CS208083B1 - Outlet unit of the computer with the raster forming of caracters - Google Patents

Description

(54) Výstupní jednotka počítače s rastrovým vytvářením znaků

Vynález se týká výstupní jednotky počítače s rastrovým či mozaikovým vytvářením znaků řešící změnu grafické reprezentace kódových kombinací, tj. znaků.

Dosud užívaná zapojení výstupních jednotek počítačů umožňují měnit grafickou reprezentaci kódových kombinací ve velmi omezené míře. Změny grafické reprezentace se dosahuje v prvé řadě zásahem technika, který například vymění v zařízení obvod, zajišťující převod vstupního kódu do kódu odpovídajícího procesu zobrazování za jiný výrobcem dodaný obvod. Tento obvod se obvykle nazývá u rastrového vytváření znaků generátor znaků. Ten bývá často realizován za pomoci paměťových prvků s pevným obsahem. V dalších, méně častých případech, se potřeba po změně grafické reprezentace kódových kombinací řeší znásobením, například zdvojením kapacity pevné paměti generátoru znaků, přičemž pro daný kód je vždy využívána jen. příslušná část pevné paměti a zbylé její části, fyzicky nutně přítomné v obvodu, zůstávají při přepnutí na daný určitý kód, například ASCII, EbCdIC, nevyužity. Častěji se pro změnu grafické reprezentace kódových kombinací užívá zapojení s jedním generátorem znaků s pevným obsahem, kde při přepnutí obvodu na jinou reprezentaci je do cesty kódových kombinací ke generátoru znaků vložen převodník kódu. Ten sice umožní změnit přiřazení grafických symbolů kódovým kombinacím, ale repertoár zobrazitelných grafických symbolů se tím nikterak nezmění.

U obou výše zmíněných řešení pak · přepnutí obvodu obvykle provede operátor tím, že například přestaví páčkový přepínač volby ' ·. kódu · do' patřičné polohy a tím způsobí následné přepnutí v elektronických obvodech generátoru znaků.

Jinými výstupními zařízeními s . měnitelnou grafickou reprezentací kódových kombinací jsou některé druhy řetězových tiskáren. Zde se . ovšem nejedná o . mozaikový tisk. Změny se . dosahuje přepsáním obsahu nahravatelné paměti, která je obrazem kódů znaků obsažených · na řetězu, vloženém do ústrojí tiskárny. Tak lze měnit kód přiřazený jednotlivým grafickým symbolům na řetězu obsaženým. V případě, že je nutno tisknout grafické symboly, které právě vložený řetěz neobsahuje, je ovšem nutné, aby operátor počítače manuálně vložil do tiskárny řetěz jiný, obsahující všechny grafické symboly, jejichž tisk je požadován.

Nevýhodou všech výše uvedených řešení je, že při rostoucím počtu a rozmanitosti různých grafických reprezentací kódových kombinací, úměrně roste rozsáhlost, a tím i cena, technických prostředků, tj. kapacita pevné paměti generátoru znaků, počet výměnných řetězů tiskárny a tak podobně.

208083 ......

Přitom časté změny repertoáru znaků, to jest , několikrát denně, jsou buď prakticky vyloučeny, nebo vyžadují manuální zásahy operátora. Pozadu- je-li ' uživatel výpočetního systému pro svoji aplika- : ci použití speciálních symbolů, které nejsou dosud i běžně užívány, je prakticky nemožné . (z ekonomie- ¹ kých důvodů) mu vyhovět.

Uvedené nedostatky, odstraňuje řešení výstupní í jednotky podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že řídicí část je spojena s nahravatelným generátorem znaků, přičemž její první adresní výstup je spojen s prvním adresním vstupem nahravatelného generátoru znaků, jejíž prvý řídicí výstup je spojen s řídicím vstupem nahravatelného ' generátoru znaků a její prvý datový výstup je spojen prvou výstupní sběrnicí dat s datovým vstupem nahravatelného generátoru znaků, dále pak je druhý datový. výstup řídicí části spojen druhou výstupní sběrnicí dat s datovým vstupem paměti zobrazovaných dat, jejíž prvý datový výstup je spojen s druhým adresním vstupem rialhravatel- . ného generátoru znaků, jehož výstup intenzity i bodů rastru je spojen se vstupem intenzity bodů ' rastru zobrazovací části, přičemž dále druhý řídicí · • výstup řídící části je spojen s řídicím vstupem · paměti zobrazovaných dat, řídicí část je vedením řízení pohybu v rastru spojena se zobrazovací částí a na řídicí část je připojeno vedení vnějšího i styku.

: Toto zapojení podle vynálezu přináší tu výhodu, ' . že umožňuje změnu grafické reprezentace kódo- • vých kombinací dat obsažených v paměti zobrazo: váných dat, přičemž této změny se dosáhne nahrá; ním nových dat do nahravatelného generátoru I znaků. Toto nahrání tedy nevyžaduje žádné mechanické akce operátora či technika a je vykonáno řídicí částí výstupní jednotky zpravidla na příkaz předaný do řídicí části po vedení vnějšího styku. Přitom kapacita paměti obsažené v nahravatelném generátoru znaků se s rostoucím počtem variant grafických reprezentací nezvětšuje. Zapojení umožňuje snadný přechod i na zobrazování nestandardních grafických symbolů podle potřeb aplikací, přičemž omezením jsou pouze rozměry pole i v rastru vyhrazeného zobrazení jednoho grafickéi ho symbolu.

j Výhodná je též verze spočívající v tom, že druhý J adresní výstup, řídicí části je navíc spojen sběrnicí i adres s adresním vstupem paměti zobrazovaných i dat.

Tato verze je výhodná tehdy, když paměť zobra- zovaných dat obsahuje více paměťových míst a je I požadován nejen sekvenční přístup k těmto mís- tům, jak to obvykle odpovídá potřebám generování grafické informace na výstupu jednotky, ale požaduje se také' náhodný přístup k místům v paměti zobrazovaných dat.

Výhodné jsou též varianty spočívající v tom, že je navíc datový výstup nahravatelného generátoru znaků spojen prvou vstupní sběrnicí dat s prvým datovým vstupem řídicí . části, popřípadě je druhý datový výstup paměti zobrazovaných dat spojen drdhou vstupní sběrnicí dat s druhým datovým vstupem řídicí části, případné jsou provedena obě tato spojení.

i Tyto varianty jsou výhodné tehdy, požaduje-li se čtení obsahu paměti obsažené v nahravatelném I generátoru znaků, například pro účely diagnostiky I obvodů nebo požaduje-li se čtení z paměti zobraI zovaných dat. Paměť zobrazovaných dat, jejíž ' o^bsa^h může řídicí ^část nejen m^ěnit zá^pisem novýc^h j dat do ní, ale také číst, je pak snadno diagnostiko- • vatelná a může být, například u obrazovkových terminálů, použita pro uchování celé cyklicky na obrazovce regenerované informace s možností, vyslat data, v této paměti obsažená a popřípadě modifikovaná řídicí částí, zpět přes řídicí část po vedení vnějšího styku.

í Výhodná je též varianta spočívající v tom, že řídicí část sestává z čítače polohy v rastru a řídicí podsystém, přičemž výstup řízení čítače řídicího podsystému je spojen s řídicím vstupem čítače polohy v rastru, prvý výstup čítače polohy v rastru je spojen se vstupem polohy v rastru řídicího podsystému a druhý výstup čítače polohy v rastru je prvým adresním výstupem řídicí části, přičemž kromě tohoto prvého adresního výstupu řídcí části, jsou všechny vstupy respektive výstupy řídid části také stejnojmennými vstupy respektive výstupy řídicího podsystému. ’

Tato varianta řeší obvod pro generování signálů na prvním adresním výstupu řídid části zároveň jak pro režim nahrávání nahravatelného generátoru znaků, tak pro režim zobrazování. Přitom tento obvod sám je jednoduchý a nevyžaduje složité ; ovládání. V tom je výhodnost tohoto řešení.

Jedno z možných provedení vynálezu a některé ' varianty jsou znázorněny na připojených výkre; šech, kde obr. 1 představuje základní . zapojení • výstupní jednotky s rastrovým, či mozaikovým | vytvářením znaků, s nahravatelným generátorem • znaků obr. 2 představuje variantu zapojení dle obr. i 1 s doplněnými vstupními sběrnicemi dat a doplně- ! nou adresní sběrnicí obr. 3 představuje variantu I zapojení z obr. 2, kde jsou zvlášť sloučeny vstupní i datové sběrnice a výstupní datové sběrnice obr. 4 představuje variantu zapoj enízobr. 3, přičemž je zakresleno zapojení ří<d<d části.

¹ Výstupní jednotka podle obr. 1 je zapojena tak, i že řídká část 1 je spojena s nahravatelným generátorem 3 znaků tak, že její prvý adresní výstup 15 je spojen s prvním adresním vstupem 33 nahravatelného generátoru 3 znaků, její prvý řídká výstup 13 je spojen s řídicím vstupem 32 nahravatelného generátoru 3 znaků a její prvý datový výstup je spojen prvou výstupní sbémirí 103 dat s datovým vstupem nahravatelného generátoru 3 znaků, dále pak je druhý datový výstup řídká částí 1 spojen druhou výstupní sběrno 102 dat s datovým vstupem paměti 2 zobrazovaných dat, jejíž prvý datový I výstup 23 je spojen s druhým adresním vstupem 34 l nahravatelného generátoru 3 znaků, jehož výstup 1 35 intenzity bodů rastru je spojen se vstupem 41 . intenzity bod^ů rastru zobrazovarí fósti 4 ^přičemž dále druhý řídicí výstup 14 řídicí části 1 je spojen s řídicím vstupem 22 paměti 2 zobrazovaných dat, řídicí vstup/výstup pohybu v rastru řídicí části 1 je vedením 104 řízení pohybu v rastru spojen se vstupem/výstupem pohybu v rastru zobrazovací části 4 a na řídicí část 1 je připojeno vedení 100 vnějšího styku. Zapojení podle obr. 1 pracuje ve dvou základních režimech — v režimu zobrazování a v režimu nahrávání generátoru znaků. V režimu zobrazování jsou z paměti 2 zobrazovaných dat čtena a na její prvý datový výstup 23 umísťována data, která tam předtím (nikoli nutně bezprostředně předtím) byla zapsána z druhé výstupní sběrnice 102 dat. Obě tyto činnosti jsou řízeny řídicí částí 1 pomocí jejího druhého řídicího výstupu 14. Data umístěná na druhém adresním vstupu 34 nahravatelného generátoru 3 znaků jsou pak v něm překódována v závislosti na stavu jeho prvního adresního vstupu 33 do kódu odpovídajícího zobrazování v zobrazovací části 4 a poté umístěna na výstupu 35 intenzity bodů rastru nahravatelného generátoru 3 znaků. Na jeho prvním adresním vstupu 33 jsou přitom umístěny řídicí části 1 informace, určující část z rastru jednoho zobrazovaného znaku, která se bude zobrazovat. Činnost nahravatelného generátoru 3 znaků je řízena z prvého řídicího výstupu 13 řídicí částí 1. Řídicí část 1 generuje signály na svém prvém řídicím výstupu 13 a druhém řídicím výstupu 14 tak, aby bylo dosaženo žádoucí synchronizace s vlastním procesem zobrazování v zobrazovací části 4, jehož řízení se děje prostřednictvím vedení 104 řízení pohybu v rastru. První výstupní sběrnice 103 dat je v režimu zobrazování neaktivní. Vedením vnějšího styku 100 je řídicí část 1 spojena především s nadřízeným systémem, například s kanálem počítače. Po tomto vedení řídicí část 1 přijímá jednak příkazy pro svoji činnost a příslušná data, zejména data určená к zobrazování a data pro nahrávání nahravatelného generátoru 3 znaků, popřípadě po něm také sama data vysílá.

V režimu nahrávání generátoru znaků jsou za řízení řídicí části 1 do nahravatelného generátoru 3 znaků ukládána data, odpovídající požadované grafické reprezentaci kódu znaků. Přesun těchto dat se děje po prvé výstupní sběrnici 103 dat. Paměťové místo v nahravatelném generátoru 3 znaků, kam se mají data zapsat, je dáno stavem jeho prvého adresního vstupu 33 a zpravidla také stavem jeho druhého adresního vstupu 34. Vlastní zápis řídí řídicí část 1 signály na svém prvém řídicím výstupu 13.

