CS208107B2 - Method of isolation of the glucagone - Google Patents
Method of isolation of the glucagone Download PDFInfo
- Publication number
- CS208107B2 CS208107B2 CS83575A CS83575A CS208107B2 CS 208107 B2 CS208107 B2 CS 208107B2 CS 83575 A CS83575 A CS 83575A CS 83575 A CS83575 A CS 83575A CS 208107 B2 CS208107 B2 CS 208107B2
- Authority
- CS
- Czechoslovakia
- Prior art keywords
- glucagon
- crystallization
- solution
- insulin
- supernatant
- Prior art date
Links
Landscapes
- Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
- Peptides Or Proteins (AREA)
Description
Vynález se týká způsobu izolování glukagonu z kapaliny nad sedlinou z postupu zpracovávání inzulínu krystalizací v alkalickém prostředí.The invention relates to a process for the isolation of glucagon from a supernatant from a process for the treatment of insulin by crystallization in an alkaline medium.
Brzy poté, kdy Banting a Best objevili inzulín v r. 1921, zaznamenalo několik skupin pracovníků, viz např. Murlin a spol., j. Biol. Chem. 56. 252 (1953) a Klmball a Murlin,Soon after Banting and Best discovered insulin in 1921, there were several groups of workers, see, for example, Murlin et al., J. Biol. Chem. 56, 252 (1953) and Klmball and Murlin,
J. Biol. Chem. 58. 337 (1954), že v případě několika extraktů inzulínu z pankreatu došlo k hyperglykemické odezvě. A faktor, odpovědný za tuto uvedenou hyperglykemickou odezvu, byl pojmenován glukagon.J. Biol. Chem. 58, 337 (1954), that several extracts of insulin from the pancreas had a hyperglycemic response. And the factor responsible for this hyperglycemic response was named glucagon.
V současné době je nejdůležitějším použitím glukagonu léčba hypoglykemie, vyvolané inzulínem. A jak vzrůstá na světě populace, postižená cukrovkou, musí rovněž i vzrůstat poptávka a potřeba glukagonu. Navíc se současně sleduje možnost použití glukagonu při srdečních poruchách. V důsledku toho znamenají tyto dvě možnosti použití zvýšenou poptávku po produkci glukagonu, přičemž nárokům lze nejlépe vyhovět zvýšením výtěžku glukagonu z přírodních zdrojů.Currently, the most important use of glucagon is the treatment of insulin-induced hypoglycaemia. And as the population affected by diabetes grows in the world, so must the demand and need for glucagon. In addition, the possibility of using glucagon in cardiac disorders is also being monitored. As a result, these two possibilities of use mean increased demand for glucagon production, and the demands can best be met by increasing the yield of glucagon from natural sources.
Prvá příprava krystalického glukagonu byla popsána v r. 1953, viz Staub a spol.,The first preparation of crystalline glucagon was described in 1953, see Staub et al.
Science 117. 628 (1953); rovněž Staub a spol., J. Biol. Chem. 214. 619 (1955). Jako výchozí materiál byla použita amorfní frakce, získaná během obchodní výroby inzulínu, záležející v extrakci tkáně z pankreatu okyseleným alkoholem, zahuštěním estraktu, vysrážením chloridem sodným, isoelektrickám srážením, několika frakcionacích za použití alkoholu, odbarvení, krystalizací za přítomnosti zinečnaté soli z pufru kyseliny octové s následujícím promytím, čímž se odstraní amorfní frakce a s následujícím vysušením komplexu inzulínu se zinkem, který se tímto postupem získá. Izolovaná amorfní frakce obsahuje hmotnostně asi 4 % glukagonu a asi 7 % inzulínu. Obvykle se pohybuje výtěžek amorfní frakce v rozmezí asi 5 až 10 mg na 0,45 kg pankreatu. Další Čištění glukagonu zahrnuje případně frakcionaci za hodnoty pH 6,7, frakcionaci za použití acetonu, frakční srážení za hodnoty pH 4,3, dvě frakční srážení za hodnoty pH 2,5 a 2 krystalizace z pufru močoviny a glycinu za hodnoty pH 8,6. Výtěžek krystalického glukagonu činí přitom asi hmotnostně 20 % z obsahu glukagonu v suchém amorfním materiálu, což odpovídá výtěžku asi 0,04 až 0,08 mg glukagonu na 0,45 kg pankreatu.Science 117, 628 (1953); also Staub et al., J. Biol. Chem. 214, 619 (1955). The starting material used was the amorphous fraction obtained during the commercial production of insulin, which involved extracting tissue from the pancreas with acidified alcohol, concentrating estract, sodium chloride precipitation, isoelectric precipitation, several fractions using alcohol, decolorizing, crystallizing in the presence of zinc salt from acetic acid buffer followed by washing to remove amorphous fractions and drying of the zinc insulin complex obtained by this procedure. The isolated amorphous fraction contains about 4% glucagon and about 7% insulin by weight. Generally, the yield of the amorphous fraction is in the range of about 5 to 10 mg per 0.45 kg of pancreas. Further purification of glucagon includes optionally fractionation at pH 6.7, fractionation using acetone, fractional precipitation at pH 4.3, two fractional precipitation at pH 2.5, and 2 crystallization from urea-glycine buffer at pH 8.6 . The yield of crystalline glucagon is about 20% by weight of the glucagon content of the dry amorphous material, which corresponds to a yield of about 0.04 to 0.08 mg of glucagon per 0.45 kg of pancreas.
Zavedení krystalizace komplexu inzulínu se zinkem z pufru kyseliny citrónové, jak je to popsáno'v US patentovém spise 2 626 228, znamená celkové snížení počtu stupňů, potřebných při výrobě inzulínu, používá-li se pankreas z hovězího dobytka. Ačkoliv se získává takto přibližně stejné množství amorfní frakce ve stupni promývání, jako tomu bylo u starších postupů, klesá obsah glukagonu v amorfní frakci asi na 0,2 % hmot. Bylo nalezeno, že glukagon je zadržen v pufru kyseliny citrónové během uvedené krystalizace. Izolování glukagonu z pufru kyseliny citrónové znamená vysrážení nadbytkem zinku s následujícím vysrážením solí a dvěma vysrážením! za hodnoty pH 5,1 a 5,6 v tom kterém případě, čímž se odstraní zinek. Výtěžek surového glukagonu z pufru kyseliny citrónové odpovídá asi 0,8 až 0,9 mg na 0,45 kg pankreatu, přičemž výtěžek čištěného glukagonu z pankreatu odpovídá asi 0,1 až 0,3 mg na 0,45 kg pankreatu. Použití zinku ke srážení znesnadňuje dokonalé odstranění zinku, přičemž se ještě zvyšuje množství inzulínu v konečném vyčištěném glukagonu.The introduction of crystallization of an insulin-zinc complex from citric acid buffer as described in U.S. Pat. No. 2,626,228 means an overall reduction in the number of steps required for insulin production when bovine pancreas is used. Although approximately the same amount of amorphous fraction is obtained in the washing step as in the prior art, the glucagon content of the amorphous fraction decreases to about 0.2% by weight. It has been found that glucagon is retained in citric acid buffer during said crystallization. Isolation of glucagon from citric acid buffer means precipitation with excess zinc followed by salt precipitation and two precipitation! at pH values of 5.1 and 5.6 in each case, thereby removing zinc. The yield of crude glucagon from citric acid buffer corresponds to about 0.8 to 0.9 mg per 0.45 kg of pancreas, while the yield of purified glucagon from pancreas corresponds to about 0.1 to 0.3 mg per 0.45 kg of pancreas. The use of zinc for precipitation makes it difficult to completely remove the zinc while still increasing the amount of insulin in the final purified glucagon.
Při studování extraktů z pankreatu bylo nalezeno, že různé okyselené alkoholové extrakty, jak se obvykle používají při výrobě inzulínu, obsahují 4 až 6 mg glukagonu na 0,45 kg pankreatu. Po koncentraci a odtučnění extraktu se snižuje obsah glukagonu na 1,5 až 2,0 mg na 0,45 kg pankreatu. Avšak, jak již to bylo uvedeno výše, lze počítat pouze s 25 až 50 % hmot. tohoto množství pro další čištění, a to v závislosti na výchozím materiálu.In studying pancreatic extracts, it has been found that the various acidified alcoholic extracts, as commonly used in insulin production, contain 4-6 mg glucagon per 0.45 kg pancreatic. After concentrating and defatting the extract, the glucagon content is reduced to 1.5-2.0 mg per 0.45 kg pancreas. However, as mentioned above, only 25 to 50 wt. this amount for further purification, depending on the starting material.
Předmětem vynálezu je tedy způsob izolování glukagonu, vyznačující se tím, že se z kapaliny nad sedlinou po krystalizaci v alkalickém prostředí při výrobě inzulínu izolují proteiny s obsahem glukagonu isoelektrickým srážením za hodnoty pH od 4,2 do 6,6 nebo iontoměničovou chromatografií nebo isoelektrickým srážením s následnou frakcionaci glukagonu, načež se oddělí glukagon od ostatních proteinů tvorbou glukagonových fibril za hodnoty pH v rozmezí 1,5 do 2,7 a čiětění glukagonu se provádí krystalizací za pH v rozmezí od 4,5 do 8,5.SUMMARY OF THE INVENTION The present invention provides a process for the isolation of glucagon, characterized in that glucagon-containing proteins are isolated from the supernatant after crystallization in an alkaline medium in the manufacture of insulin by isoelectric precipitation at pH values of 4.2 to 6.6 or ion exchange chromatography or followed by glucagon fractionation, whereupon the glucagon is separated from the other proteins by the formation of glucagon fibrils at a pH of 1.5 to 2.7 and the purification of the glucagon is carried out by crystallization at a pH of 4.5 to 8.5.
Na přiloženém schématu je výhodné provedení způsobu podle vynálezu, na němž je též patrný vztah mezi prováděním způsobu podle vynálezu a stupněm krystalizace v alkalickém prostředí při výrobě inzulínu.In the accompanying scheme, a preferred embodiment of the process according to the invention is also shown, which also shows the relationship between carrying out the process according to the invention and the degree of crystallization in an alkaline medium in the production of insulin.
