CS208969B1

CS208969B1 - Způsob regulace polovodičového usměrňovače

Info

Publication number: CS208969B1
Application number: CS217379A
Authority: CS
Inventors: Boris N Tichmenev; Andrej V Kamenev; Zigmend M Rubcinskij; Anton K Jagolkovskij; Alexandr P Docenko
Original assignee: Boris N Tichmenev; Andrej V Kamenev; Zigmend M Rubcinskij; Anton K Jagolkovskij; Alexandr P Docenko
Priority date: 1979-03-31
Filing date: 1979-03-31
Publication date: 1981-10-30

Description

(54) Způsob regulace polovodičového usměrňovače

Vynález se týká způsobu regulace elektrických polovodičových usměrňovačů.

Vynález je možno s výhodou použít v polovodičových usměrňovačích střídavého proudu dopravních prostředků dálkové nebo příměstské železnice, jakož i v pomocných trafostanicích napájejících polovodičové usměrňovače pro elektrická přenosová vedení a v usměrňovačích zařízeních napájejících rozličné spotřebiče stejnosměrného a střídavého proudu.

Je znám způsob fázové regulace polovodičového usměrňovače, například podle NSR patentu č. 1 244 941, spočívající v tom, že v každé půlperiodě napájecího napětí se řídicí impulsy přivádějí na hlavní ventily usměrňovače se zpožděním o úhel regulovatelný v hranicích této půlperiody. Namísto poloviční sinusoidy transformátorového napětí se přivádí jen část zatěžovacího napětí, což určuje odpovídající hodnotu usměrněného napětí. Uvedený způsob, realizovaný ve známých zapojeních, nezajišťuje postačující hodnotu účiníku a vede ke zvýšenému zkreslenj íyaru primárního proudu, zesílení vyšších harmonických slyšitelné frekvence, které mají vliv na spojová vedení.

Dále je zňám způsob regulace polovodičového proudového usměrňovače, například podle NSR patentu č. 847 773, v němž je použito částečného tlumení elektrického proudu v transformátoru a kompenzace jalového výkonu napájecí sítě pomocí impulsových přepínačů ventilů. Uvedený způsob spočívá v tom, že v každé půlperiodě napájecího napětí jsou fázově regulované řídicí impulsy přiváděny na hlavní ventily vlastního usměrňovače a na konci půlperiody napájecího napětí na tlumicí ventily vlastního usměrňovače.

V tomto případě je ventilový usměrňovač proveden v podobě sériového zapojení z jednofázových nesymetrických polořízených usměrňovačích můstků. Přitom je část můstku vybavena komutačními', kondensátory, komutačními tlumivkami a elektrickými ventily. Tyto prvky uskutečňují vynucené přerušení děliče celkového zatěžovacího proudu transformátoru, který protéká přes uvedený můstek, jakož i částečnou kompenzaci jalového výkonu transformátoru a drážní sítě. Přítomnost uvedených prvků vede ke zvětšení jejich rozměrů a hmotnosti.

Popsané způsoby regulace polovodičového usměrňovače se používají u ventilových usměrňovačů, v nichž jsou reaktivní prvky akumulující energii, například kondensátory a tlumivky, vždy odděleny od napájecího zdroje pomocí nelineárních pomocných prvků — elektrických ventilů.

V důsledku toho jsou nucené přerušována přirozená spojitá kolísání elektromagnetické energie, a napětí na těchto prvcích stoupají na hodnoty, «ϊ sr ii ní které podstatné překračují amplitudy napájecího napětí, což způsobuje zvětšení instalovaného výkonu ventilů a zesílení izolace. Navíc je nucené přerušování spojitých elektromagnetických procesů provázeno nárazovým kolísáním v drážní síti, což zvětšuje působení na spojová vedení.

Je znám rovněž způsob regulace polovodičového usměrňovače například podle autorského osvědčení SSSR č. 481 474, založený na využití kolísavého procesu v kondenzátoru připojeném přímo na svorkách napájecího zdroje usměrňovače, tj. paralelně k sekundárnímu vinutí napájecího transformátoru. Uvedený způsob spočívá v tom, že v každé půlperiodě napájecího napětí jsou fázově regulované řídicí impulsy opakovaně přiváděny na hlavní ventily usměrňovače a na tlumicí ventily usměrňovače v průběhu celé půlperiody napájecího napětí.

V uvedeném způsobu je dosaženo regulace polovodičového usměrňovače několikanásobným zapínáním a vypínáním stejných ventilů usměrňovače. Přitom nepředstavují časové intervaly mezi přiváděním fázově regulovaných řídicích impulsů na hlavní a tlumicí ventily žádnou konstantní hodnotu, ale závisí na hodnotě zatížení, což vyžadtije na druhé straně použití speciálních následných zařízení v systému automatického ovládání, která komplikují systém a snižují spolehlivost práce usměrňovače.

Několikanásobná komutace elektrického proudu v průběhu jedné půlperiody pomocí stejných ventilů působí zvýšené ztráty výkonu ve ventilech a kondenzátoru a vyžaduje komplikovaná ochranná zařízení usměrňovače. Deformace tvaru křivky primárního proudu vedou při poruchách v řízení ke snížení úěiníku a k zesílení rušivých vlivů na spojová vedení.

Vynález si klade za úkol vytvořit takový způsob, při kterém sled působení na ventily usměrňovače zajistí redukci ztrát výkonu a zvýšení spolehlivosti regulace polovodičového usměrňovače.

Toho je dosaženo způsobem regulace polovodičového usměrňovače, který je napájen transformátorem, k jehož sekundárnímu vinutí je paralelně I zapojeno sériové zapojení z kondenzátoru a tlu! mivky přemostěné elektronickým spínačem, tento usměrňovač obsahuje alespoň jeden jednofázový i ventilový můstek, na který je připojeno zatížení, [ přičemž podstata způsobu spočívá vtom, že v každé půlperiodě napájecího napětí se přivádějí na : hlavní a tlumicí ventily usměrňovače fázově reguj lované řídicí impulsy, přičemž fázově regulované řídicí impulsy se přivádějí během celé půlperiody i napájecího napětí na hlavní ventily usměrňovače podle vynálezu střídavě v mezích první půlperiody , ‘od vlastních kmitů elektrického proudu v kondenzátoru, vznikajících v okamžiku přivedení fázově regulovaných řídicích impulsů, zatímco fázově ; regulované řídicí impulsy ve druhé polovině půlperiody napájecího napětí se přivádějí na tlumicí vznikajících v okamžiku přivedení fázově regulovaných řídicích impulsů.