Je možné, a v některých aplikacích to může být naopak výhodné, aby nebyla nahravatelná celá paměť, ale pouze určitá část paměti v nahravatelném generátoru 3 znaků a zbylá část aby měla pevný obsah. Jinak řečeno: pro jistou podmnožinu kódových kombinací znaků je jejich grafická reprezentace pevná, takže není také zapotřebí odpovídající data nahrávat, zbylé kódové kombinace jsou pak určeny pro nestandardní grafické reprezentace.

Výstupní jednotka podle obr. 2 je oproti jejímu základnímu zapojení dle obr. 1 doplněna tak, že řídicí část 1 je navíc spojena s pamětí 2 zobrazovaných dat sběrnicí 105 adresy spojující druhý adresní výstup řídicí části 1 s adresním vstupem 25 paměti 2 zobrazovaných dat. Dále je navíc řídicí část 1 spojena s nahravatelným generátorem 3 znaků prvou vstupní sběrnicí 301 dat spojující datový výstup nahravatelného generátoru 3 znaků s prvým datovým vstupem řídicí části 1. Dále pak je řídicí část 1 navíc spojena s pamětí 2 zobrazovaných dat druhou vstupní sběrnicí 201 dat spojující druhý datový výstup paměti 2 zobrazovaných dat s druhým datovým vstupem řídicí části 1.

Zapojení podle obr. 2, které je variantou zapojení podle obr. 1, pracuje s ním shodně, avšak navíc umožňuje čtení obsahu paměti nahravatelného generátoru 3 znaků, přičemž přesun dat z nahravatelného generátoru 3 znaků do řídicí části 1 probíhá po prvé vstupní sběrnici 301 dat. Zapojení je přitom v režimu nahrávání generátoru znaků. Paměťové místo v nahravatelném generátoru znaků 3, jehož obsah má být čten, je určeno stejným způsobem jako při zápisu informace do tohoto místa. Dále zapojení umožňuje řídicí části 1 provést zápis a čtení informací do nebo z paměti 2 zobrazovaných dat s takzvaným nahodilým přístupem к libovolnému místu této paměti. Místo v paměti 2 zobrazovaných dat, kam mají být zapsána data z druhé výstupní sběrnice 102 dat, nebo odkud mají být data přečtena a umístěna na druhou vstupní sběrnici 201 dat, je určeno stavem sběrnice 105 adresy, tedy druhým adresním výstupem řídicí části 1. Řízení zmíněných operací čtení a zápisu provádí řídicí část 1 signály na svém prvém řídicím výstupu 13 pro operace s nahravatelným generátorem 3 znaků a pro operace s pamětí zobrazovaných dat signály na svém druhém řídicím výstupu 14.

Sběrnice adresy 105 popřípadě určuje nejen místo v paměti 2 zobrazovaných dat, kde se provádí zápis nebo čtení dat z nebo do řídicí části 1, ale i místo, z něhož jsou vybírána data pro zobrazení, to jest ta, která se posléze přesunou na prvý datový výstup 23 paměti 2 zobrazovaných dat.

Výstupní jednotka podle obr. 3 je oproti verzi dle obr. 2 upravena tak, že prvá výstupní sběrnice 103 dat a druhá výstupní sběrnice 102 dat jsou sloučeny v jedinou výstupní sběrnici 1023 dat, přičemž jsou sloučeny také prvý datový výstup a druhý datový výstup řídicí části 1 ve společný datový výstup 11012.

Další úpravou verze dle obr. 2 je to, že prvá vstupní sběrnice 301 dat a druhá vstupní sběrnice 201 dat jsou sloučeny v jedinou vstupní sběrnici 2301 dat, přičemž jsou sloučeny také prvý datový vstup a druhý datový vstup řídicí části 1 ve společný datový vstup 17018. Výstupní jednotka podle obr.

pracuje stejně jako jednotka dle obr. 2 s tou výjimkou, že řídicí část 1 prakticky nemůže provádět čtení dat z paměti 2 zobrazovaných dat na vstupní sběrnici 2301 dat současně se čtením dat z paměti nahravatelného generátoru 3 znaků na · tutéž sběrnici. Stejně tak se prakticky vylučuje současný zápis dat z výstupní sběrnice 1023 dat do = nahravatelného generátoru 3 znaků a do paměti 2 zobrazovaných dat. Toto omezení činnosti je | však zřejmě bezvýznamné. Obr. 3 ' je příkladem ilustrujícím přizpůsobení systému sběmic výstupní jednotky vnitřní struktuře řídicí části 1 pro případ, že jak nahravatelný generátor 3 znaků, tak i paměť zobrazovaných dat mají být přímo připojeny k nějakému procesoru, který je součástí řídicí části 1 a který používá pro přesun dat mezi sebou a svým okolím oddělených jednosměrných datových sběmic.