Zdrojem glukagonu je kapalina nad sráženinou z krystalizačního stupně inzulínu v alkalickém prostředí, jak je to popsáno v US patentu č. 3 719 655. Uvedenou kapalinou je vodný roztok o hodnotě pH 7,2 až 10,0 s koncentrací kationtů 0,2 až 1 ,0 M a s rozpuštěnými proteiny, z čehož přibližně 1 až 10 % je inzulín a 0,2 až 1,5 % glukagon v závislosti na pankreatu, použitém při výrobě inzulínu. Například při použití pankreatu z hovězího dobytka obsahuje kapalina nad sedlinou po krystalizaci v alkalickém prostředí protein, z něhož přibližně 5 až 10 % je inzulín, 1,0 až 1,5 % glukagon. Při použití pankreatu z vepřů obsahuje protein z kapaliny nad sedlinou obvykle asi 1 až 2 % inzulínu a asi 0,2 až 0,3 % glukagonu. Je však třeba poznamenat, že skutečný výtěžek glukagonu od várky k várce může značně kolísat, á to v širokém rozmezí v důsledku snadné degradace glukagonu působením enzymů.The source of glucagon is a supernatant liquid from the crystallization stage of insulin in an alkaline medium as described in US Patent No. 3,719,655. The liquid is an aqueous solution having a pH of 7.2 to 10.0 with a cation concentration of 0.2 to 1. 0.1 M and dissolved proteins of which approximately 1 to 10% are insulin and 0.2 to 1.5% glucagon, depending on the pancreas used in insulin production. For example, when using bovine pancreas, the supernatant after crystallization in an alkaline medium contains a protein of which approximately 5 to 10% is insulin, 1.0 to 1.5% glucagon. When using porcine pancreas, the protein from the supernatant usually contains about 1-2% insulin and about 0.2-0.3% glucagon. It should be noted, however, that the actual yield of glucagon from batch to batch can vary considerably over a wide range due to the easy degradation of glucagon by enzymes.
Oddělení proteinu, obsahujícího glukagon, z kapaliny nad sedlinou po alkalické krystalizaci představuje prvý stupeň postupu. Obecně řečeno se dá oddělení docílit jakýmkoli známým postupem, např. se může hodnota pH kapaliny nad sedlinou upravit asi na 3,0, načež se přidáním chloridu sodného v množství 20 % hmot. vysráží glukagon a další proteiny. Jinak se dá vysrážení docílit přidáním nadbytku chloridu zinečnatého za hodnoty pH asi 6,0. Třetí postup zahrnuje použití isoelektrického vysrážení. A ještě další postup zahrnuje použití iontoměničové chromatografie. Druhým stupněm postupu je dělení glukagonu od ostatních proteinů. Toto dělení se dá v podstatě provádět jakýmkoli známým postupem, jako je gelová filtrace, iontoměničové chromatografie, isoelektrické vysrážení a tvorba glukagonových fibril, přičemž z těchto právě zmíněných postupů je nejvýhodnější tvorba glukagonových fibril.Separation of the glucagon-containing protein from the supernatant after alkaline crystallization is the first step of the process. Generally speaking, separation can be achieved by any known method, e.g., the pH of the supernatant can be adjusted to about 3.0, followed by the addition of sodium chloride in an amount of 20% by weight. it precipitates glucagon and other proteins. Otherwise, precipitation can be achieved by adding an excess of zinc chloride at a pH of about 6.0. The third procedure involves the use of isoelectric precipitation. Yet another method involves the use of ion exchange chromatography. The second stage of the procedure is the separation of glucagon from other proteins. Basically, this separation can be carried out by any known method, such as gel filtration, ion exchange chromatography, isoelectric precipitation and glucagon fibril formation, of which the formation of glucagon fibrils is the most preferred.
Třetím a konečným stupněm postupu je čištěni glukagonu, získaného ve druhém stupni. Obecně se dá čištění provádět jakýmkoli známým způsobem, jak to odborníci znají, jako je krystalizace, iontoměničové chromatografie a podobně. Krystalizace je výhodným postupem.The third and final stage of the process is purification of the glucagon obtained in the second stage. In general, the purification can be carried out by any known method known to those skilled in the art, such as crystallization, ion exchange chromatography, and the like. Crystallization is a preferred procedure.
Použití isoelektrického srážení nebo iontoměničové chromatografie, nebo kombinace těchto dvou postupů je výhodným postupem pro oddělování proteinů s obsahem glukagonu z kapaliny nad sedlinou po alkalické krystalizaci. Obecně vyžaduje isoelektrické srážení, aby hodnota ph kapaliny nad sedlinou byla v rozmezí od asi 4,2 do asi 6,6. Výhodný rozsah pH je od asi 4,6 do asi 5,2, přičemž nejvýhodnějším rozmezím je rozsah od asi 4,7 do asi 5,0.The use of isoelectric precipitation or ion exchange chromatography, or a combination of the two, is a preferred method for separating glucagon-containing proteins from the supernatant after alkaline crystallization. Generally, isoelectric precipitation requires the ph value of the supernatant to be in the range of about 4.2 to about 6.6. A preferred pH range is from about 4.6 to about 5.2, with the most preferred range being from about 4.7 to about 5.0.
Protože kapalina nad sedlinou po alkalické krystalizaci má hodnotu pH od asi 7,2 do asi 10, je třeba tuto kapalinu okyselit na žádoucí hodnotu pH. Okyselením je obvykle přidání zředěného roztoku anorganické nebo organické kyseliny, jež neodbourává glukagon, aniž s ním reaguje. Mezi příklady vhodných kyselin patři kyselina chlorovodíková, fosforečná, mravenčí, octová, propionová a podobné. Za výhodnou kyselinu třeba označit kyselinu chlorovodíkovou.Since the supernatant after alkaline crystallization has a pH of from about 7.2 to about 10, the liquid should be acidified to the desired pH. Acidification is usually by adding a dilute solution of an inorganic or organic acid that does not break down glucagon without reacting with it. Examples of suitable acids include hydrochloric, phosphoric, formic, acetic, propionic and the like. Hydrochloric acid is preferred.
Případně a s výhodou se může přidat objemově asi 20 % alkoholu, čímž se sníží rozpustnost proteinů, obsahujících glukagon, v kapalině nad sedlinou po alkalické krystalizaci. Výraz alkohol znamená nasycený alifatický jednosytný alkohol nejvýše s pěti atomy uhlíku, s výhodou nejvýše se třemi atomy uhlíku, jako je metylalkohol, etylalkohol, propylalkohol a isopropylalkohol, přičemž nejvýhodnějším je etylalkohol. Použije-li se takový alkohol, pak se obvykle přidává do kapaliny nad sedlinou před okyselováním.Optionally and preferably about 20% by volume of alcohol may be added, thereby reducing the solubility of the glucagon containing proteins in the supernatant after alkaline crystallization. The term alcohol means a saturated aliphatic monohydric alcohol having at most five carbon atoms, preferably at most three carbon atoms, such as methanol, ethyl alcohol, propanol and isopropyl alcohol, with ethyl alcohol being most preferred. If such an alcohol is used, it is usually added to the supernatant prior to acidification.
Po okyselení kapaliny nad sedlinou na žádoucí hodnotu pH dojde k vysrážení proteinu s obsahem glukagonu obvykle během několika minut. K dosaženi úplného vysrážení se nechá roztok stát, obvykle za teploty nejvýše 20 °C. S výhodou se roztok ochladí na teplotu od asi 3 do asi 10 °C. Ačkoliv je srážení skončeno zpravidla do 24 hodin, může se směs nechat stát jakkoli dlouho, aniž by to mělo škodlivý vliv.After acidification of the supernatant to the desired pH, the glucagon-containing protein precipitates usually within a few minutes. To achieve complete precipitation, the solution is allowed to stand, usually at a temperature of not more than 20 ° C. Preferably, the solution is cooled to a temperature of from about 3 to about 10 ° C. Although precipitation is generally complete within 24 hours, the mixture can be allowed to stand for as long as possible without detrimental effect.
Po skončeném sráženi se sraženina, která se zde nadále označuje jako isoelektrické sraženina, izoluje jakýmkoli známým postupem, jako je odstředění nebo filtrace; výhodným postupem je obvykle filtrace. Takto získanou isoelektrickou sraženinu netřeba promývat nebo sušit, ačkoliv se mohou tyto postupy použít, je-li to třeba.After the precipitation is complete, the precipitate, hereinafter referred to as the isoelectric precipitate, is isolated by any known method, such as centrifugation or filtration; filtration is generally preferred. The isoelectric precipitate thus obtained does not need to be washed or dried, although these procedures can be used if desired.
Dalším postupem, který se hodí k oddělení proteinů, obsahujících glukagon, z kapaliny nad sedlinou po krystalizaci v alkalickém prostředí, je iontoměničová chromatografie.Another method suitable for separating glucagon-containing proteins from the supernatant after crystallization in an alkaline medium is ion exchange chromatography.
Z popsaných postupů tohoto druhu je zvláště účinný, a proto i zvláště výhodný postup, popsaný v US patentovém spise 3 715 345. Krátce řečeno je postup iontoměničové chromatografie založen na průtoku roztoku, obsahujícího glukagon, přes pryskyřici, kterou je sulfonovaný makroretikulární kopolymer styrénu a divinylbenzenu, v cyklu alkalického kovu, a to za pH hodnoty 7 až 8. Glukagon se adsorbuje na pryskyřici a eluuje se potom zředěným roztokem báze, jako je 0,1 N roztok amoniaku. Eluát s obsahem glukagonu se okyselí na hodnotu pH 2,5 a glukagon se vysráží za použití běžného postupu vysolení. Vzniklá sraženina, obsahující glukagon se tím v podstatě oddělí od izulínových proteinů, ale sraženina stále jeětě obsahuje jiné neglukagonové materiály.Among the described processes of this kind, the process described in U.S. Pat. No. 3,715,345 is particularly effective and hence particularly preferred. In short, the ion exchange chromatography process is based on the flow of a glucagon-containing solution through a resin, a sulfonated macroreticular copolymer of styrene and divinylbenzene. in an alkali metal cycle at a pH of 7 to 8. Glucagon is adsorbed onto the resin and then eluted with a dilute base solution such as 0.1 N ammonia solution. The glucagon containing eluate is acidified to pH 2.5 and glucagon is precipitated using a conventional salting out procedure. The resulting glucagon-containing precipitate is thereby essentially separated from the isulin proteins, but the precipitate still contains other non-glucagon materials.
