CS212462B1 - Stáj s mobilním zařízením pro skupinové ustájení a ošetřování hospodářských zvířat - Google Patents

Abstract

Podstata vynélezu spočívá ve vytvoření plošinových kolejnic, na kterých jsou umístěny plošiny s několika stáními a déle příčné trajlerové kolejnice, na nichž jsou umístěny trajlery s upevněnými kolejničkami, které navazují v určité poloze trajleru na plošinové kolejnice. Dále jsou v takovýchto jednotlivých lodích stáje další zařízení funkčně navazující na tento systém.

Description

(54) Stáj s mobilním zařízením pro skupinové ustájení a ošetřování hospodářských zvířat

Podstata vynélezu spočívá ve vytvoření plošinových kolejnic, na kterých jsou umístěny plošiny s několika stáními a déle příčné trajlerové kolejnice, na nichž jsou umístěny trajlery s upevněnými kolejničkami, které navazují v určité poloze trajleru na plošinové kolejnice.

Dále jsou v takovýchto jednotlivých lodích stáje další zařízení funkčně navazující na tento systém.

V

Obr. 1

Předmětem vynálezu je stáj s mobilním zařízením pro skupinové ustájení a ošetřování hospodářských zvířat, zejména dojnic.

Nové změny uplatňované v chovu Skotu, především zvyšující se koncentrace, řeší při neustálém zvyšování absolutní výroby zároveň i snížení pracnosti, hygieničtější podmínky pro ošetřovatele a pokles nákladů na výrobu.

Vysoké koncentrace jsou však spojeny s některými problémy, které nelze řešit v dosavadním známém ustájení dojnic, ať již vazném ěi volném. V kravínech, kde je používáno vazné ho ustájení, je možnost individuálního ošetřování zvířat dána lepším přehledem a neustálou individuální kontrolou.

Ve stáji se neprojevuje neklid stáda a jsou omezeny výskyty poranění, jakož i podíl vyřazených zvířat v důsledku technologické selekce, např. pro vzájemné vysévání mléka, je minimální.

Ve volných stájích lze využít v mechanizaci pracovního procesu větší variability s možností začleňování automatizačních prvků. Dosahuje se tak v nich menší pracnosti a vyšší produktivity práce oproti vazným stájím.

Naopak nevýhodou vazných stájí jsou relativně špatné a limitované možnosti aplikace mechanizačních prostředků s vyšším efektem, s čímž je spojena i nízké produktivita práce. Pohyb ošetřovatelů ve stéji v průběhu pracovního času se projevuje v nárůstu neklidu zvířat, což s předchozím faktorem omezuje možnost řešení vysokých koncentrací krav v jedné stéji.

U volných stájí se nevýhody systému projevují především ve skupinové, ale v některých případech dokonce ve stádové péči o zvířata. Samotná technologie chovu ovlivňuje zvýšený neklid ve stádech v důsledku nahánění zvířat k jednotlivým technologickým uzlům, vzájemných bojů o místo u žlabu a jiné.

Jsou požadovány pro toto ustájení větší obestavěné plochy, s čímž je spojena vyšší investiční náročnost, ale stoupají i náklady na zařízení pro odkliz a skladování hnoje.

Jednou z obtížně řešitelných otázek u volného ustájení Skotu je možnost speciálního ošetření při vyhledávání říje, insemineci a při veterinárních zákrocích. Neustálý styk a po hyb zvířat ve stádu může být i příčinou přenosu nakažlivých, např. plísňových onemocnění.

V systému volného ustájení skotu dochází často při nahánění a pohybu zvířat k jejich zranění a k úhynům. Dále dochází i ke vzájemnému vysávání dojnic. V současné době běžně používané systémy ustájení skotu, vzhledem k možnosti zvyšování stupně mechanizace a automatizace a stejně i k růstu produktivity práce, neskýtají dostatečné rezervy pro další vývoj.

V mnoha zemích se hledají nové cesty k efektivnímu chovu,resp. ustájení dojnic. Trend dalšího vývoje spočívá v důsledném zprůmyslnění výrobního procesu, tj. v aplikaci kontinuálního chodu výroby, v němž je dojnice transportována k jednotlivým technologickým uzlům.

Značný pokrok v tomto vývoji dosáhl švédský koncern Alfa-Laval se systémem Unicar. Doj nice jsou v tomto stájovém systému umístěny v individuálních boxech - stáních, spojených v řetězec pohybující se po kolejnicích. Ne ustsjovací dvouosé paletě je instalován krmný žlab, napéječka se zásobníkem vody a nádrž na výkaly. Systém Unicar sestává ze dvou oddělení, a to parkovací a obslužné plochy. Většinu doby jsou dojnice ustájeny na parkovací ploše kromě doby, kdy jsou dojeny, krmeny atd. Tyto úkony se provádějí v technologických uzlech, nacházejících se podél cest mobilních stání na obslužné ploše.

Fo ukončení pracovního cyklu se vracejí palety na svá místa v parkovacím prostoru.

V SSSR byla navržena stáj s obsluhou dojnic v pohyblivých vázáních. Principem tohoto způsobu je přlvázíní dojnic ke krmnému dopravníku, který se pohybuje kolem obvodu stáje,

Dojnice se automaticky vedou k místu mytí vemene, dojení, krmení, čistění a zpSt na výchozí místo. I když systém vychází ze základního principu ustájení na bSžícím pásu, nebude zřejmě vhodným pro velkovýrobní podmínky, avSak bude vhodné využít jej pro rekonstruované stáje.

V lotyšské zemědělské akademii v SSSR vyvinuli kruhovou dopravníkovou stáj. Jde v podstatě o kruhový dopravník se dvěma řadami instalovaných sténí se středovým sdruženým žlabem. Na okrajích sténí jsou močůvkové stružky a žlébky pro výkaly. Odkliz exkrementů se provádí stabilními škrabáky. Otáčením kruhového dopravníku jsou dojnice bočním pohybem dopraveny do dojírny, před kterou je ještě instalováno dávkovači zařízení na jádro. Po vydojenl je ihned založeno krmivo objemné.

Z této koncepce vychází i čs. návrh mobilní kruhové stáje pro dojnice. Původní myšlenka jednoduché kruhové mobilní stáje je prohloubena o možnost sestavy dvou až čtyř těchto stájí vzájemně spojených centrální dojírnou. Všechny uvedené systémy mobilních stání jsou však dosud technicky a technologicky nepropracované a pouze v několika případech jsou postaveny modelové stáje, z jejichž výsledků ověřování není dosud možno realizovat hromadnou výstavbu.

Uvedené nevýhody jsou odstraněny stájí s mobilním zařízením pro skupinové ustájení a ošetřování hospodářských zvířat podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že je tvořena stájovými loděmi, oddělenými od sebe dojírnou a zarošiovaným kanálem, v kterýchžto stájových lodích jsou v obou jejich polovinách podélně uloženy na stájové podlaze plošinové kolejnice pro uložení pojízdných plošin s jednotlivými stájovými místy, před nimiž je umístěn krmný žlab, přičemž kolmo k plošinovým kolejnicím jsou v obou koncích stájových lodí uloženy na stájové podlaze trajlerové kolejnice, na nichž jsou svými koly uloženy trajlery, sestávající z rému, do něhož je zabudována podlaha trajleru, na níž jsou příčně uloženy kolejničky, navazující v horizontální rovině na plošinové kolejnice.

Podstata vynálezu spočívá déle v tom, že na pojízdných plošinách jsou na krmné žlaby upevněny zásobníky pitné vody, které jsou propojeny 8 napéječkami, umístěnými v přední čésti stájových míst. Podstata vynálezu spočívá déle v tom, že před krmnými žlaby jsou na pojízdných plošinách vestavěny manipulační chodby a v krajní čésti pojízdných plošin jsou umístěny kalištní rošty, pod nimiž jsou sklopně uloženy vaničky výkalů.

Podstata vynálezu spočívá dále v tom, že ve stájových lodích je mezi pojízdné plošiny zařazena pomocné plošina, na jejímž rámu je uložena rovné plocha, v jejíž přední části je umístěn kalištní rošt, pod nímž je uchycena vanička výkalů.

Stáj podle vynálezu spojuje výhodu vazných systémů ustájeni a systémů, které umožňují maximální uplatnění mechanizace a automatizace. Zároveň odstraňuje 1 některé jejich nedostatky. Zařízení umožňuje velmi účinně zmenšit zastřešenou plochu stáje, vztaženo na jedno stání, neboť ve stáji omezuje se na minimum plocha pomocné.

Při výstavbě stáje a technologického zařízení se zvyšuje podíl dílenské a sériové přípravy stavby,snižuje se pracnost a spotřeba stavebního materiálu pro zemní část stavby a podstatně se urychluje celkové stavba.

