CS210411B1 - Způsob zpracováni kapalného produktu katalytického reformováni - Google Patents

Abstract

Vynález ee týká způsobu zpracováni kapalného produktu katalytického reformováni těžkého benzinu na neno a blaetallckýoh katalyzátorech za středního tlaku pro výrobu C? až C8 aromátů a vysokooktanové složky autobenzlnů. Postupuje ee přlton tak, že sade ropných uhlovodíků zbavená propanu a butanu ee děli rektifikací na frakci vroucí do 70 až 125 ®C a zbytek vroucí nad 80 až 125 ®C, který ee dále rezdeetllujé na destilát e bode· varu SO až 155 °C a zbytek vroucí nad 150 eC. Z 2. destilátu ee zlekajl aroaáty extrakci dl- \ etylenglykolea a 1. lehká fáze ee eaiel ee \ zbytkea ne složku vyeekooktanováho benzinu.

Description

Vynález ee týká způsobu zpracováni kapalného produktu katalytického reformováni těžkého benzinu na neno a blaetallckýoh katalyzátorech za středního tlaku pro výrobu C_? až C₈ aromátů a vysokooktanové složky autobenzlnů. Postupuje ee přlton tak, že sade ropných uhlovodíků zbavená propanu a butanu ee děli rektifikací na frakci vroucí do 70 až 125 ®C a zbytek vroucí nad 80 až 125 ®C, který ee dále rezdeetllujé na destilát e bode· varu SO až 155 °C a zbytek vroucí nad 150 ^eC. Z 2.

destilátu ee zlekajl aroaáty extrakci dl- \ etylenglykolea a 1. lehká fáze ee eaiel ee \ zbytkea ne složku vyeekooktanováho benzinu.

210 411

210 411 vynález ee týká způsobu zpracováni kapalného produktu katalytického reformováni těžkého benzinu na aona a bimetalických katalyzátorech za středního tlaku pra výrobu C_? až C₈ aromátů a vyaokooktanová aložky autobonzinů.

Produkt katalytického reforaovánl benzinu je Jedni· z hlavních zdrojů aromatických uhlovodíků a jednou z hlavních a ncjkvalltnájSlch cležak autobonzinů. získává so z uhlovodíkových frakci převážně ropných, vroucích v rozmezí od 65 do 210 °C za atředotlakýoh nebe nízkotlakých podmínek a na rázných typech katalyzátorů, klaelckýýh platinových a moderních bl- nebe polymotallckých. z přoáážně alkanlckého a cyklanického benzinu vzniká při proeeau kapalný produkt, v němž jaou hlavni eležky aromatické uhlovodíky C_g ež a zbytek Jaou převážně elkanlcká uhlovodíky, lao a naruálni. Katalytický refornát obsahuje též rezpuětěné plynné uhlovodíky, zvláětě propan a butany a ualé množství oleflnových uhlovodíků. Kromě toho vznikají při proeeau vodík a lehké plynné uhlovodíky. Saěa uhlovodíků, přítomná v katalytlckáu raferuátu, aa llěl částečně podle použitého tlaku 1 pádla katalyzátoru a nemalý vliv nají táž paužltá benzinová frakce. Zásadně jc znáno, ža produkty, získaná při vyěěln tlaku, nají jiný peněr C_g až ^Cii aronátů a taká jejich poněr lao- k n-alkanůa je jiný, než u produktů, vzniklých při nížila tlaku. Taká kvalita katalyzátoru ná vliv zvláětě na paněr mezi vyookovrouelnl a nlževrouclal uhlovodíky v produktu. Kycclejěl katalyzátory dávají vlec lahělch naaronátů v produktu. Volba vstupujících frakci pak ná rozhodující vliv na výtěžek aronátů, kvalitu zbylých naaronátů. 3a všeobecně znáno, žo uhlovodíky, která jaou hlavními cložkanl autobenzlnfl, nají při apalovánl za přltonnoatl alkylolovnatých sloučenin různě veliké eynergleké vlastnosti, t. zn.,žs jejich aněal nenají aditivní ontldatonaSnl vlaatnoati, zvláětě jaětě vlivem přltonnáho olova. Existuje proto stála mnoho výhodných alternativ uvedených jevů, které zatln nabyly využity k maximalizaci výroby.