Zpracuje-li se kapalina nad sedlinou po krystalizaci inzulínu v alkalickém prostředí za použití postupu z US patentového spisu 3 715 345> získá se eluát, obsahující inzulín a pevný podíl, kterou tvoří sůl s obsahem glukagonu. Eluát s obsahem inzulínu lze recyklo208107 vat do postupu výroby inzulínu, je-li to vhodné. Pevný podíl soli s obsahem glukagonu se pro další zpracování znovu rozpustí; pro jednoduchost se pH roztoku a koncentrace proteinu obvykle upraví na přibližně stejnou hodnotu, jako tomu bylo v případě kapaliny nad sedlinou po krystalizaci v alkalickém prostředí.When the supernatant is treated after the crystallization of insulin in an alkaline medium using the procedure of U.S. Pat. No. 3,715,345, an eluate containing insulin and a solid containing glucagon-containing salt is obtained. The insulin eluate may be recycled to the insulin production process if appropriate. The solid portion of the glucagon-containing salt is redissolved for further processing; for simplicity, the pH of the solution and the protein concentration are usually adjusted to about the same value as the supernatant after crystallization in an alkaline medium.
často může být výhodné provádět prvý stupeň postupu, to jest oddělování proteinů s obsahem glukegonu z kapaliny nad sedlinou po krystalizaci v alkalické oblasti, isoelektrickým srážením s následující iontoměničovou chromatografií vzájemně po sobě. Například lze kapalinu nad sedlinou z krystalizacě v alkalickém prostředí zpracovávat iontoměničovou chromatografií. Přitom se pevný podíl soli s obsahem glukagonu, jak se získá, znovu rozpustí a zpracuje isoelektrickým srážením, jak je to zde výše popsáno. Pro obměnu se kapalina nad sedlinou po krystalizaci v alkalickém prostředí zpracuje isoelektrickým srážením, tímto způsobem získaná sraženina se může rozpustit v slabě alkalickém vodném prostředí, a roztok se zpracuje iontoměničovou chromatografií. V každém případě je možno recyklovat eluát s obsahem inzulínu z iontoměničové chromatografie, je-li to třeba, do postupu zpracovávání inzulínu.it may often be advantageous to carry out the first step of the process, i.e. separating the glucegon-containing proteins from the supernatant after alkaline crystallization by isoelectric precipitation followed by ion exchange chromatography one after the other. For example, the supernatant from alkaline crystallization may be treated by ion exchange chromatography. The solid portion of the glucagon-containing salt, as obtained, is redissolved and subjected to isoelectric precipitation as described above. For variation, the supernatant after crystallization in an alkaline medium is treated by isoelectric precipitation, the precipitate thus obtained may be dissolved in a weakly alkaline aqueous medium, and the solution is treated by ion exchange chromatography. In any case, the insulin-containing eluate can be recycled from the ion exchange chromatography, if necessary, to the insulin processing process.
Jak to zde již bylo výěe uvedeno, je výhodným způsobem oddělování glukagonu od dalěích proteinů tvorba glukagonových fibril. Obecně se tvorba glukagonových fibril provádí v okyseleném vodném roztoku. Obvykle se proteiny s obsahem glukagonu rozpustí v okyseleném, vodném prostředí o pH nižším, než asi 2,7. I když hodnota pH může obvykle kolísat v rozmezí od asi 1,5 do asi 2,7, lze jako výhodné rozmezí hodnot pH označit rozmezí od asi 2,0 do asi 2,5. A ačkoliv se dá použit kterékoli z kyselin, které jsou vhodné k použití při okyselování kapaliny nad sedlinou po krystalizaci v alkalickém prostředí před použitím isoelektriekého srážení, je znovu třeba označit kyselinu chlorovodíkovou za výhodnou. Za použití kyseliny chlorovodíkové je věak třeba použít konzervační činidlo, jako je fenol, obvykle v koncentraci asi 0,2 %, počítáno jako hmotnost na objem. Při typickém provedení se protein, obsahující glukagon, rozpustí v 0,01 N roztoku kyseliny chlorovodíkové s obsahem 0,2 % fenolu, míněno hmotnost na objem.As mentioned hereinbefore, the preferred method of separating glucagon from other proteins is the formation of glucagon fibrils. Generally, the formation of glucagon fibrils is carried out in an acidified aqueous solution. Typically, glucagon-containing proteins are dissolved in an acidified, aqueous medium of less than about 2.7. Although the pH can usually vary from about 1.5 to about 2.7, a preferred pH range is from about 2.0 to about 2.5. And although any of the acids that are suitable for use in acidifying the supernatant after crystallization in an alkaline medium prior to the use of isoelectric precipitation can be used, hydrochloric acid is again desirable. However, a preservative such as phenol, usually at a concentration of about 0.2%, calculated as weight / volume, should be used using hydrochloric acid. Typically, the glucagon-containing protein is dissolved in a 0.01 N hydrochloric acid solution containing 0.2% phenol, by weight / volume.
Koncentrace proteinů s obsahem glukagonu v roztoku může obvykle kolísat v rozmezí od asi 2,5 do asi 30 mg/ml. Výhodné rozmezí činí od asi 5 do asi 20 mg/ml, a nejvýhodnější rozmezí činí od asi 5 do asi 10 mg/ml.The concentration of glucagon-containing proteins in the solution can usually vary from about 2.5 to about 30 mg / ml. The preferred range is from about 5 to about 20 mg / ml, and the most preferred range is from about 5 to about 10 mg / ml.
Případně se může přidat do okyseleného roztoku proteinu, obsahujícího glukagonu, anorganická sůl, rozpustná ve vodě, čímž se iniciuje tvorba fibril. Výraz rozpustná sůl znamená anorganickou sůl, jež je rozpustné ve vodě za koncentrace, použité jak to zde bylo výše popsáno. Protože se mé za to, že anorganická sůl má primární vliv vysolením na iniciaci tvorby fibril, nemá volba anorganické soli rozhodující význam. V praxi však použití radioaktivních, jedovatých nebo barevných solí, nebo solí, které se vyznačují oxidačními účinky, případně které jsou redukujícími činidly, či jsou silně kyselé nebo bázické, není žádoucí pro zcela jasné důvody. Takže mezi vhodné anorganické soli obvykle patří amonné soli, rozpustné ve vodě, dále soli alkalických kovů, rozpustné ve vodě, jakož i soli prvků až do šesté skupiny periodického systému, jakož i soli kovů žíravých zemin, rozpustné ve vodě a obsahující i prvky šesté skupiny periodické soustavy. Jako příklady takových solí lze uvést kromě jiných bromid amonný, chlorid amonný, fluorid amonný, jodid amonný, síran hořečnatoamonný, síran manganatoamonný, dusičnan amonný, síran amonný, bromid lithný, chlorid lithný, fluorokřemičitan tithný, fluorosulfonan lithný, jodid lithný, molybdenan lithný, dusičnan lithný, síran tithnodraselný, fosforečném sodno-emonný, síran sodno-amonný, bromid sodný, chlorid sodný, jodid sodný, hexafluorofosforečnan sodný, natriumfluorsulfonét, síran hořečnatosodný, dusičnan sodný, hexametafosforečnan sodný, prim.orthofosforečnan sodný, sek.orthofosforečnan sodný, kyselý síran sodný, bromid draselný, chlorid vápenatodraselný, chlorid draselný, fluorid draselný, jodid draselný, chlorid-síran hořečnatodraselný, síran hořečnatodraselný, chlorid hořečnatodraselný, molybdenan draselný, orthofosforečnan draselný, síran sodnodraselný, bromid rubidný, chlorid rubidný, fluorid rubidný, jodid rubidný, dusičnan rubidný, bromid česný, chlorid česný, fluorid česný, jo5 did česný, dusičnan česný, siran česný, bromid berylnatý, chlorid berylnatý, fluorid berylnatý, dusičnan berylnatý, orthofosforečnan berylnatý, bromid hořečnatý, chlorid hořečnatý, jodid hořečnatý, dusičnan hořečnatý, silikofluorid hořečnatý, bromid vápenatý, chlorid vápenatý, jodid vápenatý, dusičnan vápenatý, bromid strontnatý, chlorid strontnatý, jodid strontnatý, bromid barnatý, jodid barnatý, dále jejich odpovídající hydráty, rozpustné ve vodě a podobně. Jako výhodné soli je možno označit soli amonné, přičemž nejvýhodnější solí je síran amonný. Vhodné anorganické soli se mohou obvykle použít v koncentraci až asi do 0,5 M. S výhodou se mohou takové soli použít v koncentracích od asi 0,01 do asi 0,05 M.Optionally, a water-soluble inorganic salt may be added to the acidified solution of the glucagon-containing protein to initiate fibril formation. The term soluble salt means an inorganic salt which is soluble in water at the concentration used as described above. Since it is believed that the inorganic salt has a primary salting effect on the initiation of fibril formation, the choice of inorganic salt is not critical. In practice, however, the use of radioactive, poisonous or colored salts, or salts which are characterized by oxidative effects, or which are reducing agents, or are strongly acidic or basic, is not desirable for obvious reasons. Thus, suitable inorganic salts generally include water-soluble ammonium salts, water-soluble alkali metal salts, and salts of elements up to the sixth group of the Periodic System, as well as water-soluble, alkaline earth metal salts containing elements of the sixth group periodic system. Examples of such salts include, but are not limited to, ammonium bromide, ammonium chloride, ammonium fluoride, ammonium iodide, magnesium ammonium sulfate, manganato ammonium sulfate, ammonium nitrate, ammonium sulfate, lithium chloride, lithium fluorosilicate, lithium fluorosulfonate, lithium iodide, lithium iodide, lithium iodide, lithium iodide. lithium nitrate, potassium-potassium sulfate, sodium-ammonium phosphate, sodium-ammonium sulphate, sodium bromide, sodium chloride, sodium iodide, sodium hexafluorophosphate, sodium fluorosulfonate, sodium magnesium sulphate, sodium nitrate, sodium hexametaphosphate, sodium phosphate orthophosphate, sodium phosphate orthophosphate sodium sulfate, potassium bromide, calcium chloride, potassium chloride, potassium fluoride, potassium iodide, magnesium magnesium sulfate, potassium magnesium sulfate, potassium magnesium chloride, potassium molybdate, potassium orthophosphate, sodium potassium sulfate, rubidium bromide, rubidium chloride, rubidium chloride ý, rubidium iodide, rubidium nitrate, cesium bromide, cesium chloride, cesium fluoride, cesium didium, cesium nitrate, cesium sulphate, beryllium bromide, beryllium chloride, beryllium nitrate, beryllium orthophosphate, magnesium iodide, magnesium bromide, magnesium nitrate, magnesium silicofluoride, calcium bromide, calcium chloride, calcium iodide, calcium nitrate, strontium bromide, strontium chloride, strontium iodide, barium bromide, barium iodide, and their corresponding water-soluble hydrates and the like. Preferred salts are ammonium salts, with ammonium sulfate being the most preferred salt. Suitable inorganic salts may generally be used at a concentration of up to about 0.5 M. Preferably, such salts may be used at a concentration of from about 0.01 to about 0.05 M.
Rozmezí teplot, kdy dochází k tvorbě glukagonových fibril, je obvykle v rozmezí od asi 20 do asi 30 °C. Výhodnou teplotou je rozmezí od asi 24 do asi 26 °C a nejvýhodnější teplotou je 25 °C.The temperature range for the formation of glucagon fibrils is usually in the range of about 20 ° C to about 30 ° C. A preferred temperature range is from about 24 ° C to about 26 ° C, and most preferably the temperature is 25 ° C.
Tvorba fibril, čemuž se obvykle napomáhá mícháním, začíná zpravidla·asi za 3 až 4 hodiny od doby přípravy kyselého, vodného roztoku glukagonu a je skončena asi za 48 hodin. Doby nad asi 48 hodin obvykle nejsou nutné.Generally, fibril formation, which is aided by agitation, usually begins within about 3 to 4 hours from the time of preparation of the acidic aqueous glucagon solution and is completed in about 48 hours. Times above about 48 hours are usually not necessary.
Po skončení tvorby fibril se mohou vzniklé fibrily izolovat jakýmkoli ze známých postupů, jako je filtrace nebo odstředěni, přičemž posléze uvedený postup lze označit za výhodný. Je-li to žádoucí, pak se glukagonové fibrily mohou promýt suspendováním fibril v okyseleném vodném prostředí, které případně může obsahovat anorganickou sůl. Teplota promývacího prostředí může být v rozmezí od asi 20 do asi 30 °C, přičemž za výhodnou teplotu lze označit 25 °C. Fibrily se potom jímají, jako předtím, a uchovávají se za chladu, obvykle za teploty pod asi 10 °C, pokud se příští stupeň neprovádí ihned bezprostředně.Once fibril formation is complete, the fibrils formed can be isolated by any of the known methods, such as filtration or centrifugation, and the latter can be described as preferred. If desired, the glucagon fibrils may be washed by suspending the fibrils in an acidified aqueous medium, which may optionally contain an inorganic salt. The temperature of the wash medium can range from about 20 to about 30 ° C, with 25 ° C being preferred. The fibrils are then collected as before and stored refrigerated, usually at a temperature below about 10 ° C, unless the next step is performed immediately.
Je-li to žádoucí, pak se může do prostředí, kde vznikají fibrily, přidat chelatační činidlo, jako je kyselina etylendiamintetraoctová. Koncentrace chelatačního činidla činí obvykle do asi 0,01 M, přičemž za výhodnou koncentraci lze označit 0,004 M. Avšak použití chelatačního činidla není výhodné, pokud nejsou současně v roztoku ionty zinku nebo ionty jiných dvojmocných kovů.If desired, a chelating agent such as ethylenediaminetetraacetic acid may be added to the fibril forming environment. The concentration of the chelating agent is usually up to about 0.01 M, with a preferred concentration being 0.004 M. However, the use of a chelating agent is not preferred unless zinc ions or other divalent metal ions are present in solution simultaneously.
Jak to již bylo zde výše uvedeno, je krystalizace výhodným způsobem čištění glukagonu, jak se získá při oddělování od ostatních proteinů. Obecně se krystalizace glukagonu provádí rozpuštěním glukagonu v alkalizovaném vodném prostředí s tím, že se toto prostředí okyselí do mírně alkalické nebo kyselé oblasti, čímž se iniciuje krystalizace, což znamená, že pH má být v rozmezí hodnot od asi 4,5 do asi 8,5.As mentioned hereinbefore, crystallization is a preferred method of purifying glucagon as obtained by separation from other proteins. Generally, crystallization of glucagon is accomplished by dissolving glucagon in an alkalized aqueous medium, acidifying the medium to a slightly alkaline or acidic region, thereby initiating crystallization, meaning that the pH should be in the range of about 4.5 to about 8, 5.
Rozpuštění glukagonu se dá provést dvěma způsoby; za prvé je možno glukagon rozpustit přímo v alkalickém vodném prostředí nebo se může glukagon suspendovat v destilované vodě a hodnota pH se upraví přidáním vodného roztoku báze. Jako vhodné báze lze obecně označit hydroxidy alkalických kovů, a amoniak, přičemž za výhodnou sloučeninu je třeba označit hydroxid draselný.Dissolution of glucagon can be done in two ways; firstly, glucagon may be dissolved directly in an alkaline aqueous medium or the glucagon may be suspended in distilled water and the pH adjusted by the addition of an aqueous base solution. Suitable bases are generally alkali metal hydroxides and ammonia, with potassium hydroxide being the preferred compound.
Obecně může mít takto připravený roztok glukagonu pH v rozmezí od asi 9,0 do asi 11,5, přičemž za výhodné rozmezí lze označit rozsah od asi 9,5 do asi 10,5.Generally, the glucagon solution thus prepared may have a pH in the range of about 9.0 to about 11.5, with a range of about 9.5 to about 10.5 being preferred.
Koncentrace glukagonu v alkalickém roztoku má být v rozmezí od asi 2 do asi 10 mg/ml. Za výhodnou koncentraci lze označit rozmezí od asi 4 do asi 8 mg/ml, přičemž nejvýhodnější koncentrací je asi obsah 5 mg/ml.The concentration of glucagon in the alkaline solution should be in the range of about 2 to about 10 mg / ml. A preferred concentration is from about 4 to about 8 mg / ml, with a concentration of about 5 mg / ml being most preferred.
Protože výsledkem okyselení je často bezprostřední vysrážení malého množství neglukagonových proteinů, pak dále uvedený postup okyselení, ačkoliv není podstatný, je výhodný.Since acidification often results in the immediate precipitation of a small amount of non-glucagon proteins, the acidification procedure below, although not essential, is preferred.
Alkalický roztok glukagonu se zahřeje na teplotu od asi 55 do asi 65 °C, potom se tento roztok okyselí na pH od asi 4 do asi 6 přidáním 10% kyseliny fosforečné. Ačkoliv se může použít kterékoli z kyselin, použitelných v předchozím stupni, je výhodné použití právě kyseliny fosforeěné. Vzniklý roztok se potom filtruje za udržování stále ještě na zmíněné vyšší teplotě. Obecně řečeno je tento stupeň filtrace pouze případný a často se dá opomenout, je-li podíl sraženiny, vznikající při okyselení minimální. Dále pak se mohou použít, je-li to žádoucí, i jiné postupy místo filtrace, například odstředění.The alkaline glucagon solution is heated to a temperature of from about 55 to about 65 ° C, then the solution is acidified to a pH of from about 4 to about 6 by the addition of 10% phosphoric acid. Although any of the acids useful in the preceding step can be used, it is preferred to use phosphoric acid. The resulting solution is then filtered while maintaining the higher temperature. Generally speaking, this degree of filtration is merely optional and is often neglected if the amount of precipitate resulting from acidification is minimal. Furthermore, other methods may be used instead of filtration, for example centrifugation, if desired.
Odbarvuje-li se glukagonový roztok, přidává se aktivní uhlí buá před okyselováním, nebo po okyselováni, s výhodou před.If the glucagon solution is decolorized, the activated carbon is added either before or after acidification, preferably before.
Po okyselení a případné filtraci, byla-li použita, se nechá glukagonový. roztok stát za teploty v rozmezí od asi 2 do asi 10 °C a krystaluje po dobu asi 24 až asi 120 hodin. Výhodnou teplotou jsou 4 °C, as výhodou se pohybuje doba krystalizace od asi 72 do asi 120 hodin, nejvýhodněji činí krystalizační doba 72 hodin.After acidification and filtration if necessary, leave the glucagon. the solution stands at a temperature in the range of about 2 to about 10 ° C and crystallizes for about 24 to about 120 hours. Preferred temperatures are 4 ° C, and preferably the crystallization time is from about 72 to about 120 hours, most preferably the crystallization time is 72 hours.
