CS203545B1 - Method of preparing fermentative molasses medium for the citric fermentation - Google Patents
Method of preparing fermentative molasses medium for the citric fermentation Download PDFInfo
- Publication number
- CS203545B1 CS203545B1 CS744178A CS744178A CS203545B1 CS 203545 B1 CS203545 B1 CS 203545B1 CS 744178 A CS744178 A CS 744178A CS 744178 A CS744178 A CS 744178A CS 203545 B1 CS203545 B1 CS 203545B1
- Authority
- CS
- Czechoslovakia
- Prior art keywords
- molasses
- fermentation
- citric acid
- acid
- gluconic acid
- Prior art date
Links
Landscapes
- Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)
Description
Vynález se týká způsobu intenzivnější výroby kyseliny citrónové při zkvašování melas za současného potlačení tvorby kyseliny glukonové.BACKGROUND OF THE INVENTION The present invention relates to a process for the intensive production of citric acid in fermentation of molasses while suppressing the production of gluconic acid.
U průmyslových kmenů houby Aspergillus niger je vedle vysoké produktivity kyseliny citrónové ceněna též ta vlastnost, že netvoří žádné nebo pouze zanedbatelné množství vedlejších kyselin, především kyseliny šťavelové a kyseliny glukonové. Vedlejší kyseliny vznikají na účet hlavního produktu a ztěžují jeho izolaci ze zkvašeného roztoku a jeho vyčištění. Kyselina šťavelová se vyskytuje častěji než kyselina glukonové. Studium výskytu kyseliny šťavelové během citrónového kvašení ukázalo, že sklon k větší či menší, (resp. žádné) tvorbě kyseliny šťavelové Je dán jednak specifitou použitého kmene houby Aspergillus niger, jednak specifitou zkoušené melasy, která může produkci kyseliny šťavelové u jednotlivých kmenů indukovat ve větší či menší míře (Leopold J. a Zd. Valtr, Zentrabl. Bakteriol. II. Abt. 113, 24, 1960). Jak známo, podporuje všeobecně neutrální a zvlášť alkalická reakce tvorbu kyseliny šťavelové. Totéž se projévuje i při vzniku kyseliny glukonové, o podmínkách její tvorby během citrónového kvašení je však známo méně. V principu pro ni platí totéž, co pro kyselinu šťavelovou, že totiž sklon k produkci kyseliny glukonové je jednak vlastností použitého kmene houby Aspergillus niger (Leopold J., Die Nahrung 3,987, 1959) a jednak může být tvorba kyseliny glukonové indukována použitou melasou, jak dokazují v dalším uvedená pozorování. Zatímco lze výskyt kyseliny šťavelové během citrónového kvašení potlačit tím, že se v substrátu nastaví určitý poměr alkálií a fosfátu a-že se během celého procesu udržuje pH kolem 2,0 (USA patent 3 335 067, 1967, Process for producing citric acid. Miles Laboratories), není podobný zásah pro eliminaci kyseliny glukonové doposud znám. U některých bakterií (Klebsiella aerogenes] vzniká kyselina glukonová dehydrogenací a následující defosforylací glucoso-6-fosfátu (D. M. Neijssel, D. W. Tempest, Arch. Microbiol. 105, 183, 1975), zatímco substrátem glucosooxydásy z houby Aspergillus niger je glukóza. Apoenzym glucosooxydásy se skládá ze dvou identických podjednotek a jako koenzym slouží flavinadeninnukleotid (Harubito T., N. Osamu, O. Kazuji, J. Biochem. - Tokio, 78, 835, 1976). Během tvorby kyseliny glukonové houbou A. niger je potlačena cesta Embden—Meyrhofa (Franke W., Zentralbl. Bakteriol, II. Abt. 191, 194,1963), čímž je hůřeIn industrial strains of Aspergillus niger, besides the high productivity of citric acid, the property that it produces no or negligible amounts of secondary acids, in particular oxalic acid and gluconic acid, is also appreciated. By-acids are generated at the expense of the main product and make it difficult to isolate from the fermented solution and purify it. Oxalic acid is more common than gluconic acid. Study of the occurrence of oxalic acid during lemon fermentation