3aou například zatln přndnvěln preferovány postupy výroby, separátní pro aronáty a separátní pro aložky autobonzinů. Tak například jo běžná rozdělit ropný benzin na frakel 65 až 145 °C, která aleužl k výrobě C_g až C_g aronátů, naho 65 až 85 ®C pro výrobu benzenu, 65 až 105 °C pro výrobu C_g až C? aronátů, a konečně 110 až 150 °C pro C_g aronáty. Pro eutobanzlny aa pak používá obvykle celý těžký benzin, což ja typicky frakce 85 až 175 °C a různýnl výkyvy. Nevýhody uvedenýeh obvyklých postupů lze spatřovat přodavěln v nutnosti alt separátní refaralngové jednotky pro obě hlavni výroby a pro výrobu aronátů pak Jaětě redestllacl ropného benzinu na frakce. K ziakávánl aronátů z roforaátu pak oloužl vysoce účinná kolony tr koablnacl a dalělai fyzlkálnlal presesy (extrakce, extraktivní 81 azaotroploká destilace a pod.). Navle ja naapak refornát, připravený pro autobanzlny z celého těžkého benzinu, relativně aálo vnlaavý na přídavky alkylů olova, takže aa nanůža přidávat větěl nožatvl okonoalcky výhodných lehkých prlaárnleh benzinů.

Vynález řoli voěkará uvedená potíže dosud obvyklých postupů a představujo nlaořádně vysoce technicky zvládnutá řaěanl, vedouc! k jená z nejoptiaálnějilch variant výroby aronátů a autobonzinů. Děleni produktu jo jednoduché, využívá oo oynerglehu v uleháni uhlovodíků a zvýěonl oktanových Sled Izolael takových řezů pro výrobu aronátů, ktorá jsou rokátlvně aálo vnlaavá k olkylolovůa a snižuji eynerglsaue eaěel lehkých o těžkých uhlovo.

210 411 diků.

Způsob zpracováni kapalného produktu katalytického roforaovéni těžkého benzinu na uono a bluotolleých katalyzátorech zo středního tlaku pro výrobu C₇ iž.C_g aroaétů β vysokooktanové složky outobonzlnů spočívá podle vynálezu v tou. žo oaéo uhlovodíků zbavené propanu a butanů aa dáli rektifikaci na 10 až 30 taorMlckýoh patrech na řez A, vroucí do 70 ož 125 *C a zbytok B nad 80 až 125 *C, zbytek 8 ee pak zpěvu destiluje na destilát C o hoden voru od 80 až 120 °C do 125 ož 155 ®C a zbytok 0 vrouel no 120 až 150 ®C, z destilátu C oe extrahuji sroaéty dlotylonglykoloa a zloká ee toluen a/nobo Οθ aromáty a řez A aa aiai ae zbytbba o na aložku vyeokeektanevéhe benzinu, čeleni tedy spočívá v tou. ža k současné výrobě autobenzlnové aléžky nejvyěčl kvality a k výoobi eannýeh areuátů C₇ a/nebo Cg oo vychází z celého těžkého benzinu, ktorý oo roforaujo. Roforaét oo oklédé z 50 ož 70 % haot. aroaétů o né dootlloůnl rozaozl 40 ož 200 ®C. Výhodné řoéonl jo dvojí: bud oo voli varianta aoxlaallzaco vyookooktonového benzinu o vysokou vnlaavootl k olovu, nebo varianta vysokého výtěžku aroaétů C₇ až Cg. V prvni variantě né řez A výhodné konoo teploty varu 90 *C i zbytok 0 vře nad 125 ^eC při převládající výrobě složky vykokooktanového benzinu. Destilát C né bod varu 120 až 155 ^eC při aaxlaálnl výrobé Cg areuátů a 110 až 155 ^eC při aaxlaálnl výrobé C₇ a Cg aroaétů.

