CS203789B1 - Circuitry for cooling and drying air fluid compressed by compressor and simultaneously exploiting the thus produced heat - Google Patents

Description

čmojwvčNáKA SOCIALISTICKÁ . {» POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 203789 WJL) (M) i í (51) Inh Cl.3 Sí (22,), Přihlášeno. 1,6 Q5 79(21.) (PV. 3382-79) F 25 B 29/00 .(40) ZyeřaiháhP --301 06 80 &08Í©W (45;) Vydáno. 13 06 8-3 (75);

Autor. vynálezu KLAZ/AR LUDĚK ing;,. LITOMYŠL, BRUDNÍK; JAROSLAV ing. GSc.a HYKL EDUARD ing,. OSTRAVA

Bii. sqjiSas»^ využívání jím gr Bdujkovanáho tepla 1

Vynález se týká zapojení pro chlazení; avysoušení koropr.esor.ein stlačené., vzdušinypři so.u&asnéto: využívání jím produkované-ho. tepla, V celé: řadě. průmyslových odvětví se po-užívá stlačený vzduch jáko forma hnacíenergie pro pohon různých pneujnatickýchstrajff, nástrojfl: a zařízení· K; jedním z nej-větších. uživatelů. stlačeného vzduchu patříhlubinné doly, kdfe však používání stlačené-ho vzduchu rod své specifické problémy,. At-mosferický vzduch, nasávaný kompresoremobsahuje vždy určité množství' vodní; páryzpůsobující vlhkost vzduchu, při stlačovánívzduchu kompresorem roste schopnost vzdu-chu pohlcovat, vodní páru vlivem, stoupajícíteploty mnohem. rychleji než klesá objem,takže. i. tehdy,. když na počátku stlačování jevzduch vlhkostí nasycen, je ke konci kom;prese jeho reliativní vlhkost mal.á· Ňastane-lipo kompresi ochlazování', což se děje napří-klad běžně v potrubních rozvodech, stoupárelativní vlhkost stlačeného., vzduchu. Přidalším ochlazování pod teplotu rosného ho-du dochází ke kondenzaci vodních par a tímk vylučování vlhkostí. Samovolná kondenza-ce vodních par v potrubních rozvodech jejev nežádoucí, neboť může způsobit poru-chy pneumatických spotřebičů tím, že tvořís mazacím olejem emulzi, čímž je perušena 203789 2> jeho- mazací schopnost. Voda. v potrubí, mčžedále., způsobit vodní rázy se všemi nepřízni-vými důsledky. Dalším, negativním, jevem jánadměrná koroze jako potrubí,, tak. spotře-bičů, se kterými přijde kondenzovaná vodado styku. Tato okolnost je příčinou, závaž-ných, poruch, celého, systému. Proto je, nutnévyzrázenou vlhkost v- potrubí odlučovat vmechanických odlučovačích,. které· se roz-mísťuji v rozvodech stlačeného, vzducbdOchlazení vzduchu, aa odlučovačem však, ve-de, k dalšímu, vylučování vlhkosti. -

Potížím, které, kondenzace, vlhkosti přiná-ší, se dá pkedcházet vysoušením stlačenéhovzduchu. Vysoušení stlačeného vzduchu sezajišťuje bud absongcí vlhkosti v pevnýchhygroskhtpiOkých látkách, nebo zchlazová-ním vzduchu pod teplotu rosného bodu s vy-srážením a odloučením vlhkosti,s Při vysoušení stlačeného, vzduchu, absorp-cí, sp absorpční látka postupně sytí. vlhkosti,čímž klesá její schopnost vázat, další vlh-kost. Absorpční látku, je proto, třeba. ve. vy-soušecím zařízení periodicky vyměňovat, ne-bo regenerovat.. Tato skutečnost· ovlivňujevysoušení tak, že ho nelze řešit jako., konthnuáteí, je nutné řešit ho jako diskontinuál?ní, přičemž kontinuita, se. dá zajiistiť napří-klad zdvojením potřebného zařízení, takžejedno zařízení vysouší, zatímco druhé seregeneruje, případně jinak udržuje. 203789

Kontinuální a účihné vysoušení stlačené-ho vzduchu se dá zajistit jeho· chlazením nateploty blízké 0°C. Nižší teploty nejsou žá-doucí jednak proto, že vysoušení zchlazenímna Uvedenou teplotu je dostatečné jednakproto, že při poklesu povrchové teploty tep-losměnjné plochy ve výměníku, ve kterémse chlazení uskutečňuje, pod hodnotu 0 °C,by docházelo k. vymrzání zkondenzovanévlhkosti na teplosměnné ploše výměníku,což by si vynucovalo periodické odtávánínámrazy na výměníku a tedy opět diskonti-nuální provoz zařízení.