has shown that the tendency to produce more or less (or no) oxalic acid is due both to the specificity of the Aspergillus niger strain used and to the specific molasses that can induce oxalic acid production in individual strains. or to a lesser extent (Leopold J. and Zd. Valtr, Zentrabl. Bakteriol. II. Abt. 113, 24, 1960). As is well known, a generally neutral and especially alkaline reaction promotes the formation of oxalic acid. The same applies to the formation of gluconic acid, but less is known about the conditions of its formation during lemon fermentation. In principle, the same applies to oxalic acid, since the tendency to produce gluconic acid is both a property of the Aspergillus niger strain used (Leopold J., Die Nahrung 3,987, 1959) and, secondly, the formation of gluconic acid can be induced by the molasses used. demonstrate the following observations. While the presence of oxalic acid during lemon fermentation can be suppressed by adjusting the substrate to a certain ratio of alkali and phosphate and maintaining a pH of about 2.0 throughout the process (U.S. Pat. No. 3,335,067, 1967, Process for producing citric acid. Miles). Laboratories), a similar intervention for the elimination of gluconic acid is not yet known. Some bacteria (Klebsiella aerogenes) produce gluconic acid by dehydrogenation and subsequent dephosphorylation of glucoso-6-phosphate (DM Neijssel, DW Tempest, Arch. Microbiol. 105, 183, 1975), while glucose is the substrate of Aspergillus niger glucosooxyase. It consists of two identical subunits and serves as a coenzyme flavinadenine nucleotide (Harubito T., N. Osamu, O. Kazuji, J. Biochem. - Tokyo, 78, 835, 1976). Meyrhofa (Franke W., Zentralbl. Bakteriol, II. Abt. 191, 194, 1963), making it worse
Λ zásobován trikarboxylový cyklus a snížena produkce kyseliny citrónové. Celá řada cukrů, zvlášť však glukóza a některé organické ' kyseliny indukují tvorbu glukosooxydásy (Franke W., L. Nochek. K. Acye, Arch. IMikrobiol. 51, 323, 1965). Vedle prací, které se snažily o potlačení tvorby cizích kyselin, neutuchaly snahy zintenzívnit tvorbu hlavního produktu t. j. kyseliny citrónové přísadou některých látek do kvasného média. Před léty byla doporučena přísada arsenu, resp. kyanidusodného (Chughtal T. D. a T. Walker, Biochem. J. 48, 524, 1951; 51, 484, 1954), síranu draselného (Leopold J., Z. Valtr, čsl. pat. 92291 — 1960 a 97292 — 1960), alkoholů (Quadar M. A. et al., Pákistán J. Biochem. 1, 43, 1988) jakož i jablečné třešti a sladovného kvetu (Ilczuk Z., Zentralbl. Bakteriol. II. Abt. 593, 1972 ]. Podle čs. patentu 135387 — 1970 (Krčmář S., J. Tachmyna, J. Tomovičová) lze zvýšit výtěžek kyseliny citrónové přísadou etyléndiamintetraacetátu do kvasného melasového média.Λ supplied tricarboxylic cycle and reduced production of citric acid. A variety of sugars, especially glucose and some organic acids, induce the formation of glucose oxydase (Franke W., L. Nochek. K. Acye, Arch. Microbiol. 51, 323, 1965). In addition to the work that sought to suppress the production of foreign acids, efforts to intensify the production of the main product, i.e. citric acid, by adding some substances to the fermentation medium continued. Years ago, the addition of arsenic, resp. sodium cyanide (Chughtal TD and T. Walker, Biochem. J. 48, 524, 1951; 51, 484, 1954), potassium sulfate (Leopold J., Z. Valtr, US Pat. Nos. 92291 - 1960 and 97292 - 1960), alcohols (Quadar MA et al., Pakistan J. Biochem. 1, 43, 1988) as well as apple cider and malt flower (Ilczuk Z., Zentralbl. Bakteriol. II. Abt. 593, 1972). 1970 (Krčmář S., J. Tachmyna, J. Tomovičová), the yield of citric acid can be increased by adding ethylenediaminetetraacetate to the fermentation molasses medium.
Při provedeném studiu melas, vyrobených z odrůd cukrovky pěstovaných v subtropické oblasti kolem Středozemního moře, bylo zjištěno, že se při jejich zkvašení na kyselinu citrónovou produkčním kmenem houby Aspergillus niger, který na tuzemských melasách produkuje vždy pouze kyselinu citrónovou bez vedlejších kyselin, tvoří vedle kyseliny citrónové též značné množství kyseliny glukonové. Je to tedy příklad, kdy melasa indukuje v produkčním kmenu tvorbu kyseliny glukonové. Zmíněné melasy mají navíc tu zvláštnost, že výtěžek kyseliny citrónové při optimální dávce ferrokyanidu draselného (tj. té dávce, při které se docílí optimální výtěžek kyseliny citrónové bez dalších zásahů do kvasného roztoku) je nízký a závislý na počátečním pH kvasného média, které však též ovlivňuje tvorbu kyseliny glukonové. Pro ilustraci jsou uvedeny v tabulce 1 výsledky kvasných pokusů jednoho druhu melas z řečené oblasti. Zatím co zde použitý kmen houby A. niger dává na tuzemských melasách vysoké výtěžky kyseliny citrónové (70 až 80 %) a neprodukuje žádné cizí kyseliny, je i optimální výtěžek kyseliny citrónové na cizí melase velmi nízký a tvorba kyseliny glukonové nezvykle vysoká. Nápadná je citlivá závislost tvorby obou kyselin na původním pH kvasného média. Při pH 7,10 je tvorba kyseliny citrónové maximální, tvorba kyseliny glukonové minimální; čím víc se od optimálního pH odchylujeme, tím víc se mění poměr obou kyselin v neprospěch kyseliny citrónové. V tabulce 2 jsou uvedeny výtěžky obou kyselin u dalších 4 druhů melas téhož typu (nepodtržená čísla J; maximální výtěžky kyseliny citrónové jsou o něco vyšší, výtěžky kyseliny glukonové se pohybují v podobných hranicích jako u vzorku z tabulky 1 a projevuje se jejich veliká závislost na pH média. U všech uvedených pokusů je poměr obou kyselin takový, že již nelze mluvit o citrónovém kvašení, ale o smíšeném kvašení kyseliny citrónové a glukonové, které je pro průmyslové účely bezcenné. Takové melasy by nebyly s přijatelnými ekonomickými výsledky provozně zpracovatelné.A study of molasses produced from varieties of sugar beet grown in the subtropical region around the Mediterranean found that when fermented to citric acid, the production strain of Aspergillus niger, which always produces only citric acid without side acids on domestic molasses citric acid also has a considerable amount of gluconic acid. Thus, it is an example where molasses induces the production of gluconic acid in the production strain. In addition, the molasses have the particularity that the yield of citric acid at the optimum dose of potassium ferrocyanide (i.e. the dose at which optimum yield of citric acid is obtained without further intervention in the fermentation solution) is low and dependent on the initial pH of the fermentation medium. affects the production of gluconic acid. By way of illustration, Table 1 shows the results of fermentation experiments of one species of molasses from said region. While the A. niger strain used here yields high yields of citric acid (70-80%) on domestic molasses and produces no foreign acids, the optimum yield of citric acid on the foreign molasses is very low and gluconic acid production is unusually high. The sensitive dependence of the formation of both acids on the original pH of the fermentation medium is striking. At pH 7.10, the formation of citric acid is maximal, the formation of gluconic acid is minimal; the more we deviate from the optimum pH, the more the ratio of both acids changes to the detriment of citric acid. Table 2 shows the yields of both acids for the other 4 molasses of the same type (underscored J numbers; maximum yields of citric acid are slightly higher, yields of gluconic acid are similar to those of the sample of Table 1 and show a great dependence on In all these experiments, the ratio of the two acids is such that it is no longer possible to speak of lemon fermentation but of mixed fermentation of citric acid and gluconic acid, which is worthless for industrial purposes, and such molasses would not be operationally viable with acceptable economic results.
T a b u 1 k a 1T a b u 1 k a 1
Vliv pH kvasného média na výtěžky kyseliny citrónové (v % na nasazený cukrj při optimální dávce ferrokyanidu draselného Výtěžky v % pH kyseliny kyseliny citrónové glukonovéInfluence of fermentation medium pH on citric acid yields (in% on sugar used at optimum dose of potassium ferrocyanide Yields in% pH of citric acid gluconic acid
7,25 26,8 25,67.25 26.8 25.6
7,10 34,7 12,77.10 34.7 12.7
6,90 27,7 14,56.90 27.7 14.5
6,80 20,9 20,26.80 20.9 20.2
6,55 15,1 24,56.55 15.1 24.5
Uvedené nedostatky odstraňuje vynález, jehož podstata spočívá v působení etyléndiamintetraacetátu dvojsodného (chelatonu 3, EDTA) na kvasné médium. Kvasný melasový roztok je uvařen s optimální dávkou ferrokyanidu draselného a po doplnění a ochlazení vodou se v něm při 50 až 60 °C nebo při nižší teplotě rozpustí EDTA. Pro daný druh melasy je podle vynálezu třeba předem vyzkoušet optimální pH kvasného média (6,0 až 7,2) a též optimální dávku EDTA, přibližně 0,001 mol/1. Vliv etyléndiamintetraacetátu na výtěžky kyseliny citrónové a kyseliny glukonové u několika druhů řečeného typu melas (I až IV) Je patrný z výsledku pokusů, uvedených v tabulce 2. Optimální koncentrace EDTA zde byla 0,001 mol/1 média; jeho přísadou se pH z média mírně snížilo.These drawbacks are overcome by the invention, which is based on the action of disodium ethylenediaminetetraacetate (chelatone 3, EDTA) on the fermentation medium. The fermented molasses solution is cooked with the optimum dose of potassium ferrocyanide and, after topping up and cooling with water, EDTA is dissolved in it at 50 to 60 ° C or below. According to the invention, the optimum pH of the fermentation medium (6.0 to 7.2) as well as the optimum dose of EDTA, about 0.001 mol / l, must be tested in advance according to the invention. The effect of ethylenediaminetetraacetate on yields of citric acid and gluconic acid in several species of said molasses (I to IV) is evident from the results of the experiments shown in Table 2. The optimum EDTA concentration here was 0.001 mol / l medium; by its addition, the pH of the medium decreased slightly.
0 3 5 4 50 3 5 4 5
Vliv etyléndiamintetraacetátu (EDTA) na výtěžek kyseliny citrónové a kyseliny glukonové (v % na nasazený cukr) při různých pH kvasného média u různých melas [I—IV)Effect of ethylenediaminetetraacetate (EDTA) on yield of citric acid and gluconic acid (in% on sugar used) at different pH of fermentation medium in different molasses [I-IV]
4*54 * 5
P r—<P r— <
όΟο·όΟο ·
4*5 ρ4 * 5 ρ
w £*>w £ *>
Λ4 cdCd4 cd
COWHAT
P ωP ω
eE
PP
w > w >
4*5 ρ4 * 5 ρ
>>
>>>>
4*5 cd cd >C5 ’Φ co o ΡΦ rH I τ-H J j J r—i J μ ιη μ in ω cm co qo co t-f4 * 5 cd cd> C5 ´ Φ co o ΡΦ rH I τ-H
CO CM rH CM CO co fuo irH jin τ*φ í <φ CO co CM I CO !CO CM rH CM CO fuo irH jin τ * φí <φ CO co CM I CO!
|in |in j| in | in j
ldíco/cmí Ícm^ θθ·Ί CMJOCm rH l CM CMInch / cm @ 1 cm @ 2 CMJOCm rH 1 CM CM
II I I III I I I
CO Η N O TjT co ID r-Γ ID CM rH iH CM CMCO Η N O TjT co ID r-Γ CM ID rH iH CM CM
4*3 </i >>4 * 3 </ i >>
Λ w a cd aΛ w and cd a
75*75 *
4x34x3
CM |CO [O ['Φί LD I τΦ | *Φ O , l, l, KCM | CO [O ['LDί LD I τΦ | * Φ 0, 1, 1, K
LD co t>^ co^ o i> in hLD co t> ^ co ^ o i> h
CM | CO i CO 1CM~ in r-Γ CO CM <}l ID W *CM | CO i CO 1CM ~ in r-Γ CO CM <} l ID W *
111'111 '
CO co cm co ^Φ CO CO CMCO co cm co ^ Φ CO CO CM
O Ib·» [LD |1D | o o co p1 o? co I cd co |About Ib · »[LD | 1D | oo what p 1 o? what I cd what |
I 1 I Ί 1 I uo m O a cd 'a co t< cd cd a <I 1 I Ί 1 I uo m O and cd 'a co t <cd cd a <
HH
WW
PP
OO
TO cd wTO cd w
Xi—( >PXi— (> P
PhPh
ΛΛ
CDCD
PP
cdCD
T3<T3 <
cd cd scd cd s
rl N <$t U‘; >órl N <$ t U ‘; > ó
Ph oPh o
COWHAT
I co coWhat about what?
CoWhat
H CM COH CM CO
O &About &
TOIT
O 'CD ρO 'CD ρ
>N> N
PP
OO
OO
CU &CU &
P 'CDP 'CD
P >NP> N
P +->P + ->
TOIT
OO
P<P <
CDCD
P >>P >>
aand
OO
SWITH
T3T3
O ffiO ffi
U každého zkoušeného druhu melas se projevuje citlivá závislost výtěžků kyseliny citrónové a kyseliny glukonové na pH kvasného média. Optimální, avšak nízké výtěžky kyseliny citrónové (od 36,6 do 41,7 o/o) jsou doprovázeny výtěžky kyseliny glukonové od 7,5 do 3,13 %. Přísada EDTA podle vynálezu zvýší při horním pH u každého druhu melas výtěžky kyseliny citrónové velmi výrazně, a to u melasy I z 36,6 na 58,4 %, u melasy II z 41,8 na 56,1 °/o, u melasy III z 41,7 na 60,6 % a u melasy IV z 40,2 na 51,8 %, to je o 11 až 29 O/o. Současně je podle vynálezu výskyt kyseliny glukonové u melas I a II zcela potlačen a u melasy IV byl její výtěžek snížen na 1,3 %; přesto, že u melasy III nebylo snížení výtěžků kyseliny glukonové tak efektivní (z 27 % na 19 %), vzrostl výtěžek kyseliny citrónové z 35 % na 60 %. K maximální stimulaci tvorby kyseliny citrónové a zároveň k nejefektivnějšímu potlačení vzniku kyseliny glukonové je třeba vyzkoušet u každého druhu použité melasy optimální pH kvasného média a optimální dávku etyléndiamintetraacetátu. Aplikací vynálezu lze tedy zkvasit melasy, které by nebyly provozně zpracovatelné, s přijatelnými až dobrými výtěžky kyseliny citrónové a technologicky nezávadným množstvím kyseliny glukonové.For each molasses species tested, the yields of citric acid and gluconic acid are sensitive to the pH of the fermentation medium. Optimal but low yields of citric acid (from 36.6 to 41.7 o / o) are accompanied by yields of gluconic acid from 7.5 to 3.13%. The EDTA additive according to the invention will increase the yield of citric acid very much at the upper pH of each molasses species, namely from 36.6% to 58.4% for molasses I, from 41.8% to 56.1% for molasses II, III from 41.7 to 60.6% and from molasses IV from 40.2 to 51.8%, ie by 11 to 29 O / o. At the same time, according to the invention, the occurrence of gluconic acid in molasses I and II is completely suppressed, and in molasses IV its yield is reduced to 1.3%; although for molasses III the reduction in gluconic acid yields was not as effective (from 27% to 19%), the yield of citric acid increased from 35% to 60%. In order to maximize the stimulation of citric acid production and at the same time to most effectively suppress the production of gluconic acid, the optimum pH of the fermentation medium and the optimum dose of ethylenediaminetetraacetate should be tested for each type of molasses used. Thus, by applying the invention, molasses that would not be processable can be fermented with acceptable to good yields of citric acid and technologically harmless amounts of gluconic acid.
Již citovaným čs. patentem č. 135387 je přísada etyléndiamintetraacetátu do kvasného média doporučena ku zvýšení výtěžku kyseliny citrónové. Mezi tímto patentem a předloženým vynálezem jsou však některé zásadní rozdíly. Podle citovaného patentu se inelasový substrát připravuje s množstvím ferrokyanidu draselného o 20 až 40 % nižším, než je optimální dávka a nejdříve po 30 min. se přidá 0,0005 až 0,001 mol etyléndiamintetraacetátu na 1 1 při teplotě nad 60 °C, čímž se zvýší výtěžek kyseliny citrónové o cca 20 °/o. Oproti tomuto postupu je u navrženého vynálezu substrát vařen s celou optimální dávkou ferrokyanidu draselného a etyléndiamintetraacetát se přidá do hotového substrátu při teplotě 60 °C a nižší. U vynálezu je pozorován velký vliv pH na změnu výtěžku kyseliny citrónové a kyseliny glukonové v rozmezí 6,0 až 7,2, zatímco se čs. patentAlready cited MS. No. 135387, the addition of ethylenediaminetetraacetate to the fermentation medium is recommended to increase the yield of citric acid. However, there are some fundamental differences between this patent and the present invention. According to the cited patent, an inlase substrate is prepared with an amount of potassium ferrocyanide 20 to 40% lower than the optimum dose and at the earliest after 30 min. 0.0005 to 0.001 moles of ethylenediaminetetraacetate per 1 L are added at a temperature above 60 ° C, thereby increasing the yield of citric acid by about 20%. In contrast to this process, in the present invention, the substrate is cooked with the entire optimal dose of potassium ferrocyanide and ethylenediaminetetraacetate is added to the finished substrate at a temperature of 60 ° C and below. In the invention, a large pH effect is observed on the change in yield of citric acid and gluconic acid in the range of 6.0 to 7.2, while the Cs. patent
č. 135387 spokojuje zmínkou o úpravě pH na 7,0 až 7,2 (viz. příklad 1 citovaného patentuj. A konečně další výrazný rozdíl mezi oběma srovnávanými vynálezy: u námi předloženého vynálezu vykazuje EDTA ještě další efekt, a sice velmi intenzívní snížení respektive zastavení tvorby kyseliny glukonové během citrónového kvašení. Navržený vynález se tedy liší od citovaného natentu v zásadních bodech.No. 135387 is satisfied with the mention of adjusting the pH to 7.0 to 7.2 (see Example 1 of the cited patent). Thus, the present invention differs from the quoted natent at essential points.
Příklad 1Example 1
V 660 dílech vody rozpustíme za míchání a zahřívání na 80 ° C 800 dílů melasy, 0,46 dílů kyseliny fosforečné (s. hm. 1,25), 2,0 díly kyseliny sírové (s. hm. 1,565) a 3,2 díly ferrokyanidu draselného. Roztok (s obsahem cca. 32 % cukru) se přivede do varu, v němž se uržuje 3/4 hodiny, načež se připustí studená, biologicky nezávadná voda do konečného objemu (koncentrace cukru je 15 %). Teplota resultujícího roztoku je asi 55 °C, pH 6,65. Přidáme 0,001 mol etyléndiamintetraacetátu dvojsodného na 1 1, čímž se pH roztoku posune na 6,50. Po 8 až 9denním kvašení se vytvoří 60,6 % kyseliny citrónové (v % na nasazený cukr) a pouze stopy kyseliny glukonové. Bez přísady etyléndiamintetraacetátu jsou výtěžky kyseliny citrónové 36,0 % a kyseliny glukonové 18,7 o/o, počítáno v % na nasazený cukr.In 660 parts of water, dissolve 800 parts of molasses, 0.46 parts of phosphoric acid (wt. 1.25), 2.0 parts of sulfuric acid (wt. 1.565) and 3.2 with stirring and heating to 80 ° C. parts of potassium ferrocyanide. The solution (containing about 32% sugar) is brought to a boil for 3/4 hours and then cold, non-toxic water is allowed to reach its final volume (sugar concentration is 15%). The temperature of the resulting solution is about 55 ° C, pH 6.65. Add 0.001 mol of disodium ethylenediaminetetraacetate to 1 L, bringing the pH of the solution to 6.50. After fermentation for 8 to 9 days, 60.6% citric acid (in% of sugar used) and only traces of gluconic acid are formed. Without the addition of ethylenediaminetetraacetate, yields of citric acid are 36.0% and gluconic acid 18.7%, calculated in% of the sugar used.
Příklad 2Example 2
S jiným druhem melasy je připraven kvasný roztok stejným způsobem jako u příkladu 1 až na okolnost, že je použito 1,8 dílů kyseliny sírové a 2,9 dílů ferrokyanidu draselného; pH hotového roztoku je 6,95. Po přísadě 0,0013 mol etyléndiamintetraacetátu dvojsodného do 1 1 substrátu klesne pH na 6,79. Výtěžek kyseliny citrónové ve zkvašeném roztoku je 58,7 % (počítáno na nasazený cukr), kyselina glukonová nebyla dokazatelná. V kontrolním pokusu bez přísady etyléndiamintetraacetátu jsou výtěžky kyseliny citrónové 32,4 % a kyseliny glukonové 27,1 % (počítáno na nasazený cukr).With another molasses, a fermentation solution is prepared in the same manner as in Example 1, except that 1.8 parts of sulfuric acid and 2.9 parts of potassium ferrocyanide are used; The pH of the final solution is 6.95. Upon addition of 0.0013 mol of disodium ethylenediaminetetraacetate to a 1 L substrate, the pH drops to 6.79. The yield of citric acid in the fermented solution is 58.7% (calculated on the sugar used), the gluconic acid was not detectable. In a control experiment without the addition of ethylenediaminetetraacetate, yields of citric acid were 32.4% and gluconic acid were 27.1% (calculated on the sugar used).
Claims (1)
Priority Applications (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CS744178A CS203545B1 (en) | 1978-11-15 | 1978-11-15 | Method of preparing fermentative molasses medium for the citric fermentation |
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CS744178A CS203545B1 (en) | 1978-11-15 | 1978-11-15 | Method of preparing fermentative molasses medium for the citric fermentation |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CS203545B1 true CS203545B1 (en) | 1981-03-31 |
Family
ID=5423547
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CS744178A CS203545B1 (en) | 1978-11-15 | 1978-11-15 | Method of preparing fermentative molasses medium for the citric fermentation |
Country Status (1)
| