CS206626B1 - Method of adaptive control of necking-down cycle on grinding machine and device for execution of the said cycle - Google Patents

Description

(54) Způsob adaptivního řízení zápichóvého cyklu na brousicím strojí a zařízení k provádění tohoto způsobu

Vynález se týká způsobu adaptivního řízení zápichového cyklu na brousicím stroji/ které má za cíl dosáhnout zadaných geometrických vlastností za minimum času* a zařízení k provádění tohoto způsobu*

Brousicí stroje, u nichž se klade důraz na přesný rozměr dokončeného obrobku, pracují zpravidla se systémem řízení stroje, který je odvozen od sledování rozměru obrobku v průběhu broušení* Zařízení, která se pro realizaci tohoto způsobu řízení brousicích strojů používají, sledovací měřidla, využívají naměřených hodnot pro řízení strojů tím způsobem, že při dosažení určitých, předem nastavených rozměrů obrobku, se postupně přepínají režiwy broušení. Tento způsob řízení zajišťuje dostatečnou kvalitu (rozměr) obrobku, avšak v brousicím procesu jsou značné rezervy, protože nastaveni jednotlivých režimů je třeba rozvést s určitou bezpečností, která by zajišťovala dosažení požadovaného rozměru obrobku i při neznalosti vedlejších činitelů obrábění, jako jsou například změna řezitoosti kotouče, nestabilita přísuvových rychlostí, výchozí stav obráběné součásti, nepružení soustavy přinobrábění a podobně*

Ovládací prvky zařízení je třeba nastavovat tak, aby při respektování uvedených vlivů tyly dodrženy požadavky na kvalitu obrobku* Nastavení prvků proto není optimální a závisí na zkušenostech obsluhy*

206 626

Brousicí cyklus, používaný při zápichovém broušení Vnějších ploch, se zpravidla skládá z části hrubovací, vyjiskřovací a dokončovací. Broušení v hrubovací Části cyklu se děje při vzájemném přísuvu obrobku a brusného kotouče hrubovací rychlostí, při vyjiskřování probíhá broušení bez přísunu, přičemž se snižuje nepružení soustavy a při dobrušování se provádí broušení nižší dokončovací rychlostí. Vyjiskřování je běžně řízeno časovým členem, jehož nastavení musí být prováděno s určitou rezervou, pro zahrnutí dříve uvedených vedlejších vlivu.

Účelem hrubovací Části cyklu je odebrat v tomto časovém úseku podstatné množství materiálu, účelem vyjiskřování a dobrušování je dosáhnout požadované kvality a přesného rozměru obroutcu* Oe zřejmé, že nastavení podmínek broušení tak, aby vyjiskřování a dobrušování trvalo minimální dobu, při dodržení požadované kvality výbrusu a rozměru obrobku, je cílem pro nastavení optimálního brousicího cyklu.

□sou známy způsoby tzv* adaptivního řízení brousicího cyklu, zaměřené na dosažení požadované geometrické přesnosti obrobku, které se snaží o vyřešení této problematiky.

Například je znám způsob a zařízení, kterým se minimalizuje doba vyjiskření tím, že se sleduje rychlost úběru materiálu v průběhu vyjiskřování a při poldlesu pod předem nastavenou hodnotu se automaticky zapíná dobrušování* Tento způsob řízení brousicího stroje řeší otázku minimalizace doby vyjiskření, ovšem neřeší otázky ostatních vedlejších vlivů při broušení*

Rovněž je znám způsob broušení a zařízení* kterým se minimalizuje dokončovací část brousicího cyklu tím, že zastavování hrubovacího přísuvu se provádí pomocným snímačem na brusce, jehož poloha, respektive údaje, jsou modifikovány předcházejícím brousicím cyklem. Nevýhodou tohoto způsobu a zařízení je nutnost zabudovat nový pomocný snímač, a tudíž provádět konstrukční úpravy stroje* Drúhou podstatnou nevýhodou je, že tento pomocný snímač neipůže podchytit diference napružení, kceré vznikají vlivem nestejných přídavků při broušení*

Kromě toho jsou známy rozsáhlé a složité Systémy adaptivního řízení brousicího procesu, které jsou charakterizovány tím, že pro svou činnost používají počítač a přídavné snímače (síly, drsnosti)· Tyto systémy jsou schopny postihnout různé vedlejší vlivy na brousicí proces podle použitých algoritmů* Společným znakem všech takových systémů řízení je velká investiční náročnost* Velmi podstatnou nevýhodou je, že nemohou spolupracovat a běžně užívanými a rozšířenými typy brusek, například s hydraulickými pohony přísuvových mechanizmů, a že potřebují náročný brousicí stroj s elektricky řízenými přísuwvými mechanismy*

Tyto nevýhody ocftraňuje předmět vynálezu, kterým je způsob adaptivního řízení zápichového cyklu na brousicím stroji, jnající za cíl dosáhnout zadaných geometrických vlastností ppráběné součásti za minimum času* Jeho podstata spočívá у tom, že hrubování je ukončeno* klesne-li přídavek na’obráběné součásti na velikost, která se určuje z charakteristické hodnoty nebo hodnot odvozených nejméně v jednom z předcházejících brousicích cyklů a z přídavku na začátku brousicího cyklu tak, aby přídavek na dobrušování měl· nulovou nebo žádanou hodnotu a- rychlost úběru materiálu na začátku a na konci vyjiskřování vyhovovala žádanému funkčnímu vztahu, přičemž broušení se ukončuje podle konečného rozměru obráběné součásti a povel pro dobrušování se provádí jen není^wli dodržen žádaný funkční vztah rychlostí úběru materiálu na začátku a na konci vyjiskřování s předvolenou přesností, neboppklesne-li rychlost úběru materiálu pod předvolenou hodnotu rychlosti| popřípadě je-li přídavek na obráběné součásti menší než předvolená hodnota, načež charakteristická hodnota, nebo hodnoty pro následující brousicí cyklus nebo cykly, se odvodí z přídavku na začátku cyklu, ž přídavku při ukončení hrubování, z přídavku na konci vyjiskřování a z funkčního vztahu rychlostí úběru materiálu na začátku a na konci vyjiskřování, který byl skutečně dosažen* Oeho další podstatou je, že charakteristická hodnota, přenášená do nejméně jednoho následujícího brousicího cyklu, $e s výhodou jan jediná a její limitní nepružení soustavy stroj-nástroj-obrobek a dále, že jako funkční vztah mezi rychlostí úběru materiálu na začátku a na konci vyjiskřování se používá poměr těchto hodnot a také, že pro odvození velikosti přídavku pro ukončení hrubování v prvém brousicím cyklu je limitní nepružení přednastaveno, a to tak, aby přednastavená hodnota byla větší nebo rovna maximálně přípustnému limitnímu nepružení·