Stavebnicové varianty umožňují použít typových prvků, což se vše projevuje i ve značném snížení investičních nákladů na jeden kus. Technologický systém i stavebnicové uepořédéní déle umožňují budovat stáj se zařízením podle vynálezu ve vícepodležích, čímž se omezí zábor zemědělské půdy. Zařízení umožňuje zvýšit přehlednost stáda a stádové ošetřování zví3

2,2462 řat změnit na skupinové a individuální. Umožňuje déle lepéí kontrolu zdravotního stavu zvířat a snížit proti stávajícím velkokapacitním kravínům procento technologické selekce zvířat, jakož i vyřazování zvířat z produkčního procesu z důvodů jejich zranění.

Zařízení umožňuje uplatnění automatiky a výpočetní techniky k řízení pracovních operaci, k dosažení menéí pracnosti a vyšší produktivity práce ošetřovatelů. Všechny tyto výhody se projevují ve snížení vlastních nákladů na jednotku produkce. Současně se v této stáji podstatným způsobem zlepéuje pracovní prostředí a bezpečnost oéetřovatelů á životních prostředí zvířat.

Zařízení lze uplatnit při modernizaci některých starších stájí. Celý systém umožňuje plně využít maximálních možností, které poskytuje genetický materiál k dosažení vysoké užitkovosti při nízké spotřebě krmivá např. již tím, že odpadá nutnost nuceného pohybu dojnic oů stání k dojírně a zpět, kterýžto úkon ruší dojnice z klidu, což se nepříznivě projevuje ve spotřebě biologické energie a tím i ve snížení užitkovosti. Tento nutný pohyb dojnic vyžaduje určitý počet pracovníků. Vazný systém, který je použit u vynálezu, zamezuje ztrátám mléka, ke kterým docházelo v čekárnách před dojímou samovolným odkapáváním z vemene a dále zamezuje vzájemnému vysévání mléka, ke keterému docházelo u volného ustájení na stání, ale i u vazného ustájení, kdy k vysávání docházelo v čekárně před dojírnou.

Energetický příkon celé stáje je na jednu dojnici srovnatelný s vaznou stájí s nejjednodušším ustájením dojnic. Uspořádání dojnic ve stáji umožňuje dobrý přístup biologických služeb k výkonu jejich funkce.

Příklad provedení stáje s mobilním zařízením pro skupinové ustájení a ošetřování hospodářských zvířat podle vynálezu je schematicky znázorněn na připojených výkresech, kde obr. 1 představuje celkový půdorys stáje, obr. 2 představuje pohled na pojízdnou plošinu shora, obr. 3 představuje pohled na pojízdnou plošinu zezadu, obr. 4 představuje pohled na pojízdnou plošinu z boku, obr. 5 představuje pohled na pomocnou plošinu z boku, obr. 6 představuje pohled na pomocnou plošinu zezadu, obr. 7 představuje pohled na převozný trajler shora, obr. 8 představuje pohled na převozný trajler z boku, obr. 9 představuje pohled na středovou část stáje v příčném řezu, obr. ,0 představuje pohled na pojízdnou plošinu zezadu při vyprazdňování výkalů z vaniček, obr. 11 představuje pohled na pojízdnou plošinu při vyprazdňování výkalů z vaniček z boku, obr. 12 představuje pohled do prostoru dojírny v příčném řezu, obr. 13 představuje pohled na pohon pojízdných plošin shora, obr.

představuje boční pohled na řetězový pohon trajleru, obr. 15 představuje pohled na pohon trajleru z boku, obr. 16 představuje pohled na umístění odbavovacích spínačů pro posun trajleru a ovládacího panelu dávkovačů jádra v prostoru dojírny, obr. 17 představuje pohled do prostoru stáje při výměně vzduchu a obr. 18 představuje pohled na zařízení v alternativě dvoupodlažního ustájení.

Stáj podle vynálezu je tvořena loděmi £, 1 a vytvořenými v ose příčným rozdělením obvodového pláště £0. Stájová loď £ a stájová loď 1 a jsou s výhodou v podélné ose odděleny stěnovou příčkou 11. Mezi stájovou lodí £ a stájovou lodí 1a je stacionárně umístěna dojímá 2 a vytvořen zaroštovaný kanál 12.