Vedle uvedených skutečností je v důlníchprovozech třeba počítat s tím, že stlačenývzduch, dnes zpravidla chlazený jen na tep-loty kolem cca 60 °C nebo i vyšší, je v důl-ním prostředí nežádoucím zdrojem tepla.Tuto skutečnost je třeba mít v současné do-bě stále více na zřeteli. Těžba v hlubinnýchdolech přechází totiž postupně do stále vět-ších hloubek, ve kterých už je teplota hor-nin tak vysoká, a další vlivy, například au-tokomprese větracího vzduchu, tak silné, žeteplota prostředí stoupá nad mez, kteroumůže lidský organismus bez obtíží, zejménapři namáhavé práci, zvládnout. Pťi překro-čení této meze je proto třeba činit opatře-ní, kterými se zajistí Vhodné mikroklima avhodné pracovní prostředí. Mezi tato opa-tření patří například zintenzlynění větrání,'chlazení větracího vzduchu spojené s od-vlhčováním, tj. klimatizace důlního prostře-dí, snižování sekundárních zdrojů tepla apodobně.

Nedostatkem stávajících zařízení a zapo-jení, kterými se zajišťuje vysoušení stlače-ného vzduchu pro důlní spotřebiče a vytvá-ření přijatelného prostředí pro důlní práceje jednak nedostatečné ochlazování stlače-ného vzduchu přiváděného k důlním spotře-bičům navíc bez využití ochlazováním uvol-něného odpadního tepla, z čehož pak vy-plývá zbytečně velká energetická náročnostna ' zabezpečení ' bezporuchového provozudůlních zařízení na stlačený vzduch, alei na. zajištění nutné klimatizace pracovníhoprostředí v' hlubinných dolech a potřebnévětrání. Hlavním důvodem, proč se zatímse žádoucím efektem nevyužívá chlazení avysoušení stlačeného vzduchu pro důlní po-třebu kompresorovým chladicím zařízeníma proč se současně účelně nevyužívá odpad-ní teplo, které je třeba při chlazení stlače-ného vzduchu odvádět, je skutečnost, že do-sud nejsou známy vhodné systémy a zapoje-ní, které by byly schopny zajistit účinnéchlazení stlačeného vzduchu jakožto pri-mární pracovní látky do vhodného sekun-dárního systému. Tento sekundární systémmusí být především schopen maximálně hos-podárně využívat vzniklé odfpadní teplo, alemusí být i schopen při vzniku eventuálníhopřebytku odpadního tepla toto teplo odvésta tak zajistit bezporuchový provoz všechdůlních zařízení na stlačený vzduch pří za- 4 bezpečen! žádoucích klimatických podmínekv důlním provozu.

Uvedené nedostatky odstraňuje zapojenípro chlazení a vysoušení kompresorem stla-čené vzdušiny při současném využívání jímprodukovaného tepla podle vynálezu. Jehopodstata spočívá v tom, že ve výtlačném po-trubí jednostuipňového, případně vícestup-ňového kompresoru jsou v sérii zařazenyalespoň dva primární výměníky tepla. Kekaždému primárnímu výměníku tepla je při-řazen uzavřený okruh teplonosné látky, kte-rý obsahuje sekundární výměník tepla.Všechny sekundární výměníky tepla kroměposledního sekundárního výměníku tvořípřímý a samostatný zdroj využívaného tep-la. Poslední sekundární výměník tepla jevýparníkem chladicího zařízení ve funkcitepelného čerpadla, k jehož kondenzátoruje přiřazen další uzavřený okruh teplonos-né látky, obsahující další samostatný se-kundární výměník tepla pro přímé využitíodpiadního tepla. Při použití vícestupňového kompresoru jevyužit s výhodou jeden, případně několikmezichladičů tím, že k nejméně jednomumezichladiči je přiřazen uzavřený mezicWla-dičový okruh teplonosné látky obsahujícímezichladičový samostatný sekundární vý-měník tepla pro přímé využití odpadníhotepla.