К provádění způsobu podle vynálezu, slouží zařízení, sestávející ze snímací hlavice, která se dotýká obráběné součásti, z bloku rozměru, z povelového bloku a z řídicího bloku, jehož podstata spočívá v tom, že výstup ze snímací hlavice je připojen na vstup bloku rozměru, přičemž výstupbloku rozměru je spojen jednak s prvním sběrným vstupem bloku analýzy, jednak s prvním snímacím vstupem bloku syntézy, jednak s prvním třídicím vstupem povelového bloku a jednak se vstupem bloku rychlosti úběru, načež výstup bloku rychlosti úběru je propojen s druhým třídicím vstupem povelového bloku a se vstupem funkcionálního bloku a výstup funkcionálního bloku je napojen na třetí třídicí vstup povelového bloku a na druhý sběrný vstup bloku analýzy, přičemž výstup bloku analýzy je spojen s druhým snímacím vstupem bloku syntézy a výstup bloku syntézy je připojen jednak к prvnímu referenčnímu vstupu povelového bloku a jednak к třetímu sběrnému vstupu bloku analýzy, načež první klíčovací vstup bloku analýzy je napojen na první řídicí výstup řídicího bloku, druhý klíčovací vstup bloku analýzy je napojen na druhý řídicí výstup řídicího bloku, třetí klíčovací vstup bloku analýzy a čtvrtý klíčovací vstup bloku analýzy je spolu β pátým klíčovacím vstupem bloku syntézy připojen na čtvrtý řídicí výstup řídicího bloku, který má pátý řídicí výstup připojen na blokovací vstup povelového bloku, z něhož je zpětně první pomocný výstup připojen na pomocný řídicí vstup řídicího bloku, načež druhý pomocný výstup povelového bloku je spojen s vzorkovacím vstupem funkcionálního bloku, první výstup povelového bloku je spojen s výstupem ovládání hrubování-akčních členů brusky, druhý výstup povelového bloku ,j.e spojen se vstupem ovládání konce cyklu akčních členů brusky a třetí výstup povelového bloku je spojen se vstupem ovládání dobrušování akčních členů brusky, přičemž na bloku analýzy je umístěn zadávací vstup^ na bloku syntézy jsou umístěny první pomocný vstup a druhý pomocný vstup, na řídicím bloku je umístěn řídicíjvstup a na povelovém bloku jsou umístěny druhý referenční vstup, třetí referenční vstup, čtvrtý referenční v~?up a pátý referenční vstup.

Pokrok dosažený vynálezem spočívá zejména v tom, že způsob adaptivního řízení zápachového cyklu na brousicím stroji podle vynálezu umožňuje udržet optimální nastavení i při měnících se vedlejších podmínkách broušení, jako je; změna velikosti přídavku pro broušení, pozvolná změna hrubovací pří«ňvové rychlosti brusky a pozvolná změna řezné rychlosti brousicího kotouče»

Dalším významným přínosem způsobu adaptivního řízení podle vynálezu je, že tento nový způsob může být aplikován na všech stávajících strojích, bez konstrukčních úprav a přídavných snímačů.

Pokrok dosahovaný zařízením na využití způsobu podle vynálězu spočívá zejména v tom, že zařízení se pro dané pracovní podmínky samo seřídí bez zásahu obsluhy, přičemž seřízení je optimální z hlediska dosažení zadaných geometrických vlastností za minimum čas při proměnných vedlejších podmínkách broušení.

Vedlejším důsledkem těchto vlastností, ale velice důležitým z hlediska obsluhy je, že zařízení mohou být konstruována bez ovládacích prvků, kterými se nastavuje u stávajících zařízení průběh brousicího cyklu. Se zvyšováním úrovně řízení se.nezvyšují nároky na obsluhu, naopak obsluha je ještě jednodušší než u stávajících zařízení.

Dalším významným pokrokem dosahovaným zařízením podle vynálezu je, že pro jeho činnost může být využita běžná snímací hlava sledovacího měřidla, která je obvykle instalována na brusce. Informace z této stávající snímací hlavy, využité novým způsobem, postačí pro zařízení určené pro adaptivní řízení brousicího stroje bez dalšího přídavného snímače,.

Příklad zařízení, pracujícího způsobem podle vynálezu je znázorněn na výkresech, kde nacobr. 1 je blokové schéma konkrétního uspořádání pro řízení zápichového-cyklu na brousicím stroji, na obr. 2 je příklad vnitřníhb uspořádání bloku analýzy a syntézy pro matematický model brousicího procesu, na obr. 3 je naznačeno jedno z možných uspořádání vývojového diagramu výpočetního algoritmu pro stanovení meze ukončení hrubování, na obr. 4 je naznačeno jedno z možných uspořádání vývojového diagramu výpočetního algoritmu pro stanovení limitního nepružení, na obr. 5 je příklad vnitřního uspořádání funkcionálního bloku pro konkhétní funkční vztah rychlostí úběru materiálu, a na obr. 6 je příklad vnitřního uspořádání povelového bloku*

Adapfivní.řízení zápichového cyklu na brousicím stroji se způsobem podle vynálezu provádí tak, že hrubování je ukončeno, klesne-li přídavek na obráběné součásti na velikost! která se určuje z charakteristické hodnoty nebo hodnot odvozených nejméně v jednom z předcházejících brousicích cykluja z přídavku na začátku brousicího cyklu tak, aby přídavek na dobrušováňí měl nulovou nebo žádanou hodnotu a rychlost úběru materiálu na začátku a na konci vyjiskřování vyhovovala žádanému funkčnímu vztahu, přičemž broušení se ukončuje podle konečného rozměru obráběné součásti a povel pro dobbušování se provádí jen není-li aodržen žádaný.funkční vztah rychlostí úběru materiálu na začátku a na konci ’vyjiskřováni s předvolenou' přesností nebo poklesnneli rychlost úběru materiálu pod' předvolenou hodnotu rychlooti, popřípadě je-li ' přídavek na obráběné součásti ' тепíí než předvolená hodnota, načež charakkeristická hodnota nebo hodnoty ' pro' následující . brousicí cyklus .nebo cykly se odvodí z přídavku na začátku . cyklu, z přídavku při ukončení hrubování, ' z přídavku na konci vyjiskřování a ' z funkčního vztahu rychlosti úběru maatriálu na začátku a na konci vyj_itlřování,.který ' byl skutečně . dosažen. Dále se může pracovat tak, že cíаtаklenitticlá hodnooa, přenášená ' do nejméně jednoho íáslndujícího bčoůáicího cyklu/ je s výhodou 'jen jediná a její limitní ' nepružení soustavy stroj .- nástroj-obrobek. . Nebo tak, . že .jako funkční vztah mezi rychlostí úběru maateiálu na začátku a na konci vy Jiskřívání se používá poměr těchto hod not, popřípadě i tak, že pro odvození 'velikosti přídavku pro ukončení hrubování v prvém brousicím cyklu je limitní nepružení'přednastaveno, a to 'tak, aby přednastavená· hodnota byla větší nebo maaimálně' rovna přípustnému limitnímu napružení.

Koonkétní aplikaci způsobu po (dle vynálezu je možno ukázat na příkladu, kdy pro zápichové broušení platí s ddstatečnou přesností následnicí matemaaické vztahy:

oblast ' hrubování

t ·

T *

-VT ( e* ·

·) oblast vyj ikkřování d » Dj - VT h

' - e?) (Vtpp ( 1- e ) /V /2/

Οθ příavvkk na zaČákuu brousicího cyklu

Dl přdavvkk na zsčákku vyjiskřováni d okarnmitá · hodnota přídavku

V hrubovaci rychlost

T konstanta sousavy s^itojj - · nástroj. - . obrobek t · čas

Pro takto vytvořený mmtemm.aický model zápichového broušení má Součin, VT fyzikální význam limitního napružení N mechanické soustavy stroj - nástroj - · obrobek a je.možno zavést definiční vztah

N . - VT /3/

Reeativní kontrolu vývoje gcoraeerickýcl vlastností obráběné plochy je možno s dostatečnou přesnootí provádět - sledováním poměhu rychlostí . úběru.maateiálu na začátku a na konci vyjiskřování. .Hodnota poměru těchto . rych^oosí, za předpokladu 1<οη^αη^ί hrubovací rychíóosí, koresponduje potom s . geomeerickými vlastnostmi obráběné . plochy. Zavvddelí . se definitivní vztah.