Je účelné, aby při regulaci polovodičového usměrňovače, který obsahuje dvě skupiny jednofázových ventilových můstků, v nichž každá má shodný počet ventilových můstků, na které je připojeno shodné zatížení, byly fázově regulované řídicí impulsy přiváděny během celé půlperiody napájecího napětí střídavě na hlavní ventily můstků jedné skupiny a potom na hlavní ventily můstků druhé skupiny s intervalem mezi nimi rovným trvání půlperiody vlastních kmitů elektrického proudu v kondenzátoru a fázově regulované řídicí i impulsy ve druhé polovině půlperiody napájecího napětí střídavě na tlumicí ventily můstků jedné skupiny a na tlumicí ventily můstků druhé skupiny s intervalem mezi nimi rovným trvání půlperiody vlastních kmitů elektrického proudu v kondenzátoru. ;

Je velmi účelné, aby pro úplné využití elektrické-, ho zařízení ve vynucených režimech při částečném výpadku, během regulace polovodičového usměrňovače elektrického zařízení, které obsahuje množství jednofázových ventilových můstků, na které je připojeno shodné zatížení, byly fázově regulované řídicí impulsy přiváděny v průběhu celé půlperiody napájecího napětí střídavě na hlavnř/ ventily každého z můstků v rozestupech rovných 2/31 trvání půlperiody vlastních kmitů proudu v kopdenzátoru meži impulsy přiváděnými na první a druhý ventilový můstek a impulsy přiváděnými na předposlední a poslední můstek a v intervalech rovných 1/3 trvání půlperiody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru mezi impulsy přiváděnými na střední ventilové můstky a fázově regulovanými řídicími impulsy ve druhé polovině půlperiody napájecího napětí rovněž střídavě na tlumicí ventii ly každého z můstků v intervalech rovných 2/3 trvání půlperiody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru mezi impulsy přiváděnými na první a druhý ventilový můstek a impulsy přiváděnými na předposlední a poslední ventilový můstek a v ro-. zestupech rovných 1/3 trvání půlperiody vlastních kmitů elektrického proudu v kondenzátoru mezi impulsy přiváděnými na střední ventilové můstky.

Je rovněž účelné, aby při regulaci polovodičového usměrňovače, který je napájen transformátorem, jehož sekundární vinutí a kondenzátor jsou rozděleny do dvou shodných částí, přičemž části sekundárního vinutí jsou zapojeny paralelně, a který obsahuje jeden jednofázový ventilový můstek, který má dvě větve, jejichž středy jsou připojeny na stejné sekundární vinutí, a jednu větev, jejíž střed je připojen na střed sekundárního vinutí a kondenzátoru, byly fázově regulované řídicí impulsy podle vynálezu přiváděny v průběhu celé půlperiody napájecího napětí střídavě na hlavní ventily druhé větve ventilového můstku ve vzájemném intervalu rovném trvání půlperiody polovině půlperiody napájecího napětí střídavě na tlumicí ventily druhé větve ventilového můstku ve vzájemném intervalu rovném trvání půlperiody vlastních kmitů elektrického proudu v kondenzátoru.

Je účelné, aby pro zabránění indukčních ztrát napětí v transformátoru v okamžiku přivádění fázově regulovaných řídicích impulsů na hlavní ventily můstků usměrňovače byly fázově regulované řídicí impulsy dodatečně přiváděny na tlumicí ventily protilehlých větví ventilových můstků usměrňovače.

Je, rovněž účelné, aby k odstranění ovlivnění práce usměrňovače vnějšími elektrickými spotřebiči ý okamžiku přivádění původního fázově regulovaného řídicího impulsu na hlavní ventily ventilového usměrňovače a v okamžiku přivádění původního fázově regulovaného řídicího impulsu na tlumjcí ventily ventilového usměrňovače byly přiváděny fázově regulované řídicí impulsy dodatečně na elektronický přepínač ventilovéhq usměrňovače.’ 't)

Další cíle a výhody vynálezu jsou zřejmé podle následujího popisu způsobu, podle příkladů jeho provedení a výkresů, na nichž představuje obr.

: 1 elektrické principiální zapojení pivní varianty polovodičového usměrňovače se dvěmalskupinami • ventilových můstků k provedení způs®bu podle | vynálezu, obr. 2a, 2b, 2c časové diagramy napětí a proudů v prvcích ventilového usnpiěrňovače v usměrňovacím režimu v mezireguláčnÁn stupni podle vynálezu, obr. 3a, 3b, 3c časoýé diagramy napětí a proudů v prvcích ventilového usměrňovače v usměrňovacím režimu ve vstupním a koncovém regulačním stupni podle vynálezu, obr. 4a, 4b, 5c časové diagramy' pro napětí a proudy v prvcích ventilového usměrňovače ve střídavém režimu podle vynálezu, obr. 5 elektrické principiální zapojení druhé Varianty polovodičového usměrňovače se dvěma skupinami ventilových můstků, k provedení způsobu podle vynálezu, obr. 6 elektrické í principiální zapojení třetí varianty polovodičového ' usměrňovače se dvěma skupinami ventilových i můstků, k provedení způsobu podle vynálezu, obr. 7 elektrické principiální zapojení polovodičového usměrňovače obsahujícího množství ventilových můstků k provedení způsobu podle vynálezu, obr. 8a, 8b, 8c časové diagramy napětí a proudů v prvcích polovodičového usměrňovače znázorně-« ného na obr. 7, podle vynálezu, obr. 9 elektrické principiální zapojení polovodičového usměrňovače, majícího jeden ventilový můstek, k provedení způsobu podle vynálezu, obr. 10a, 10b, 10c, lOd, lOe časové diagramy napětí a proudů ve vinutích transformátoru a v kondenzátoru, k provedení polovodičového usměrňovače znázorněného na obr. 9, podle vynálezu obr. 11a, 11b, 11c, lid, lle, lf, 1 lk časové diagramy napětí a proudů v prvcích polovodičového usměrňovače v usměrňovacím režimu, znázorněného na obr. 9, podle vynálezu, obr. 12a, 12b, 12c, 12d, 12e, 12f, 12k časové diagramy napětí a proudů v prvcích polovodičového usměrňovače ve střídačovém režimu znázorněného na Jobi. 9, podle vynálezu, obr. 13a, 13b, 13c časové jdiagramy napětí a proudů ve vinutích transformátoru a v kondenzátoru při provedení polovodičového usměrňovače, zobrazeného na obr. 4, provádějícího postup zajišťující zabránění ztrátám napětí v transfonňátoru, podle vynálezu, a obr. 14a, 14b, 14c časové .diagramy napětí a proudů v prvcích polovodičového usměrňovače v případě odstranění vlivu vnějšjch proudových spotřebičů, podle vynálezu.