Pro účelnou regulaci je v uzavřeném me-zichladičovém okruhu posledního stupnědvoustupňového kompresoru zapojen termo-regulační ventil, jehož čidlo je uloženo vevýtlačném potrubí kompresoru před prvnímprimárním výměníkem tepla, případně v je-ho prvém uzavřeném okruhu teplonosnélátky. Při použití vícestupňového kompresoru přivyužití tepla několika mezichladičů jsou vjednotlivých dalších mezichladičovýeh okru-zích zapojeny vždy po jednom termoregu-lačním ventilu a jim odpovídající čidla jsouuložena vždy ve výtlačném potrubí následu-jícího stupně kompresoru před meizichladi-čem tohoto stupně, případně v jeho uzavře-ném okruhu teplonosné látky. Část . sekundárních výměníků tepla, pří-padně všechny sekundární výměníky teplapro přímé využití tepla jsou s výhodou vzá-jemně propojeny propojovacím vodním po-trubím, které je zavedeno do jedné, případ-ně několika akumulačních nádrží zapoje-ných v sérii. Do spodní části první akumu-lační nádrže je zaveden přívod studené vo-dy'a z horní části poslední akumulační ná-drže vyúsťuje vývod teplé vody.

Pro· odvod případně zbývajícího nevyuži-telného tepla jsou k uzavřeným okruhůmteplonosné látky obsahujícím sekundární vý-měníky tepla, pro přímé využití odpadníhotepla přiřazeny přídavné sekundární vý-měníky tepla, propojené propojovacím po-trubím chladicí vody s chladicí věží. Pří-davné sekundární' výměníky tepla jsou za-pojitelně běžnými ovládacími orgány k sa- 203789 β mostatným okruhům paralelně, případně vobtoku v sérii s příslušejícím sekundárnímvýměníkem pro přímé využití odpadníhotepla.' Výhod zapojení pro chlazení a vysoušeníkompresorem stlačené vzdušiny podle vy-nálezu je několik. Především znamená velkéenergetické. úspory, neboť maximálně vy-užívá teplo stlačeného vzduchu pro topnéúčely a ohřev užitkové nebo pitné vody,jejíž spotřeba na dolech je vysoká a jež jedosud zajišťována pomocí samostatnýchenergetických zdrojů. Předností řešení dáleje, že chlazení .stlačeného vzduchu na tep-loty ležící pod teplotou důlního prostředíje nejen výhodné z hlediska vysoušení stla-čeného vzduchu, ale í z hlediska příznivéhoovlivnění mikroklimatu důlního prostředí.Chlazení stlačeného vzduchu pak přinášídalší výhodu spočívající v tom, že chlazenímse sníží objem vzduchu, dopravovaný roz-vodným potrubím. . Tím se sníží průtočná rychlost a tlakovéztráty v rozvodech. Porovnají-li se tlakové. ztráty v rozvodech při teplotě stlačeného·vzduchu 60 °C a 10 °C, dochází ke sníženítlakových ztrát 0 cca 25 až 30 %. Tím lzezískat větší tlak vzduchu na spotřebičích,nebo napoka je možno snížit výtlačný tlakzdroje. Obě možnosti jsou opět energetickyvýhodné. V úvahu je možno vzít případnézmenšení dimenzí rozvodů stlačeného vzdu-chu.

Na připojených výkresech jsou znázorně-ny schematicky příklady zapojení podlé vý-·nálezu. Na obr. 1 je znázorněno· zapojenípři použití jednostupňového kompresoru atřech primárních výměnících tepla. Na obr.2 je znázorněno zapojení při použití dvou-stupňového kompresoru s mezichladičem.N.a obr. 3 je řešení podle obr. 2 doplněnopřiřazením přídavných sekundárních výmě-níků k uzavřeným okruhům teplonoisné lát-ky zapojitelných v případě · potřeby k maře-ní nevyužitelného tepla v chladicí věži.

