CS209836B2 - Vícscestný ventil - Google Patents

Description

Vynález se týká vícecestného ventilu s deskovitým plochým šoupátkem, pohyblivým uvnitř dutiny tělesa ventilu lineárně nebo rotačně mezi dvěma koncovými polohami jako spínací člen, majícím ve své dolní ploché stěně vybrání, propojující vždy v nejméně jedné koncové poloze plochého šoupátka vzájemně dvě přípojky, vedené tělesem ventilu, při současném utěsnění vůči ostatním přípojkám, přičemž tyto přípojky, z nichž jednou je přívod tlakového média napojený na zdroj tlakového média, jsou zaústěny do dutiny tělesa těsnicí plochou protilehlou dolní ploché stěně plochého šoupátka.

Vícecestné ventily uvedeného- druhu mají mít minimum součástí, přesto však mají spolehlivě spínat spolehlivě i po velmi velkém počtu spínání a mají být manipulovatelné s minimální spotřebou energie.

Známé vícecestné ventily tyto požadavky nesplňují uspokojivě v praxi. Vytvořily se přitom dva druhy uspořádání. Jedna skupina je vytvořena plochými a vřetenovými šoupátky o nejpřesnějším lícování, u nichž se utěsnění v jednotlivých funkčních polohách dosáhne vysokou přesností mechanicKétio provedení a Které jscu přirozeně výrobně dražší a velmi citlivé na znečištění ovládacího média a tím podléhají trvající2 mu opotřebení. Druhá skupina je tvořena plochými spirálovými šoupátky a ventily, jakož i talířovými ventily s přimazáváním, například s deformovatelnými těsnicími prvky, které mají menší nároky na výrobu a při vhodném tvaru mají dosažitelný vysoký počet spínání, z nichž však plochá a vřetenová šoupátka musí být posouvána, a z nichž talířové ventily jinak funkčně výhodné, u nichž se těsnicího styku dosáhne teprve v koncových polohách, mají následkem dělení jednotlivých těsnicích prvků složitou koncepci a jsou složeny z většího počtu jednotlivých dílů.

U dalších známých uspořádání za zmínku stojícího druhu je spojovací člen vytvořen jako ploché šoupátko a v ostatním je koncepce stejná, jak byla výše naznačena. U těchto uspořádání není vytvořeno- buď žádné odlehčení šoupátka při jeho pohybu, nebo je k dispozici takové tlakové odlehčení, které zabraňuje nadskakování, popřípadě deformování šoupátka, nebo má zavést trvalé samovystředění šoupátka. U takovýchto známých uspořádání se projevuje zpravidla také během spínacího pohybu velmi vysoké tření, podmiňující velké spínací síly pro- jeho překonání.

Cílem tohoto vynálezu je -odpomoci těmto nevýhodám.

Podstatou řešení podle tohoto vynálezu je, že do dutiny tělesa jsou zaústěna dvě řídicí potrubí, vedená vždy tělesem ventilu a mající svá ústí nasměrována vždy vůči dvěma pravoúhle navzájem uspořádaným řídicím stěnám plochého šoupátka, z nichž jedna řídicí stěna probíhá rovnoběžně s těsnicí plochou a druhá řídicí stěna probíhá kolmo ke směru pohybu plochého šoupátka a k těsnicí ploše tělesa ventilu, přičemž normály druhých řídicích stěn mají opačný směr. Těmitoi opatřeními se dosáhne toho,, že, změní-li se při poloze plochého šoupátka v jeho· jedné koncové poloze v jednom z obou řídicích potrubí tlak, působí tato změna tlaku na obě řídicí stěny přivrácené tomuto řídicímu potrubí, čímž se na plochém šoupátka změní tlakové poměry tak, že se toto ploché šoupátko nejprve odchýlí od těsnicí plochy, načež k jeho spínacímu pohybu dochází ve stavu vznosu a návazně v jeho druhé koncové poloze je toto ploché šoupátko změnou tlakových poměrů vyvolanou v opačném smyslu, přitlačeno opět na těsnicí plochu. Během spínacího pohybu nedochází vzhledem k polštáři tlakového média, obklopujícím šoupátka, k žádnému tření a tím také k žádnému opotřebení a v nově ustáleném stavu je šoupátko vyvolaným tlakem tlačeno na těsnicí plochu, dochází tudíž k dobré těsnosti vůči úniku a mimoto je spínací člen sám v případě opotřebení samočinně dojištěn. Především je koncepce znatelně jednoduchá, tak, jak jenom může být u šoupátkových ovládání. U vícecestného ventilu podle tohoto vynálezu se dosahuje výhody talířového ventilu, zejména vzniku dolehnutí· teprve při úplném dosažení koncové polohy, jakož i jednoduché a spolehlivé koncepce šoupátka, pohyblivého napříč vůči různým přívodům.