( Navrhovaný způsob regulace polovodičového ušměrňovače je prováděn ventilovým usměrňova-. čem 1 (obr. 1) napájeným transformátorem 2. Paralelně k sekundártiímu vinutí 3 transformátoru 2 fje zapojen do série kondenzátor 4 a tlumivka 5.

• Tlumivka 5 je překlenuta elektronickým spínačem sestávajícím z antiparalelně zapojených ventilů

7.

Způsob regulace polovodičového usměrňovače se provádí ventilovým usměrňovačem 1 obsahujícím skupinu ventilových můstků 9,9' a skupinu 10 ventilových můstků 11, 11'. Počet můstků ve skupinách 8 a 10 může být libovolný a musí být shodný. Celkový počet Ventilových můstků· v usměrňovači 1 je sudý, a ne menší než dva.

Dvě můstkové větve můstků 9, 9'a 11,11' mají hlavní ventily 12,13 provedené v podobě řiditelných elektrických ventilů. Dvě ostatní můstkové větve můstků 9,9', 11,11', jsou provedeny jako plně řiditelné a mají s výjimkou hlavních ventilů 14, 15 řetězec 16 zapojený paralelně k hlavním ventilům 14, 15. Řetězec 16 představuje sériové zapojení komutačního kondenzátoru 17, komutační tlumivky 18 a pomocné diody 19. Navíc obsahují tyto můstkové větve tlumicí ventily 20,21, zapojené antiparalelně k pomocným diodám 19 řetězců .

16.

Paralelně ke každému z ventilových můstků 9,9' ' a 11,11' obou skupin 8 a 10 se nachází zátěž 22, která má podobu libovolně havzájem spojených drážních motorů a vyhlazovací tlumivky, která je pro celou skupinu motorů společná nebo je individuální pro každý proudový obvod motorů (na obrázku není znázorněno).

Regulace pracuje jak v trakčním režimů, kde ventilový usměrňovač 1 vystupuje jako usměrňovači, tak i v brzdicím režimu se zpětným získáváním proudu elektrickými brzdnými ’ prostředky, kde ventilový usměrňovač 1 působí jako střídačový usměrňovač.

Regulační způsob polovodičového usměrňovače 1 v usměrňovacím režimu probíhá následujícím způsobem. .

Sekundárním vinutím 3 transformátoru 2 protéká sumární proud I_d všech můstků 9,9', 11,11', usměrňovače 1. ,> l

Pri úhlu a fázové regulace ,(ohr. 2,a) jsou obvody proudů zátěží 22, podporované neznázorněnými vyhlazovacími tlumivkami zátěží 22, uzavřeny v příslušné půlperiodě napájecího napětí až do okamžiku tj v můstcích 9, 9', 11,11' přesJÍilavní ventily 12, 13. V obvodu vinutí 3 transformátoru 2 a kondenzátoru 4 protéká kapacitní proud i₃ = = i₄ (obr. 2b, 2c), zatímco se sinusově mění napětí U_{3 4} (obr. 2a) ve vinutí 3 a v kondenzátoru 4. Ke zjednodušení jsou procesy ve výkonovém proudovém obvodu popsány za předpokladu, že usměrněný proud I_d je ideálně vyhlazen.

V okamžiku t_t jsou fázově regulované řídicí impulsy hlavních ventilů 15, 12 můstků 9, 9' přiváděny skupině 8 a ventilům 7 elektronického spínače 6. Protože transformátor 2 má induktivní odpor, uzavírá se obvod proudu zátěže 22 těchto můstků 9, 9', rovný polovičnímu celkovému proudu I_d, přes kondenzátor 4. V důsledku toho začíná jeho vybíjení. Tou mírou, jak se vybíjí kapacita kondenzátoru 4, stoupá proud i₃ v transformátoru

2. V okamžiku t₂ (obr. 2a), posunutém od okamžiku t_t o čtvrtinu periody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4, vznikajících v okamžiku přivedení fázově regulovaných řídicích impulsů, uzavírá se obvod celkového proudu zatížení 22 můstků 9, 9', rovný 0,5 I_d, přes sekundární vinutí 3 transformátoru 2. V tomto okamžiku však má napětí U_{3 4}na kondenzátoru 4 minimální hodnotu a pod vlivem napájecího napětí sekundárního vinutí 3, překračujícího napětí na kondenzátoru 4, začíná se kondenzátor nabíjet. Proces vzrůstání proudu ve vinutí 3 pomalu pokračuje. Jestliže je opomenuto tlumení procesu kmitání na základě existence činných odporů, dosáhne přirůstající proud ve vinutí 3 v okamžiku t₃ odpovídajícím půlperiodě vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4 hodnoty I_d, tj. hodnoty celkového proudu zátěže 22 můstků 9,9', 11,11' obou skupin 8,10 usměrňovače. Pro časový okamžik t₃ je charakteristický výskyt amplitudy první půlperiody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4. V tomto okamžiku dosáhne nabíjecí proud i₄ v kondenzátoru 4 hodnoty rovné 0,5 I_d. V okamžiku ť*jsou fázově regulované řídicí impulsy přiváděny na hlavní ventily 12,15 v můstcích 11, 11' skupiny 10 usměrňovače 1. Přitom je obvod proudu zátěží 22 můstků 11,11', uzavřený ) až do okamžiku t₃ obvodem hlavních ventilů 12,13 a rovný právě 0,5 I_d, uzavřen v okamžiku t₃ přes sekundární vinutí 3 transformátoru 2, zatímco nabíjecí proud se přes kondenzátor 4 nedostaví.

V důsledku odpojení proudu s kolísavým charakterem v kondenzátoru 4 v okamžiku t₃ uzavřou ventily 7 elektronického přepínače 6 a v obvodu kondenzátoru 4 začne působit tlumivka 5 jako zapojená.