V rychlost úběru maateiálu.·na začátků vyjitlřováíí

V rychlost úběru mat^r¹ lálu na .. konci. VýjítkřQvání .<· _p, — '

'.......' ' 6

Je boino .rovnice /1/ a - /2/ převést - na tvar:

o„ - o, -» 41. _(l.. - 4s - /./

Oj - Dg - N (1 - /6/

Dg přídavek na dobrušování >

Při pplikaci způsobu podle vynálezu - vyjděme z - - předpokladu, že na začátku každého pracovního cyklu je k dispozicí odvozená nebo stanovená hodnota N, zjištěná hodnota D_q a žádané hodnnory» kj a Dg « °20* Dosazením těchto hodnot do . rovnice /5/ a /6/ a výpočtem Dj je nalezena hodnota přídavku, ve kt^rá je- nutno ukonnUb hrubování* Zvolí-li se ^α2Ο tak, aby dobrušování bylo nulová nebo mmio zvolenou minimální hodnotu a hodnotě kj odpov^djí zadané genneerická vlastnosti . obráběná s^učáS!, bylo dosaženo cíle obrábění za minimum času a pracovní cyklus byl . optimální. .

Po ukončení každého pracovního cyklu jsou k dispozici zjištěné ho^f^<^1ty D_q, Dp Dg a k. Dosazením těchto -hodnot do rovnic./5/ a /6/ a výpočtem N je nalezeno limitní .nepružení - právě dokončeného brousicího cyklu. Z jeho definice-/3/ -plyne, že ,v sobě zahrnuje vlastnosti soustavy v rámci zvoleného ncoldlu a nezávidí na D_q.

Deeli dodržen předpbklad, - že veličiny V a T se v brousicích cyklech po sobě přímo následujících mění jen relativně - málo je zřejmé, že - veličinu N lze použít jako charakteristikou hodnotu pro následnicí - ne>o několik následujících cyklů. - V praxi je tento předpoklad běžně splněn. Bez obelži - je (možno pro - značně - širokou kategooii obrobků pětině zvoUt - i - žádanou hodnotu poměru rychlostí úběru m.aaeeiálu na začátku - a na konci vyjiskřování (kj) a žádanou hodnotu přídavku - na dobrušování - (Dg₀). Tím - je umoonšino,- aby zařízení pro řízení zápichového cyklu na -brousltích strojích, pracujících způsobem podle vynálezu,- se- sama seřizovala a byla adaptivní.

Příklad uspořádání zatřízení pro adaptivní - řízení'- zápachového - cyklu na brousiím stroji je na obr. 1. Toto zařízení se skládá že snímací hlavice 2, která se dotýká obráběné eouuááti. 1, z bloku -3 roz-měruj z bloku 4 analýzy, z bloku 5 syntijéfoy' z bloku g- rychlosti- - úběru, z funkcionálního bloku 7, Z řádícího bloku 8 a z povelového bloku 9, který ovládá akční členy - 10 brusky.

Výstup- ze snímací - hlavice - 2 je připojen tia vstup bloku 3 rozměru, přičemž výstup bloku 3- rozměru je spojen jednak -s prvním sběrným vstupem 41 - bloku 4 analýzy, jednak s prvním snímacím vstupem 51 bloku g sýnthézy, ' - jednak - s prvním třídiím vstupem 91 povelového bloku 9 a jednak se -vstupem^bloku g rychlost úběru, načež výstup -bloku 6 rychto ti úběru je propojen ' s druhým tř^diím vstupem 92 povelového bloku 9 a - se vstupem funkcionálního bloku 7 a 'výstup funkcionálního bloku 7 je napojen na ' třetí třídící vstup 93 povelového bloku 9a na ' druhý sběrný vstup 42 bloku 4 analýzy, přičemž výstup bloku 4 analýzy ' je spojen -s druhým snímacím vbtupm 52'bloku 5 synthézy a výstup bloku 5 synthézy- je připojen jednak k prvnímu - referenčnímu vstupu 94 po^lového' 'bloku 9 a jednak - k třetímu sběrnému vstupu43 - bloku 4 analýzy, načež ptrvní-klíčovací vstup 45 bloku 4'analýzy ± je nppojen na první řídicí · výstup 83'řídicího bloku. 8, druhý' ·klíčovací vstup 46 bloku . 4 · analýzy je napojen · ji a druhý ·řidiči .. výstup ·84 'řídicího bloku 8, třetí klíčovací vstup 47 bloku 4 analýzy je napojen na třetí řídicí·výstup 85·řídicího bloku 8 a čtvrtý klíčovací vstup 48 bloku 4 analýzy je spolu s ·pátým klíčovacím vstupem · 55 bloku · 5 synthézy připojen . na. čtvrtý výstup 86 řídicího·bloku 8, který ·.má· pátý řídicí výstup · 87 připojen na blokovací vstup 99 povelového bjoku 9, z· něhož je zpětně první pomocný výstup'104 připojen na pomocný řídicí vstup 82 - řídicího bloku 8, načež druhý pomocný výstup · . 105'povelového bloku 9 je·spojen se vzorkovacím vstupem 71 funkcioná,lního bloku 7, první výstup 101 povelového bloku 9 je spojen se vstupem ovládání 11 hrubování akčních členů · 10’brusky, ·'druhý výstup 102 povelového·bloku ·9 je spojen s·vstupem ovládání·12 konce cyklu 14 akčních členů 10 brusky a třetí výstup 103 povelového bloku 9 ·je -spojen se vstupem ovládání 13 dobrušování akčních členů 10 brusky, přičemž na · bloku 4 ·analýzy j'e umístěn zadávací', vstup 44, na bloku ·'5 · synthézy jsou · umístěny první pomocný vstup 53 a druhý pomocný vstup , 54, ha·řídicím bloku 8 je umístěn ·řídicí vstup·81 a na·povelovém bloku 9 jsou umístěny druhý · referenční vstup 95, třetí referenční vstup 96, čtvrtý referenční vstup 97 a pátý referenční·vstup 98·

Přídavek na obráběné součááti J, se snímá snímací hlavicí 2, která · jej převádí na rnmronosnou veličinu. Ta se v bloku 3 rozměru převede do formy vhodné pro další zpracování. V bloku 6 rychhosti úběřu se odvodí ze signálu úměrnému přídavku na obráběné souččáti jl signál úmmrný rychlosti úběřu maateiálu. Funkcionální blok 7 pracuje· dvoufázově. Nejprve se ze ·vstupního signálu úmmrného rychlosti·úběřu maaeeiálu odvodí hodnota signálů v okamžiku · konce hrubování (totožný se začátkem vy jiskrování). Ve druhé ' fázi se ze vstupního signálu· odvozuje·signál odpoolídaící zadanému, funkčnímu vztahu okarnmité rychlosti úběřu a rychlosti · úběřu maaeeiálu na začátku vyjiskřování, V bloku 4 analýzy · se ze signálů · sejmutých · během jednoho nebo i více brousicích cyklů odvodí signál úmmrný charakteristické hodnotě nebo hodnotám. - ' pro · následníci cyklus. Blok 5 syntézy slouží · k odvození·signálu úměrnému velikosti přídavku, při kterém je nutno ukonn^ hrubování, aby brousicí cyklus ·byl optimální. · V povelovém bloku S) · se· · srovnává jí·signály·zjištěné během pracovního'cyklu s·předem nastavenými·nebo odvozenými refereniními; hodnotami ··a · podle · výsledku srovnání · se dávají povelové impulsy do akčních členů brusky ·· 10 a zpět · do vlastního·zařízení. Součinnost a funkci jednotlivých bloků · v brousicím cyklu organizuje řídicí blok 8, který je řízen jednak ·, z vnějšku signáeem přiváděným na ·řídicí vstup 81 a jednak · zevnitř signáeem z povelového bloku 9 přiváděným na·· pomocný řídicí · vstup - 82,