Provedení podle obr. 3 je jenom jedno konkrétní provedení. Dále lze upravovat provedení tak, že sběrnice, .' a sice prvá výstupní sběrnice 103 dat, druhá výstupní sběrnice 102 dat, prvá vstupní sběrnice 301 dat a druhá vstupní sběrnice 201 dat, · jsou alespoň dvě z nich, respektive při rozdělení sběrnic na skupiny jejich alespoň dvoučlenné skupiny, respektive všechny provedené sběrnice sloučeny v jednosměrné, respektive obousměrné sběrnice či jednu sběrnici, přičemž současně jsou sloučeny také vstupy a 'výstupy, na něž byly slučované sběrnice připojeny a to vždy zvláště v rámci řídicí části 1, nahravatelného generátoru znaků a paměti 2 zobrazovaných dat.

Tyto verze odpovídají různým řešením systému sběmic řídicí části. Jako nejvýhodnější je pak ta, která co nejpřesněji odpovídá řešení řídicí části. Kupříkladu u některých mikroprocesorů jsou obvyklé obousměrné datové sběrnice. Bude-li takový mikroprocesor použit jako součást řídicí části a určen mimo jiné k řízení paměti zobrazovaných dat a nahravatelného generátoru znaků, bude se zřejmě jako nejvýhodnější jevit varianta s jednou obousměrnou datovou sběrnicí.

Obvod podle obr. 4, představující možnou vnitřní strukturu řídicí části 1 z obr. 3, je zapojen tak, že řídicí část 1 je vnitřně rozčleněna na čítač 1100 polohy v rastru a řídicí podsystém 1200t přičemž výstup 1201 řízení čítače řídicího podsystému 1200 je spojen s řídicím vstupem 1101 čítače 1100 polohy v rastru, prvý výstup 1102 čítače 1100 polohy v rastru je spojen se vstupem 1202 polohy v rastru řídicího podsystému 1200 a druhý výstup čítače 1100 polohy v rastru je prvým adresním výstupem 15 řídicí části 1, přičemž kromě tohoto prvého adresního výstupu 15 řídicí části 1, jsou všechny vstupy respektive výstupy řídicí části 1 také stejnomennými vstupy respektive výstupy řídicího podsystému 1200.

Obvod podle obr. 4 pracuje· tak, že prvá část adresy pro nahravatelný generátor 3 znaků, která z řídicí části 1 vystupuje na jejím prvém adresním výstupu 15, je generována na druhém výstupu čítače 1100 polohy v rastru. Na tomto výstupu se tedy zejména objevuje informace o poloze v rámci pole rastru vyhrazeného zobrazení jednoho znaku. Na prvém výstupu 1102 čítače 1100 polohy v rastru vystupuje zejména informace o poloze v rámci celého rastru zobrazení, ale již bez jemného rozlišení polohy, které je provedeno informací na druhém výstupu 15 čítače 1100 polohy v rastru.

Tato hrubší informace o poloze ' zobrazovaného znaku v rastru je pak v řídicím podsystému 1200 využita ke generování signálů sběrnice 105 adresy, jak je v obr. 4 naznačeno čárkovaně.

Řídicí podsystém 1200 svým výstupem 1201 řízení čítače ovládá čítač 1100 polohy v rastru a to tak, aby stavy a změny stavů na prvém výstupu 1102 a na druhém výstupu 15 čítače 1100 polohy v rastru odpovídaly v režimu zobrazování potřebám řízení na vedení 104 řízení pohybu v rastru a v režimu nahrávání generátoru znaků komunikaci řídicího podsystému 1200 s vnějším prostředím po vedení 100 vnějšího styku.

Pokud pro nahrávání obsahu paměti nahravatelného generátoru 3 znaků budou zásadně používány stejné posloupnosti adres na jeho prvním adresním vstupu 33 jako v režimu zobrazování, řízení čítače 1100 polohy v rastru může být i značně jednoduché.