Výhoda nového postupu, ktorý oo dé realizovat no nenáročných dootllačnleh zařízeních, spočívá v ziokénl optlaollzovoaýbh produktů pro výrobu arouétů a outobonzlnů. Složeni uhlovodíků a jejich vzéjoané působeni,hodnotí-li oo antldotonačnl vlastnosti oněol, rozhoduje o výhodách, plynoucích z postupů podle vynálezu;, Mloonia vznikají nozanodbatolné pozitivní rozdíly proti odltlvltě v sntldotonačnlch vlastnostech a také vo vnímavosti k olovu. Lzo proto do připravených reformovaných řezů namíchat vlco lehkých uhlovodíků, ktoré ol nevyžaduji pro svou výrobu velkých nákladů. Tlu oo zvyěujo množství vyráběného autobonzlnu při ooučoonéa sníženi nákladů na výrobu.

Postupy podle vynálezu byly detailně přozkouěony a vyhodnoceny. V přiloženém přikladu jmou z nnoha eledovénl vybrány typické výolodky, ktoré přesvědčuji o výhodnosti pootupův 3oou ovéoa vybrány jen podstatné rysy k Ilustraci, není věak ůčalaa přadležaných příkladů osazovat rozsah vynálezu.

Přiklad

Na platlno-geraanlevéa kat^yzétaru byly vyráběny za alrnýeh podalnek z benzinu 95 ož 170 ®C v provoznla aěřltku rofornéty, jejichž průměrné oktanové Člolo kolísalo nozi 84 ož 88 Jednotkami a pe přídavku 0,5 g Pb/1 měly OČVM ekole 94 jednetek. Pre nízké oktanové člolo nebyly vhodné k výrobě 8utobonzlnů o alnlaélnla OČVM 98.

Rofornéty uo postupně zkoučoly destilovat na dvou provozních kolonách o 24 patrech no frakce jok Jsou uvedeny v tabulce 1. Zásadné byl vždy získáván přodbéh obsahující buď jen lohké podíly zhruba vrouel do 100 *C nebo také přodbib spolu o toluenovou frakel, a zbytky, z niohž oe pak na dalěi kaloně izolovala toluenová frakce, toluen-xylenová, nebo jen xylonové frakce o různé dalěi zbytky označené D, Dl, 02. Zatímco dootllačnl před4

210 411 běhy o zbytky byly použity na přípravu vydokooktaneváho bonzlnu, byly otřodnl frakce použity pro výrobu areuátů oxtrakel dletylenglykelen.

Aěkollv oo vycházelo při pokuaoeh z Sáotoěně oo aěnlolho roforuátu vlive· kolísáni poduinek na rofornovael jodnPtoo, lzo ol zo oložonl produktu učinit přodotovu o úrovni dělonl kolon, k írá dovolilo uspokojivě zokoncontrovot oronáty z vyráběných roforuůtů v průběhu praoovnl porlody pro dolil zpracováni oxtrakel dlotylonglykelon.

PřodbShy A, o Ag z tabulky 1 byly ulehány o přloluinýal zbytky O, 0^ o Dg a hednooony Jejleh amtldotonaěnl vlootnootl.

Typický výolodok udává tabulko 2, kdo byl «ulehán předběh A a zbytek O. ToorOtloky oo nělo dosáhnout výiil OČVM nož autobonzln o OČVM 96. Proti púvodnluu roforuátu, ktorý oo nohodll pro .tuto výrobu, uěle vzniklá euěo’již vhodná vlootnootl. Novic oo zde objovllu pozitivní noadltlvlta t. zv. bonuo. Toňte bonus dovoloval přidávat aol o 10 % vlče lehká prluárnl frakce do výroby outebonzlnu. Služ oo «nížily náklady no výrobu. částečně jo to táž zpúoobono lopil vnluavoeti ouiol k olovu proti púvodnluu roforuátu. Tuto vnluovoot Jo ož o 4 Jednotky vyěěi. Ooilo tak k neplnělnlnu využiti ruforuátu pre výrobu eonnýoh produk tů - arouotlckýoh uhlovodíků a outebonzlnu nojvyáil požadovaná kvality. Při výrob* nlzkooktonováho roforuátu o OČVM do 92 jednotek oo uohl udržovat při tou vysoký výtižok, Služ oo ekonoule kouploxnlho proooou zlopilla. Získáváni výSooktenováho roforuátu ju již opojeno oo ztrátou výtěžku noůuěrnou vzniku oktanového ělela a arouátů.

Tabulka 1

Rodootllovánl roforuátu pedlo vynálezu.

