CS208998B1

CS208998B1 - Člunečník tkacího stroje

Info

Publication number: CS208998B1
Application number: CS611179A
Authority: CS
Inventors: Jiri Vacek; Jiri Ures
Original assignee: Jiri Vacek; Jiri Ures
Priority date: 1979-09-10
Filing date: 1979-09-10
Publication date: 1981-10-30

Description

(54) Člunečník tkacího stroje

Ϊ Vynález se týká čiunečníku tkacího stroje zahrI nujícího k vedení a brzdění člunku čelisti a ke kontrole včasného doletu člunku a zastavení tkacího stroje zarážku, tvořenou sekyrkou. Člunečník j tkacího stroje je částí sloužící k vedení člunku pri ( jeho urychlování za počátku prohozu a k jeho : zastavení po ukončení prohozu. Pro tyto funkce je i člunečník zpravidla vybaven součástmi, doléhajícími na boky člunku a to buď pevnými nebo j pohyblivými čelistmi. Čelisti jsou ovládány k tomu určenými mechanismy vyvozujícími prostřednictvím čelistí na člunek tlaky různé hodnoty a to podle režimu pohybu či klidu člunku. Proto za počátku prohozu je tento tlak relativně malý, i naproti tomu během zastavování člunku je tento • tlak intenzivní tak, aby takto vyvozené tření bylo schopno absorbovat energii člunku vstupujícího do ; čiunečníku. Stejně intenzivní tlak setrvává po dobu klidu člunku v čiunečníku. Čelisti kromě toho spolupůsobí s mechanismem kontroly včasného doletu člunku a tím zamezení jeho zatkání. Je-li

J pro zastavení stroje v případě nevčasného doletu 1 člunku použita sekyrka v součinnosti se zámkem, • pak tato sekyrka k dokonalé své funkci předpokládá zdvih mezi výchozí a konečnou polohou. Proto zdvih čelisti vychýlující sekyrku je relativně velký a to takový, že neumožňuje, aby stejná čelist samostatně vytvořila celý nutný brzdící účinek.

20899,8 ,

Proto k vytvoření nutného brzdícího ú^bku se .zpravidla člunečník doplňuje další čelistí nebo jiným brzdícím elementem s výhradně brzdící funkcí.

Důležitými hledisky současné jsou vysoká životnost člunku ačásti čiunečníku, Podstatou dosažení těchto hledisek je vytvoření maximální stykové plochy čelisti s člunkem. Veškeré tyto požadavky gradují se vzrůstající rychlostí člunku.

Jsou známy konstrukce čiunečníku, které používají Více čelistí nebo jiných brzdících elementů, jejichž funkcí je výhradně vytvářet tlak na člunek a tím jej brzdit a současně jedné další čelisti spoluvytvářející brzdíd účinek a současně vyehylujíd sekyrku. Všechny čelisti takových člunečnlkfi jsou vytvořeny tak, že jejich části doléhající na člunek, tj. na jeho boky a jeho zašpičatění jsou : zakřiveny tak, aby bylo umožněno vkliňování člunku mezi jednu pevnou stěnu čiunečníku a čelisti, aby tůn byl umožněn vznik přítlaku čelistí určených výhradně k brzdění a zejména u čelisti ovládající sekyrku, aby byl vyvozen zdvih této sekyrky. Toto zakřivení čelistí má za následek omezení velikosti stykové plochy čelisti s bokem člunku. U čelisti ovládající sekyrku je možný dokonce styk pouze bodový. Proto stávající konstrukce čiunečníku pro takto nedostatečné stykové plochy zkracuje životnost člunku a Částí čiuneční208998 ku.Kromě toho použitím více čelistí, případně j jiných brzdících elementů vedle čelistí ovládajících sekyrku, je z hlediska funkce člunečníku nevýhod- | né pro zňkhw sl Aií kuiatnikoe.

Jsou dále známy konstrukce člunečníku, které používají z důvodu jednoduchosti jediné čelisti ' vykonávající společně proces brzdění člunku ;

ovládání sekyrek. Takováto čelist, která je s ohledem na svou funkci zakřivená, nemůže splnit proces brzdění dokonale, zejména za vysokých rychlostí člunku a dále neposkytuje dostatečnou životnost člunku a částí člunečníku.

Řešení člunečníků tkacích strojů člunkových podle vynálezu slučuje požadavek dosažení velké stykové plochy s požadavkem přiměřeného ovládání sekyrky spolu s jednoduchostí konstrukce, přičemž jeho podstata spočívá v tom, že ke střední části pohyblivé čelisti, vytvořené v místě styku s člunkem jako rovinná plocha, přiléhá konec páky zatěžovacího mechanismu určené, současně pro í ovládání sekyrky. Další výhody člunečníku podle vynálezu jsou patrny z popisu příkladného provedení znázorněného schematicky na výkrese, kde značí: Obr. 1. půdorys člunečníku v klidové poloze a vyčkávající přílet člunku; obr. 2. člunečník, do kterého vstupuje člunek po ukončeném prohozu; obr. 3. člunečník s člunkem ve fázi intenzivního brzdění; obr. 4. člunečník s člunkem plně zasunutým a před prohozem.