Funkce vedení, které přímo nesouvisejí s činností čítače 1100 polohy v rastru, je popsána již v popisu funkce výstupní jednotky dle obr. 3, jejíž je obvod dle obr. 4 podrobněji znázorněnou částí.

Vynález lze výhodně užít při řešení výstupních jednotek počítačů, kde se požaduje relativně častá změna grafické reprezentace kódových kombinací - znaků. Tyto požadavky na změny se * vyskytují jak při přechodu mezi standardními kódy, například EBCDIC, ASCII, ISO, KOI, DKOI, tak · při potřebách zobrazování nestandardních grafických znaků závislých na právě řešené úloze, na aplikačních programech, použití ' některých speciálních programovacích jazyků a podobně. Při nahrání vhodného obsahu do nahravatelného · generátoru ^: znaků lze výstupní zařízení užít též jako jednodušší zařízení grafického výstupu.

Vynález lze užít například při řešení alfanumerických zobrazovacích jednotek a sériových bodových tiskáren, ať už se jedná o místní připojení zařízení k počítači nebo přes přenos dat, a dále u laserových tiskáren.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Výstupní jednotka počítače s rastrovým vy- s prvním adresním vstupem (33) nahravatelného tvářením znaků, vyznačujídíse tím, že řídicí část (1) generátoru (3) znaků, jejíž prvý řídicí výstup (13) je spojena s nahravatelným generátorem (3) zna- je spojen s řídicím vstupem (32) nahravatelného ků, přičemž její první adresní výstup (15) je spojen generátoru (3) znaků a její prvý datový . výstup je : spojen prvou výstupní sběrnicí (103) dat s datovým vstupem nahravatelného generátoru (3) znaků, ‘dále pak je druhý datový výstup řídicí části (1) spojen druhou výstupní sběrnicí (102) dat s datovým vstupem paměti (
2. 2) . zobrazovaných dat» jejíž prvý datový výstup (23) je spojen s druhým adresním vstupem (34) nahravatelného generátoru (3) znaků, jehož výstup (35) intenzity bodů rastru je spojen se vstupem (41) intenzity bodů rastru · zobrazovací části (4), přičemž dále druhý řídicí výstup (14) řídicí části (1) . je spojen s řídicím vstupem (22) paměti (2) zobrazovaných dat, řídicí i část (1) je ' vedením (104) řízení pohybu v rastru I spojena se zobrazovací částí (4) ·· a;na řídicí část (1) je připojeno vedení (100) vnějšího styku.

   i 2. Výstupní jednotka podle bodu 1, . vyznačující se tím, že druhý adresní výstup (19) řídicí části (1) i je spojen sběrnicí (105) adres s adresním vstupem paměti (3) zobrazovaných dat.
3. 3. Výstupní jednotka podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že datový výstup nahravatelné- ; ho generátoru (3) znaků je spojen první vstupní sběrnicí (301) dat s prvým datovým vstupem řídicí části (1).
4. 4. Výstupní jednotka podle bodu 1 nebo 2,!

   208083 vyznačující se tím, že druhý datový výstup paměti (2) zobrazovaných dat je spojen druhou vstupní sběrnicí (201) dat s druhým vstupem řídicí části (1).
5. 5. Výstupní jednotka podle bodu 1, 3 a 4, vyznačující se tím, že je současně provedeno spojení řídicí části (1) prvou vstupní sběrnicí (301) dat s nahravatelným generátorem (3) znaků a druhou vstupní sběrnicí (201) dat s pamětí (2) zobrazovaných dat.
6. 6. Výstupní jednotka podle bodů 1 až 5, vyznaI čující se tím, že řídicí část (1) sestává z čítače (1100) . polohy v rastru a řídicího podsystému (1200), přičemž výstup (1201) řízení čítače řídicího podsystému (1200) je spojen s řídicím vstupem (1101) čítače (1100) polohy v rastru, prvý výstup (1102) čítače (1100) polohy v rastru je . spojen se vstupem (1202) polohy v rastru řídicího podsystému (1200) a druhý výstup čítače (1100) ' polohy v rastru je prvým adresním výstupem (15) řídicí části (1), přičemž s výjimkou tohoto prvého adres^ního výstupu (15) řídicí části (1), všechny vstupy a výstupy řídicí části (1) tvoří také stejnomenné vstupy a výstupy řídicího podsystému (1200).