Toto hlavní řešení podle vynálezu lze dále podle potřeby a účelu vylepšovat. Tak například je účelné, tvoří-li obě první řídicí''Stěny jednu dolní plochou stěnu a druhou horní plochou stěnu téhož plochého šoupátka. Dále může být účelné provedení, u něhož jsou od dolní ploché stěny k horní ploché stěně plochého šoupátka vedeny ne-jméně dva škrticí kanálky, přičemž tyto škrticí kanálky vycházejí od vybrání v dolní ploché stěně, upraveného v každé poloze plochého šoupátka proti přívodu tlakového média. Výhodné také je, má-li horní plochá stěna plochého šoupátka okrajový výčnělek, vyčnívající proti protilehlé stěně dutiny tělesa ventilu. Dále může být též účelné, je-li škrticí kanálek tvořen úsekem plochého šoupátka, provedeným z porézního materiálu. Také může být účelné, je-li horní plochá stěna větší, než s ní rovnoběžná plocha vybrání v dolní ploché stěně, -protilehlého’vůči přívodu tlakového média. Může být také výhodné, je-li těsnicí plocha dutiny tělesa ventilu a dolní plochá stěna plochého šoupátka opatřeny vrstvou materiálu s dobrými těsnicími schopnostmi a s velkým součinitelem tření. Dálším vylepšením může být, má-lii těsnicí, plocha dutiny tělesa a dolní plochá stěna plochého· šoupátka jemné ozubení - nebo· rastrování. Výhodné také je, má-li ploché šoupátko Ťviar podélného plochého ítělesa obdélníkového' průřezu, jehož obě koncové čelnustěny tvoří obě druhé řídicí stěny a jgtfa-jív v-Oblasti styku jak s dolní plochou stanou,:stak i s horní plochou stěnou směrem vem-Vyčnívající těsnicí výčnělky například obdélníkové h) tvaru příčného řezu, přičemž, plocha mezi těsnicími výčnělky nai horní; ploché stěně je větší než plocha mezi těsnicími výčnělky na dolní ploché stěně. Ploché šoupátko může mít účelně také tvar podlouhlého prizmatického tělesa o obdélníkovém příčném řezu a v jeho· horní ploohé tstěně mohou být pak provedena dvě ·.navzájem od sebe oddělená vybrání vzhůru otevřená a s přívodem tlakového média propojená škrticími kanálky, k nimž jsou upravany v podélném směru' plochého šoupátka odlehčovací kanály, z nichž jeden odlehčovací kanál je upraven ve středové oblasti plochého šoupátka mezi oběma vybráními, a f-je otevřen směrem k přední čelní stěně plochého šoupátka, zatímco další dva odlehčovací kanály jsou upraveny vně obou vybrání a jsou otevřeny směrem k zadní čelní stěně plochého šoupátka. Posléze dalším vylepšením řešení podle vynálezu je, je-li ploché šoupátko tvořeno jako kotouěovité šoupátko, uložené otočně kolem středového· hřídele, a v jeho horní ploché stěně jsou vytvořena vybrání, propojená s přívodem tlakového média prostřednictvím škrticích kanálků.

