CS206076B1 - Okrasný vodotrysk - Google Patents

Description

Vynález řeší okrasný vodotrysk určený pro veřejná prostranství a podobné účely.

Okrasný vodotrysk má co nejdéle zaujmout pozornost pozorovatele, přitom nemá být příliš· nákladný jak při stavbě, tak i v provozu. Nejsohůdnější cestou k upoutání pozornosti je volba složitější konfigurace zvětšováním počtu vodních proudů a volbou co nejrozmanitějšíhoi jejich směrování. S rostoucí složitostí však rostou i stavební 'náklady. Je možné též k upoutání pozornosti použít světelných efektů; to však jé nákladné nejen stavebně, ale i provozně a navíc lze použít jen tam, kde jde o prostranství frekventované večer. Odedávna bylo pociťováno jako žádoucí rozšířit možnosti výtvarného návrhu o další, časový rozměr — tj. provést vodotrysk tak, aby výtok vody nebyl stacionární, ale s časem se postupně měnil, obvykle v nějaké periodické sekvenci. Pro tento účel byly zkoušeny různé mechanismy, například mechanicky vychylované nebo rotující trysky, nebo mechanické uzávěry periodicky přerušující výtok. K pohonu obvykle slouží speciálně Utěsněné elektromotory. Provoz s elektrickým pohonem je však také nákladný. Vyskytly· se pokusy o uspořádání využíívají' cí, namísto elektrického pohonu, přímo energie protékající vody. Vesměs však všechna tato dosavadní řešení byla neúspěšná, a to proto, že po jisté době provozu dochází k poruchám. Ty jsou způsobeny buď korozním účinkem, obzvlášť rychlým při střídavém smáčení, nebo otěrem, opotřebováním a vyběháhím ložisek a jiných součástek s plochami, které na sebe při provozu narážejí něho se pohybují za vzájemného doteku různými rychlostmi. Běžnou-potíží mechanických řešení bývá také zaseknutí nebo. zadření, způsobené nečistotami, které se dostanou mezi takového-kontaktní plochy.

Odstranění těchto problémů spojených s použitím pohyblivých součástek se nabízí využitím principů moderních fluídických prvků, zejména zesilovačů, které pohyblivé součástky nemají. Zavedou-li se u zesilovače, například proudového typu, zpětnovazební vedení, lze vytvořit oscilátor, v němž při průtoku tekutiny dochází k jejímu periodickému převádění mezi dvěma výstupy. Napojí-li se na tyto výstupy výtokové trysky vodotrysku, bude se výtok vody periodicky měnit. Takové řešení vodotrysku používá dvou zesilovačů proudového ‘typu, z nichž jeden je zapojen jako oscilátor. Do jeho napájecí trysky je přiváděn stlačený vzduch. .Oscilátorem generovaný střídavý průtok vzduchu 'je veden do' druhého zesilovače, který je svojí napájecí tryskou napojen na přívod vody. Tento zesilovač v podstatě fun206076 guje jato pneumo/hydrauiický převodník,. Nevýhodou tohoto řešení je nutnost napájení prvého· zesilovače tlakovým vzduchem. Ve. veřejných prostranstvích, jako jsou parky nebo náměstí, kde se předpokládá umístění vodotrysku, není zpralvidla rozvod stlačeného vzduchu k dispozici: Především z tohoto důvodu nedošlo k rozšíření vodotrysku podle tohoto· principu. Znamenalo bý nutnost •vybudování kompresorové stanice v blízkosti vodotrysku. S tím je spojena nevýhoda dalších nákladů na stavbu budovy nebo příistrešku stanice a na nákup soustrojí. K pohonu kompresoru je nutný trvalý elektrický příkon, což znamená zvýšené provozftí náklady. Kompresor potřebuje alespoň občasný dohled a údržbu. Nepříznivým faktorem může být i hluk spojený s provozem kompresoru.

Uvedené nevýhody jsou odstraněny okrasným vodotryskem podle vynálezu, s .nejméně dvěma tryskami nebo soustavami trysek pro výtov vody, s fluidiekým zesilovačem proudového týpu, jehož napájecí tryska je připojena na přívod vody, přičemž první tryska nebo soustava prvních trysek je připojena na první vývod a druhá tryska nebo 'soustav⁽a druhých trysek je připojena na druhý vývod zesilovače. Podstata vynálezu Spočívá v tom, že zesilovač je opatřen nejméně jedním zpětnovazebním kanálkem, například vedeným od výstupů zesilovače do jeho řídících trysek nebo: uspořádaným jako spojovací dutina vzájemně propujující první řídící trýsku zesilovače s jeho druhou řídící tryskou. Zpětnovazební kanálek je současně propojen se spodní částí akumulační nádoby, obsahující vzduch nebo jiný plyn.

Podstané je, že v celém .vodotrysku nejsou žádné pohyblivé součástky. Oscilátor je tvořen pouze vhodně tvarovanými dutinami. Jeho zhotovení je tedy- mnohem snazší než u .uspořádání s elektrickým pohonem, a je tedy i levnější. Protože ve vodotrysku nejsou součástky, kteiré by se mohly opotřebit vzájemným otěrem nebo by se mohly zaseknout nebo zarezavět v době provozu, zvětší se spolehlivost správné funkce bez nutnosti častého dohledu. Nejdůležitější je, že se zde využívá pouze energie samotné vody; provoz se obejde bez jakýchkoliv .nákladů na pomocnou energii, af již elektrickou u běžně známých řešení, nebo· pneumatickou u výše zmíněného návrhu s fluidickými prvky. Oproti tomu je zde výhodou i větší jednoduchost, neboť odpadá pneumatický oscilátorový prvek, ale oscilace jsou generovány přímo v rozváděcím zesilovači pracujícím s vodou jako pracovní tekutinou. Zdá' se, že takové řešení nebylo dosud navrhováno proto, že se nezdálo možné dosáhnout potřebného časového zpoždění- ve zpětnovazebním vedení. Voda totiž, na rozdíl od vzduchu, vykazuje příliš nepatrnou stlaičitelnost a není tedy možné, jako u běžných oscilátorů s pneumaticky napájenými fluidickými zesilovači využít ke zpoždění signálu ve zpětnovazebním kanálku pomalého vzrůstu tlaku v dutině, do níž je vzduch přiváděn přes fluidický odpor. U řešení podle tohoto vynálezu se tato· praktická nestlačitelnost vody obchází tím, že ve zpětnovazebním kanálku je akumulační nádoba obsahující ňad. hladinou vody vzduchový polštář a využívá se pak stlačitelnosti tohoto polštáře.

Vynález je blíže objasněn na popisu příkladu jeho provedení pomocí připojeného výkresu, na němž je v horní části znázorněn přiklaď uspořádání trysek, ze kterých střídavě vytáhají proudy vody a v dolní části jé schéma zapojení fluidického oscilátoru se zesilovačem proudového typu.