Po··příchodu vnějšího signálu na- řídicí vstup 81, který indikuje začátek brsusicího cyklu,- ·vydá · řídicí blok · 8 ·na · svém čt^vr^itmm · řídicím· výstupu 86 povelový signál. Tíaito signálem·· je · · dán ·bloku ·4 ·analýzy i bloku· 5 synthézy · povel zaznamenat ve svých obvodech signál ' ' přicházee.ící' · v· daném ' okammiku zíbeoku 3 rozměru na první sběrný vstup 41 a první snímači ··vstup Zaznamenaný· ságnól odpovídá přídavku na obráběné ssučiáti 1. na začátku ·brousícího i '•cyklu.· ·Blok 5 . .synthézy · · dále na tento · povel sejme jednak signál.-z

9.

druhého snímacího vat-upu 52, který odpovídá . charakteristické hodnotě .nebo hodnotám, jednak signál z prvního pomocného vstupu 53, - který odpovídá žádané hodnotě - přídavku na konci vyjiskžování a- jednak signál z druhého . pomocného vstupu 54, který odpovídá žádanému funkčnímu - vztahu rychlost;! úběru matteiálu na začátku a. na konci vyjiskřovéníí. Z těchto signálů je v bloku 5 .synthézy odvozena hodnota přídavku pro . ukoi^c^t^i^.!- hrubování. Tím je zakončena příprava - k činnosti - zařízení. Po - jejím ukončení dá . řídicí blok'8 signálem na pátém řídicím výstupu 87 povel - k odblokování výstupů povelového bloku 9.

Přitom - probíhá -hrubovací- část brousicího cyklu. Povelový blok 9 srovnává signál na - svém prvním třddícím vstupu 91, který odpovídá- okamžité hodnotě přídavku na obráběné součásti i, se signálem na - svém prvním referenčním vstupu 94, na který je přiveden signál ž výstupu bloku 5 synthézy odpovíddaící přídavku pro ukončení hrubování. V okamžiku, kdy se tyto signály - vyrovn^í, vyěle povelový, blok 9 ze -svého prvního výstupu 101 povelový signál do - vstupu ovládání 11 hrubování, a tím hrubování ukončí. Současně - se vyšle z druhého pomocného výstupu - 105 řídicí povel do vzorkovacího vstupu 71. Na tento povel si -funkcionální - blok 7 zaznamená ve svých obvodech signál odpovídající okammžité hodnotě - rychlcosi' úběru mmateiálu a přejde do druhé fáze své čííí<^s^s^:í· Behěm - vyjiskřování provádí povelový blok 9 současně několik - srovnání. Oeho hlavním úkolem je srovnávat signál vdpoondítící přídavku,- který je - přiveden na první -třídicí - vstup - -91, -s referenčním sibgnáeem na - druhém referenčním vstupu 95, který odpovícá žádané - hčdr^c^itě konečného - rozměru obráběné souČáási. V okamžiku, kdy se tyto signály vyrovma!, vyšle povelový blok 9 ze svého druhého výstupu 102 povelový signál -do vstupu ovládání - 12 konce cyklu, a tím brousicí cyklus ukonní.

VéHéj-ším úkolem povelového bloku 9 je konnrvlt okrajových podmínek vymmezjí·ídch oblast činnosti celého zařízení. Při této konzole se srovnává jednak signál na druhém třddicím vstupu 92, který je úměrný okamžžté rychlosti úběru maaeriálu se signá^m na pátém referenčním vstupu 98, který je úměrný minimální přípustné rychIco^í úběru materiálu, Dále se srovnává- signál na třetím třddicím vstupu 93, který je úměrný funkčnímu vztahu okammiité rychlooti úběru maatriálu a rychhooti úběru mmatelálu na začátku vy jiskřívání se signá^m na čtvrtmm referenčním vstupu 98, který je úměrný mmzní hodnotě tohoto vztahu a jednak se srovnává signál na prvním třídicím vstupu 91 se signálem na třetím referenčním vstupu 96, který je úměrný přídavku na obráběné součásti χ při kterta je žádoucí - ukoončt v/jiskř^ání. V okamžiku, kdy dojde k vyrovnání signálu v kbetémkooi srovnávacím - obvodUuVy šle povelový blok 9 ze svého třetHo výstupu - 103 povelový signál do vstupu omládání 13 dobrušování, a tím se spustí dokončovací přísuv.

Volbou velikostí a poitánu signálů na prvním pomocném vstupu 53, - na druhém pomocném vstupu 54 a - na třetím, referenčním vstupu 96 -spolu s- čtvrtým referenčním vstupem 97 lze dosáhnout mnoha - moVífitací funkce zařízení. Za základní m^di^aci je možno považovat volbu nulového přídavku na dobruáování. Potom je vhodné voit hodnotu signálu na druhém - pomocném vstupu 54. Rozdílem -těchto - hodnot - -je určeno- 'pásmo - přípustné nepřesnosti stanovení přídavku - na ukončení hrubování. Hodnotu signálu- na třetím referenčním vstupu 96 je možno bu3 volit . odpovídající nulovému přídavku, nebo je ji možno upravit tak, aby při tomto ' «rovnání . bylo možno překontrolovat, . je-li přídavek na . začátku brousicího cyklu větší než zvolená hodnota..V jiné ' mooifikaci je zvolena nenulová hodnota přídavku na dobrušovaní. Potom je . možno vodt hodnotu signálu na čtvrtém referenčním vatupu 97 shodnou s; ' hodnotou signálu na druhém pomocném vstupu 54 nebo je m^o^né voH't shodné velikosti signálů na'prvním pomocném vstupu 53 a třetím referenčním vstupu 96. Mra’ ' přesnosti stanovení přídavku na ukončení hrubování je potom určena vždy rozdílem druhé dvojce hodnot než která byla zvolena jako . pevná.

Neezvisle na tom, je-li vyjiskřováni ukončeno dokončovacím příuuvem nebo koncem cyklu, vyšle v okamžiku jeho ákončení povelový blok 9 z prvého pomocného výstupu 104 řídicí povel do řídicího, bloku 8. Ten okarnmitě vydá na svém prvním řídicím výstupu 83 povelový signál do bloku 4 analýzy.

Ně základě tohoto.povelového signálu zaznamená blok . 4 ' analýzy ve svých obvodech o okammitou hodnotu signálu na prvním sběrném vstupu 41 a na druhém sběrném vstupu 42. zaznamenané signály odpooídaj í přídavku na konci vyjiskřwání^ funkčnímu vztahu rychlosti úběru matteiálu na začátku a na konci vyjiskřování.

Pq ukončení brousicího, cyklu dojde i k ukončení vnějšího signálu na řídicím vstupu 81, Řídicí blok 8 reaguje na tento' stav tak, že vydá na svém druhém řídicím výstupu 84 povelový signál, kterým je dán dc- bloku 4 .analýzy povel zaznamenat ve svých obvodech signál z třetího sběrného vstupu 43, který odpofídá přídavku na konci hrubování. Dále dává signál na druhém řídicím výstupu 84 povel k odvození charakteristické hodnoty nebo hodnot pro následující bO^usLcí cyklus. Tím je ukončen i. funkční cyklus řídicího zařízení a zařízení . čeká na . začátek dalšího . brousicího cyklu.

Popsaná činnost se opakuje při každém brousicím cyklu. Poněkud odlišná situace nastává jeťu prvního brousicího cyklu, kdy v bloku 4 analýzy není na začátku cyklu k dispozici ^ага^ог^^с^ ho<^i^<^1ta nebo hodnoty. V tom případě pracuje zařízení tak, že-řídicí . .blok . 8 zjistí,že ještě nezačal první brou^cí cyklus, protože od začátku jeho funkce πορί^^ žádný signál na řídicí vstup 81, Po· tomto zjištění vydá na svém třetím řídicím výstupu 85 povelový signál do bloku 4 analýzy. Na základě tohoto povelu zaznamená blok 4 analýzy ve svých obvodech signál na zadávacím vstupu 44 a odvodí z něj charakteristickou hodnotu nebo hodnoty pro první cyklus.

Příklad konkrétního uspořádání - ' bloku 4 analýzy a bloku 5 synthézy pre mmaemaaický mm! dl čápi-chového broušení uvedený výše, je na obr'. 2. Vzhledem k značné podobnooti vztahů, ze kterých je zišE^c^ý^ána hodnota ' přídavku pro ukončení hrubování a ch^^akteristictd hodnota, je uspořádání obvodů, ve kterých se tyto operace prwád'djí, prakticky 'tctcité₁ Jedny a tytéž obvody lze s vVhodou pouuž-t v různých časových okamžicích, jednou jako funkční části. bloku .4 analýzy, podruhé . jako bloku 5 synthézy.

V dalších popisech je proto ' uváděno, že se jedná o sjednocení těchto bloků.

Uspořádání se ' skládá z'prvního - až osmého klíčovaše 200 . 210, '- 220. 230.. 240, 350, 380, 390, z první až páté paměěi 250 , 260, .270 , 36<0, 400, .z první až páté paměěi 250,

260, 270, . 36Q, 400, z · první, až třetí sčítačky 280, 290, 330, z první děličky 300, násobičky 320, komppartoru 340,funkčního mmni.ěe. 310 azpožďovacího obvodu 370,

Ve . sjednocených blopich, a.to v bloku 4 analýzy a v bloku ' 5 synthézy, je na vzájemně propojený p&ní sběrný vstup 41 a první snímací , vstup 51 zapojen jednak vstup prvního· klíčovače 200 a_jednak vstup čtvrtéhoklíčovače 230, na druhý pomocný vstup 54 je zapojen vstup druhého klíčovače ' 210, ná druhý sběrný vstup 42 vstup třetího klíčovače 220 a na první pomocný vstup 53 vstup pátého' klíčovače.240, přičemž výstup prvního klíčovače 200 je připojen na vatup první paměti . 250-, výstup druhého klíčovače 210 je společně s výstupem třetho klíčovače 220 připojen na vstup druhé paromu 260 a výstup čtvrtého klíčovače 230 je společně s výstupem pátého klíčovače. 240 připojen na vstup třétí pamměi 270, dále výstup první pamměl 250 je spojen s prvním pozitivním vstupem 281 první sčítačky 280 a výstupíprvní sčítačky. 280 je připojen na první vstup 301 dělitele první děličky 300, která jé svý.m výstupem napojena na vstup funkčního měniče 310 a jehož výstup je připojen na druhý muti^i^lLikalti^vní vstup 322 násobičky . 320, když na první pulttplikativní vstup 321 násobičky 320 je zapojen výstup druhé pamměi 260, přičemž výstup třetí paměěi 270 je spojen s druhým negativním vstupem 292 druhé sčítačky 290 a výstup druhé sčítačky 290 je připojen na třetí negativní vstup332 třětí sčítačky 330, když na třetí póoitivní vstup 331 třetí sčítačky 330 je zapojen výstup násobičky 320, načež výstup třetí sčítačky 330 je spojen se vstupem kommpaátoru 340, který je svým výstupem spojen jednak se vstupem sedmého klíčovače 380 a jednak se vstupem šestého klíčovače 350, načež výstup šestého klíčovače 350 je připojen na vstup čtvrté pamměi 360, která je svým výstupem připojena jednak zpět na druhý pozitivní vstup 291 druhé sčítačky 290 a prvn‘í negativní vstup 282 první sčítačky 280 a jednak na třetí sběrný vstup 43, který je současně při sjednoceníbloku 5 synthézy a bloku 4 analýzy výstupem bloku 5 synthézy, načež dále výstup sedmého klíčovače 380 je spolu s výstupem osmého klíčovače390, jehož vstup je vyveden na zadávací vstup 44, připojenna vstup páté pamměi 400 je připojen jednak na první vstup 302 dělence první děličky 300 a-třetí multiplikativní vstup 323 násobičky 320 a jednak na druhý snímací vstup 52, který je^současně při sjednocení bloku 4 analýzy a bloku 5 synthézy výstupem bloku 4 analýzy, přičemž druhý klíčovací vstup 46 je propojen na sedmý ovládací vstup 381 sedmého klíčovače 380, třetí klíčovací vstup 47 je propojen na osmý ovládací vstup 391 osmého klíčoVáče ' 390, první klíčovací vstup 45 je propojen na třetí ovládací vstup 221 třetho klíčovače ' 220 a čtvrtý ovládací vstup 231 čtvrtého klíčovače 230 a vzájemně spojený čtvrfý klíčovací vstup 48 ' spolu s|pátým klíčovaclm vstupem 55 je propojen jednak na první ovládací vstup 201 prvního klíčovače 200 a druhý ovládací vstup 211 druhého klíčovače 210, jednak na pátý ovládací vstup 241 pátého klíčovače 240 a jednak na vstup zpoždovaélno obvodu 370, načež výstup zpožďovacího obvodu 370 je spojen se šestým ovládacím vstupem 351 šestého klíčovače 350,

Funkce sjednocených bloků začíná tim, že před . začátkem prvního brousicího cyklu přijde na třetí klíčovací vstuo 47 povelový signál, který otevře osmý kllčovač 39Ó, Tí.m signál ze zádávacího vstupu 44, který , odpovídá maximá-lně přípustné hodnotě limitního napružení, projde do páté paměti 400. Ta jej na svém výstupu uchová až do dalšího povelu.

Na začátku prvního brousicího cyklu ' přijde povelový signál na vzájemně propojený klíčovací vstup 48 ·a , pátý klíčovací vstup 55. Tím je,dán povel k otevření'prvního klíčovače 2OO_, druhého klíčoyače '210 a pátého ,klíčovače 240. Do první paměti 250 seuloží signál ze vzájemně propojeného prvního sběrného vstupu ,41 a prvního snímacího vstupu 51, který odpovídá přídavku na začátku obrábění (D_q). Do druhé paměěi 260 se uloží signál z druhého pomocného vstupu 54, který odpovídá žádanému poměru, rychlosti úběru _ - ' < . maaeriá.lu na začátku a na konci v/jiskrování ( 1 - kj). Do třetí paměěi 270 se uloží signál z prvního , pomocného vstupu 53, který odpovídá žádanému přídavku na konci νγ~ jiskrování X°2₀). S nastaveným zpožděním projde povelový signál i zpožďovacím obvodem 370. Tím je dán povel k otevření i Šestému klíčovači 350. Otevřením šestého klíčovače 350 se na dobu trvání povelového signálu uzavře počítací síť skládající se z první sčítačky 280, první děličky 300, funkčního měěiče ,310, násobičky 320, druhé sčítačky

290, třetí sčítačky 330., kornppartoru 340 a čtvrté paměěi 360_, která řeší iterační metodou soustavu rovnic /5/ a /6/. Neznámou · hodnotou jev tomto případě přídavek, při kterém je nutno , ukonč-čt hrubování (Dp, aby byly splněny ,zadané počáteční podmínky. Průběh celého výpočtu přehledně znázorňuje vývojový diagram výpočetního algoritmu na obr.

3. Funkce koímprátoru je zde naznačena blokem podmíněného rozhodnutí.

(n-1)'

D1 (n) Představuje (n-1)·respektive n-tou aproximaci Dj a q odpovídá přípustné chybě výpočtu. S ukončením povelového signálu se rozpojí počítací síť a ve čtvrté pamměl

360 zůstane uložen signál ndppoVíající. přídavku při ukončení hrubování (Dp.