Člunečník podle vynálezu zahrnuje, jak je patri no z obr. 1., celistvou nehybnou čelist 1 s rovinnou plochou 27 pro styk s člunkem 24 a zadní část Člunečníku, která sestává z nehybné zadní stěny nešoucí vodící čep 8 s pouzdrem 22.9 ápružipou* 12 a dále z nepohyblivého dorazu >3* nás jicíljcA; vodící čep 9 s pouzdreft 21 a 'pružinou 10.^JV prostoru mezi zadní stěnou 2 a dorazem 3 je uložena pohyblivá čelist 4 a to v místě čepu 9, jehož osa je kolmá k rovinné ploše 27 přímé nehybné čelisti 1. Pohyblivá čelist 4 je uložena jednak I zadním koncem 17 prostřednictvím pouzdra 21, na ί které je nasazena bez vůle a které je posuvné na čepu 9, jednak předním koncem 16 na čepu i 8 prostřednictvím pouzdra 22, které je na čepu : í 8 posuvné. Pohyblivá čelist 4 je opatřena výstup5 kem 5, který doléhá na konec páky 6 neoznačeného pohyblivou čelist 4 zatěžujícího mechanismu. Konec 6 páky v příkladném provedení slouží ! současně k vychýlení o sobě známé avšak nenazna- i čené sekyrky plníeí ve spolupráci s neznázorněným í zámkem funkci zarážky. Působením pružin 10 a 12 a konce 6 páky zatěžovacího mechanismu dosedá; pohyblivá čelist 4 svými konci 16 a 17 na zadní! stěnu 2 a doraz 3, čímž její střední část 13, která je

Claims

PŘEDMĚT

1. Člunečník tkacího stroje, zahrnujícího k vedení a brzdění člunku čelisti a ke kontrole včasného doletu člunku a pro zastavení tkacího stroje zaráz- ; ku, tvořenou sekyrkou a zámkem, vyznačující se f tím, že ke střední části (13) pohyblivé čelisti (4), vytvořena jako rovinná plocha 26 v místě styku s člunkem 24 představena do dráhy člunku 23.

Vstupováním do člunečníku, jak je patrno z obr.

btUUiuMli»ne • ňuje se mezi ni a pohyblivou čelist 4 a tím svou přední částí 14 posouvá přední lconec pohyblivé čelisti 4, jejíž pohyb se pomocí výstupků 5 přenáší přes konec 6 páky zatěžovacího mechanismu na sekyrku, kdežto zadní konec 17 pohyblivé čelisti 4 zůstává přilehlý k dorazu 3.

Jakmile sé' člunek 24 svou přední čásjí 14 dostane pod výstupek 5 ve střední části 13 pohybli» vé čelisti 4, vychýlí zmíněný výstupek 5 o maximální hodnotu v okamžiku, kdy konec 15 člunku 24 se již nachází mimo tkaninu. Tím je dosaženo zvednui tí konce 6 páky zatěžovacího mechanismu a neznái zorněné sekyrky, čímž je zamezeno zastavení i tkacího stroje.

Pokračujícím pohybem člunku 24 viz obr. 3 směrem k babce 20 dojde s postupným vkliňováním i k odsunu zadního konce 17 pohyblivé čelisti 4 a k jejímu vyrovnání do směru boku 19 člunku 24 a tím k získání plošného styku pohyblivé čelisti 4 s člunkem 24. Tento plošný styk je výhodný k dosažení intenzivního! brzdění za současné vysoké životnosti styčných ploch. Takovýto pohyb pohyblivé čelisti 4 je umožněn tím, že výslednice sil, vyvozovaných koncem 6 páky zatěžovacího mechanismu a pružinami 10 a 12 je umístěna tak, aby během vkliňování člunku 24 až do vhodného místa podél průmětu rovinné plochy 26 pohyblivé čelisti 4 došlo pouze k odsouvání předního konce 16 pohyblivé čelisti 4 a tím k ovládání neznázomě_ř né Sekyrky. A dále s postupným vkliňováním ? člunku 24, abý došlo k vyrovnání pohyblivé čelisti 4 s bokem 19 člunku 24. Tímto vhodným místem jé ; za úplného opuštění okraje tkaniny člunkem 24, střetnutí přední části 14 člunku 24 se střední částí í 13 pohyblivé čelisti 4 pod výstupkem 5 v jehož ( místě je působiště výslednice zatěžujících sil.

Třecí síly vzniklé brzděním člunku 24 přenáší pohyblivá čelist 4 ná čep 9, kdežto čep 8 zajišťuje pouze vedení předního konce 16 pohyblivé čelisti ! 4. Při prohozů člunku viz, obr. 4 již není intenzivní brzdění žádoucí, a proto je před počátkem prohozu 1 odstaven konec 6 páky zatěžovacího mechanismu, i Pružiny 10 a 12 vykonávají potíže mírný tlak na ; pohyblivou čelist 4 potřebný pro vedení člunku zá prohozu. ^ř

V případě nedoletu přední části 14 člunku 24 ké i střední části 13 pohyblivé čelisti 4, nedojde k dostatečnému odsunutí konce 6 zatěžovacího mecha‘ nismu a zvednutí neznázoměné sekyrky, která tím způsobí zastavení tkacího stroje.

VYNÁLEZU vytvořené v místě styku s člunkem (24) jako rovinná plocha (26),. přiléhá konec (6) páky

Ϊ zatěžovacího mechanismu určené současně pró ovládání sekyrky.
2. Člunečník podle bodu 1. vyznačující se tím, že pohyblivá čelist (4) je svým předním koncem (16) a zadním koncem (17) uložena prostřednictvím pouzder (21, 22) na čepech (8,9) opatřených pružinami (10, 12), přičemž {uspořádány kolmo vzhledem nehybné čelisti (1).