Ve stájových lodích £ a 1 a jsou v obou jejioh částech uloženy podélně na stájové podlaze 13 plošinové kolejnice 130 pro uložení pojízdných plošin £Q.

. Kolmo k těmto plošinovým kolejnicím 130 jsou v obou koncích stájových lodí £ a 1a uloženy na snížené stájové podlaze 13 trajlerové kolejnice 131. na nichž jsou svými koly 321 uloženy trajlery 32. sestávající z rámu 320. do něhož je zabudována podlaha 323 trajleru, na níž jsou umístěny kolejničky 322. navazující v horizontální rovině na plošinové kolejnice 1 30.

U vnějších konců stájových lodí £, £g jsou ve stájové podlaze ££ vybudována propadla 133 výkalů. Na středovou čést nevyznačené stáje navazuje sloŽiště 132 krmív vybavené přihrnovacím šnekem £0, na který navazuje šachta ££, vynášecí dopravník £2 s urovnavačem vrstvy ££·

Na plošinových kolejnicích 130 jsou uložena pojízdná kola 307 pojízdných plošin, nesoucí rám 301 plošin, na němž jsou vytvořena jednotlivé stájové místa 300. ohraničené boxovými zábranami 3 020. které jsou z přední části opatřeny prsními zábranami 3 021.

Před prsními zábranami 3 021 je na rámu 301 plošiny umístěn krmný žlab 304. na němž je přichycen po celé délce zásobník 3 050 pitné vody, který je nevyznačeným potrubím propojen s napéječkami 3 051. umístěnými v přední části krmného žlabu 304.

V druhé polovině rámu 301 je za krmným žlabem 304 vytvořena manipulační chodba 306. na kterou navazuje kališíový rošt 3 030. pod nímž ’ pro jednotlivé stájová místa 300 výklopně uloženy vaničky 3 031 výkalů.

V každá stájová lodi £ a 1a je mezi vzájemně nespojenými pojízdnými ploěinami 30 osazena jedna pomocné plošina 31 . která svými pojízdnými koly 307 je uložena na plošinových kolejnicích 130 a na jejímž rámu 301 je vytvořena rovná plocha 310. Pouze na jejím konci je zabudován kališlní rošt 3 030 pro kálení dojnic umístěných na následující pojízdné plošině £0.

Pod kalištním roštem 3 030 jsou výklopně umístěny vaničky 3 031 výkalů. V době nečinnosti zařízení jsou pomocné plošiny ££ umístěny u dojírny 2.

Na vynášecí dopravník 52. umístěný na složišti 132 krmi v, navazuje příčný dopravník 54. vedoucí do prostoru stáje, který je zaústěn do reverzního dopravníku ££. Tento je na obou svých koncích opatřen skluzy 56. Skluzy 56 jsou s výhodou upevněny zdola pod dávkovače 581 jadrných krmiv, do kterých jsou zaústěny redlery 580. vedoucí od zásobníků 57 jadrných krmi v.

Ve stájových lodích £ a 1a jsou v blízkosti dojírny umístěna zařízení 59 pro doplňování pitné vody do zásobníků 3 050 pitné vody, umístěných na pojízdných plošinách 30. Ve stájových lodích £ a la je situováno čisticí zařízení 40 krmných žlabů, pod nímž je mezi trajlerovými kolejnicemi 131 umístěna násypka 41. pod kterou je uložen pásový dopravník 42 ústící mimo stájový prostor.

Dojírna 2 je vybavena dojicími soupravami 20, ovládacím panelem 21 dávkování jádra a odbavovacími spínači 22 pro pohyb trajleru £2, pojízdných plošin 30 a pomocných plošin ££.

Nad propadlem výkalů 133 jsou osazeny plazy 60 pro sklápění vaniček 3 031 výkalů. Pod plazy 60 jsou rozmístěny trysky 61 oplachové vody. Nad propadlem 133 výkalů je umístěn kartáč 62 pro dočišlovéní kalištních roštů 3 030 pojízdných plošin 30 a pomocné plošiny ££.

Jeden konec rajlerů 32 je opatřen nekonečným řetězem 72. případně lanem, který je veden k reverznímu uotoru s navijákem 70. odkud je jeho spodní větev vedena napříč stáje k nevyznačené kladce, od níž je veden vodicím žlabem 73 k druhému konci trajleru £2, ke ř-tarému je upevněn.