Ve výtlačném potrubí 1 jednostupňovéhokompresoru 2 jsou zařazeny v sérii první-primární výměník 3 tepla, druhý primárnívýměník 4 tepla a poslední primární výmě-ník 5 tepla mezi stlačeným vzduchem z kom-presoru 2 a teplonosnou látkou. Ke každé-mu primárnímu výměníku 3, 4, 3 je přiřa-zen uzavřený okruh 6, 7, 8 teplonosné lát-ky, v jehož propojovacím potrubí je zařaze-no oběhové čerpadlo 9, 10, 11, sekundárnívýměník 12, 13, 14 teipla a vyrovnávací tla-ková nádrž (nezakreslena). Poslední sekun-dární výměník 14 je výpar nikom chladicíhozařízení 15, které je použito jako tepelnéčerpadlo. Chladicí zařízení 15 obsahuje chla-dicí kompresor 16, kondenzátor 17, škrticíventil 18 a chladivové potrubí 19. Ké-kon-denzátoru 17 je přiřazen další uzavřenýokruh 20 teplonosné látky, ve kterém je.další samostatný sekundární výměník 21,další oběhové čerpadlo 22 a vyrovnávacítlaková nádrž (nezakreslena j. Propojovací vodní potrubí 23, do něhož vyúsťuje v nej-nižší části první akumulační nádrže 24 pří-vod 25 studené vody a do jehož sání je na-pojeno podávači čerpadlo 26, propojuje sé-riově další sekundární výměník 21 tepla sdruhým sekundárním výměníkem 13 tepla,odkud je, propojovací vodní potrubí 23 zave-deno do vývodu 27 teplé vody v nejvyššíčásti poslední akumulační nádrže 28. Teploodebrané teplonosnou látkou stlačenémuvzduchu v prvním primárním výměníku 3tepla je předáváno prvním sekundárním vý-měníkem 12 jako teplo přímo, užitečné, za-jištující vytápění. Teplo, využívané posled-ním primárním výměníkem 5 tepla, který jevýparníkem chladicího zařízení, jé teplo níz-kopotenciální, zajišťující energeticky vý-hodně funkci tepelného čerpadla. Celkovéteplo produkované tepelným čerpadlem vkondenzátoru 17 se převádí do dalšího se-kundárního výměníku 21 tepla zařazenéhov dalším samostatném okruhu 20. Sériověpropojené další sekundární výměník 21tepla a druhý sekundární výměník 13 teplazajišťuji nepřímý ohřov užitkové, případněpitné vody. Nepřímý ohřev je volen proto,aby se odstranilo nebezpečí zanášení druhé-ho primárního výměníku 4 tepla a konden-zátoru 17 chladicího zařízení 15, ke které-mu by nutně při'přímém ohřevu užitkovévody nedocházelo. Kromě toho je nepřímýohřev vody využívající teplo produkovanétepelným čerpadlem volen i proto, aby vpřípadě poruchy těsnosti kondenzátoru 17nedošlo k zamoření ohřívané vody chladi-vém. Dopravu vody propojovacím vodnímpotrubím 23 zajišťuje podávači čerpadlo 26,které odebírá trvale určité množství stude-né vody z přívodu 25. Voda se průchodemdalším sekundárním výměníkem 21 a dru-·hým sekundárním výměníkem 13 ohřeje napožadovanou teplotu. Ohřátá voda se pakodvádí vývodem 27 k místu spotřeby. Pokudje odběr teplé vody menší, než produkujídva sekundární výměníky 21, 13 tepla, za-plavuje ohřátá voda postupně akumulačnínádrže 24, 28 a vytlačuje odtud studenouvodu d)o propojovacího vodního potrubí 23,k sání prvního podávacího čerpadla 26.Naopak pokud je odběr teplé vody větší, vy-tlačuje studená voda teplou vodu z akumu-lačních nádrží 24, 28 do vývodu 27 teplévody.

Mezichladič 29 dvoustupňového kompre-soru 2 (obr. 2) tvoří primární výměník tep-la v uzavřeném mezichladičovém okruhu -30,který obsahuje mezichladičový samostatnýsekundární výměník 31 tepla, mezichladičo-vé oběhové čerpadlo 32 a vyrovnávací tla-kovou nádrž (meznázorněna). V příkladuprovedení (obr. 2) tvoří mezichladičový sa-mostatný sekundární výměník 31 tepla sou-část sériového zapojení pro· ohřev vody spo-lečně s druhým sekundárním výměníkem 13a dalším sekundárním výměníkem 21. V me-zichladičovém uzavřeném okruhu 30 je za-řazen termoregulační ventil 33, jehož čidlo

Claims (8)