Při ukončení vyjiskřování přijde , povelový signál na' první klíčovací vstup 45.

Tím je dán povel k ' otevření třetího klíčovače 220. a čtvrtého klíčovače 240.'Do třetí pamp.ěi 270 se uloží signál se vzájemně propojeného prvního sběrného vstupu 41 a prvního snímacího vstupu 51, který odpovídá přídavku na konci vyjiskřování (□£)· Do druhé' pamměi '260 se uloží signál ze druhého sběrného vstupu 42·, který odpovídá poměru rychlosti úběru ' mat^e^jiálu na začátku a na konci vy jiskrování (1 - k). Po ukončení brousicího cyklu přijde povelový signál na druhý klíčovací vstup 45 a dá ,povel k otevření sedmého , klíčovače 380. Tím , se na dobu ,trkání povelového signálu opět uzavře počítací síť pro iterací řešení soustavy rovfTic /5/ a /6/, ale neznámou hod no 1tou v tomto případě je limitní napružení (N)·. Průběh celého výpočtu přehledně ' znázorňuje vývojový diagram výpočetního algor:imu.. na obr. 4. ' Funkce kot^mpar^átoru je zde opět naznačena blokem podmíněného rozhodnutí.

^N (n-1.) představuje (n-1) respektive' n-tou aproximaci N a' q odpovídá přípustné chybě výpočtu. Po rozpojení po^tací sítě při ukončení povelového, signálu zůstane ' v páté pa^mě:! 400 uložen signál ndpooíínjící limitnímu napružení (N).

Limitní napružení je možno , odvozovat ' i z více cyklů a zvýšit tak přesnost jeho stanovení. Stanovené hodnoty lip^ního napružení z každého ,cyklu lze například ,ucho

vávat ve zvláštních pamětech a pp ukončení první fáze·výpočtu lze provést druhou fázi, ve které se výsledné ' limitní nepružení zjisti bu3 jako střední hodnota, nebo jako vážená střední hodnota jednotlivých limitních nepružení.

Příklad konkrétního uspořádání funkcionálního bloku 7 je na obr*. 5. Uspořádání' se skládá z . devátého klíčovače 500-, šesté paměti* 510, čtvrté sčítačky .520 a z druhé deličky 530. ' Na vstup funkcionálního bloku 7, který je připojen ha výstup bloku6 rychlosti úběru, je zapojen jednak čtvrtý negativní vstup - 522 čtvrté sčítačky 520 a jednak vstup devátého klíčovače 500 a výstup devátého klíčovače 500 je - spojen se vstupem šesté paměti 510, přičemž výstup šesté paměti 510 je napojen jednak na druhý výstup 532 dtlence druhé děličky 530 a jednak na čtvrtý pooitivní vstup 521 čtvrté sčítačky 520, jež má výstup spojen s druhým vstupem dělitele 531, druhé děličky 530, načež výstup druhé děličky 530 je výstupem funkcionálního bloku 7 a vzorkovací vstup 71 je propojen na devátý ovládací vstup 501 devátého klíčovače 500.

V první fázi činnooti funkcionálního bloku 7 je devátý klíčovač .500 otevřen. Tím se. dostává signál z výstupu bloku -6 rychlosti úbtru až na výstup šesté paměti 510. Na výstupu čtvrté sčítačky 520 je nulová hodnooa, čímž se výstup druhé děličky 530 dostává do nedefinovanéhoustavu (dělení nulou) - obvykle mimo pracovní oblast. ' Tentt siqnál se také -dále . nevyužívá v navazujících obvodech se zablokuje.

Po ukončení hru^bovánř^AÍd§zorkovac^í vs^up 71 povelný si.gnál, ^kter^{ý u}za^vře de^vát^ý klíčovač 500. Tím se odpojí šestá pamět 510 od zdroje signálu a na jejím výstupu zůstane zachován signál odpoó.ííající rychlosti úbtru maatriálu na konci hrubování, která je totožná s rychlootí úběru maatriálu na začátku vyjiskrován i. Na výstupu čtvrté sčítačky 520 je signál úměrný rozdílu rycHootí úbtru maatriálu na začátku vyjiskřování a okamžité rychlooti úttéru maatriálu. Na. výstupu . druhé dtličky 530 je potom signál odpov/vídaicí rozdílu rychlootí úběru ještt vydělen hodnotou odpoovídaící rychlosti úbtru na . začátku vyiskřování. V ' okammiku ukončeni vyjiskřování j.e signál na výstupu druhé děličky 530 úměrný podílu rychhooti úběru materiálu na začátku a na konci vyjiskřování, a tedy odpovídá členu (1 - k) z rornice /6/. .

Příklad konkkétního uspořádání povelového bloku 9. je na obr. 6, Uupořádání se skládá z prvního až pátého .třídicího obvodu 600,610, .620,.630, 640, z prvního až třetího klopného . obvodu 690, .700, 710-, z invertoru 650. z prvního až třethho logického součtu 660, 660, 720 a . z logického .součinu 670.

První třídící vstup 91 je připojen na první až . třetí třídicí obvod 600, . 610, 620. Na první třídící.obvod 600 je déle připojen první referenční vstup 94, na druhý .třídicí obvod je dále připojen druhý referenční-vstup 95 a na třetí třídicí obvod je déle připojen třetí.referenční . vupup 96. Na čtvrtý třídicí obvod 630 je připojen . jednak třetí třídicí vstup 93 a.jednak čtvrtý referenční . vstup 97. Na . pátý třídicí obvod 640 je připojen . jednak druhý třídicí vstup 92.a jednak pátý referenční vstup 98. Výstup čtvrtého třídichho obvodu.630.je.připojen spolu.s výstupem pátého třídicího obvodu 640.na vstupy prvního logického součtu 660 a výstup prvního logického součtu 660 je propojen'na vstup logickétjp součinu '670, přičemž.na druhý vstup logického součinu 670 je připojen výstup'prvního třídicího obvodu 60Q, který'je mimo to zapojen i'na vstup prvního klopného obvodu 690- -'a na ' třetí' vstup logického součinu 670 ' je připojen výstup invertoru 650, jehož vstup je napojen na výstup druhého třídicího obvodu 610, ' který ' je ' mimo'to 'zapojen i na vstup druhého klopného obvodu 700, načež výstup ' logického doučinu 670 je spolu s' 'výstupem třetího třídidicíhoobvodu 620 připojen na vstupy. druhého logického součtu 680 a výstup druhého logického součtu 680 je spojen se vstupem' třetho klopného ' obvodu 710, přičemž výstup prvního klopného ' obvodu 690 ' je vyveden jednak na 'pryní'výstup 101 'a jednak na ' první pomodný výstup 104, výstup druhého klopného obvodu '700 je vyveden jednak ' ' na druhý výstup 102 a jednak na vdtup třetího logického součtu 720 a výstup klopného obvodu ' 710 je vyveden jednak na třetí výstup'103 a jednak na druhý'vstup třethho logického součtu. '720, načež výstup třethho'logického součtu 720'' je .vyveden na druhý pomocný výstup 105. První maaací vstup 691 prvního klopného' obvodu. 690*, druhý maaací vstup 701' druhého ' klopného 'obvodu 700a třetí maaací vstup 711 třethho klopného obvodu 710 jsou navzájem propojeny na blokovací vstup 99.

