CS210032B1 - ZháSecí komora - Google Patents

Description

Vynález se týká zhášecí komory kontaktních spínacích přístrojů a řeší problematiku zlepšeného chlazení á vypínací schopnosti komory.

Dosud známé zhášecí komory spínacích přístrojů mají hladké stěny z keramiky nebo z jiného tepelně odolného izolantu.

Nevýhodou těchto komor je, že při pomalém pohybu oblouku nebo při jeho dočasném zastavení dochází k nadměrnému lokálnímu zahřívání stěn komory. To může u keramických stěn vést ke vzniku míst, emitujících elektrony nebo míst s podstatně sníženou dielektrickou pevností. U komor se stěnami z jiných materiálů než keramických pak dochází k nadměrnému opotřebení stěn, ke vzniku plazivých cest nebo k zuhelnatění postiženého místa, což ve všech případech vede ke snížení dielektrické pevnosti komory.

Uvedené nevýhody jsou odstraněny nebo podstatně omezeny zhášecí komorou podle vynálezu.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že komora má na vnitřním povrchu žebra, která svírají se směrem pohybu oblouku úhel 90°.

Výhoda zhášecí komory podle vynálezu spočívá v tom, že povrch stěn komor, který je v těsném styku é; obloukem, je zvětšen, přičemž drážky mezi žebry slouží k odvádění žhavých plynů a k přívodu chladnějšího vzduchu.

Několik schematických příkladů provedení je uvedeno na připojených výkresech.

Na obr. 1 je řez zhášecí komorou s deionizačními destičkami, na obr. 2 je řez zhášecí komorou a rovnoběžnými stěnami bez deionizačních destiček. Obr. 3 představuje řez tzv. tryskovou zhášecí komorou. Na obr, 4, 5 a 6 jsou detaily stěny zhášecí komory v řezu v různých stadiích přiblížení oblouku ke stěně.

Na obr. 1 je příklad provedeni zhášecí komory v řezu s rovnoběžnými stěnami 21, opatřenými žebry 210 obdélníkového pruTezu. Mezi sousedními žebry 210 jsou kanálky 211. Mezi stěnami 21 jsou upevněny deionizačni destičky 30. 'Ve spodní Části zhášecí komory pod deionizačními destičkami 30 je kontakt 10.

Druhý příklad provedení zhášecí komory na obr. 2 má rovněž rovnoběžné stěny 2 2 komory, opatřené žebry 220 trojúhelníkového průřezu, mezi nimiž jsou kanálky 221. Ve spodní Části zhášecí komory je umístěn kontakt 10.

Ve třetím příkladu provedení je znázorněn řez tryskovou zhášecí komorou. Steny 23 komory jsou od sebe vzdáleny nejvíce v dolní části, kde jsou umístěny kontakty

10. Směrem k horní části zhášecí komory se stěny 23 komory navzájem přibližují, takže výstupní otvor ze zhášecí komory je tvořen úzkou štěrbinou 40. Stěny 23 komory jsou opatřeny žebry 230 lichoběžníkového průřezu, mezi nimiž j s ou kanálky 231.

Funkce zhášecí komory podle vynálezu je znázorněna na obr. 4, 5 a 6, kde jsou zachyceny různé fáze přiblížení elektrického oblouku 50 k žebrům 210 stěny 21 komory podle prvního příkladu provedení na obr. 1. Na obr. 4 je znázorněn případ, kdy se oblouk 50 přiblížil ke stěně 21 komory, opatřené žebry 210, ale ještě se nedotkl čel ²*² žeber 210. Vlivem tepla, vyzařova210032 tiého obloukem 50 se vzduch v kanálku 21 1 zahřívá a zvě t šuje svůj objem. Tím dochází k lokálnímu zvýšení tlaku v kanálku 211 a jeho bezprostředním okolí. Ohřátý vzduch odtéká ve směrech 215 a 216 /a částečně též v nezakreslených směrech kanálkem 211 kolmo na nákresnu dopředu a dozadu/ a přitom omývá oblouk 50 a tím jej ochlazuje. Dalším důsledkem proudění teplého vzduchu je to, že zabraňuje těsnějšímu dotyku oblouku 50 se stěnou 21 komory, přesněji řečeno s čely 212 žeber 210, Vedle účinnějšího chlazení oblouku 50, je důsledkem popsaného děje i nižší oteplení stěn 21 komory, zejména v oblasti boků 213 žeber 3JL2 ^a dna 214 kanálků 211. Povrch stěny 21 komory, tedy čel 212 a boků 213 žeber 210 a den 214 kanálků Ύΐ 1 je zahrTván pouze sálavým teplem oblouku 50. Přitom jak povrch stěny 21 komory, tak oblouk 50 je omýván a tedy chlazen proudem vzduchu, unikajícím popsanými směry 215, 216 a kanálkem 211 kolmo na nákresnu.

Obdobná situace je zřejmá i z následujícího obrázku 5, kde se oblouk 50 více přiblížil stěně 21 komory, takže je v přímém dotyku s čely 212 žeber 210. Na obr.

zakreslený horní kanálek 211 je obloukem 50 uzavřen jen zčásti, takže mimo směrů kolmo na nákresnu kanálkem 211 může vzduch unikat i směrem 215. Prostřední kanálek 211 je obloukem 50 zcela uzavřen, takže ohřátý vzduch muzT unikat pouze kanálkem 211 kolmo na nákresnu. Spodní kanálek 211 nebude obloukem 50 prakticky ovlivněn.

V tomto stadiu jsou boky 213 žeber 210 a dna 214 kanálků 211 /ho rnTho a prostředního/ zahřívány pouze sálavým teplem oblouku 50, aLe zároveň omývány a tak chlazeny unikajícím vzduchem. Přímému tepelnému působení jsou vystaveny jen čela 212 žeber 210, tedy při srovnání s normální komorou jen část povrchu stěny 21 komory.

Na obr. 6 je znázorněn případ /v praxi málo pravděpodobný/ těsného dotyku oblouku 50 se stěnou 21 komory, kde oblouk 50 vnikl do dvou kanálků 211 a vyplnil větší část jejich průřezu. Pouze spodní kanálek 211 je uzavřen obloukem 50 jen zčásti a vzduch může unikat směrem 215 /mimo nekreslených směrů kanálkem 211 kolmo na nákresnu/.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT V

   1. Zhášecí komora kontaktních spínacích přístrojů, opatřená alespoň na části svého vnitřního povrchu žebry, vyznačená tím, že žebra svíraií se směrem pohybu oblouku úhel 90°.

   Y N Á L E Z U
2. 2. Zhá’šecí komora podle bodu 1 , vyznačená tím, že žebra svírají se směrem oblouku úhel alespoň 10°,

   6 výkresů

   Sevcropafia, n. p« závod 7« Moet