Největší podíl kapaliny nad sedlinou se dekantuje od vyloučených krystalů glukagonu, obvykle přes filtr. Zbývající podíl kapaliny nad sedlinou se oddělí od krystalů glukagonu obvykle odstředěním. Vyčištěný glukagon se potom postupně promývá zředěným roztokem chloridu sodného (obvykle 0,001%) a vodou, potom se lyofilizuje a uchovává za chladu.The bulk of the supernatant is decanted from the precipitated glucagon crystals, usually through a filter. The remaining portion of the supernatant is separated from the glucagon crystals by centrifugation. The purified glucagon is then washed sequentially with dilute sodium chloride solution (usually 0.001%) and water, then lyophilized and refrigerated.
V závislosti na čistotě glukagonu ze stupně oddělování od ostatních proteinů, tj. z druhého stupně (B) a v závislosti na žádoucí čistotě konečného produktu se může použít navíc jedna další nebo i několik krystalizaci. Bylo však nalezeno, že celkem 2 krystalizace obvykle dostačují k získání glukagonu o čistotě nejméně 80%, vztaženo na biologické testy na kočkách.Depending on the purity of the glucagon from the separation stage from the other proteins, i.e., the second stage (B), and depending on the desired purity of the final product, one or more additional crystallizations may be used. However, it has been found that a total of 2 crystallizations are usually sufficient to obtain glucagon with a purity of at least 80% based on the bioassays in cats.
Použijí-li se 2 krystalizace, je výhodný tento dále uvedený postup: Prvá krystalizace se provede, jak je to popsáno zde výše a krystaly se rozpustí v alkalickém roztoku. Při druhé krystalizaci se provede okyselení na pH od asi 7,0 do asi 8,5, s výhodou od asi 7,3 do asi 7,5 a nejvýhodněji asi na 7,4. Rozpouštění a postup filtrace, pokud se provádí, se s výhodou provede za teploty od asi 35 do asi 45 °C, nejvýhodněji za teploty asi 40 °C. Koncentrace glukagonu činí přitom nejvýhodněji asi 10 mg/ml.If 2 crystallizations are used, the following procedure is preferred: The first crystallization is carried out as described hereinabove and the crystals are dissolved in an alkaline solution. In the second crystallization, acidification is performed to a pH of from about 7.0 to about 8.5, preferably from about 7.3 to about 7.5, and most preferably to about 7.4. The dissolution and filtration process, if performed, is preferably carried out at a temperature of about 35 to about 45 ° C, most preferably at about 40 ° C. The glucagon concentration is most preferably about 10 mg / ml.
Je-li to žádoucí, může se kapalina nad sedlinou z kterékoli krystalizace nebo i ze všech recyklovat. Např. veškerý podíl případně obsaženého proteinu se může ze zmíněné kapaliny nad sedlinou vysrážet úpravou pH za použití zředěné kyseliny chlorovodíkové do rozmezí 2,5 až 1,0 s následujícím přidáním 20% chloridu sodného, míněno hmotnost na objem. Získaná sraženina se může použít v prvém stupni postupu podle tohoto vynálezu buá odděleně, nebo po rozpuštění v alkalické kapalině nad sedlinou po krystalizaci.If desired, the supernatant may be recycled from any or all of the crystallizations. E.g. any portion of the protein optionally present may be precipitated from said supernatant by adjusting the pH using dilute hydrochloric acid to a range of 2.5 to 1.0 followed by addition of 20% sodium chloride, by weight / volume. The precipitate obtained can be used in the first step of the process of the invention either separately or after dissolution in an alkaline liquid above the sediment after crystallization.
Jak to již zde bylo dříve uvedeno, obsahuje obvykle alkalická kapalina nad sedlinou po krystalizaci v roztoku podstatně více inzulínu než glukagonu. Zmíněný podíl inzulínu je složkou proteinů, obsahujících glukanon, jak se tyto proteiny získají isoelektrickým srážením. Ačkoliv se v druhém stupni postupu, tj. při oddělování glukagonu od ostatních proteinů, oddělí skutečně účinně glukagon od inzulínu, může se postup dělení jevit jako velmi škodlivý pro inzulínovou složku směsi proteinů. V důsledku toho je často žádoucí provádět prvý stupeň postupu za použití iontoměničové chromatografie, což dovoluje rovněž oddělení inzulínu od glukagonu.As mentioned hereinbefore, usually the alkaline supernatant after crystallization in solution contains substantially more insulin than glucagon. Said proportion of insulin is a component of the glucanone-containing proteins as obtained by isoelectric precipitation. Although in the second stage of the process, i.e., when separating glucagon from other proteins, glucagon is effectively separated from insulin effectively, the separation process may appear to be very detrimental to the insulin component of the protein mixture. As a result, it is often desirable to carry out the first step of the process using ion exchange chromatography, which also permits the separation of insulin from glucagon.
Je třeba zdůraznit, že však iontoměničové chromatografie není jedinou možností oddělování inzulínu^ od glukagonu před oddělováním glukagonu od ostatních proteinů. Např. se může sraženina po isoelektrickém srážení zpracovávat postupem, který je označován jako frakcionace hyperglykemického faktoru. Krátce řečeno záleží tento postup ve vysolování glukagonu z mírně alkalického, fenol-vodného prostředí. Frakcionování hyperglykemického faktoru popisuje Staub se spolupracovníky, viz výše. Kapalina nad sedlinou, obsahující inzulín, se recykluje do postupu čištění inzulínu, zatímco vysrážený surový glukagon se použije ve druhém stupni tohoto postupu.It should be pointed out, however, that ion exchange chromatography is not the only way of separating insulin from glucagon before separating glucagon from other proteins. E.g. after isoelectric precipitation, the precipitate may be treated by a process known as hyperglycemic factor fractionation. In short, this procedure depends on salting out glucagon from a mildly alkaline, phenol-aqueous medium. The fractionation of the hyperglycemic factor is described by Staub and coworkers, supra. The supernatant containing insulin is recycled to the insulin purification process, while the precipitated crude glucagon is used in the second step of the process.
Ačkoliv to pro postup podle tohoto vynálezu není podstatné, je výhodné, aby kapalina nad sedlinou ze stupně tvorby fibril byla rečyklovéna do inzulínového postupu, obvykle do začátku stupně alkalické krystalizace, jak je to popisováno v US patentovém spise číslo 3 719 655. Pochopitelně není takové recyklování nutné, byl-li oddělen inzulín od glukagonu, jak je to popisováno zde výše, před vlastní tvorbou fibril. V takovém případě však se recykluje takto oddělený inzulín do inzulínového postupu.Although not essential to the process of the present invention, it is preferred that the supernatant from the fibril formation step be recycled to the insulin process, usually to the beginning of the alkaline crystallization step as described in U.S. Patent 3,719,655. recycling is necessary if insulin has been separated from glucagon as described herein before fibril formation. However, in such a case, the separated insulin is recycled to the insulin process.
Postup podle tohoto vynálezu a jeho vztah k inzulínovému postupu snad bude lépe pochopitelný s odkazem na vyobrazení, jímž je schéma jednoho provedení postupu podle tohoto vynálezu. Pro jednoduchost jsou kapaliny, získané jako podíl nad sedlinou z prvého a třetího stupně tohoto postupu zakresleny, jako by nebyly k potřebě, přičemž je samozřejmé, že tyto kapaliny mohou být recyklovány, jak je to zde popsáno výše.The process of the invention and its relationship to the insulin process may be better understood with reference to the illustration, which is a schematic of one embodiment of the process of the invention. For the sake of simplicity, the liquids obtained as a fraction of the sediment from the first and third stages of the process are plotted as if they were not needed, and it is understood that these liquids can be recycled as described herein above.
Postup krystalizace v alkalickém prostředí podle US patentového spisu 3 715 655 je vyznačen v nejvyšší části schématu J.· Při tomto postupu se získá alkalická nebo amonná sůl inzulínu 6 a supernatant 2. Části inzulínového postupu jsou označeny přerušovanou čarou 2· Všechno, co se nachází mimo oblast přerušované čáry 2 tvoří glukagonový postup.The alkaline crystallization process of U.S. Pat. No. 3,715,655 is shown at the top of Scheme J. In this process, an alkaline or ammonium salt of insulin 6 and supernatant 2 are obtained. Parts of the insulin process are indicated by dashed line 2. outside the dashed line region 2 forms a glucagon process.
K tomuto postupu se užije supernatant 2, z něhož se získá isoelektrická sraženina Zbývající supernatant 2 se odvádí do odpadu 10. Dále se získají fibrily J glukagonu a krystalický glukagon 4. Supernatant 11 z krystalizace glukagonu se odvádí do odpadu 12.The supernatant 2 is recovered from which an isoelectric precipitate is obtained. The remaining supernatant 2 is discharged to waste 10. Further, glucagon fibrils J and crystalline glucagon 4 are obtained. The supernatant 11 of the crystallization of glucagon is discharged to waste 12.
Teplotní hodnoty jsou uváděny ve stupních Celsia.Temperature values are given in degrees Celsius.
Příklad 1Example 1
Kapalina nad sedlinou po krystalizací v alkalickém prostředí ze zpracování 5 750 kg pankreatu ze Skotu a vepřů o objemu 14,75 litrů a s obsahem pevných látek 40,7 mg/1 se zředí přidáním 1,45 litrů absolutního etanolu. Přidáním roztoku kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 3 N se upraví pH vzniklého roztoku na hodnotu 5,2 a roztok se chladí přes noc na teplotu 5 °C. Vzniklé sraženina se odfiltruje, rozpustí se v 11,28 litrech 0,01 N roztoku kyseliny chlorovodíkové, obsahující 0,2 % fenolu (hmotnost na objem, o této směsi se zde nadále mluví jako směs kyseliny, fenolu a vody), a testováním získaného roztoku byly zjištěny tyto hodnoty:The supernatant after alkaline crystallization from a treatment of 5 750 kg of 14.75 liter cattle and swine pancreas with a solids content of 40.7 mg / l was diluted by adding 1.45 liters of absolute ethanol. The pH of the resulting solution was adjusted to 5.2 by addition of 3 N hydrochloric acid and the solution was cooled to 5 ° C overnight. The precipitate formed is filtered off, dissolved in 11.28 liters of a 0.01 N hydrochloric acid solution containing 0.2% phenol (w / v, hereinafter referred to as a mixture of acid, phenol and water), and testing the obtained The following values were found in the solution:
celkový obsah pevných podílů: 512,6 g (45,4 mg/ml) inzulín: 87,43 jednotek/ml (1,93 jednotek/mg pevných podílů) glukagon: 463,7 .ug/ml (1,02 % z pevných podílů).total solids content: 512.6 g (45.4 mg / ml) insulin: 87.43 units / ml (1.93 units / mg solids) glucagon: 463.7 µg / ml (1.02% of shares).