Pro posuv pojízdných plošin 30 a pomocné plošiny 31 jsou ve stájových lodích £, £a instalovány pohonné jednotky sestávající z reverzního motoru s navijákem 70 a hřebenové 7i se západkou 74.

Stájové lodi i, 1 a s technologickým zařízením jsou provedeny zrcadlově, přičemž osa je přestavována dojírnou 2 a zaroětovaným kanálem £2. Zrcadlově jsou též ustájeny dojnice na pojízdných ploěinách 30 podle užitkových vlastností tak, aby obslužní proces obou stran dojírny 2 byl přibližně časově stejně náročný.

V době klidu, tedy mezi jednotlivými cykly oěetřovéní, jsou trajlery J2, osazené pojízdnými plošinami 30 se zvířaty situovány z obou stran u zaroětovaného kanálu 12. Snížená stájová podlaha 13 pro trajler 32 u dojírny 2 je z obou stran ponechána volná. V této poloze dojnice, umístěné na pojízdné plošině 30 na trajleru 32. kálejí do zaroětovaného kanálu £2.

U volného prostoru před dojírnou 2 je směrem do stáje nejdříve situována pomocná plošina J£ a za ní dále jednotlivé navzájem nepropojené pojízdné plošiny 30 až k uvolněné stájové podlaze 13 pro trajler 32 u štítové stěny obvodového pláště 10 stájových lodí £, 1a.

Druhá polovina stájových lodí £, 1a je plně osazena navzájem nepropojenými pojízdnými plošinami 30 s ustájenými dojnicemi, přičemž u štítových stěn obvodového pláště 10 * zůstává neosazen trajler 32. Pojízdné plošiny JO a pomocné plošiny 31 jsou provedeny tak, že dojnice kálejí vždy na kalištní rošt 3 030 sousední plošiny 30 a pomocné plošiny J£.

Toto uspořádání pojízdných plošin 30 a pomocných plošin 31 umožnilo umístit dojnici ' až na konec pojízdných plošin 30 a tím zkrátit vzdálenost mezi dojnicí a dojicí soupravou dojírny 2. Oba převozné trajlery 32 se pohybují po snížené stájové podlaze 13 souběžně napříč stájových lodí £, 1a. přičemž jeden vždy veze pojízdnou plošinu JO, nebo pomocnou plošinu 31 a druhý jede prázdný. Při zpětném pohybu potom první jede prázdný a druhý zatížený.

Podélným směrem se pojízdné plošiny 30 a pomocná plošina 31 pohybují po kolejnicích plošinových 130 a každý z převozních trajlerů 32 po kolejnicích trajlerových 131. Počet plošinových kolejnic 130. počet párů kol pojízdných plošin 307 a samozřejmě i počet kolejniček 322 je ovlivněn počtem stájových míst 300 na pojízdné plošině 30 a její délkou.

Umístění plošinových kolejnic 130 a trajlerových kolejnic 131 je na sebe vzájemně kolmé a výškově rozdílné, odpovídající výšce převozného trajleru 32. Kolejničky 322 jsou tedy vždy při úvralové poloze převozných trajlerů 32 pokračováním kolejnic plošinových 130. což umožňuje nájezd a sjezd pojízdných plošin 30 a pomocné plošiny 31 z převozných trajlerů J2.

Kolejnicový systém je pevně zabudován do stájové podlahy 1 3. Obslužný proces je vyvolán ošetřovateli-dojiči z pracovního prostoru dojírny 2, odkud se odbavovacími spínači 22 uvede do chodu cyklus posunu pojízdných plošin JO, včetně pomocných plošin 31 a převoznich trajlerů 32.

V prvé fázi se podélným posunem odtle.čí obě řady pojízdných plošin 31 od zaroštovaného kanélu 12 a uvolní tak převozné trajlery 32 ve středu stáje, které se ihned vracejí ί prázdné do prostoru dojírny 2. Souběžně pojíždějí také trajlery 32 u štítových stěn obvodového pláště £0, které již převážejí pojízdné plošiny J£, které předchozím pohybem na ně jako první v řadě najely.

Protože druhé řady pojízdných plošin JO ve stáji mají po dokončení pohybu u štítových stěn obvodového pláště £0 i v prostoru dojírny 2 převozné trajlery 32. jsou odtlačeny všechny pojízdné plošiny 30 včetně pomocných plošin J£, které jsou v řadě první, do prostoru dojírny 2. Při vratném souběžném pohybu trajlerů 32 jsou tyto potom zatíženy ve středu.stáje pomocnými plošinami 31 a trajlery 32 u štítových stěn obvodového pláště £0 jedou prázdné.