1. 2 0 37 34 je osazeno ve výtlačném potrubí 1 kom-presoru i před prvním primárním výmění-kem 3 tepla. Na obr. 2 je zakresleno alter-nativní uložení čidla 34‘ v prvním uzavře-ném okruhu 8 teplonosné látky.. Na obr. 3Je znázorněno zapojení podle obr. 2 rozší-řené o přídavné sekundární výměníky 33,36, 37, 38 pro odvod nevyužitelného tepla.První přídavný sekundární výměník 33 je. s prvním přídavným čerpadlem 39 přiřazenk prvému uzavřenému okruhu 6 v obtokuv sérii s prvním sekundárním výměníkem12 tepla. Přídavné sekundární výměníky 38, 37, 38jsou spolu s jim příslušejícími přídavnýmičerpadly 40, 41, "42 přiřazeny k druhémuuzavřenému okruhu 7, k dalšímu uzavře-nému okruhu 28 a mezichladičovému uza-vřenému okruhu 30 teplonosné látky para-lelně. Všechny přídavné sekundární výmě-níky 34, 33, 36, 37 tepla jsou propojeny pro-pojovacím potrubím 43 chladící vody opa-třeným oběhovým čerpadlem 44 s chladicívěží 43. V navrženém zapojení se teplo, které jetřeba odvádět pro požadované a potřebnézohlazování a vysoušení stlačeného vzdu-chu, Odvádí ve výměnících tepla až do ur-čité mezní teploty stlačeného vzduchu při-rozeným způsobem užitečně ohřívanou se-kundární látkou, kterou může být teplonos-ná látka vytápěcího systému, nebo nepřímo·ohřívaná užitková, případně pitná voda ne-bo jiná kapalina. Po zchlazení vzduchu přirozeným způso-bem na mezní teplotu, Se teplo stlačnémuvzduchu dále odvádí strojním chladicím za-řízením, které umožňuje zchlazení stlače-ného vzduchu na teploty blízké 0°C a tími jeho účinné vysušení. Chladicí zařízení je použito ve funkci te-pelného čerpadla a převádí teplo odebranéstlačenému vzduchu při nízké teplotní úrov-ni na vyšší teplotní úroveň. Převod teplase. zajišťuje energií, vynaloženou na pohonkompresoru, který je hnacím prvkem chla-dicího zařízení. Vynaložená energie se měnív teplo, o které se zvětší převáděné teplo.Převedené teplo, zvětšené o vynaloženouenergii, se při vyšší teplotní úrovni účelně pRedmEt

