CS206013B1 - Vstřikovací tryska pro vznětové motory - Google Patents

Description

(54) Vstřikovací tryska pro vznětové motory

Vynález se týká vstřikovací trysky pro vznětové motory, u níž je diferenciální jehlou, ovládanou tlakem vstřikovaného paliva, otvírán přístup tomuto palivu teprve po překročení předem nastaveného tlaku k nejméně jednomu výstřikovému otvoru, vyvrtanému ve stěně duté polokoule, vytvořené na spodním konci tělesa vstřikovací trysky, jehož osa směřuje do středu této duté polokoule, jejíž vnitřní stěna přechází v kuželovité sedlo, rozšiřující se ve směru od výstřikového otvoru.

U dnešních běžných vstřikovacích trysek pro vznětové motory je v tělese vstřikovací trysky zalapována jehla, která má na svém spodním konci vytvořen kužel, kterým spočívá v kuželovitém sedle,vytvořeném na spodním konci tělesa vstřikovací trysky, kteréžto sedlo přechází v kulovitý prostor, z něhož vycházejí výstřikové otvory.

Vrcholový úhel kužele na jehle bývá obvykle asi o 1 ° větší nežli je vrcholový úhel kuželovitého sedla v tělese vstřikovací trysky. Tím se dociluje požadované těsnosti i funkce vstřikovací trysky.

Experimentálně bylo prokázáno, že výrazného zmenšení množství nespálených uhlovodíků ve výfukových plynech vznětového motoru lze docílit zmenšením velikosti prostoru vznikajícího při zavřené jehle mezi kuželovitým koncem jehly a kulovitým zakončením otvoru v tělese vstřikovací trysky.

U známých provedení vstřikovacích trysek jsou k docíleni co nejmenšího prostoru mezi jehlou a výstřikovými otvory vrtány výstřikové otvory tak, že vyúsťují v kuželovitém sedle, takže při dosedu jehly jsou kuželovitým koncem jehly prakticky zakrývány. Nevýhodou tohoto uspořádání však je, že při nesymetrickém rozmístění výstřikových otvorů vzhledem k ose vstřikovací trysky, jakého je třeba např. pri šikmo uloženém vstřikovači v hlavě motoru, mají jednotlivé výstřikové otvory nestejnou délku i nestejnou geometrii vyústění do kuželovitého sedla, takže vrcholový úhel palivového paprsku, jemnost rozprášení paliva i dolet palivového paprsku nejsou ze všech výstřikových otvorů stejné, což obvykle negativně ovlivňuje parametry motoru.

Vynález si klade za úkol zmenšit velikost prostoru mezi spodním koncem jehly a výstřikovými otvory vstřikovací trysky na co nejmenší možnou míru při současném zajištění stejné délky i stejné geometrie vnitřního vyústění všech výstřikových otvorů i při jejich nesymetrickém uspořádání vzhledem k ose vstřikovací trysky.

Tento úkol je podle vynálezu vyřešen tím, že na spodní menší základnu komolého kužele, vytvořeného na spodním konci jehly, spočívajícího obvodem své horní větší základny, přecházející ve spodní zeslabenou válcovitou část jehly, v kuželovitém sedle, vytvořeném v tělese vstřikovací trysky, navazuje kulovitá část jehly, zasahující do dutiny duté polokoule, vytvořené ná spodním

2060 1 3 konci tělesa vstřikovací trysky, v níž je vyvrtán nejméně jeden výstřikový otvor.

Dalším význakem je, že při jehle spočívající v kuželovitém sedle je střed kulovité části jehly shodný se středem duté polokoule na tělese vstřikovací trysky.

Jiným význakem je, že poloměr vnitřní stěny duté polokoule je roven 1/5 až 2/5 průměru horní větší základny komolého kužele na jehle.

Dalším význakem je, žé poloměr kulovité části jehly je menší nežli poloměr vnitřní stěny duté polokoule o vůli rovnou 1/100 až 4/100 průměru horní větší základny komolého kužele na jehle.

Jiným význakem je, že přechod mezi kuželovitým sedlem a vnitřní stěnou duté polokoule v tělese vstřikovací trysky je vytvořen obloukem o poloměru třikrát až sedmkrát větším nežli je poloměr vnitřní stěny duté polokoule.