Cyklus prvé fáze se opakuje, takže v závěru tohoto cyklu jsou do prostoru dojírny 2 dotlaěeny pojízdné plošiny £0, které se přesunuly předchozím cyklem pohybů na první pozici v druhých řadách stáje. Postavení dojnic je vzhledem k dojírně 2 kolmé a vzhledem k technologickému uspořádání pojízdných plošin 30 je zéá dojnic těsně přimknuta k pracovnímu prostoru dojírny 2 na optimální dosah dojiče.

Vzhledem k technologické návaznosti pracovní operace dojení na dalěí pracovní operace, jako krmení, odstraňování zbytků krmivá a k celkovému technologickému a dispozičnímu uspořádání, je v dojírně 2 použito tolik dojicích souprav 20 na každé straně, kolik je situováno stájových míst 300 na pojízdné plošině 30. Dojicí soupravy 20 jsou instalovány v řadě kolmo na podélný pohyb pojízdných plošin 30. bez použití tvarovaných zábran, nebol nasazování Strakových násadců se provádí od zadu mezi zadními končetinami zvířat.

V prostora dojírny 2 je mimo typového vybavení dojírny umístěn ovládací panel 21 a na každé straně pracovního prostora dojiče odbavovací spínače 22. Před vlastním dojením provedou dojičl u dojnic na jedné straně dojírny 2 veškeré úkony podle zooteohnických podmínek dojení a postupným nasazováním dojicích souprav 20 na vemena dojnic nastává proces dojení.

Po ošetření zvířat, která jsou dojiči v určeném prostora přidělena, začne se s přípravou a dojením dojnic na drahé straně dojírny 2, které byly již také do prostora dojírny 2 přisunuty.

Doba věnované této práci odpovídá časům, nutným pro vydojení první skupiny dojnic, takže u nich ošetřovatel může ihned pokračovat se snímáním dojicích souprav 20 a s ošetřením vemene dojnic po dojení. Po ukončení práce na této první skupině dojnic stiskne ošetřovatel odbavovací spínač 22 ve svém pracovním prgstora a přechází na ukončení dojení drahé skupiny dojnic.

Další pohyb pojízdné plošiny £0, na které byly umístěny dojnice skupiny prvé, je blokován až do sepnutí všech odbavovacích spínačů 22 na příslušné straně.

Teprve tehdy se dá celý systém ve stájové lodi £ automaticky do pohybu a připraví další skupinu dojnic k pracovní operaci. Ošetřovatelé v této době ukončí proces dojení u drahé skupiny zvířat a stisknutím všech odbavovacích spínačů 22 na této straně uvedou do pohybu systém drahé stájové lodi la.

Práce ošetřovatelů při dojení tedy probíhá spojením obsluhy zvířat z obou stájových lodí £, 1a. takže v době samotného dojení jedné strany dojírny 2 je připravována nebo ukončována práce u skupiny dojnic na straně drahé a naopak. Během procesu dojení skupiny dojnic nastaví vedoucí směny v dojírně 2 množství jádra na ovládacím panelu 21 určeného dané skupině podle jejich užitkovosti, pokud tento úkon není řízen-výpočetní technikou. <

Procesy čištění krmného žlabu 304 zakládání objemné práce a jadrných krmiv, naplňování pitnou vodou zásobníků 3 060 pitné vody, odstraňování tekutých i tuhých výkalů z vaniček 3 031 výkalů, jakož i další procesy probíhají automaticky během pohybu pojízdných plošin <

30. případně v klidové době jejich fázového pohybu. Příčný pohyb pojízdných plošin 30 usazených na trajleru 32 v prostora dojírny 2 a zaroštovaného kanálu 12 je využíván k čištění zbytků krmiv z krmnálio žlabu £0£.

Čisticí zařízení £0 je zabudováno na nosné konstrukci, upevněné ve stěnové příčce 1£ nad trajlerovými kolejnicemi 1.31. Je řešeno jako hřeblo, jehož horní část je tuhé a pracovní část, která odpovídá profilu krmného žlabu 304. je pražné. Sestavení hřebla, které je stacionární, je stranově seřízeno tak, aby při příčném pohybu pojízdných plošin £0 od dojírny 2 k zaroštovanému kanálu 12 procházelo krmným žlabem 304 a jeho pružná pracovní část zadržela zbytky krmivá.