V uvedeném příkladě je použita jen jedna první tryska 1, druhé trysky 2 tvoří soustavu, která je uspořádána po· obvodě bazénu. Navzájem jsou druhé trysky 2 propojeny rozváděcím prstencem 22. Voda do celého vodotrysku je přiváděna přívodem S vody a odváděna vývodem V. vody. Do trysek 1, 2. vodotrysku je rozváděna fluidiekým oscilátorem, který je tvořen zesilovačem 10 proudového typu se zavedenou zpětnou vazbou. V zesilovači 10 je voda z přívodu S vody vedena do napájecí trysky 17. Výtokem z ní se vytvoří zatopený proud, který přilne vždy buď k první přídržné stěně 116 a je jí pak •veden do prvého· kolektoru 11, nebo· ke druhé přídržné stěně 126 a tou je pak veden do druhého kolektoru 12. Tak je voda střídavě rbzVáděna buď do prvního vývodu A oscilátoru nebo· do druhého· vývodu B. Střídání je provedeno tak, že proud vytékající z napájecí trysky 17 je vychylován účinkem výtoku střídavě buď z prvé řídící trysky 113 nebo z druhé řídící trysky 123. Obě řídící trysky 113, 123 jsou vzájemně propojeny spojovací dutinou 3, například kanálkem, jímž prochází střídavý průtok vody jedním a poté druhým směrem. Pre vizuální vjem při pozorování vodotrysku je žádoucí, aby frekvence tohoto· střídání nebyla příliš velká. Kdyby byly řídící trysky spolu propojeny jen jednoduchým kanálkem, šířily by se v něm tlakové změny v podstatě rychlostí zvuku v dané tekutině. U vody je však tato rychlost velmi vysoká a to¹ by znamenalo značnou frekvenci oscilací oscilátoru. Je proto třeba zajistit ve zpětné vazbě dostatečný zpožďovací účinek. V nakresleném uspořádání tento účinek zajišťuje plnění akumulační nádoby 4. Ta je připojena na spojovací dutinu 3 ve své spodní části, v horní části akumulační nádoby 4 je vzduchový polštář 41 nad hladinou vody. Při vzrůstu tlaku je průtok spojovací dutinou 3, například kanálkem, zpožděn tím, že nejprve musí vzrůst hladina v akumulační nádobě 4, a to do takové výše, aby došlo k vyrovnání tlaku s tlakem stlačeného vzduchového polštáře 41.

Namísto zavedení zpětné vazby propojením řídicích trýsek 113, 123 je také možné uspořádat zpětnou vazbu tak, že jsou propojeny

Ikiolektory a řídicí trysky na téže straně ležící. Tak by byl propojen kanálkem první kolektor 11 s první řídicí tryskou 113 a druhý kolektor 12 s druhou řídicí tryskou 123. Také v těchto zpětnovazebních kanálcích by bylo nutné zavést zpožďovací účinek, například umístěním akumulačních nádob 4.

Po spuštění přítoku vody se v oscilátoru, tvořeném zesilovačem se zpětnou vazbou, postupně střídají stavy charakterizované tím, .že v jednom z nich je voda vedena z napájecí trysky do prvého-vývodu, zatímco ve druhém stavu dochází z napájecí trysky doi vývodu druhého. Tak se v průběhu každé

Claims (1)

1. . PŘEDMĚT

   Okrasný vodotrysk snejméně dvěma tryskami nebo soustavami trysek pro výtok vody, S fluidickým zesilovačem proudového typu, jehož napájecí tryska je připojena na . přívod vody, přičemž privní tryska nebo soustava prvních trysek je připojena- na první vývod a druhá tryska nebo soustava druhých trysek je připojena' na druhý vývod .zesilovače, vyznačující se tím, že zesilovač (10) je opatřen nejméně jedním zpětnovaoscilační periody vystřídá průtoik z první a druhé soustavy trysek vodotrysku, .které jsou na vývody oscilátoru napojeny. Podle potřeby je možné navrhnout oscilátor tak, že v určité fázi oscilačníbo cyklu je výtok z jedné soustavy trysek zcela přerušen,-nebo se jen periodicky mění intenzita výtoku,, ale k úplnému přerušení nedochází.

   Je ovšem možné u vodotrysku použít větší počet fluidických oscilátorů, popřípadě vzájemně propojených kanálky tak, aby jejich oscilace na sebe navazovaly,. Pak proces střídání výtoků z trysek bude procházet složitějším periodickým cyklem.

   / VYNÁLEZU zebním kanálkem, například vedeným od výstupů zesilovače do jeho řídicích trysek (113, 123), nebo uspořádaným jako spojovací dutina (3) vzájemně propojující první řídící trysku (113) zesilovače (10) a jeho druhou řídicí tryskou (123), přičemž zpětnovazební kanálek je současně propojen se spodní částí akumulační nádoby (4), obsahující vzduch nebo jiný plyn.