Pokuo ě. '	X huot	Arouáty X huot. & C7 C8	C9*	OČVM	OČVM + 0,5 o Pb/1
1 předbih A	23	8.5	8.0	0,3	0	88.2	85,2
tol. frakee	24	0	80,6	0,8	0.2	82,5	93,7
Mbytok 0	52	0	5.7	42,2	31,9	100,4	102.9
2 přodběh At	23	6,5	3.2	0	0	89.1	88.0
C7 už C0 frak.	48	0	33,9	22,9	0	85,5	95.5
zbytok Oj	28	0	0	12,0	77.0	102.0	108,0
3 přodběh Ag	39	4.0	19.1	2.1	0	73,5	88,8
Cg frakoo	40	0	9.1	53,7	6,5	94,7	100,0
zbytok Dg	20	0	0	6.9	89,9	105,4	108,8

210 411

Tabilka 2

Změny antidotonačnich vlastnosti frakci z roforaátu pa izolaci některých areaatlekýeh řezů.

Pokus e.	1	2	3
aaěa	A + D	A1 * °1	Ag + Dg
taaratlcké OČVM + 0,5 g Pb/1	97,3	98,2	95,8
okutočně OČVM + 0,5 g Pb/1	98,5	99,2	97,0
naložený bonua OČVM	1,2	1,0	1,4

	přadběh *1	tol.-xyl. frakce	xyl. frakce
tol./xyl. frak. Ct	zbytek °1	přadběh A2	xyl.frak. C2	zbytek °2
X haot.	23	48	28	39	40	20
d20	0.870	0,740	0,881	0.715	0,814	0.872
rozaazi ♦. v. °C	45/97	102/135	146/222	46/118	123/152	158/225
benzen % haot.	655	0	0 4	4,0	0	0
toluen % haot.	3.2	33,9	0	19,1	9.1	0
C8 aroaáty % haot.	0	22,9	12,0	2.1	53,7	6,9
Cg+ aroaáty % haot.	0	0	77,0	0	6.5	89,9
OČVM	69,1	85,5	102,0	0	94,7	105,4
OČVM + 0,5 g Pb/1	88,0	95.5	106,0	88,6	100.0	108.8

Tabulka 2 Srovnání vnímavosti roforaátu a aaěal jeho frakci k tetraetylolovu.
vzorek	reforaát	eaěe přodběhu a zbytku 2
60 % A	40 X D
d20	0,771	0,748
zač. t. v. ®C	54	47
10 % obj.	82	69
50 % obj.	116	97
90 % obj.	155	145
95 % obj.	166	154
konce t. v. °C	178	178

210 411 tlak par kPa

18.8

OČVH

OČVM * 0.5 g Pb/1 vnlaavest

Claims (4)

1. pRedhCt vynalezu

   1. Způeob zpracováni kapalného produkte katalytického roforaovánl těžkého benzinu na aonoa blnatallckých katalyzátorech za atřednlhe tlaku pra výrobu C₇ až Cg aronátA a vyeokooktanevá aložky autobanzlnfl vyznačený tiu, ža enie uhlovodíků zbavená propanu a butanu aa dáli rektlflkacl na 10 až 30 teoretických patrech na řez A, vroucí de 70 až 125 °C a zbytek B nad 80 až 125 °C, zbytek B aa pak znovu deetlluje na daatllát C a bodce výru od 80 až 120 °C do 125 až 155 ^eC a zbytek 0 vroucí nad 120 až 150 °C, z deetllátu C aa extrahuji aromáty dlctylglykolaa a zláká aa toluen a/nebo Cg arcuáty. a řez A aa aal aí aa zbytbeu o na aležku vyaokeaktaneváha autobonzlnu.
2. 2. Způeob zpracováni podle badu 1 vyznačený tle, že reformát aa akládá z 50 až 70 % huot. aroeátů a aá doatllační razaezl 40 až 200 °C.
3. 3. Způeob padlo bodu 1 a 2 vyznačený tla, ža řez A aá výhodná konce bodu varu da 90 ^eC a zbytek D vře nad 125 °C při převládajíoí výrobi aložky vyaokooktanováho bonzlnu.
4. 4. Způaob podle bodu 1 a 2 vyznačený tla, ža deetilát C ná bad varu 120 až 155 *C při aaxlaálni výrobě Cg arouátů a 110 až 155 °C při aaxluálnl výrob* C? a Cg areaátA.