První až pátý třídicí obvod 600, 610, 620, 630,640, při své činnosti srovnávájí příslušné dvojice aig-ná.lujjřivedené na jejich vstupy. Výsledkem srovnání je dvouhodnotový signál, který mění svoíi hodnotu vždy v pkamžiku rovnooti vstupních ' signálů. Úkolem prvního až třethlio klopného ' obvodu 69(0, 700, 710 je ' přejít ' při prvním dvou hodnotovém signálu do vybuzeného'stavu a zůstat v nčm.i když tento vstupní signál pomine. ' Zajišťuje se tím, že první až třetí výstup 101,'102, 103 se ' během jednoho brousicího cyklu může zmr^ilt jen jednou.

činnost povelového bloku 7'začíná po příchodu povelového signálu na blokovací vstup 99. Tento signál odblokuje první až třetí klopný obvod 690, 700, 710, aby byly schopné při příchodu příslušného ' dvouhodnotového signálu. do vybuzeného stavu.

Nee‘prve vysšle dvouhodnotový signál prýní třídicí obvod 600, který má ' na svých ' vstupech ' signály odppvídaaící přídavku a obráběpé souččstí .1 a ' přídavku pro ukončení hrubo.vání. Vyslaným impulsem ' se vybudí první klopný obvod 690., který ' dá povelový signál na první výstup 101 i na první pomocný výstup 104, Tím je ukončeno hrubování a ' začíná vyjiskřování. V ' další cyklu vyšle dvouhodnotový ' signál bu3 druhý třídicí obvod 610, nebo se uvede v činnost 'třetí až pátý třídicí'obvod 620,' 630, 640, které mma.í za úkol sledovat'okrajové podmínky· V ' případě, ' že vyšle dvohodnotový signál druhý třídicí obvod 610/ který má na svých vstupech signály'odppovídaící přídavku na ' obráběné součásti 1 a žádané hodnotě konečného rozměru,'vybudí se - 'druhý obvod 700, ' který ' dá povelový ' signál ' současně na druhý výstup 102 a na vstup třetho logického součtu 720,' a'tím'sě dostane povelový signál ' i na druhý' pomocný výstup ' 105. Třetí '' třídicí obvod . 630' má na ' svých ' vstupech signály vdpρoVddjící přídavku a žádané hodnotě přídavku pro ukončení ' vylistování.. , čtvrtý třídicí obvod 630 má na svých vstupech'signál úmmrný funkčnímu vztahu'okammlité rychlosti úběru mattriálu a rych losti úběru materiálu na začátku vyjiskřování a signál úměrný mezní hodnotě tohoto vztahu· Pátý třídicí obvod 640 má na svých vstupech signály odpovídající okamžité rychlosti úběru materiálu a minimální přípiistné rychlosti úběru materiálu. Dvouhodnotové výstupní signály z čtvrtého obvodu 630 a z pátého třídicího obvodu 640 se zpracují v prvním logickém součtu 660 a jejich společný výatup se přivede na jeden ze vstupů logického součinu 670, který propustí signál dále, jsou-li signály i na jeho ostatních vstupech. Tato vazba zajišíuje, že povelový blok reaguje na signály odvozené od rychlosti úběru materiálu jen v době vyjiskřování. Tím jsou vyblokovány případné falešné signály. V druhém logickém součtu 680 se slučuje signál z výstupu logického součinu 670 s dvouhodnotovým signálem z třetího třídícího obvodu 620.

Výs lednýra impulsem z výstupu druhého logického součtu 680 se vybudí třetí klopný obvod 710/ který dá povelový signál současně na třetí výstup 103 a na vstup třetího logického součtu 720, á tím se opět dostane povelový signál i na druhý výstup 105.

Uvedené konkrétní zařízení realizuje základní modifikaci využití způsobu podle vynálezu. 3e zřejmé, že obdobným způsobem lze realizovat zařízení, která využívají více charakteristických hodnot, používají složitější funkční vztah rychlostí úběru na začátku a na konci vyjiskřování a pro vyhodnocení charakteristických hodnot nebo hodnoty využívají hodnot zjištěných ve více brousicích cyklech.

Claims (8)

Předmět vynálezu

1. Způsob adaptivního řízení zápichového cyklu na brousicím stroji, mající za cíl dosáhnout zadaných geometrických vlastností obráběné součásti za minimum času, vyznačený tím, že hrubování je ukončeno klesne-li přídavek na obráběné součásti na velikost, která se určuje z charakteristické hodnoty, nebo hodnot odvozených nejméně v jednom z předcházejících brousicích cyklů a z přídavku na začátku brousicího cyklu tak, abý přídavek na dobrušování měl núlovou nebo žádanou hodnotu a rychlost úběru materiálu na začátku a na konci vyjiskřování vyhovovala žádanému funkčnímu vztahu, přičemž broušení se ukončuje podle konečného rozměru obráběné součásti a povel pro dobrušování se provádí jen není-li dodržen žádaný funkční vztah rychlostí úběru materiálu na začátku a na konci vyjiskřování s předvolenou přesností, nebo poklesne-li rychlost úběru materiálu pod předvolenou hodnotu rychlosti, popřípadě je-li přídavek na obráběné součásti menší než předvolená hodnota, načež charakteristická hodnota nebo hodnoty pro následující brousicí cyklus nebo cykly se odvodí z přídavku na začátku cyklu, z přídavku při ukončení hrubování, z přídavku na konci vyjiskřování a z funkčního vztahu rychlostí úběru materiálu na začátku a na konci vyjiskřování, který byl skutečně dosažen.

2· Způsob adaptivního řízení podle bodu l_r vyznačený tím, že charakteristická hodnota, přenášená do nejméně jednoho následujícího brousicího cyklu,, je a výhodou jen jediná a je jílítithí nepružení soustavy strpj - nástroj - obrobek.

3. Způsob adoptivního řízení podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že jako funkční vztah mezi rychlostí úběru materiálu na začátku a na konci vyjiskřování se ppužívá poměr těchto hodnot.

4. Způsob adaptivního řízení podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že pro odvození velikosti přídavku pro ukončení hrubování v prvém brousicím cyklu je limitní napružení přednastaveno, a to tak, aby přednastavená hodnota byla větší nebo rovna maximálně přípustnému limitnímu nepružení.

5. Zařízení к provádění způsobu podle bodu 1, sestávající ze snímací hlavice, která se dotýká obráběné součásti, z bloku rozměru, z povelového bloku a z řídicího bloku, vyznačené tím, že výstup ze snímací hlavice (2) je připojen na vstup bloku (3) rozměru, přičemfe výstup bloku (3) rozměru je spojen jednak s prvním sběrným vstupem (41) bloku (4) analýzy, jednak a prvním snímacím vstupem (51) bloku (5) syntézy, jednak s prvním třídicím vstupem (91) povelového bloku (9) a jednak se vstupem bloku (6) rychlosti úběru, načež výstup bloku (6) rychlosti úběru je propojen s druhým třídicím vstupem (92) povelového bloku (9) a se vstupem funkcionálního bloku (7) a výstup funkcionálního bloku (7) je napojen na třetí třídicí vstup (93) povelového bloku (9) a na druhý sběrný vstup (42)bloku (4) analýzy, přičemž výstup bloku (4) analýzy je spojen s druhým snímacím vstupem (52) bloku (5) synthézy a výstup bloku (5) synthézy je připojen jednak к pivnímu referenčnímu vstupu (94) povelového bloku (9) a jednak к třetímu sběrnému vstupu {43) bloku (4) analýzy, načež první |lfčevací vstup (45) bloku (4) analýzy je napojen na první řídicí výstup (83) řídicího bloku (8), druhý klíčovací vstup (46) bloku (4) analýzy je napojen na druhý řídicí výstup (84) řídicíhobloku (8), třetí klíčovací vstup (47) bloku (4) analýzy je napojen na třetí řídicí výstup (85) řídicího bloku (8) a čtvrtý klíčovací vstup (46) bloku (4) analýzy je spolu s pátým klíčovaeím vstupem (55) bloku (5) synthézy připojen na čtvrtý řídicí výstup (86) řídicího bloku (8), který má pátý fičící výstup (87) připojen na blokovací vstup (99) povelového bloku (9) z něhož je zpětně první pomocný výstup (104) připojen na pomocný řídicí vstup (82) řídicího bloku (8), načež druhý pomocný výstup (105) povelového bloku (9) je spojen s vzorkovacím vstupem (7J) funkcionálního bloku (7), první výstup (101) povelového bioku (9) je spojen s výstupem ovládání (11) hrubování akčních členů housky (10), druhý výstup (102) povelového bloku (9) je spojen s vstupem ovládání (12) konee cyklu akčních členů brusky (10) a třetí výstup (103) povelového bloku (9) je spojen se vstupem ovládání (13) odbrušování akčních členů brusky (10), přičemž na