Vícecestný ventil v každém z ivýše<p'3p®aných uspořádání spíná «‘velmi rychle. .ífftdnotlivé výhody přídavných “řešení vyplývají pak z dalšího -popisu příkládů'provedení «a z výkresů těchto příkladů’provědemyívniehž představují obr. 1 podélný če^rprvÉÍílaoi^říkladu provedení viceeesteého ‘ventiluss^áoehým šoupátkem v levé koncové · poloze, obr. 2 obdobný “řeztéhož nprovedeníf®»pkjchým 'šoupátkem v -mezipoloze fpřhsispinac-ím·· pohybu, obr. 3 rovněž obdobný ^;tňezvs plochým šoupátkem v ’ pravé/ áconoové/paloze, obr. 4 podélný osový -řez obměněným provedením vícecestného ventilu v poloze šoupátka odpovídající Obr. 3, obr. perspektivní pohled na «ploché^: šoupátko ijteié varianty, než byla dosud popsámia,/ ambrti'6 funkční schéma v půdorysu dalšího Mrtaahěněného provedení vícecestného ventilu? skosoučovým šoupátkem.

Na obr. 1 až 3 je znázorněn vícecestný ventil téhož provedení vždy v *-jiné · poloze plochého šoupátka, '.přičemž ) obě konoové polohy tohoto plochého šoupátka /jswunwa- kresleny na obr. 1 a 3. Vícecestný*''ventil podle tohoto provedení má ploché ušoKjEíátko 1 upraveno v tělese’ 2 ventilu' pohyblivě ve smyslu dvojšlpky 3 · v « dutiněiá, · v ®dž ^; se ploché šoupátko 1 pohybuje ;.jako -spínací ^:6 člen lineárně mezi oběma koncovými polohami sem a tam. V dolní ploché stěně 5 plochého šoupátka 1, nacházející se proti těsnicí ploše 29 tělesa 2 ventilu, jsou vytvořena tři vybrání, která vždy v alespoň jedné z koncových poloh plochého šoupátka 1 navzájem propojují dvě přípojky vedené tělesem 2 ventilu při utěsnění vůči ostatním přípojkám. Střední přípojku tvoří přívod 6 tlakového média, napojující zdroj tlakového média. Vedle přívodu 6 tlakového média jsou vytvořeny pracovní přípojky 13, 14 pro napojení pracovních válců na výkrese ne- znázorněných, a vně těchto jsou další přípojky 13, 16 výfukového potrubí. Do dutiny tělesa 2 ventilu ústí dále dvě řídicí potrubí 11, 12, procházející tělesem 2 ventilu. Ústí každého řídicího potrubí 11, 12 je v otevřeném spojení se dvěma pravoúhle navzájem uspořádanými řídicími stěnami plochého šoupátka 1. Tak proti ústí řídicího potrubí 11 je upravena jako· první řídicí stěna plochého šoupátka 1 horní plochá stěna 8 a jako jeho druhá řídicí stěna jedna z obou pravoúhle ke směru pohybu plochého šoupátka 1 podle dvojšipky 3 a k těsnicí ploše 29 probíhajících osových čelních stěn, konkrétně přední čelní stěna 9, zatímco proti druhému řídicímu potrubí 12 jsou horní plochá stěna 8 a jako druhá řídicí stěna je upravena zadní čelní stěna 10 plochého šoupátka 1. Obě první řídicí stěny jsou tudíž společně tvořeny horní plochou stěnou 8 a normály druhých řídicích stěn jsou nasměrovány opačně. Pomocí řídicích potrubí 11, 12 může být v dutině 4 tělesa 2 •ventilu způsobena změna tlaku. Na každé čelní stěně dutiny 4 tělesa 2 ventilu je ještě vytvořena narážka 17, 18 z pružného, ohebného materiálu, například z pryže nebo plastiku s vlastnostmi pryže, přičemž ploché šoupátka 1 doléhá v každé ze svých obou koncových poloh na jednu z obou narážek 17, 18. Ploché šoupátko 1 jinak podélného plochého tvaru obdélníkového průřezu má v oblasti svých obou osových konců jak na dolní ploché stěně 3, tak také i na druhé, horní ploché stěně 8 vždy přibližně pravoúhle ven vyčnívající těsnicí výčnělky 19, 20, 21, 22, přičemž těsnicí výčnělky 21, 22 na horní ploché stěně 8 plochého šoupátka 1 mohou být tvořeny také částí okraje, vyčnívajícího k protilehlé stěně dutiny 4 tělesa 2 ventilu. Plocha mezi těsnicími výčnělky 21, 22 na horní ploché stěně 8 je větší než plocha mezi těsnicími výčnělky 19, 20 na dolní ploché stěně 3 plochého šoupátka 1. Na dolní ploché stěně 5 jsou vytvořeny mezi oběma vnějšími těsnicími výčnělky 19, 20 dva další těsnicí výčnělky 23, 24, směřující přibližně pravoúhle směrem ven, a tyto mají mezi sebou vybrání, které je v každé koncové poloze plochého šoupátka 1 položeno proti přívoŮU 6 tlakového média. Všechny těsnicí výčnělky 19, 20, 23, 24 na dolní ploché stěně plochého šoupátka 1 doléhají v každé koncové poloze plochého šoupátka 1 na těsnicí plochu 29, přičemž z výkresu je patrné, které přípojky jsou vždy v koncové poloze plochého šoupátka 1 od sebe odděleny· těsnicími výčnělky 23, 24. Další těsnicí výčnělek 25 je vytvořen mezi vnějšími těsnicími výčnělky 21, 22 na horní ploché stěně 8 plochého šoupátka 1 a tento těsnicí výčnělek 23 směřuje rovněž přibližně kolmo ven. Po obou stranách tohoto těsnicího výčnělku 25 jsou v plochém šoupátku 1 vytvářeny škrticí kanálky 26, 27 o relativně malém průřezu, přes něž jsou vzájemně propojeny horní plochá stěna 8 s dolní plochou «stěnou 5 plochého šoupátka 1, přičemž oba škrticí kanálky 26, 27 ústí na dolní ploché stěně 5 do· vybrání, upraveného mezi oběma vnitřními těsnicími výčnělky 23, 24 a ležícího v každé poloze plochého šoupátka 1 proti přívodu 6 tlakového média. Namísto obou škrticích kanálků 26, 27 může být vytvořen také pouze jeden škrticí prvek, přičemž v tomto případě může být účelně vypuštěn těsnicí výčnělek 25. Škrticí kanálky 26, 27 mohou být tvořeny úsekem plochého šoupátka 1, vytvořeným z porézního materiálu. Posléze budiž zmíněno, že plocha vybrání proti přívodu 6 tlakového média, rovnoběžná s horní plochou stěnou 8 plochého šoupátka 1, a upravená v dolní ploché stěně 5, je menší, než horní plochá stěna 8. Aby se dosáhlo zvláště dobrého utěsnění mezi dolní plochou stěnou 5 plochého šoupátka 1 a těsnicí plochou 29 tělesa^; 2 ventilu, mohou mít tato těsnicí plocha -29 tělesa 2 ventilu, jakož i dolní plochá stěna 5, popřípadě na ní uspořádané těsnicí výčnělky 19, 20, 23, 24 vrstvu 30 z plastického materiálu nebo z pryže, to znamená z materiálu s vysokými těsnicími schopnostmi a s velkým součinitelem tření. Těsnicí plocha 29 tělesa' 2 vientilu a dolní plochá stěna S plochého šoupátka 1 mohou být také opatřeny jemným ozubením nebo rastrováním.