K tlumení proudu v transformátoru 2 v mezích dotyčné půlperiody napájecího napětí je použit obrácený postup.

V okamžiku t₄ jsou fázově regulované řídicí impulsy přiváděny na tlumicí ventily 21 můstků 9, 9' skupiny 8 usměrňovače 1, na hlavní ventily 13 a ventily 7 elektronického spínače 6.

Proud zátěží 22 můstků 9, 9' skupiny 8, rovný polovičnímu celkovému proudu sekundárního vi- i nutí 3, se uzavírá přes obvod hlavních ventilů 12, 13, zatímco se poloviční proud I_d sekundárního vinutí 3 transformátoru 2 uzavírá přes kondenzátor 4, čímž je navozeno nabíjení jeho kapacity. Zvýšení napětí v kondenzátoru 4 je při tomto procesu nabíjení samo provázeno stále intenzivnějším poklesem proudu i₃ (obr. 2b, c) na transformátoru • 2 a proudu i₄ na kondenzátoru 4. Ve čtvrtině periody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4, tj. v okamžiku t₅, poklesne proud i₄ v kondenzátoru na hodnotu rovnou nule a proud i₃ v transformátoru 2 na hodnotu 0,5 I_d. V tomto okamžiku t₅dosáhne napětí na kondenzátoru 4 maxima, a protož přesáhne hodnotu napájecího napětí v sekundárním vinutí 3, pokračuje proces poklesu proudu v sekundárním vinutí 3 dále. V kondenzátoru 4 se objeví proud opačného směru a dojde k vybití kondenzátoru. V okamžiku t₆, ve čtvrtině periody po časovém okamžiku t₅, nebo v půlperiodě vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4. Počínaje okamžikem t₄ vybíjí se kondenzátor 4 a napětí potom dosáhne okamžitou hodnptu napětí vinutí 3, zatímco proud i₃ v transformátoru 2 poklesne na hodnotu vynuceného proudu. Proud zátěží 22 můstků 11, 11' skupiny 10 usměrňovače 1 se v tomto okamžiku přemísťuje z vinutí 3 do kondenzátoru 4. V tomto okamžiku t₆ (obr. 2a) jsou fázově regulované řídicí impulsy dodávány tlumicím ventilům 21 a hlavním ventilům 13 v můstcích 11,11' skupiny 10. Proud zátěží 22 můstků 11, 11' má spojený obvod přes hlavní ventily 12,13, přičemž tento proud v kondenzátoru 4 skokem poklesne, a tím přispěje k uzavření ventilu 7 elektronického spínače 6. Když okamžik t₆ souhlasí s bodem nulového průchodu křivky napájecího napětí, nevyžaduje to žádného nuceného uzavření hlavních ventilů 15 v můstcích 11,11', protože jsou uzavřeny pod vlivem napětí vinutí 3 napájecího transformátoru 2 měnícího znaménko.

Při přivádění fázově regulovaných řídicích impulsů jak na hlavní ventily 15,12 v okamžicích t„ t₃, tak i na tlumicí ventily 21 V okamžicích t₄, t₆ je i zajištěn bezstupňový, plynulý proces vzrůstu i proudu v transformátoru 2 v mezích tj až t₃ a pokles proudu v mezích t₄ až t₆, jejichž rozsah činí po jedné půlperiodě vlastních kmitů proudu v kondenzátoru

4. '

V jiné půlperiodě napájecího napětí probíhá přivádění fázově regulovaných řídicích impulsů obdobným způsobem na hlavní ventily 13, 14 můstků 9,9', 11,11', na tlumicí ventily 20 a ventily 7 elektronického spínače 6.

K regulaci hodnoty výstupního napětí usměrňovače 1 jsou časové okamžiky přivádění fázově regulovaných řídicích impulsů na hlavní ventily 12, 15 fázově posunuty ve směru počátku půlperiody napájecího napětí (obr. 3a, b, c). ‘

Ke zvýšení energetických ukazatelů>elěktrických dopravních prostředků a neznázorněné drážní sítě jsou časové okamžiky přivádění fázově regulovaných řídicích impulsů na tlumicí ventily 21 fázově posunuty od konce půlperiody napájecího napětí k jejímu středu, tj. v mezích druhé poloviny půlperiody napájecího napětí.

K realizaci stříďačového režimu usměrňovače při í brzdění elektrických dopravních prostředků se ! zpětným získáváním proudu musí být veškeré ventily 12, 13, 14, 15 a 20, 21 v usměrňovači 1 řízeny, zatímco řízení a regulace probíhá analogicky jako v usměrňovacím režimu.

Křivky změny napětí v sekundárním vinutí 3 transformátoru 2, jakož i průběhy primárního proudu i₃ a proudu i₄ v kondenzátorú 4 v různých stupních fázové regulace řídicích impulsů jsou ! znázorněny na obr. 4 pro usměrňovač jíodle obr. i 1 při jeho práci ve střídačovém režimu. Způsob regulace ventilového usměrňovače 1 ve střídačovém režimu spočívá v následujícím.

Zde se přivádění fázově regulovaných řídicích impulsů na hlavní ventily 12,15 můstků 9,9', 11, 11' skupin 8, 10 usměrňovače 1 děje rovněž střídavě k časovým okamžikům t_I; t₂, přičemž v důsledku těchto operací j e proudový obvod zátěží 22 oddělen od napájecí sítě střídavého proudů. Řídicí impulsy pro tlumicí ventily 20,21 můstků 9, 9', 11,11' jsou přiváděny v okamžicích t₃, t₄ vždy na, počátku půlperipdy napájecího napětí. Přitqm zůstává trvání každého z intervalů tj až t₂ a t₃ až t₄rovněž rovno půlperiodě vlastních kmitů proudu v kondenzátorú 4.

Ve střídačovém režimu proběhne tedy uzavř mí, hlavních ventilů 14,15 v můstcích 9, 9' a 11, .1' j vždy na počátku půlperiody napájecího napětí. Přitom proběhne přepojení proudu motorů — zátěží 22 — fungujících v tomto režimu jako generátory v proudovém obvodu hlavních ventilů 12, 13 můstků 9, 9' a 11, 11' ve fázově regulovaných časových okamžicích.