Kloku(4)' ' analýzy je umístěn zadávací vstup (44). na bloku (5).synthézy jsou umáe&ěny první pomocný vstup (53) a druhý pomocný vstup . (54). na řídícím bloku (8) je umístěn řídící vstup (81) a na povelovém bloku (9) jsou umístěny druhý referenční vstup (95). třetí referenční vstup (96). čtvrtý referenční.vstup (97) a pátý referenční vstup (98)·

6. Zařízení podle bodu 5. vyznačené tím. Že v .sjddnocených blocích, a to v b^ku (4) analýzy a v bloku (5) synthézy. je na vzájemně propojený první . sběrný vstup . (41) a první.snímací vstup (51) zapojen jednak vstup prvního klíčovače ' (200) a jednak vstup čtvrtého Htíčovače - (230). na .druhý . pomocný vstup (54) je zapojen vstup druhého klíčovače (210). na;. druhý sběrný vstup (42) vstup třetího. klíčovače (220) a na první pomocný vstup (53) vstup pátého klíčovače (240). přičemž výstup prvního klíčovače (200) je připojen na vstup první pamětí (250). výstup druhého klíčovačé (210). je společně s výstupem třetího klíčovače (220) připojen - na vstup druhé - parněti (260) a výstup čtvrtého klíčovače (230) je společně a výstupem pátého klíčovače (240) - připojen na vstup třetí pamměí (270). načež výstup první paměti (250) je spojen s prvním pozitivním vstupem (281) první sčítačky (280) a výstup první sčítačky (280) je připojen na první vstup dělitele (301) první děličky (300). která je svým výstupem nappjena na vstup funkčního měniče (310) a jehož výstup je připojen na druhý multiplikativní vstup (322) násobičky (320). když na první míitiplíkatívní ve tup (321) násobíčky(320) je zapojen výstup druhé pamměi (260). příčený výstup třetí parnmti (270) je - spojen a druhým negativním vstupem (292) druhé sčítačky (290) a výstup. drhhé sčítačky (290) je připojen na třetí negativní vstup (332) třetí sčítačky (330). když na třetí pozitivní vstup (331)- třetí sčítačky (}30) je zapojen výstup násobičky (320)_r načež výstup třetí sčítačky (330) je spojen se vstupem komppartoru (340). který je svým.. výstupem spojen jednak se vstupem sedmého klíčovače (380) a jednak se .vstupem Šestého klíčovače (350).. načež výstup šestého klíčovače (350) je připojen na vstup čtvrté - paměěi (360). která je svým výstupem připojena - jednak zpět na druhý pozztivní vstup (291) druhé sčítaaCky (290) - a první- negativní vstup (282) první sčítačky (280) a jednak na třetí sběrný vstup (43). - .který je současně při sjednocení bloku (5) . syntézy a bloku. (4) analýzy výstupem bloku (5) synthézy. načež dále výstup sedmého klíčoveče (380) je spolu s výstupem osmého klíčovače (390). jehož vstup je vyveden na zadávací vstup (44). připojen na vstup páté pamměi (400) a výstup páté pammti (400) je připojen jednak zpět na první -vstup dělence (302) první děličky (300) a třetí multiplikativní vstup (323) násobičky (320) a jednak na druhý snímací vstup (52). který je současně při sjednocení bloku - (4) analýzy a bloku (5) synthézy výstupem bloku (4) analýzy. přičemž druhý klíčovací vstup (46) je propojen - na - sedmý ovládací -vstup (381) sedmého klíčovače (380). třetí klíčovací vstup (47) je propojen na osmý ovládací vstup (391) osmého -klíčovače (390)^ první - klíčovací vstup (45) je propojen.na třetí ovládací vstup (221)- třetího klíčovače (220) a čtvrtý ovládací vstup (231) - čtvrtého klíčovače .(230) á vzájemně 8po17 jený čtvrtý klíčovacl vstup (48) spolu · - pátým vstupem. (S5) je propojen jednak ne první ovládací vstup (201) prvního-klíčovače (200) a'druhý ovládací vstup (211) druhého klíčovače (210)# jednak na pátý ovládací vstup (241) pátého klíčovače (240) a jednak na vstup zpožďovacího obvodu (370)# načež výstup zpožďovacího obvodu (370) je spojen se Šestý» ovládacím vstupe» (351.) Šestého klíčovače (350)·

7· Zařízení podle bodu 5# vyznačené tím, že na vstup funkcionálního bloku (7) je zapojen jednak Čtvrtý negativní vstup (522) čtvrté sčítačky (520) a jednak vstup devátého klíčovače (500) a výstup devátého klíčovače (500) je spojen se vstupem Šesté paměti (510)# přičemž výstup šesté paměti (510J je napojen jednak na druhý vstup dtlence (532) druhé děličky (530) a jednak na čtvrtý pozitivní vstup (521) čtvrté sčítačky (520)#' jež ' má výstup spojen a druhým. vstuprn dělitele (531) drhhé- dtličky (530)# načež výstup druhé dtličky (530) je výstupem funkcionálního bloku (7) a vzorkovací vstup (71) je propojen na devátý ovládací vstup (501) devátého klíčovače . (500)·

8· Zařízení podle bodu 5# vyznačené tím# že v povelovém blpku (9) je výstup čtvrtého .

iio obvodu (630) připojen spolu s výstupem pátého třídicího pbvodu (640) na vstupy prvního logického součtu (660) a výstup prvního logického - součtu (660) je . propojen na vstup logického součinu '(670)# přičemž na druhý vstup logického součinu (670) je připojen výstup . prvního třídil čího obvodu (600)# který je mimo to zapojen i na vstup prvního klopného obvodu (690) a na třetí vstup logického součinu (670) je připojen výstup invertoru (650)# jehož vstup je napojen na výstup druhého třídicího obvodu (610)# který je mimo to zapojen i na vstup druhého klopného obvodu .(700)# načež výstup logického součinu (670) je spolu s výstupem třetího třídicího obvodu (620) připojen na vstupy druhého logického součtu (680) s výstup druhého logického součtu (680) je spojen se vstupem třetího klopného obvodu (710)# přičemž výstup prvního klopného obvodu (690) je vyveden jednak ns první výstup (101) s jednak ns první pomocný výstup (104)# výstup druhého klopného obvodu (700) je vyveden jednak na druhý výstup (102) s jednak na vstup třetího logického součtu (720) s výstup třetího klopného obvodu (710) je vyveden na třetí výstup (103) s jednak na druhý vstup třetího logického součtu (720)# načež výstup třetího logického součtu (720) je vyveden na druhý. pomocný výstup (105) s první mazací vstup (691) prvního klopného obvodu (690)# druhý mazací vstup (701) druhého klopného obvodu (700) s třetí mazací vstup (711) třetího klopného obvodu ( 710) jsou navzájem propojeny s připojeny ns ' blokovací vstup (99)·