Vstřikovací tryska podle vynálezu je nakreslena na obr. 1 a na obr. 2 je ve zvětšení nakreslen její spodní konec.

V tělese vstřikovací trysky 1 je zalapována jehla 2, na jejíž spodní zeslabenou válcovitou část 21 o průměru d_s navazuje komolý kužel 22, jehož horní větší základna 221 má průměr d_s a jeho spodní menší základna 222 přechází v kulovitou část 23 o poloměru R₂. Jehla 2 spočívá v kuželovitém sedle 11, vytvořeném ve spodní části tělesa vstřikovací trysky 1, jehož vrcholový úhel je asi o l.° menší nežli vrcholový úhel komolého kužele 22 na jehle 2. Kuželovité sedlo 11 přechází ve vnitřní stěnu 121 duté polokoule 12 o poloměru R,, jejíž střed S je totožný se středem kulovité části 23 jehly 2, když tato spočívá v kuželovitém sedle 11. Poloměr R₂ je menší nežli poloměr R] o vůli x. Přechod mezi kuželovitým sedlem 11 a vnitřní stěnou 121 duté polokoule 12 je proveden kruhovým obloukem o poloměru R₃. Výstřikové otvory 13 jsou vrtány z vnější stěny 122 duté polokoule 12 a jejich osy směřují do středu S duté polokoule 12, takže mají stejné délky i stejnou geometrii na vnitřní stěně 121 duté polokoule 12, čímž je zjednán předpoklad pro to, aby všechny palivové paprsky měly stejnou kvalitu.

Aby vznikl mezi spodním koncem jehly 2, spočívající v kuželovitém sedle 11, a vnitřní stěnou 121 duté polokoule 12 a kuželovitým sedlem 11 co nejmenší prostor, je podle vynálezu poloměr R, roven 1/5 až 2/5 průměru ds , vůle velikosti x rovna 1/100 až 4/100 průměru d_s a poloměr R₃ je třikrát až sedmkrát větší nežli poloměr R|.

Claims (5)

1. PŘEDMĚT

   1. Vstřikovací tryska pro vznětové motory, u níž je diferenciální jehlou, ovládanou tlakem vstřikovaného paliva, otvírán přístup palivu teprve po překročení předem nastaveného tlaku k nejméně jednomu výstřlkovému otvoru, vyvrtanému ve stěně duté polokoule, vytvořené na spodním konci tělesa vstřikovací trysky, jehož osa směřuje do středu této duté polokoule, jejíž vnitřní stěna přechází v kuželovité sedlo, rozšiřující se ve směru od výstřikového otvoru, vyznačující se tím, že na spodní menší základnu (222) komolého kužele (22), vytvořeného na spodním konci jehly (2), spočívajícího obvodem své horní větší základny (221), přecházející ve spodní zeslabenou válcovitou část (21) jehly (2), v kuželovitém sedle (11), vytvořeném v tělese vstřikovací trysky (1), navazuje kulovitá část (23) jehly (2), zasahující do dutiny duté polokoule (12), vytvořené na spodním konci tělesa vstřikovací trysky (1), v níž je vyvrtán nejméně jeden výstřikový otvor (13).
2. 2. Vstřikovací tryska podle bodu 1, vyznačující se

   VYNÁLEZU tím, že střed (S) kulovité části (23) jehly (2) je shodný se středem duté polokoule (12) na tělese vstřikovací trysky (1) při poloze jehly (2) spočívající v kuželovitém sedle (11).
3. 3. Vstřikovací tryska podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že dutá polokoule (12) má poloměr (Rj) vnitřní stěny (121) roven 1/5 až 2/5 průměru (d_s) horní větší základny (221) komolého kužele (22) na jehle (2).
4. 4. Vstřikovací tryska podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že kulovitá část (23) jehly (2) má poloměr (R₂) menší nežli je poloměr (R,) vnitřní stěny (121) duté polokoule (12) o velikost (x) rovnou 1/100 až 4/100 průměru (d_s ) horní větší základny (221) komolého kužele (12) na jehle (2).
5. 5. Vstřikovací tryska podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že přechod mezi kuželovitým sedlem (11) a vnitřní stěnou (121) duté polokoule (12) v tělese vstřikovací trysky (1) je vytvořen obloukem o poloměru (R₃) třikrát až sedmkrát větším nežli je poloměr (R,) vnitřní stěny (121) duté polokoule (12).