Ke zmenšení výstupních napětí usměrňovače jsou časové okamžiky tj až t₂ pro přivádění fázově regulovaných řídicích impulsů na hlavní ventily 14, 15 v můstcích 9, 9' a 11,11' posunuty ve směru počátku půlperiody napájecího napětí a k jejímu zvětšení jsou posunuty ke konci, jak je to znázorněno šipkou na obr. 4a, b, c.

V důsledku takového způsobu regulace ventilů může polovodičový usměrňovač ve střídačovém ’ režimu pracovat s předbíhajícím účiníkem. J

Způsob regulace polovodičového usměrňovače podle vynálezu je prováděn rovněž ventilovým usměrňovačem 1, v němž každá ze skupin 8, 10 j (obr. 5) má po jednom můstku 9 a 11. Můstky 9 a 11 mají jen po jednom plně řízeném rameni můstku, Rameno můstku 9, spojené se svorkou ; A sekundárního vinutí 3, má hlavní ventil 14, tlumicí) ventil 20 a řetězec 16. Ostatní ramena můstku 9 se skládají z hlavních ventilů 12,13,15. Větév tamene můstku 11 spojená se svorkou A sekundárního vinutí 3 disponuje hlavním ventilem 15, tlumicím ventilem 21 a řetězcem 16. Ostatní ramena můstku 11 sestávají z hlavních ventilů 12,13,14.

Navíc je tento způsob regulace polovodičového usměrňovače proveden pro ventilový usměrňovač i 1, v němž můstky 9 (obr. 6) a 11, skupin 8 a 10, rovněž mají jen po jednom plně řízeném rameni můstku. Rameno můstku 9, spojené se svorkou sekundárního vinutí 3, má hlavní ventil 14, tlumicí ί ventil 20 a řetězec 16. Ostatní ramena můstku 9 se skládají z hlavních ventilů 12, 13, 15. Rameno j můstku 11, spojené se svorkou B sekundárního; vinutí 3, disponuje hlavním ventilem 15, tlumicím ventilem 21 a řetězcem 16. Ostatní ramena můstku j i 9 sestávají z hlavních ventilů 12,13,14. !

Regulační procesy ve ventilovém usměrňovači <

podle obr. 4 a 5 probíhají analogicky, jak již bylo popsáno.

Za provozních podmínek pro elektrické dopravní prostředky, zejména pro elektrické lokomotivy ’ v dálkové dopravě, není vyloučena možnosfpráce i ve vynuceném režimu v situacích, které hraničí i s haváriemi, stejně jako při částečném Výpadku ; elektrického zařízení, například výpadek ventilů jednoho z můstků, porucha drážního motoru a podobně. V tomto případě může být v usměrňovači . lichý počet můstků, což neumožňuje splnění nutné podmínky rozdělení celého usměrňovače do dvou stejných částí se shodným zatížením. Tento nedostatek může být překonán tehdy, když spolu s vypadnuvším můstkem je záměrně odpojen další můstek ve druhé skupině můstků usměrňovače. V tomto případě ale není celé elektrické zařízení plně využito, což má za následék nedokonalé využití tažné síly elektrického dopravního prostředku.

V tomto případě je způsob regulace polovodičového usměrňovače proveden na ventilovém usměrňovači 1 (obr. 7), který má pět jednofázových ventilových můstků 23, 24, 25, 26, 27, k nimž je paralelně zapojeno po jedné shodné zátěži 28. Počet ventilových můstků ve ventilovém usměrňo- i vači 1 může být libovolný. Každý z ventilových můstků 23, 24, 25,26,27 má po dvou řiditelných ramenech a dvou plně řiditelných ramenech. Každé z řiditelných ramen 23, 24, 25, 26, 27 sestává z hlavních ventilů 29, 30. Každé z plně řiditelných ramen ventilových můstků 23, 24, 25, 26, 27 se' skládá z hlavních ventilů 31, 32, tlumicích ventilů 33, 34 a řetězců 16.

Podstata regulace usměrňovače 1 spočívá ve střídavém přivádění řídicích impulsů na hlavní ventily 31 a potom na tlumicí ventily 33 jednotlivých můstků usměrňovače a je popsána průběhynapětí ve vinutí 3 a proudu i₃ ve vinutí 3 a proudu i₄v kondenzátorú 4 na obr. 8. V okamžicích přívodu fázově regulovaných řídicích impulsů na hlavní ventily 31 resp. 32 můstku 23 a potom na tlumicí ventily 33, resp. 32 téhož ₁ můstku 23, působí impulsy na ventily 7 elektronického spínače 6. Jak je zřejmé z obr. 8, probíhá střídavé přivádění fázově regulovaných řídicích impulsů jak v průběhu půlperiody napájecího napětí na hlavní ventily 31, resp. 32 můstků 23, 24, 25, 26, 27, tak i ve druhé polovině napájecího napětí na tlumicí ventily 33, resp. 34 ve stejných časových intervalech. Interval tj až t₂ (obr. 8) mezi časovými okamžiky přivádění impulsů na hlavní ventily 31, resp. 32 prvního můstku 23 a na hlavní ventily 31, resp. 32 prvního můstku 23 a na hlavní ventily 31, resp. 32 druhého můstku, jakož i interval t₄ až t₅ mezi časovými okamžiky přivádění impulsů na hlavní ventily 31, resp. 32 předposledního můstku 26 a na hlavní ventily 31, resp. 32 posledního můstku 27 jsou navzájem shodné a činí 2/3 trvání půlperiody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4. Mezi intervaly t₂ až t₃, t₃ až t₄ (obr. 8) mezi impulsy přiváděnými na hlavní ventily 31, resp. 32 můstků 24 a 25, 25 a 26, počínaje druhým můstkem 24 a konče předposledním můstkem 26, jsou rovněž navzájem shodné a činí 1/3 trvání půlperiody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4.