Výška pracovní polohy hřebla je mechanicky stavitelné. Po projetí celého krmného žlabu .304 od jedné úvratě pohybu trajleru 32 do dvratě druhé, sjedou shrnované zbytky krmiv do nésypky 41 pésového dopravníku 42 osazeného mezi trajlerovými kolejnicemi 131.

Fésový dopravník 42 dopraví zbytky krmiv mimo stáj. Příčného pohybu pojízdné plošiny 30 od dojírny 2 se využívá k založení objemných krmiv. Homogenizované krmivo je ze složí ště krmiv 132 přihrnováno do pracovního záběru vyhrnovacím šnekem 50. který jej přemístí do šachty 51 vynášecího dopravníku 52.

Rovnoměrnost dávkování se zajišluje urovnévačem vrstvy ££, který nadbytečné krmivo vrací zpět do šachty 51 . Po přepadu krmivá na příčný dopravník 54 s jednosměrným pohybem je toto přepraveno do středu kolmo situovaného reverzního dopravníku 55. sloužícího k zakládání krmivá do obou stájových lodí, z něhož je déle samospádem usměrněno skluzy 56 do krmných žlabů 304 na příčně se pohybujících pojízdných plošinách 30.

Dávka objemné píce je tedy závislé na rychlosti příčného pohybu pojízdné plošiny £0 a rychlosti pohybu β výši vrstvy krmivá na dopravníkovém systému. Při konstantních rychlostech pohybu pojízdných plošin 30 a dopravníkového systému je dávka objemné píce regulována pouze mocností vrstvy. V případě skupinového dávkování jadrných krmiv probíhá také zakládání objemné píce.

Jadrné krmivo je uloženo mimo stáj v zásobníku 57 jadrných krmiv, z něhož je přepravováno redlery 580 a dávkovači 581 ke koncům reverzního dopravníku 55 a při souběžném pohybu po skluzu 56 s objemným krmivém je vzájemně promícháno.

Množství jadrných krmiv je možné odstupňovat do několika hmotnostně různých dávek měnitelných v průběhu pracovní operace. V případě požadavku individuálního dávkování jadrných krmiv, které se podávají před dojením, jsou redlery 580 a dávkovače 581 směrovány do prostoru nad krmné žlaby 304 druhých pojízdných plošin £0 před dojímou 2, přičemž vlastní dávkovače 581. regulující stanovené dávky pro každou dojnici, mohou být řízeny automaticky, event. doj i čem.

Dojnice potom konzumují jadrné krmivo před vlastním krmením a při dojení. Ve druhé pozici pojízdných plošin £2, ve směru od zaroštovaného kanálu 12. je ve stěnové příčce 11 zabudováno zařízení pro doplňování zásoby pitné vody 59.

V tomto technologickém uzlu je zásoba pitné vody automaticky doplněna na konstantní objem, který vystačí všem dojnicím umístěným na pojízdných plošinách 30 do doby jejich příštího pohybu a dalšího doplňování pitné vody.

Tuhé i tekuté výkaly, které se nahromadí pod ocelovými rošty 3 030 ve vaničkách 3 031 jsou odstraňovány během příčného pohybu pojízdných plošin 30 u štítové stěny obvodového pláště £0. Při posunu se postupně nad propadlem 133 výkalů vyklopí v řadě každá vanička 3 031. Tekuté i tuhé výkaly ze sklopené vaničky 3 031 výkalů jsou odstraňovány samospádem. Postupný skluz a návrat vaničky 3 031 výkalů zajišlují tvarované plazy 60. V propadle 133 výkalů jsou situovány trysky 61 s tlakovou technologickou vodou pro případnou potřebu vypláchnutí vaniček 3 031 výkalů.

Zároveň probíhá také za mírného oplachování., očištění a prometení kalištních roštů 3 030 kartáčem 62, pod nímž podjíždějí pojízdné plošiny £0. Celý proces čištění a vyplachovéní je plně mechanizován.

Hlavní posuny pojízdných plošin 30 a pomocné plošiny 31 v podélném směru stájových lodí £, 1 a jsou zajišlovény vždy v každém směru pérem, sesynchronizovaných reverzních motorů s navijákem 70. které na šířku jedné pojízdné plošiny £0, ve stanovené době oboustranně pohybují hřebenovou tyčí 71.

