 ·04 οβvítlení.
Příklad 33
Při ustálení obrazu podle příkladu 31 se vytvoří dodatečné elektrické impulsní pole podle příkladu 32·
Způsob ustálení viditelného obrazu podle vynálezu se vyznačuje vysokou citlivostí a vysokou rozpouětěcí schopností, podmíněnou malými velikostmi bublinek.(tyto mohou činit Jenom zlomky mikronu)·

Claims (8)

1· Způsob vytváření časové proměnných obrazů na fotoelektriekém odporu ozařovaném obrazovým zářením, způsobujícím vznik proudů a napětí ve fotoelektriekém odporu a v médiu jej obklopujícím, které vlivem proudů a napětí vyvolává obraz viditelný při osvětlení, přičemž před vytvořením nového obrazu se starý obraz vymaže, vyznačující se tím, že fotoelektrický odpor ее umístí do média tvořeného roztokem elektrolytu nebo kapalinou obsahující rozpuštěný plyn, nebo kapalinou blízkou varu, nebo nasycenou nebo přesycenou párou, čímž* se na povrchu fotoelektriekého odporu nebo v Jeho blízkosti vytvoří fázové zárodky plynu nebo páry v elektrolytu nebo v kapalině a kondenzační zárodky v páře, které se na silně ozářených místech fotoelektriekého odporu koncentrují, a tím reprodukují obraz, a vzniklé fázové zárodky se před vytvořením následujícího obrazu odstraní·
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že v médiu obsahujícím fázové zárodky se snížením tlaku v kapalině nebo v plynu nebo přehřátím kapaliny nad bod varu vytvoří metas tablíní stav, čímž se fázové zárodky rozmnoží a narůstají·
3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se fázové zárodky odstraní zvýšením tlaku, přičemž se zárodky plynů nebo par zhroutí a rozpustí a kondenzační zárodky se odpaří·
4· Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se fázové zárodky plynu nebo páry odstraní setřepáním nebo odčerpáním.
5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se kondenzační fázové zárodky odstraní ohřevem.
6. Způsob podle bodů 1 a 3, vyznačující se tím, že při osvětlení obrazu se zastaví tvorba dallích fázových zárodků přerušením napájecího napětí.
7· Způsob podle bodů 1 a 6, vyznačující se tím, že ее na straně odvrácené od dopadajícího obrazového záření vloží mezi fotoelektrický odpor a médium vrstva a anisotropní vodivostí.
8. Způsob podle bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že v případě média tvořeného nasycenou nebo přesycenou párou se vytvoří přídavné impulsní elektrické pole v bezprostřední blízkosti a kolmo к povrchu fotoelektriekého odporu nebo vrstvy s anlsotropní vodivostí pro odvod nábojů do média.
CS745423A 1973-07-31 1974-07-30 Method of making the timely variable pictures on the photoelectric resistance CS213604B1 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
SU1949311 1973-07-31

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS213604B1 true CS213604B1 (en) 1982-04-09

Family

ID=20561558

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS745423A CS213604B1 (en) 1973-07-31 1974-07-30 Method of making the timely variable pictures on the photoelectric resistance

Country Status (12)

Country Link
US (1) US3957511A (cs)
CA (1) CA1025985A (cs)
CH (1) CH594196A5 (cs)
CS (1) CS213604B1 (cs)
DD (1) DD116515A1 (cs)
DE (1) DE2436940C2 (cs)
FR (1) FR2239714B1 (cs)
GB (1) GB1481632A (cs)
HU (1) HU179099B (cs)
IT (1) IT1034068B (cs)
NL (1) NL163335C (cs)
RO (1) RO74063A (cs)

Families Citing this family (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4496432A (en) * 1983-06-27 1985-01-29 At&T Technologies, Inc. Electrolytic methods for enhancing contrast between metallic surfaces