Právě tak jsou ve druhé polovině půlperiody napájecího napětí střídavě fázově regulované řídicí impulsy přiváděny na tlumicí ventily 33, resp. 34 můstků 23,24,25,26,27 usměrňovače 1 s intervalem t₆ až t₇, rovným 2/3 půlperiody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4, mezi impulsy přiváděnými na tlumicí ventily 33, resp. 34 prvního a druhého můstku 23, resp. 24, jakož i na tlumicí ventily 33, resp, 34 předposledního a posledního můstku 26, resp. 27. Intervaly t₇ až t₈, t₈ až t₉ (obr. 8) mezi impulsy přiváděnými na tlumicí ventily 33 resp. 34 mezilehlých můstků 25, 26 jsou rovněž navzájem shodné a činí po 1/3 trvání půlperiody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4. Bezstupňový, i plynulý vzrůst proudu i₃ (obr. 8b) v transformátoru 2 v průběhu intervalu tj až t₅, jakož i bezstupňové, plynulé tlumení proudu i₃ v transformátoru 2 v průběhu intervalu t₆ až t₁₀ probíhá bez nárazů agregací jednotlivých křivek s cyklem: k-k, 1 — 1, m—m, ρ—p v časových okamžicích t₂, t₃, t₄, t₅, t₆, t₇, t₈ rovnosti výstupů proudu v bodech agregace.

V jednom speciálním případě, kdy v usměrňovači 1 jsou tři můstky, probíhají procesy pro dva shodné intervaly o trvání 2/3 půlperiody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru. Při čtyřech můstcích se vyskytne ještě jeden meziinterval o 1/3 trvání.

Ve všeobecném případě, když je počet můstků roven n, je počet meziintervalů roven n-1.

Navrhovaný způsob regulace polovodičového usměrňovače je proveden rovněž ve ventilovém usměrňovači 1 (obr. 9), který je napájen transformátorem 2, jehož sekundární vinutí 3 má střed 35. Tento ventilový usměrňovač 1 obsahuje jeden jednofázový ventilový můstek 36, na který je připojena společná zátěž 37 v podobě libovolně propojených drážních motorů a obvodu neznázorněné vyhlazovací tlumivky. V tomto případě je sekundární vinutí 3 transformátoru 2 rozděleno do dvou shodných částí 38 a 39. Kondenzátor, který leží paralelně k sekundárnímu vinutí 3, je rovněž rozdělen do dvou shodných částí 40 a 41. Ventilový můstek 36 má dvě větve 42 a 43, jejichž středy jsou napojeny na celkové sekundární vinutí 3, a třetí větev 44, jejíž střed je připojen na střed 35 sekundárního vinutí 3 a kondenzátoru 4. V každé větvi 42, 43 můstku 36 jsou dvě ramena plně řiditelná. Jedno rameno větví 42, 43 obsahuje hlavní ventil 45, tlumicí ventil 46 a řetězec 16.

Druhé rameno větví 42) 43 má hlavní ventil 47, tlumicí ventil 48 a řetězec 16. Ramena větve 44 jsou řiditelná a sestávají z hlavních ventilů 49,50. V popsaném usměrňovači 1 se provádí při regulaci stejný elektromagnetický proces jako v usměrňovači se dvěma skupinami můstků, zobrazeném na obr. 1, s tím rozdílem, že fázově regulované řídicí impulsy se přivádějí v okamžiku tj (obr. 10a) na hlavní ventily 45, 50 do větví 43, 44, tvořících obvod proudu zátěže 37 přes sekundární dílčí vinutí 39 transformátoru 2. V důsledku vlastních kmitů proudu v dílčích vinutích 38,39 a v kondenzátorech 40,41 v časovém okamžiku t₂ posunutém od časového okamžiku t, o interval rovný trvání půlperiody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4, však proud dosáhne v sekundárním vinutí 3 hodnoty i₃ (obr. 10b) odpovídající celkovému proudu zátěže 37. V tomto okamžiku t₂ (obr. 10a) se přivádějí fázové regulované řídicí impulsy na hlavní ventily 47 větve 42, tyto ventily potom po svém otevření tvoří hlavní obvod proudu zátěže 37 přes celkové sekundární vinutí 3 transformátoru

2.

Analogicky jsou při tlumení proudu v transformátoru 2 ve druhé polovině půlperiody napájecího napětí v časovém okamžiku t₃, předbíhajícím ne více než o půlperiodu vlastních kmitů proudu v kondenzátoru nulový průchozí bod napájecího napětí, přiváděny ha tlumicí ventily 46 větve 43 usměrňovače 1 fázově regulované řídicí impulsy, tyto ventily odpojí dílěí vinutí 39 od zátěže 37. Potom jsou předávány rovněž v intervalech rovných půlperiodě vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4 v okamžiku t₄ na celkové sekundární vinutí 3 tlumicích ventilů 48 větve 42 odpojených od zátěže 37. Na obr. 10a, 10b, 10c, lOd, lOe je znázorněn průběh napětí U₃ v celkovém sekundárním vinutí 3 transformátoru 2 a průběhy proudů i₃₈, i₃₉ v dílčích vinutích 38 a 39, jakož i proudu i₃v celkovém vinutí 3 a proudu i₄ v kondenzátoru

4.

Proud i₃ představuje poloviční součet proudů i₃₈, i₃₉ v dílčích vinutích 38,39, zatímco proud i₄ je společným proudem v ekvivalentním kondenzátoru 4, napojeném na společné vinutí 3 a složeném z jednotlivých částí 40,41.

Jak je zřejmé z obr. 10, podobají se průběhy U₃a i₃ průběhům v obr. 3a, b usměrňovače znázorněného na obr. 1. Sled činností všech ventilů 45, 46, 47, 48, 49, 50 je znázorněn v diagramu objasňujícím na obr. 11 regulační proces v usměrňovacím režimu a v diagramu na obr. 12, objasňujícím regulační proces ve střídačovém režimu usměrňovače 1.

Průběhy zobrazené na obr, 10 odpovídají ideální magnetické agregaci mezi dílčími vinutími 38 a 39, tj. stavu, ve kterém by nebylo rozptylových toků mezi nimi.

U reálných konstrukcí drážních transformátorů podmiňuje existence rozptylových toků a následného induktivního odporu v každém proudovém obvodu „dílčí vinutí - kondenzátor“ průběh krátkodobého rychle doznívajícího procesu v okamžicích zapojení ventilů.

U dobrých magnetických agregací neprojeví' tento próces na základních průbězích napětí U₃a proudu i₃. Pří odstranění krátkého spojem transformátorového vinutí během komutace venti, lů, která je u usměrňovačích, resp. střídačových ) usměrňovačů, používaných v současné době nevyhnutelná, probíhá způsob regulace ventilového’ ušměrňovače následujícím způsobem.