Dosud byl popisován vícecestný ventil podle obr. 1 až 3 v klidovém stavu. Nyní má být uvedena činnost provedení ventilu podle obr. 1 až 3.

Na obr. 1 se ploché šoupátko 1 nachází ve své prvé koncové poloze. V této koncové poloze je ploché šoupátko 1 drženo· tlakem, působícím na horní plochou stěnu 8. Zásadně lze tohoto dosáhnout přívodem tlakového média řídicími potrubími 11, 12, u znázorněného příkladu provedení se přívod média provádí do· prostoru nad horní plochou stěnu 8, avšak přes oba škrticí kanálky 26, 27 z přívodu 6 tlakového média. Tím je sice tlak vznikající na horní ploché stěně 8 stejně velký jako tlak vznikající z přívodu 6 tlakového média na dolní ploché stěně 5, protože však horní plochá stěna^:8 je větší než plocha vybrání mezi těsnicími výčnělky 23, 24 na dolní ploché stěně 5, je ploché šoupátka tlačeno proti těsnicí pleše 29. Sníží-li se nyní tlak v prostoru.4 například odváděním tlakového média řídicím potrubím 12, působí toto snížení tlaku dříve, než se projeví na přední čelní stěně 9 plochého šoupátka 1 nejprve na horní ploché stěně 8 a na zadní čelní stěně 10, přivrácené a přiřazené k řídicímu potrubí

12. Toto způsobí za prvé, že síla, působící aa ploché šoupátko; 1 od přívodu 6 tlakového média je větší, než síla, působící na aorní plochou stěnu 8, a za druhé, že síla, působící na přední čelní plochu 9 plochého šoupátka 1 je větší, než síla, působící na jeho zadní čelní plochu 10. Přitom se průchod tlakového média škrticími kanálky 26, 27 projevuje pozvolně, aby přitom mohlo dojít k vyrovnáni tlaků. Změněnými tlakovými poměry se nyní ploché šoupátko 1 nadzvedne od těsnicí plochy 29 a převede se do stavu vznosu. Současně se po vyloučení ^vření mezi těsnicí plochou 29 a těsnicími zýčnělky 19, 20, 23, 24 na dolní ploché stěně S plochého šoupátka 1 následkem přetlaku na přední čelní stěně 9 vykoná spínací pohyb plochého šoupátka 1 ve smě,'u na narážku 18 až ploché šoupátko 1 na tuto narážku 18 narazí. Během horizontálního spínacího pohybu zamezuje těsnicí výčnělek 21 na horní ploché- stěně 8 plochého šoupátka 1 tomu, aby tlakové médium mohlo příliš rychle proudit z oblasti přední čelní stěny 9 do meziprostoru mezi horní plochou stěnu 8 a stěnu dutiny 4 tělesa 2 ventilu. Narazí-li ploché šoupátko 1 na narážku 18, a změní-li se tlak v řídicím potrubí 12 v obráceném smyslu, to znamená ukončí-li se odvádění tlakového média řídicím potrubím 12, pak představuje prostor dutiny 4 tělesa 2 ventilu opět takzvaný uzavřený systém a tlakové médium, uvedené časem škrticími kanálky 26, 27, jakož i mezi těsnicími výčnělky 21, 22 a protilehlou stěnou dutiny 4 tělesa 2 ventilu k horní aloché stěně 8 dotlačuje opět ploché šoupátko 1 dolů ve směru na těsnicí plochu 29, načež se ploché šoupátko 1 nachází ve své druhé koncové poloze, jak je to znázorněno na obr. 3. Převedení plochého šoupátka 1 z jeho druhé koncové polohy do jeho první koncové polohy se provádí stejným způsobem, tlakové poměry v dutině 4 tělesa 2 ventilu jsou však v tomto případě ovládány přes řídicí potrubí 11. Spínací doba je tak krátká, že v dutině 4 tělesa 2 ventilu nenůže během spínacího postupu vzniknout žádné vyrovnání tlaku. Spínací pohyb se nyní skládá dohromady ze dvou navzájem kolmých pohybů probíhajících ve směru dvojšipek 3, 7, přičemž tak nemůže vzniknout žádné tření a žádné opotřebení.

Uspořádání může být zvoleno tak, že šoupátko 1 je indukčním elektrickým polem ve smyslu rotoru motoru nebo vnějšími mechanickými prostředky, které působí přes kapalinotěsnou stěnu magnetickými siločárami, uvedeno do stavu vznosu, v tomto stavu je přeneseno do nové polohy, zejména jako pohyblivý díl· lineárního motoru. U jiné varianty předmětu vynálezu je vytvořeno, že silová pole ve tvaru pružinových pnutí nebo magnetických sil mohou být překonána za účelem počátku zahájení změny polohy, a to za účelem zachování polohy také tehdy, když se odstraní nadzvednutí dolní ploché stěny S od těsnicí plochy 29 přerušením tlakových poměrů. Posléze lze uspořádání zvolit také tak, že těleso 2 ventilu nebo ploché šoupátko jsou opatřeny pomocným pístkem, posouvatelným tlakem v přívodu tlakového- média proti pnutí pružiny, což při poklesu tlaku v přívodu tlakového média pod předem stanovenou hladinu udržuje silový nebo tvarový styk v poloze, která existovala před tímto poklesem.

U provedení podle obr. 4 ústí řídicí potrubí 35, 38, které přivádí tlakové médium pro vytvoření spínacího pohybu do řídicích prostorů 37, 38, u vnějších konců těsnicí plochy, obsahující přívod 40 tlakového média. U tohoto uspořádání je možné ovládat ploché šoupátko 39 oběma řídicími potrubími 35, 38, přičemž pochody uvolnění a odchýlení plochého šoupátka 39 probíhají samočinně, protože ploché šoupátko 39 v blízkosti koncových poloh nalevo i napravo samočinně uzavírá příslušné řídicí potrubí 35, 36. Tlakové zásobníky 41, 42 umožňují dokončení pohybu plochého šoupátka 39 také po uzavření příslušných řídicích potrubí 35, 36.

U provedení podle obr. 5 má ploché šoupátko 43 rovněž tvar podlouhlého prizmatického tělesa o obdélníkovém příčném řezu, a na své horní ploché stěně má dvě vybrání 44, 45 nahoru otevřená, navzájem od sebe oddělená a upravená v podélném směru plochého šoupátka 43. Tato vybrání 44, 45 jsou ve spojení s neznázorneným přívodem tlakového média přes škrticí kanálky 46, 47. Vybrání 44, 45 jsou doplněna podélnými odlehčovacími kanály 48, 49, 50. Odlehčovací kanál 48 je uspořádán ve střední oblasti plochého šoupátka 43 mezi oběma vybráními 44, 45 a je otevřen směrem k jedné čelní stěně 48a šoupátka 43, zatímco oba další odlehčovací kanály 49, 50 jsou upraveny vně obou vybrání 44, 45 a jsou otevřeny směrem ke druhé straně ve směru šipek 49a, 50a. Tento příklad provedení je spojen s tou výhodou, že šoupátko nemá žádný sklon klopení a že je stabilní vůči ose A—A, mimoto se zde projevují velká zjednodušení pro výrobu. Mezi prostory B a C je zajištěno zamezení proudění.

Šoupátko může být také vytvořeno podle obr. 6 jako kotoučovité šoupátko 56, uložené otočně kolem středového hřídele 55 a na jeho horní ploché stěně odvrácené od ústí přípojek jsou vytvořena dvě vybrání 57, 58, která jsou ve spojení s přívodem tlakového média přes škrticí kanálky 57a, 58a. Na dolní ploché stěně šoupátka 56 jsou vytvořena například mušlovitá vybrání 65, 66, 67, sloužící pro spojení různých přípojek, z nichž jsou naznačeny přívod 64 tlakové2 0 9 9 ho média, pracovní přípojky 62a, 62b a přípojky 63a, 63b výfukového potrubí. Dále je v šoupátku 56 vytvořena vyrovnávací kapsa 68. Na stěnu 59 šoupátka 56 působí

6 tlak pro vytvoření spínacího pohybu, vyvozovaný v řídicích prostorech 60, 61. Tímto způsobem se dosahuje váhově a tlakově vyrovnaná velmi kompaktní koncepce.

Claims (11)

1. Vícecestný ventil s deskovitým plochým šoupátkem, pohyblivým uvnitř dutiny tělesa ventilu lineárně nebo rotačně mezi dvěma koncovými polohami jako spínací člen a majícím ve své první ploché stěně vybrání propojující vždy v nejméně jedné koncové poloze plochého šoupátka vzájemně dvě přípojky vedené tělesem ventilu při současném utěsnění vůči ostatním přípojkám, přičemž tyto přípojky, z nichž jednou je přívod tlakového média napojený na zdroj tlakového média, jsou zaústěny do dutiny tělesa ventilu těsnicí plochou protilehlou první ploché stěně plochého šoupátka, vyznačující se tím, že do dutiny (4) tělesa (2) jsou zaústěna dvě řídicí potrubí (11, 12, 35, 36), vedená tělesem (2) ventilu a mající svá ústí nasměrována vždy vůči dvěma pravoúhle navzájem uspořádaným řídicím stěnám plochého šoupátka (1, 39, 43, 56), z nichž jedna řídicí stěna probíhá rovnoběžně s těsnicí plochou (29) a druhá řídicí stěna probíhá kolmo ke směru pohybu plochého šoupátka (1, 39, 43, 56) a k těsnicí ploše (29) tělesa (2j ventilu.