Family Cites Families (14)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US1617397A (en) * 1924-12-19 1927-02-15 Charles T Knipp Method of and means for demonstrating and visualizing the track of alpha rays
US2798959A (en) * 1953-10-01 1957-07-09 Rca Corp Photoconductive thermography
US2997430A (en) * 1955-02-14 1961-08-22 Elektrokemisk As Method of purifying sewage-water
BE561403A (cs) * 1956-03-30
US3054731A (en) * 1959-03-30 1962-09-18 Union Carbide Corp Method of recording an image
US3154414A (en) * 1960-04-18 1964-10-27 Minnesota Mining & Mfg Image removal
US3194748A (en) * 1960-10-25 1965-07-13 Eastman Kodak Co Reversal photoconductographic processing
US3233104A (en) * 1962-10-15 1966-02-01 Heffan Howard High energy radiographic apparatus using a bubble chamber detector
US3316088A (en) * 1963-02-11 1967-04-25 Ibm Process of electrophotography based on electrophotolytic reactions and element therefor
US3402111A (en) * 1965-01-22 1968-09-17 Eastman Kodak Co Emulsion developers for photoconductography
US3393617A (en) * 1965-01-25 1968-07-23 Gen Electric Recording apparatus comprising a photosensitive member, a recording member, and an ion exchange membrane
US3439174A (en) * 1966-03-07 1969-04-15 Alvin A Snaper Electrolytic image transducer
FR1515865A (fr) * 1966-06-14 1968-03-08 Saint Gobain Techn Nouvelles Perfectionnements à la séparation d'un liquide et d'un solide ou liquide immiscible en suspension
US3718913A (en) * 1972-04-06 1973-02-27 Sperry Rand Corp Erasable optical recording system

Also Published As

Publication number Publication date
CH594196A5 (cs) 1977-12-30
NL7410155A (nl) 1975-02-04
NL163335C (nl) 1980-08-15
DE2436940C2 (de) 1982-08-05
CA1025985A (en) 1978-02-07
AU7186674A (en) 1976-02-05
RO74063A (ro) 1981-06-26
DD116515A1 (cs) 1975-11-20
FR2239714A1 (cs) 1975-02-28
HU179099B (en) 1982-08-28
GB1481632A (en) 1977-08-03
US3957511A (en) 1976-05-18
FR2239714B1 (cs) 1977-03-18
NL163335B (nl) 1980-03-17
IT1034068B (it) 1979-09-10
DE2436940A1 (de) 1975-02-27

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Pikuz et al. High energy density Z-pinch plasma conditions with picosecond time resolution
Heuser Chapter 6 preparing biological samples for stereomicroscopy by the quick-freeze, deep-etch, rotary-replication technique
Ackemann et al. Non-and nearly hexagonal patterns in sodium vapor generated by single-mirror feedback
US20050009374A1 (en) Direct patterning of silicon by photoelectrochemical etching
Skinner et al. Contact microscopy with a soft X‐ray laser
CS213604B1 (en) Method of making the timely variable pictures on the photoelectric resistance
Tatartchenko Sonoluminescence as the PeTa radiation
US3527684A (en) Method of increasing contrast in electrophoretic reproduction
Yabuzaki et al. Modification of Atomic g-Factor by the Oscillating rf Field
JPS5880656A (ja) 電子写真法
Uster [19] In situ resonance energy transfer microscopy: Monitoring membrane fusion in living cells
Muguruma Spiral etch-pits of ice crystals
RU2078364C1 (ru) Устройство для фоторегистрации быстропротекающих процессов
Hegerfeldt et al. Dark periods in the resonance fluorescence of a single Λ system
Khmelinskii et al. Optical transparency and electrical conductivity of single-wall carbon nanotubes and of intermediate filaments of porcine M\" uller cells
Ewbank et al. Instrumentation for time-resolved electron diffraction
Vanselow et al. The Ultraviolet Absorption and Fluorescence Spectra of Acetophenone
Geindre et al. A study of shock and ionisation waves in laser gas-breakdown using near-resonant absorption of nanosecond tunable-laser light
Percival New light on old quantum theory
SU828163A1 (ru) Устройство дл получени изображений
Gross Electron-Microscope Studies on Chemical Development
Teissie et al. Description of an apparatus for the simultaneous measurement of changes in the components of polarized fluorescence emitted by membranes
Wood LXXXI. Fine structure, absorption, and zeeman effect of the 2536 mercury line
Sato et al. Continuous Visualization of Process of Positive Streamer Initiation, Propagation, Spark, and Bubble Expansion in Water
Cross HIGH RESOLUTION STUDIES OF THE EXCITATION SPECTRA OF BERYLIUM AND MAGNESIUM DOUBLE ACCEPTORS IN GERMANIUM WITH AND WITHOUT UNIAXIAL STRESS (SPECTROSCOPY)