   1. Zapojení pro chlazení a vysoušení kom-presorem stlačené vzdušiny při současnémvýužívání jím produkovaného tepla vyznaču-jící se tím, že ve výtlačném potrubí (1) jed-nostupňovébo, případně vícestupňovéhokompresoru (2) jsou v sérii zařazený ale-spoň dva primární výměníky ('3, 4, 5) tepla,přičemž ke každému z nich je přiřazen uza-vřený okruh (6, 7, 8) teplonosné látky, přitom všechny samostatné sekundární výmě-níky (12, 13) tepla kromě posledního se-kundárního, výměníku (14) tepla tvoří pří-mý samostatný zdroj využívaného tepla, za-tímco poslední sekundární výměník (14) 8 9 8 využívá pro užitečný ohřev sekundární lát-ky, kterou je nejčastěji nepřímo ohřívanávoda nebo Jiná kapalina. V použitém zapojení pracuje tepelné čer-padlo s vysokou hospodárností, charakteri-zovanou. topným faktorem, tj. poměrem zís-kaného užitečného· tepla a vynaložené ener-gie, v rozmezí 4 až 5, což znamená, že z 1kWh .například elektrické energie vynalože-. né na pohoň chladicího zařízení se získá. 4 až 5 kWh v podobě tepla. Výměníky, zařazené ve výtlačném potrubívzduchového kompresoru, potřebné prochlazení stlačeného vzduchu, jsou příčinoutlakové ztráty v rozvodu stlačeného vzdu-chu. Tato tlaková ztráta však není na záva-du, jednak proto, že výměníky lze navrhnouts únosnou tlakovou ztrátou, jednak proto,že zchlazením stlačeného vzduchu, jak Jižbylo řečeno, se sníží tlaková ztráta v roz-vodech a část, případně celou hodnotu, okterou se tlaková ztráta rozvodů sníží, lzevyužít pro potřebné výměníky, aniž by sezhoršila energetická účinnost celého' zaří-zení. Při každém využívání odpadního tepla, jenutno řešit disproporce mezi produkovanýmtepelným výkonem a odebíraným tepelnýmvýkonem. Protože produkovaný tepelný vý-kon je určen primární funkcí zařízení, v dě-ném případě výrobou stlačeného vzduchu,která nemá přímou vazbu na odebíraný te-pelný výkon, který je určen faktory s pri-mární funkcí nesouvisejícími, Je třeba řešitjednak krátkodobé disproporce (napříkladv průběhu dine), jednak dlouhodobé dispro-porce (například v průběhu ročních sezón-ních období). Krátkodobé disproporce jsou v navrženémzapojení řešeny akumulací tepla v ohřátévodě. Dlouhodobé disproporce se akumulacítepla řešit jednoduše nadají, v navrženémzapojení jsou řešeny tak, že nadbytečný te-pelný výkon, který se nedá okamžitě zužit-kovat, se odvádí jako teplo odpadní. Naviržené zapojení je možno využít i prochlazení a vysoušení jiných plynů · nežvzduch a odpadní teplo-lze využívat i proohřev jiné kapaliny než vody. YNALEZU tepla je výparníkem chladícího zařízení (15)ve funkci tepelného čerpadla, k jehož kon-densátoru (17) je přiřazen další uzavřenýokruh (20) teplonosné látky, obsahující dal-ší samostatný sekundární výměník (21) tep-la pro přímé využití tepla.
2. 2. Zapojení podle bodu 1 vyznačující setím, že k nejméně jednomu mezichladiči (29)je přiřazen uzavřený mezichladičový okruh (30) teplonosné látky, obsahující roezichla-dičový samostatný sekundární výměník (31)tepla pro přímé využití tepla.
3. 3. Zapojení podle bodů 1 a 2 vyznačujícíse tím, že v uzavřeném mezichíadičovém 203789 10 okruhu (30) druhého stupně dvoustupňové-ho kompresoru (1) je zapojen termoregu-lační ventil (33), jehož čidlo (34) je uloženove výtlačném potrubí (1) kompresoru (2)před prvním primárním výměníkem'(3) tep-la, případně v jeho uzavřeném okruhu (6)teplonoismé látky. . 4.. Zapocení podle bodů 1 až 3 vyznačujícíse tím, že v dalších mezichladičovýeh okru-zích vícestupňového kompresoru (2) je za-pojeno po jednom termoregulačním ventiluv každém z těchto dalších mezichladičovýehokruhů a jim odpovídající čidla jsou ulo-žena vždy ve výtlačném potrubí následují-cího stupně kompresoru (2), před mezichla-dičem tohoto stupně, případně v jeho uza-vřeném okruhu teplonosné látky.
4. 5. Zapojení podle bodů 1 až 4 vyznačujícíse tím, že část sekundárních výměníků (12,13, 21, 31) tepla pro přímé využití teplá jevzájetoně propojena propojovacím vodnímpotrubím (23) zavedeným alespoň do jednéz akumulačních nádrží (24, 28) zapojenýchv sérii, s přívodem (25) studené vody dospodní části první akumulační nádrže (24)a s vývodem (27) teplé vody z horní částiposlední akumulační nádrže (28).
5. 6. Zapojení podle bodů 1 až 4 vyznačující se tím, 'že- všechny sekundární výměníky(12, 13, 21, 31) tepla pro přímé využití tep-la jsou' vzájemně propojeny propojovacímvodním potrubím (23) zavedeným do aku-mulačních nádrží (24, 28).
6. 7. Zapojení podle bodů 1 až 6, vyznačujícíse tím, že k uzavřeným okruhům (6, 7, 20,30) teplonosné látky obsahujícím sekundár-ní výměníky (12, 13, 21, 31) tepla pro přímévyužití tepla jsou přiřazeny přídavné se-kundární výměníky (35^ 36, 37, 38) teplapro odvod nevyužitelného tepla zapojitelnéovládacími orgány k uzavřeným okruhům(6, 7, 20, 30) a propojené propojovacím po-trubím (43) chladicí vody s chladicí věží(45).
7. 8. Zapojení podle bodu 7 vyznačující setím, že alespoň jeden z přídavných sekun-dárních výměníků (35, 36, 37, 38) tepla, jepřiřazen k příslušejícímu uzavřenému okru-hu (6, 7, 20, 30) teplonosné látky paralelně.
8. 9. Zapojení podle bodu 7 vyznačující setím, že alespoň jeden z přídavných sekun-dárních výměníků (35, 36, 37, 38) tepla jepřiřazen k příslušejícímu uzavřenému okru-hu (6, 7, 20, 30) teplonosné látky v obtokuv sérii s příslušejícím sekundárním výmění-kem (12, 13, 21, 31) pro přímé využití tepla. 3 listy výkresů Sevarografia, ». p., z&vod 7, Most