Pro testování se oddělí z roztoku čést 870 ml s tím, že zbude 10,4 litrů roztoku, obsahujícího asi 473 g pevných podílů.For testing, a total of 870 ml was removed from the solution leaving 10.4 liters of a solution containing about 473 g of solids.
Při provádění frakcionace hyperglykemického faktoru se výše uvedený roztok zředí přidáním 111,8 litrů směsi kyseliny, fenolu a vody na celkový objem 122,2 litrů (obsah pevných podílů činí potom 0,387). Ke zředěnému roztoku se přidá 245,8 ml ztekuceného fenolu, 941 g chloridu sodného a dostačující množství 40% vodného roztoku hydroxidu sodného k úpravě pH na hodnotu 9,0 se zřetelem na rozpuštěni všech pevných podílů. Potom se hodnota pH upraví přidáním 3 N roztoku kyseliny chlorovodíkové na 7,5 a získaný roztok se chladí 1 až 2 dny na 5°. Během té doby se vyloučí sraženina, kapalina nad sedlinou se dekantuje a zbytek se odsaje. Sraženina se navíc odstředí, pevné podíly z filtrace a odstředění se spoji a vše se rozpustí v 10 litrech okyselené fenolové vody. Testováním roztoku se získají tyto hodnoty:For hyperglycemic factor fractionation, the above solution is diluted by adding 111.8 liters of an acid / phenol / water mixture to a total volume of 122.2 liters (the solids content is then 0.387). 245.8 ml of liquefied phenol, 941 g of sodium chloride and a sufficient quantity of 40% aqueous sodium hydroxide solution are added to the dilute solution to adjust the pH to 9.0 to dissolve all solids. The pH is then adjusted to 7.5 by addition of 3 N hydrochloric acid and cooled to 5 ° for 1-2 days. During this time a precipitate formed, the supernatant was decanted and the residue was suctioned off. In addition, the precipitate is centrifuged, the solids from filtration and centrifugation are combined and dissolved in 10 liters of acidified phenolic water. Testing the solution gives the following values:
celkový obsah pevných podílů: 75,0 g (7,5 mg/ml) inzulín: 6,33 jednotek na ml glukagon: 275 /jig/ml (5,01 % veškerých pevných podílů)total solids content: 75.0 g (7.5 mg / ml) insulin: 6.33 units per ml glucagon: 275 µg / ml (5.01% of total solids)
Roztok se zředí na koncentraci pevných podílů 5,0 mg/ml přidáním dalších 5 litrů směsi kyseliny, fenolu a vody a z takto připraveného roztoku se oddělí 5,0 litrů k testování, čímž zbude 10,0 litrů roztoku, obsahujícího asi 50 g pevných podílů.The solution is diluted to a solids concentration of 5.0 mg / ml by adding an additional 5 liters of a mixture of acid, phenol and water, and 5.0 liters of the solution thus prepared are collected to give 10.0 liters of a solution containing about 50 g of solids. .
K tomu zbývajícímu roztoku se přidá za míchání 8,0 ml 0,5 M vodného roztoku kyseliny etyléndiamintetraoctové ve formě tetrasodné soli a 60 ml 50% vodného roztoku síranu amonného. V míchání se pokračuje 16 hodin za teploty místnosti, fibrily glukagonu, které přitom vzniknou, se po odstředění promyjí dvakrát směsí kyseliny, fenolu a vody, obsahující kyselinu etylendiamintetraoctovou a síran amonný, jako zde výše.To the remaining solution was added, with stirring, 8.0 ml of a 0.5 M aqueous solution of ethylenediaminetetraacetic acid as the tetrasodium salt and 60 ml of a 50% aqueous solution of ammonium sulfate. Stirring is continued for 16 hours at room temperature, the glucagon fibrils which are formed are washed twice after centrifugation with a mixture of acid, phenol and water containing ethylenediaminetetraacetic acid and ammonium sulphate, as hereinbefore described.
Glukagonové fibrily se suspendují v 10 litrech vody, obsahující podle hmotnosti 0,2 % fenolu na objem vody. Směs se vyhřeje na 40°, pH se upraví na hodnotu 10,5 přidáním 150 ml 10% vodného roztoku hydroxidu draselného, načež se roztok vyhřívá na 60° a pH se upraví na hodnotu 7,8 přidáním 68 ml ,0% roztoku kyseliny fosforečné. Jakmile se dosáhne teploty 60°, pH se dále sníží na hodnotu 5,0 přidáním dalšího podílu 68 ml 10% roztoku kyseliny fosforečné, načež se roztok ještě za horka filtruje bez odsáváni a filtrát se za mícháni vychladí. Chlazení na 5° se provádí po 72 hodin a vysrážený glukagon se odfiltruje. Takto získaný pevný podíl se rozpustí, jak je to uvedeno zde výše pro glukagonové fibrily, avšak po úpravě pH na hodnotu 10,5 činí celkový objem 870 ml. Roztok se vyhřeje na 60°, pH se upraví na hodnotu 5,0 přidáním 10% roztoku kyseliny fosforečné a vzniklý roztok se jještě za horka filtruje bez odsáváni. Filtrát se vychladí za míchání, jak je to popsáno výše. Vysrážený glukagon se odstředí a lyifilizuje, výtěžek glukagonu činí 1,84 g. Odpovídá to 74 %, přepočteno na glukagon, obsažený ve směsi před tvorbou fibril a 39 % glukagonu, obsaženého ve směsi po srážení proteinů z kapaliny nad sedlinou po krystalizaci v alkalickém prostředí (pro tato zjištění byly odebírány vzorky).Glucagon fibrils are suspended in 10 liters of water containing, by weight, 0.2% phenol per volume of water. The mixture is heated to 40 °, the pH is adjusted to 10.5 by addition of 150 ml of 10% aqueous potassium hydroxide solution, the solution is heated to 60 ° and the pH is adjusted to 7.8 by adding 68 ml of 0% phosphoric acid solution. . When the temperature reached 60 ° C, the pH was further lowered to 5.0 by addition of an additional 68 ml of 10% phosphoric acid solution, whereupon the solution was filtered while hot without suction and the filtrate was cooled with stirring. Cooling to 5 ° is carried out for 72 hours and the precipitated glucagon is filtered off. The solid thus obtained was dissolved as described above for glucagon fibrils, but after adjusting the pH to 10.5 the total volume was 870 ml. The solution is heated to 60 °, the pH is adjusted to 5.0 by the addition of a 10% phosphoric acid solution, and the resulting solution is filtered while hot without suction. The filtrate is cooled with stirring as described above. The precipitated glucagon is centrifuged and lyifilized, yielding 1.84 g of glucagon. This corresponds to 74% calculated on glucagon contained in the mixture prior to fibril formation and 39% glucagon contained in the mixture after precipitation of proteins from the supernatant after crystallization in an alkaline medium. (for these findings samples were taken).
Příklad 2Example 2
Matečné louhy po krystalizaci v alkalickém prostředí ze 3 krystalizaci inzulínu za použití 28 365,5 kg, 36 902,7 kg a 48 778,6 kg směsi pankreatu z hovězího dobytka a prasat v poměru 2:1 se odstředí od krystalů inzulínu. Objem zmíněných matečných louhů činí v tom kterém případě 460, 515 a 680 litrů a tyto podíly se zředí přidáním 51, 57,2 a 75,5 litrů absolutního etanolu v tom kterém případě, ve všech případech se provede okyselení na pH 5,0 přidáním 3 N roztoku kyseliny chlorovodíkové, a po 15minutovém míchání se reakční směsi vychlazují nejméně 24 hodin. Testy matečných louhů před vysrážením a roztoky sraženin:Alkaline mother liquors from 3 crystallizations of insulin using 28,365.5 kg, 36,902.7 kg and 48,778.6 kg of a 2: 1 mixture of bovine and porcine pancreas are centrifuged from the insulin crystals. The volume of said mother liquors is 460, 515 and 680 liters in each case, and the proportions are diluted by adding 51, 57.2 and 75.5 liters of absolute ethanol in each case, in each case acidifying to pH 5.0 by adding 3 N hydrochloric acid solution, and after stirring for 15 minutes, the reaction mixtures are cooled for at least 24 hours. Tests of mother liquors before precipitation and precipitate solutions:
1. 1 150/ug glukagonu a 228 jednotek inzulínu na 0,45 kg původního pankreasu v matečném louhu; 839^ug glukagonu a 291 jednotek/0,45 kg původního pankreatu, 59,7 mg pevných podílů na 0,45 původního pankreatu v roztoku sraženiny, objem 158 litrů;1. 1,150 µg of glucagon and 228 units of insulin per 0.45 kg of the original pancreas in the mother liquor; 839 µg of glucagon and 291 units / 0.45 kg of the original pancreas, 59.7 mg solids per 0.45 of the original pancreas in clot solution, volume 158 liters;
2. 736 ^ig glukagonu a 139 jednotek inzulínu na 0,45 původního pankreatu v matečném louhu; 345 ,ug glukagonu a 123 jednotek inzulínu na 0,45 kg původního pankreatu, jakož i 27,8 mg pevných podílů na 0,45 kg původního pankreatu v roztoku sraženiny, objem 1,50 listrů;2. 736 µg of glucagon and 139 units of insulin per 0.45 of the original pancreas in the mother liquor; 345, µg of glucagon and 123 units of insulin per 0.45 kg of the original pancreas, as well as 27.8 mg solids per 0.45 kg of the original pancreas in the clot solution, volume 1.50 liters;
3. 1 214 ,ug glukagonu a 218 jednotek inzulínu na 0,45 kg původního pankreatu v matečném louhu a 946<ug glukagonu a 191 jednotek inzulínu na 0,45 kg původního pankreatu, jakož i 59,0 mg pevných podílů na 0,45 kg původního pankreatu v roztoku sraženiny o objemu roz9 208107 toku 156 litrů. Sraženiny byly odfiltrovány a rozpuštěny ve směsi kyseliny, fenolu a vody, připravené postupem podle příkladu 1.3. 1 214, µg of glucagon and 218 units of insulin per 0.45 kg of the original pancreas in the mother liquor and 946 µg of glucagon and 191 units of insulin per 0.45 kg of the original pancreas, as well as 59.0 mg solids per 0.45 kg of the original pancreas in a precipitate solution with a flow rate of 156 liters. The precipitates were filtered off and dissolved in a mixture of acid, phenol and water, prepared as described in Example 1.