Až do okamžiku nulového průchodu křivky napájecího napětí uzavírají se proudy zátěží 22 (obr. 9) přés proudové obvody ventilů 14, 15 v můstcích 9, 9' skupiny 8 a v můstcích 11, 11' ' skupiny 10. V okamžiku t_r (obr. 13), odpovídajícím,, nulovému průchodu napájecího napětí U₃, jsou zároveň s přiváděním fázově regulovaných řídicích i impulsů na hlavní ventily 12, 15 můstků 9, 9' ) přiváděny fázově regulované řídicí impulsy dodatečně na tlumicí ventily 20 větví v protifázi těchže můstků. V tomto případě je proud zátěží 22 přepojen z obvodu ventilů 14, 15 na proudový obvod: kondenzátor 17, tlumivka 18, tlumicí ventil 20 působením napětí komutačního kondenzátoru ’

17. V dalším průběhu vzrůstu napětí ve vinutí j 3 (ventily 14 jsou právě uzavřeny) přecházejí zátěžové proudy do obvodu kondenzátoru 4 a vinutí 3, zatímco se komutační kondenzátor 17 znovu nabíjí přes obvod diody 19 z vinutí 3. Ve vinutí 3 a v kondenzátoru 4 probíhá právě popsaný) kmitavý proces o frekvenci vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4, zatímco v okamžiku t₂ (obr. 13) jsou řídicí impulsy rovněž přiváděny na hlavní ventily 12,15 (obr. 1) můstků 11,11' skupiny 10, pročež proud zátěží 22 můstků 11,11' skupiny 10 je z obvodů ventilů 14, 15 přepojen na proudové obvody hlavních ventilů 12,15.

V důsledku přivádění fázově regulovaných řídicích impulsů na tlumicí ventily 20 větví v protifázi můstků 9, 9', při současném jejich přivádění na . hlavní ventily 12, 15, je tudíž odstraněno krátké spojení vinutí 3 přes obvod ventilů 12,14.

Dále protékají proudy zátěží 22 (obr. 1) po okamžiku t₂ (obr. 13) přes obvody ventilů 12,15 za i působení napájecího napětí vinutí 3. i ^! Pochody ve druhé půlperiodě napájecího napětí i ’ probíhají analogicky. Zde jsou fázově regulované ) řídicí impulsy přiváděny rovněž v okamžiku tj (obr. ί

13), odpovídajícím nulového^ průchodu křivky . napájecího napětí, za účelem odstranění krátkého ; spojení vinutí 3, na hlavní ventily 13, 14 a na ; tlumicí ventily 21 v protifázi můstků 11, 11' skupiny 10. V okamžiku t₂ jsou impulsy přiváděny na hlavní ventily 13, 14 v můstcích 9, 9' skupiny

8.

Základní průběh kmitání proudu v kondenzátoru 4 je ve všech případech přerušen při nulových počátečních podmínkách proudu a napětí frekvence vlastních kmitů proudu v kondenzátoru 4. V intervalech mezi komutacemi protékám transformátoru 2 a v neznázoměné drážní síti proud odpovídající celkóvému proudu^zátěže 22. Nepří¹ 20894» tomnost kolísání proudu ve vinutích 3 transformátoru 2 a v drážní síti v intervalech mezi komutacemi je zajištěna sledem řízení ventilů v můstcích 9,9',

11,11.'.

Tato podmínka nemůže být ale přísně dodržena při paralelní píráci několika hnacích prostředků i napájených ž jedné drážní sítě. Frekvence vlastních kmitů proudu v kondenzátorech 4 se mohou poněkud vzájemně lišit v závislosti na poloze na ; vedení, s ohledem na podružnou dráhovou napájecí stanici, když proces zapojení tažného prostředku/ i se může shodnout s intervaly mezi komutacemi I jiných tažných prostředků, zejména při různých ) regulačních úhlech napětí na motorech.

V tomto případě může ukončení komutace ;

, ventilů, nevyhnutelně provázené krátkým spojením transformátorového vinutí, u normálních elektrických dopravních prostředků vyvolat kolísání ; proudu zvýšené frekvence na trati drážní sítě.

V souladu s popsaným způsobem regulace venti♦ lového usměrňovače 1 je zajištěn bezstupňový, plynulý vzrůst a bezstupňové tlumení proudu i₃ (obr. 2) v transformátoru 2 v intervalech τ^Ττϊί (obr. 14), zatímco v intervalu mezi komutacemi v drážní síti a transformátorem 2 protéká proud odpovídající proudu zátěže 22 usměrňovače 1. •Když ve stejné době v okamžiku tj dojde k zapojení proudu v usměrňovači jiného hnacího prostředku poháněného ze stejné drážní sítě, může na uvedeném elektrickém hnacím prostředku vzniknout ) proudové kolísaní. K odstanění tohoto kolísání;

/ v celém časovém intervalu mezi komutacemi je v obvodu kondenzátoru 4 tlumivka 5, která toto i

I kolísání omezí, jak je znázorněno na obr. 14. Toho ' je v popsaném způsobu dosaženo tím, že v každé půlperiodě napájecího napětí při přivádění řídicích ( impulsů na první ventily ve sledu hlavních ventilů 12, 15 (obr. 1) usměrňovače 1 jsou ve stejném okamžiku přiváděny řídicí impulsy na ventily 7, 8 elektronického spínače 6, který v obou směrech Šuntuje tlumivku 5. Ve druhé části půlperiody napájecího napětí jsou přiváděny zároveň s přívodem řídicích impulsů na první ventily ve. sfedu tlumicích ventilů 20, 21 usměrňovače 1 impulsy rovněž na ventily 7, 8 elektronického spínač^ 6. V důsledku takového řízení chová se tlumivka ; 5 v komutačních intervalech τ₁₍ τ₂ (obr. 14) otevřenými ventily 7, 8 elektronického spínače 6 jako zapojená nakrátko a neovlivňuje charakter popsaných řídicích a regulačních pochodů usměrňovače 1. Přitom nesnili být šířka řídicích impulsů t I přiváděných na ventily 7,8 elektronického spínače 6 menší než trvání časového intervalu mezi oka; mžiky prvního a posledního přivedení fázově I regulovaných řídicích impulsů, přiváděných (Ja ; hlavní ventily 14,15, jakož i na tlumicí ventily 2b, ! 21 usměrňovače 1.

V okamžicích ukončení komutačních intervalů uzavřou ventily 7,8 elektronického spínače 6 sporitánně a tlumivka 5 se chová jako zapojená do proudového obvodu kondenzátoru 4, čímž jě eliminován výskyt škodlivého- kolísání proudů v transformátorů 2 á v síti, které může být vyvoláno paralelně pracujícími elektrickými' dopravními prostředky.

Způsob regulace tvořící podstatu vynálezu zajišťuje hodnotu účiníku u elektrických dopravních prostředků nejméně 0,95 a umožňuje odstranit krátké spojení transformátorového vedení při ko-

Claims

PŘEDMĚT

1. Způsob regulace' polovodičového usměrňovače napájeného transformátorem, k jehož sekundárnímu vinutí je sériově zapojen za sebou kondenzátor a tlumivka překlenutá elektronickým spínačem, a obsahujícího alespoň jeden jednofázový ventilový můstek s hlavními a tlumicími ventily, na nějž jé připojena zátěž, kde v každé půlperiodě napájecího napětí se na hlavní a tlumicí ventily přivádějí- fázově regulované řídicí impulsy, vyznačující se tím, že fázově regulované impulsy se přivádějí v průběhu celé půlperiody napájecího napětí na hlavní ventily (12,13, 14, 15) usměrňovače (1) střídavě v mezích první půlperiody od vlastních kmitů elektrického proudu v kondenzátoru’ (4) vznikajících v okamžiku přivedení fázové regulovaných řídicích impulsů, zatímco fázově regulovaně řídicí .impulsy ve druhé polovině půlpe* riody napájecího napětí se přivádějí na tlumicí -ver^tily (20,21) ushlěrňovaěe (1) střídavě v mezích první půlperiody od vlastních kmitů proudu v kon_? denzáťoru (4) v okamžiku přivedení fázově regulovaných řídicích impulsů.

2. Způsob regulace polovodičového usměrňoj vaČe podle bodu 1, vyznačující se tím, že fázově - regulované řídicí impulsy se v průběhu celé půlpe: riody napájecího napětí střídavě přivádějí jednak l na hlavní ventily (12, 13, 14, 15) můstků (9, 9')

I jedné skupiny (8) a jednak na hlavní ventily (12,

13, 14, 15) můstků (11, 11') druhé skupiny (10) s intervalem mezi nimi rovným trvání půlperiody vlastních kmitů elektrického proudu v kondenzátoru (4), přičemž fázově regulované řídicí impulsy ve druhé polovině půlperiody napájecího napětí se střídavě přivádějí na tlumicí ventily (20, 21) ; můstků (9, 9') jedné skupiny (8) a na tlumicí ! ventily (20, 21) můstků (11, 11') druhé skupiny (10) s intervalem mezi nimi rovným trvání půlpe-: riody vlastních kmitů elektrického proudu v konί denzátoru (4).

’

3. Způsob regulace polovodičového usměrňovače podle*bodu 1, vyznačující se tím, že fázově regulované řídicí impulsy se v průběhu celé půlperiody napájecího napětí střídavě přivádějí na hlavní ventily (29, 30, 31, 32) každého z můstků (23, 24,25,26) s intervaly mezi impulsy přiváděnými na první a druhý ventilový můstek (23, 24) a impulsy přiváděnými na předposlední a poslední ventilový, můstek (26, 27) rovným 2/3 trvání půlperiody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru (4) a s int ' '· · · , . . _s .

mutaci ventilů usměrňovače, což je nevyhnutelný úkaz u stávajících elektrických dopravních prostředků s přirozenou komutací. V důsledku toho se dosahuje 2 až 3násobného snížení induktivních napěťových ztrát v drážní síti, tři až čtyřnásobné redukování rušivého účinku drážní sítě na spojová vedení.

VYNÁLEZU • tervaly mezi impulsy přiváděnými na střední ventilové můstky (24, 25, 26) rovnými 1/3 trvání půlperiody' vlastních kmitů proudu v kondenzátoru (4), přičemž fázově regulované řídicí impulsy ye druhé polovině půlperiody napájecího napětí se rovněž střídavě přivádějí na tlumicí ventily (33,34) každého můstku (23, 24, 25, 26, 27) s intervaly mezi impulsy přiváděnými na první a druhý ventilový můstek (23, 24) a na předposlední a poslední •ventilový můstek (26, 27) rovnými 2/3 trvání > půlperiody vlastních kmitů proudu v kondenzátoru (4) a s intervaly mezi impulsy přiváděnými na střední ventilové můstky (24, 25, 26) rovnými 1/3 trvání půlperiody vlastních kmitů elektrického proudu v kondenzátoru (4).

4. Způsob regulace polovodičového usměrňovače podle bodu 1, vyznačující se tím, že se fázově regulované řídicí impulsy v průběhu celé půlperiody napájecího napětí střídavě přivádějí jednak na hlavní ventily (45, 50) 'jedné větve (43, 44) ventilového můstku (36) a jednak na hlavní ventily (47) druhé větve (42) ventilového můstku (36) s intervalem mezi nimi rovným trvání půlperiody vlastních kmitů elektrického proudu v kondenzátoru (4), přičemž fázově regulované řídicí impulsy ve druhé polovině půlperiody napájecího napětí se střídavě přivádějí na tlumicí ventily (46) větve (43) a na tlumicí ventily (48) druhé větve (42) ventilo’ Vého můstku (36) s intervalem mezi nimi rovným trvání půlperiody vlastních kmitů elektrického proudu v kondenzátoru (4).

5. Způsob regulace polovodičového usměrňoí vaěe podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že í v okamžiku přivedení fázově regulovaných řídicích impulsů na hlavní ventily (15) můstků (9, 9') usměrňovače (1) se přivádějí fázově regulované i řídicí impulsy dodatečně na tlumicí ventily (20) ; protilehlých větví ventilových můstků (9, 9') ί usměrňovače (1).

í

6. Způsob regulace polovodičového usměrňo| vaěe podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že ! v okamžiku přivedení původního fázově regulovaného řídicího impulsu na hlavní ventily (15) ventilového usměrňovače (1) a v oKámžiku přivedení původního fázově regulovaného. Rdícího Μι pulsu na tlumicí ventily (21) usměrňovače (1) se fázově regulované řídicí impulsy dodatečně přivádějí na elektronický spínač (6) usměrňovače (1).