2. Vícecestný ventil podle bodu 1, vyznačující se tím, že obě první řídicí stěny tvoří společná horní plochá stěna (8) plochého šoupátka (1, 39, 43, 56), probíhající rovnoběžně k dolní ploché stěně (5) tohoto plochého šoupátka (1, 39, 43, 56).

3. Vícecestný ventil podle bodu 2, vyznačující se tím, že od dolní ploché stěny (5) jsou k horní ploché stěně (8) v plochém šoupátku (1, 39, 43, 56 j vedeny nejméně dva škrticí kanálky (26, 27, 46, 47, 57a, 58a), přičemž tyto· škrticí kanálky (26, 27, 46, 47, 57a, 58a) vycházejí od vybrání v dolní ploché stěně (5), upraveného v každé poloze plochého šoupátka (1, 39, 43, 56) proti přívodu (6, 40) tlakového média.

4. Vícecestný ventil podle bodu 2 nebo 3, vyznačující se tím, že horní plochá stěna (8) má okrajový těsnicí výčnělek (21, 22), vyčnívající proti protilehlé stěně dutiny (4) tělesa (2) ventilu.

5. Vícecestný ventil podle bodu 3 nebo 4, vyznačující se tím, že škrticí kanálek (26, 27, 46, 47, 57a, 58a) je tvořen úsekem plochého šoupátka (1, 39, 43, 56), provedeným z porézního materiálu.

6. Vícecestný ventil podle bodů 2 až 5, vyznačující se tím, že horní plochá stěna (8) je větší, než s ní rovnoběžná plocha vyY NÁ L E Z U brání v dolní ploché stěně (5j, protilehlého vůči přívodu (6) tlakového média.

7. Vícecestný ventil podle jednoho· z bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že těsnicí plocha (29) dutiny (4) tělesa (2) ventilu a dolní plochá stěna (5) plochého šoupátka (1, 39, 43, 56) jsou opatřeny vrstvou (30) materiálu s těsnicími vlastnostmi a zvětšeným součinitelem tření.

8. Vícecestný ventil podle jednoho z bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že těsnicí plocha (29) dutiny (4) tělesa (2j ventilu a dolní plochá stěna (5) plochého šoupátka (1, 39, 43, 56) jsou vroubkovány.

9. Vícecestný ventil podle jednoho z bodů 2 až 8, vyznačující se tím, že ploché šoupátko (1, 39) má tvar podélného plochého· tělesa obdélníkového průřezu, jehož obě koncové čelní stěny (9, 10) tvoří obě druhé řídicí stěny a mají v oblasti styku jak s dolní plochou stěnou (5), tak i s horní plochou stěnou (8) směrem ven vyčnívající těsnicí výčnělky (19, 20, 21, 22) například obdélníkového tvaru v příčném řezu, přičemž plocha mezi těsnicími výčnělky (21, 22] na horní ploché stěně (8) je větší než plocha mezi těsnicími výčnělky (19, 20] na dolní ploché stěně (5).

10. Vícecestný ventil podle jednoho z bodů 2 až 8, vyznačující se tím, že ploché špouátko (43) má tvar podlouhlého prizmatického tělesa obdélníkového příčného· řezu a v jeho horní ploché stěně (8) jsou provedena dvě navzájem od sebe oddělená vybrání (44, 45) vzhůru otevřená a s přívodem (6, 40) tlakového média propojená škrticími kanálky (46, 47), k nimž jsou v podélném směru upraveny odlehčovací kanály (48, 49, 50), z nichž jeden odlehčovací kanál (48) je upraven ve střední oblasti plochého šoupátka (43) mezi oběma vybráními (44, 45) a je otevřen směrem k přední čelní stěně (48a) plochého šoupátka (43), zatímco další dva odlehčovací kanály (49, 50) jsou upraveny vně obou vybrání (44, 45) a jsou otevřeny směrem k opačné, zadní čelní stěně plochého šoupátka (43).

11. Vícecestný ventil podle jednoho z bodů 2 až 8, vyznačující se tím, že ploché šoupátko je tvořeno jako kotoučovité šoupátko (56), uložené otočně kolem středového hřídele (55) a v jeho horní ploché stěně jsou vytvořena vybrání (57, 58), propojená s přívodem (64) tlakového média prostřednictvím škrticích kanálků (57a, 58a).

3 listy výkresů