Roztoky byly smíchány za vzniku 464 litrů roztoku o obsahu 12 570 g pevných podílů; zředěním za použití 630 litrů směsi kyseliny, fenolu a vody se získá roztok s obsahem 2 % pevných podílů, načež se pH upraví na hodnotu 2,1 dalším přidáním 3 N roztoku kyseliny chlorovodíkové. K roztoku se přidá 0,3 % síranu amonného ve formě 50% roztoku (6 mg na litr, tedy celkem 3 780 ml) a vše se míchá 24 hodin při 25° za současné tvorby fibril, načež se reakční směs ponechá stát 48 hodin při 15°· Glukagonové fibrily se odstředí od zbylého roztoku a kapalina nad sedlinou se testuje (obsahuje 222<ug glukagonu a 114 jednotek inzulínu na 0,45 kg původního pankreatu), načež se recykluje do zpracování inzulínu. Fibrily glukagonu se suspendují do 450 litrů studené vody, obsahující 0,2 Ϊ fenolu, k suspenzi se přidá 2 700 ml 50% roztoku síranu amonného a reakční směs se pomalu míchá 30 minut k promytí fibril, které se znovu odstředí (kapalina z promývání není k potřebě). Glukogonové fibrily se suspendují v 275 litrech vody, obsahující 0,2 % fenolu a pH se upraví na hodnotu 3,85 za použití 10% kyseliny fosforečné. Testováním se zjistí: obsah pevných podílů 5,48 mg na 0,45 kg původního pankreatu (0,52%), tj. 1 404 g z původních 115 047 kg původního pankreatu. Obsah glukagonu: 212^/0,45 kg původního pankreatu, celkem 54,2 g.The solutions were combined to give 464 liters of 12 570 g solids; Dilution with 630 L of an acid / phenol / water mixture gave a solution containing 2% solids and then adjusted to pH 2.1 by further addition of 3 N hydrochloric acid. To the solution was added 0.3% ammonium sulfate as a 50% solution (6 mg per liter, a total of 3,780 mL) and stirred for 24 hours at 25 ° while forming fibrils, then allowed to stand for 48 hours at room temperature. 15 ° · Glucagon fibrils are centrifuged from the remaining solution and the supernatant is tested (containing 222 µg of glucagon and 114 units of insulin per 0.45 kg of the original pancreas) before being recycled to insulin processing. The glucagon fibrils are suspended in 450 liters of cold water containing 0.2 Ϊ phenol, 2700 ml of 50% ammonium sulfate solution are added to the suspension, and the reaction mixture is stirred slowly for 30 minutes to wash the fibrils, which are centrifuged again. to the need). The glucagon fibrils are suspended in 275 liters of water containing 0.2% phenol and the pH is adjusted to 3.85 using 10% phosphoric acid. Testing revealed: solids content of 5.48 mg per 0.45 kg of the original pancreas (0.52%), i.e. 1,404 g of the original 115,047 kg of the original pancreas. Glucagon content: 212 ^ / 0.45 kg of original pancreas, total 54.2 g.
275 litrů suspenze fibril glukagonu se rozdělí na 2 části, a to 1. 135 litrů a 2.275 liters of glucagon fibril suspension are divided into 2 parts, 1 135 liters and 2 liters.
140 litrů pro provedení prvé krystalizace. Prvý podíl se zředí přidáním 140 litrů 0,2% fenolové vody za vzniku roztoku o koncentraci 0,5 %· Další podíl se ponechá za obsahu pevných látek 0,52 %. Každá z fibrilových suspenzí se vyhřeje na 60° a hodnota pH se upraví na 9,0 až 11,0, tedy konkrétně v případě 1. na 9,9 a v případě 2. na 9,7 za použití 10% vodného roztoku hydroxidu draselného. Výsledkem je čirý roztok. Přidá se 281 g aktivního uhlí (Nořit A, 0,4 g na g pevných podílů) a po desetiminutovém míchání se hodnota pH roztoku znovu upraví na 5,0 přidáním 10% roztoku kyseliny fosforečné. Reakční směs se jeátě za horka filtruje přes nuč s filtračním papírem ED č. 613. Filtrát (krystalizační roztok) se dále pomalu míchá 16 až 20 hodin za chlazení na 4°, čímž se podporuje jednotné krystalizace glukagonu. Sraženina, jež se oddělí za hodnoty pH 5,0 při 60° se dále zpracovává k získání dalšího podílu krystalického glukagonu suspendováním sraženiny v 120 litrech 0,2% fenolové vody za koncentrace pevných podílů 0,5 % (test pevných látek: 8,0 g) s tím, že se suspenze vyhřeje na 60°, pH se upraví na hodnotu 10,0, tím se pevné podíly rozpustí, vše se míchá 10 minut a hodnota pH se znovu upraví na 5,0 přidáním· 10% roztoku kyseliny fosforečné; ještě za horka se reakční směs filtruje bez odsávání. Filtrát se pomalu míchá 16 až 20 hodin za chlazení na 4°, přičemž krystalizace je skončena za 72 až 120 hodin.140 liters for the first crystallization. The first fraction is diluted by adding 140 liters of 0.2% phenol water to give a 0.5% solution. The other fraction is left at a solids content of 0.52%. Each of the fibril suspensions is heated to 60 ° and the pH is adjusted to 9.0 to 11.0, namely in the case of 1. to 9.9 and in the case of 2. to 9.7 using 10% aqueous potassium hydroxide solution. . The result is a clear solution. 281 g of activated carbon (Norit A, 0.4 g per g of solids) are added and after stirring for 10 minutes, the pH of the solution is again adjusted to 5.0 by addition of a 10% phosphoric acid solution. The reaction mixture is filtered while still hot under suction with ED No. 613 filter paper. The filtrate (crystallization solution) is further slowly stirred for 16-20 hours under cooling to 4 °, promoting uniform crystallization of glucagon. The precipitate, which was collected at pH 5.0 at 60 °, was further processed to obtain an additional portion of crystalline glucagon by suspending the precipitate in 120 liters of 0.2% phenol water at a solids concentration of 0.5% (solid test: 8.0 g) heating the suspension to 60 °, adjusting the pH to 10.0, dissolving the solids, stirring for 10 minutes and adjusting the pH to 5.0 again by adding · 10% phosphoric acid solution ; while still hot, the reaction mixture was filtered without suction. The filtrate was slowly stirred for 16-20 hours under cooling to 4 °, whereupon crystallization was complete in 72-120 hours.
Druhé sraženina za hodnoty pH 5,0 není k potřebě. Vlastní podíl matečných louhů po krystalizací z prvé a druhé krystalizační směsi se po dekantaci přefiltruje za odsávání, k prvému matečnému louhu se přidá 20% roztok chloridu sodného v takovém množství, aby se vysrážel jakýkoli podíl glukagonu, který nevykrystaloval. Tyto sraženiny se smíchají s dalšími podobnými podíly a znovu se zpracují za přesrážení při pH 4,6 s další krystalizací za vzniku dalšího podílu krystalů glukagonu. Glukagonové krystaly z prvých dvou podílů, představující prvý výtěžek a krystaly z následujícího zpracování spojených sraženin po prvé krystalizací představují druhý výtěžek; vše se spojí dohromady, 'odstře3uje 3 minuty, tím se oddělí matečné louhy a potom se pevný podíl přepraví do lyofilazačních zásobníků za použití vody jako prostředí k suspendování a lyofilizuje se. Krystaly glukagonu po prostřední krystalizací se zváží a vzorky se testují. Krystaly glukagonu z prostředí krystalizace: výtěžek, 1. podíl: 1. 41,0 g (čistota 91,7%) a 2. 44,0 g (čistota 86,8%), což odpovídá 85,0 g glukagonu o čistotě 89,1%, tedy 75,8 g čistého glukagonu, tj. 292 ^ig na 0,45 kg původního pankreatu, nebo 332/ug/0,45 kg původního pankreatu ve stavu glukagonu, jak byl izolován.A second precipitate at pH 5.0 is not needed. The mother liquor proper after crystallization from the first and second crystallization mixtures is filtered off with suction after decantation, to the first mother liquor 20% sodium chloride solution is added in such a quantity as to precipitate any part of the glucagon that has not crystallized. These precipitates are mixed with other similar portions and reprocessed by precipitation at pH 4.6 with further crystallization to give an additional portion of glucagon crystals. The glucagon crystals from the first two fractions representing the first yield and the crystals from the subsequent treatment of the combined precipitates after the first crystallization represent the second yield; The batches are combined, centrifuged for 3 minutes, separating the mother liquors and then transporting the solid to the lyophilization containers using water as the suspension medium and lyophilizing. Glucagon crystals after intermediate crystallization are weighed and samples are tested. Glucagon Crystals from Crystallization Environment: Yield 1: 1. 41.0 g (91.7% purity) and 2. 44.0 g (86.8% purity), equivalent to 85.0 g of 89% pure glucagon 1%, i.e., 75.8 g of pure glucagon, i.e. 292 µg per 0.45 kg of the original pancreas, or 332 µg / 0.45 kg of the original pancreas in the glucagon state as isolated.