Západka 21 zachycuje vždy ve směru pohybu v řadě poslední pojízdnou ploěinu 30 a touto je celé pojízdné polovina stájových lodí £ a 1a o jedno postavení odtlačana. Příčné pohyby trajleru £2 jsou zajišlovény rovněž reverzními motory s navijákem 22, které pohybují nekonečnými řetězy 22, na nichž jsou v jednom místě připevněny trajlery 32. Vratné větev nekonečného řetězu 72 je ve směru přidržována vodicím žlabem 73.

Větrání stáje je prováděno nuceným rovnotlakým systémem, kdy čerstvý vzduch je přiváděn z podhledového prostoru a odsáván z prostoru pod pojízdnými plošinami £0. Pojízdných plošin 30 je možno zvláště při ustájeni menších druhů, nebo věkově mladších zvířat, použít i jako přepravních palet z jedné stáje do druhá, na.jatka atd. Celé pojízdné plošina £0 potom sjede z trajleru 32 na dopravní prostředek, aniž je nutno ustájené zvířata přehánět čí převádět.

Po vyskladnění zvířat je pojízdné plošina 30 ' ’Stěna, dezinfikována a vrácena znovu do pohybového cyklu stáje. Ve stáji s pojízdnými pl. námi £0 je možno s úspěchem provádět individuální ošetřování dojnic, ale i dalších věkových skupin skotu a druhů hospodářských zvířat, pro jejichž ošetřování jsou upraveny pojízdné plošiny 30 i rozdílné rozmístění jednotlivých technologických uzlů během pojížděni zvířat ve stáji.

Individuální ošetřování hospodářských zvířat je realizovatelné také ve spojení technologického procesu s výpočetní technikou, která zajíšluje při vědeckém sestavení programu optimální technickou činnost všech strojních agregátů a maximální biologickou produkčnost ošetřovaných zvířat.

Stáj se zařízením podle vynálezu umožňuje stavebně situovat objekt do vícepodlažní budovy, přičemž dojde k dalšímu vzájemnému propojení všech podlaží technologickými uzly ošetřování zvířat, např. u odklizu tekutých i tuhých výkalů, svodu nadojeného mléka do jedné mléčnice apod.

Claims (4)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU , 1. Stáj s mobilním zařízením pro skupinová ustájení a ošetřování hospodářských zvířat, v nichž jsou zvířata vazně ustájena a dopravována v době dojení k oěetřovaoím místům a dojírně, vyznačující se tím, že je tvořena stájovými loděmi (1, 1a), oddělenými od sebe dojírnou (2) a zaroštovaným kanálem (12), v kterýchžto stájových lodích (1, 1a) jsou v obou jejich polovinách podélně uloženy na stájová podlaze (13) plošinové kolejnice (130) pro uložení pojízdných plošin (30) s jednotlivými stájovými místy (300), před nimiž je umístěn krmný žlab (304), přičemž kolmo k plošinovým kolejnicím (130) jsou v obou koncích stájových lodí (1, 1a) uloženy ná stájové podlaze (13) trajlerové kolejnice (131), na nichž jsou svými koly (321) uloženy trajlery (32), sestávající z rámu (320), do něhož je zabudována podlaha (323) trajleru, na níž jsou příčně uloženy kolejničky (322), navazující v horizontální rovině na plošinové kolejnice (130).
2. 2. Stáj s mobilním zařízením podle bodu 1, vyznačující se tím, že na pojízdných plošinách (30) jsou na krmné žlaby (304) upevněny zásobníky (3 050) pitné vody, které jsou propojeny s napéječkami (3 051), umístěnými v přední čésti stájových míst (300).
3. 3. Stáj s mobilním zařízením podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že před krmnými Klíby (304) jsou na pojízdných plošinách (30) vestavěny manipulační chodby (306) a v krajní ¥ňati pojízdných plošin (30) jsou umístěny kalištní rošty (3 030), pod nimiž jsou sklopně • loženy vaničky (3 031) výkalů.
4. 4. Stáj s mobilním zařízením podle bodu 1, vyznačující se tím, že ve stájových lodích (1, ta) je mezi pojízdné plošiny (30) zařazena pomocná plošina (31), na jejímž rámu (301) je uložena rovná plocha (310), v jejíž přední části je umístěn kalištní rošt (3 030), pod nímž je uchycena vanička (3 031) výkalů.