Prvé následující zpracování krystalů (druhý výtěžek): 19,0 g (čistota 100%), 75<ug na 0,45 kg původního pankreatu, přepočteno tedy jak na čistý produkt, tak na produkt získaný. Druhé zpracování krystalů (prvý matečný louh), výtěžek 22,0 g (čistota 46%) neboFirst processing of the crystals (second yield): 19.0 g (100% purity), 75 µg per 0.45 kg of the original pancreas, calculated on both the pure product and the product obtained. Second processing of crystals (first mother liquor), yield 22.0 g (purity 46%) or
9,9 g čisté látky, tj. 39 <ug na 0,45 kg původního pankreatu (přepočteno na čistou látku) nebo 85 pig na 0,45 kg původního pankreatu, počítáno na látku, jak byla izolována. Celkový výtěžek 126,0 g. Obsah pevných podílů: 126,0 g (476 fig na 0,45 kg původního pankreatu), čistota 83,1% nebo 104,7 g glukagonu čistého (409 fig na 0,45 kg původního pankreatu).9.9 g of pure substance, i.e. 39 µg per 0.45 kg of original pancreas (calculated as pure) or 85 pigs per 0.45 kg of original pancreas, calculated on the substance as isolated. Total yield 126.0 g. Solids content: 126.0 g (476 fig for 0.45 kg of original pancreas), purity 83.1% or 104.7 g of pure glucagon (409 fig for 0.45 kg of original pancreas) .
Překrystalovéní bylo provedeno ve spojitosti s dalšími krystaly prostředních krystalizací, jak se tyto frakce nahromadily. Konečné krystaly glukagonu představují podle hmotnosti 85 % hmotnosti použitých krystalů. Překrystalováni bylo prováděno za hodnoty pH 7,5 po rozpuštěni získaných krystalů za hodnoty pH 8,0 až 10,0 v 10% vodném roztoku hydroxidu draselného při 40°, za obsahu pevných podílů 1,0 % s následující úpravou pH na hodnotu 7,5 přidáním 10% roztoku kyseliny fosforečné s následující filtrací a ochlazením. Konečné krystaly se izolují odstředěním po dekantovéní hlavního podílu matečné kapaliny (jež byla recyklována do další krystalizace), promytím dvakrát za použití 0,001% roztoku chloridu sodného, dále promytím studenou vodou a lyofilizováním. Vypočtený výtěžek činí 89,0 g nebo 348 ,ug na 0,45 kg původního pankreatu a výtěžek regenerace z alkalických matečných louhů po krystalizací činí 33,2 %.Recrystallization was performed in conjunction with other intermediate crystallization crystals as these fractions accumulated. The final crystals of glucagon are 85% by weight of the crystals used. Recrystallization was carried out at pH 7.5 after dissolution of the obtained crystals at pH 8.0-10.0 in 10% aqueous potassium hydroxide solution at 40 °, with a solids content of 1.0%, followed by pH adjustment to 7, 5 by adding a 10% phosphoric acid solution followed by filtration and cooling. The final crystals were isolated by centrifugation after decanting the major portion of the mother liquor (which was recycled until further crystallization), washing twice with 0.001% sodium chloride solution, followed by cold water washing and lyophilization. The calculated yield is 89.0 g or 348 µg per 0.45 kg of the original pancreas and the recovery yield from the alkaline mother liquors after crystallization is 33.2%.
Příklad 3Example 3
Matečný louh po krystalizací v alkalickém prostředí v množství 425 litrů o pH 7,5 s obsahem 65 /ig/ml glukagonu se nechá projít iontoměničovou pryskyřicí, sestávající ze soli šulfonovaného makromolekulórního kopolymerů styrénu a divinylbenzenu s alkalickým kovem nebo kovem alkalických zemin (Amberlite 200).The mother liquor after crystallization in an alkaline medium of 425 liters pH 7.5 containing 65 µg / ml glucagon is passed through an ion exchange resin consisting of the alkali metal or alkaline earth metal salt of a sulfonated macromolecular copolymer of styrene and divinylbenzene (Amberlite 200). .
630 litrů frakce s obsahem glukagonu obsahuje v 4 047 g pevného podílu 33,6 g glukagonu. Alikvotní část této frakce o objemu 32 litrů se zahustí na objem 4,38 litrů při pH 3. K tomuto koncentrátu se přidává hydroxid draselný tak dlouho, až se dosáhne pH 9,5. Výsledný roztok obsahuje v 82,5 g pevného podílu 1,3 g glukagonu.The 630 liter fraction containing glucagon contains 33.6 g of glucagon in 4047 g of solids. An aliquot of this 32 L fraction was concentrated to a volume of 4.38 L at pH 3. Potassium hydroxide was added to this concentrate until a pH of 9.5 was reached. The resulting solution contained 1.3 g of glucagon in 82.5 g of solid.
Polovina koncentrátu, obsahující 0,65 g glukagonu se upraví na pH 2,1 přidáváním zředěné kyseliny chlorovodíkové s následným přidáním fenolu v množství 2,2 ml/1, sodné soli kyseliny etyléndiamintetraoctové o koncentraci 0,1 M v množství 4 ml/1 a 50% síranu amonného v množství ó ml/1. Směs se pak míchá při teplotě místnosti dva dny.Half of the concentrate, containing 0.65 g of glucagon, was adjusted to pH 2.1 by addition of dilute hydrochloric acid followed by addition of phenol at 2.2 ml / l, sodium salt of ethylenediaminetetraacetic acid at a concentration of 0.1 M at 4 ml / l, and 50% ammonium sulphate in an amount of 0 ml / l. The mixture was then stirred at room temperature for two days.
Vzniklé glukagonové fibrily se oddělí od matečného louhu odstředěním. Matečný louh obsahoval 0,42 g glukagonu. Frakce fibril se rozpustí ve zředěném roztoku hydroxidu draselného za vzniku 212 ml roztoku s obsahem 1,89 g pevného podílu a 0,307 g glukagonu.The resulting glucagon fibrils are separated from the mother liquor by centrifugation. The mother liquor contained 0.42 g of glucagon. The fibril fractions were dissolved in dilute potassium hydroxide solution to give 212 mL of a solution containing 1.89 g of solid and 0.307 g of glucagon.
Roztok se zahřívá na teplotu 60° a pH se upraví na 5,0 přidáním kyseliny chlorovodíkové. Pak se roztok zchladí na 5° na dobu 72 hodin. Sraženina se oddělí filtraci. Matečný louh obsahuje 0,004 g glukagonu. Sraženina sestává ze 1,35 g pevného podílu s obsahem 0,157 g glukagonu. Výtěžek je 24 %.The solution was heated to 60 ° and the pH was adjusted to 5.0 by addition of hydrochloric acid. The solution was then cooled to 5 ° for 72 hours. The precipitate was collected by filtration. The mother liquor contains 0.004 g of glucagon. The precipitate consists of 1.35 g solids containing 0.157 g glucagon. Yield 24%.
Claims (10)
Priority Applications (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CS83575A CS208107B2 (en) | 1975-02-10 | 1975-02-10 | Method of isolation of the glucagone |
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CS83575A CS208107B2 (en) | 1975-02-10 | 1975-02-10 | Method of isolation of the glucagone |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CS208107B2 true CS208107B2 (en) | 1981-08-31 |
Family
ID=5341261
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CS83575A CS208107B2 (en) | 1975-02-10 | 1975-02-10 | Method of isolation of the glucagone |
Country Status (1)
| Country | Link |
|---|---|
| CS (1) | CS208107B2 (en) |
-
1975
- 1975-02-10 CS CS83575A patent/CS208107B2/en unknown
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| US3451996A (en) | Method for the preparation of heparin | |
| Peters et al. | Biochemistry of fluoroacetate poisoning. The isolation and some properties of the fluorotricarboxylic acid inhibitor of citrate metabolism | |
| US2174862A (en) | Process of producing crystalline insulin | |
| US3719655A (en) | Process for the crystallization of the ammonium and alkali metal salts in insulin | |
| US4624804A (en) | Process of preparing relaxin from milk | |
| Smith | 153. The constitution of arabic acid. Part I. The isolation of 3-d-galactosido-l-arabinose | |
| NO167036B (en) | PROCEDURE FOR THE PREPARATION OF INSULIN DERIVATIVES | |
| US3497492A (en) | Preparation of placental albumin | |
| CS208107B2 (en) | Method of isolation of the glucagone | |
| HAGIHARA et al. | CRYSTALLINE CYTOCHROME C II. CRYSTALLIZATION OF PIGEON CYTOCHROME C AND A COMPARISON OF TWO CRYSTALLIZATION METHODS | |
| Lucas et al. | The analysis of hair keratin: A method for the quantitative removal of cystine from keratin hydrolysates | |
| US3875138A (en) | Process for recovering glucagon | |
| US2834713A (en) | Preparation of enzyme extracts from liver | |
| US5521308A (en) | Process for the preparation of crystalline TACA | |
| EP0689553B1 (en) | Process for separating cyclodextrin from a complex | |
| CS248011B2 (en) | Preparation method of water extracts of permanent composition with low content of fat and other contaminating components with high content of heparin | |
| CA2062787C (en) | Process for the purification of hemin, a novel hemin derivative and a process for its preparation | |
| US3262854A (en) | Method for the recovery of heparin | |
| Deisseroth et al. | The purification and crystallization of beef erythrocyte catalase | |
| US2489173A (en) | Preparation of whipping composition and the resulting product | |
| US3872075A (en) | Salts of amino-acids with polysulfuric esters of natural gly-copeptides and process for preparing same | |
| US2085768A (en) | Method of separating and isolating the thyreotropic and the gonadotropic hormone of the anterior lobe of the hypophysis | |
| DK143707B (en) | PROCEDURE FOR INSULATING GLUCAGON | |
| US3308026A (en) | Process for the production and recovery of the kallikrein-inacti-vator from proteinaceous hormone wastes | |
| CA1043775A (en) | Process for recovering glucagon |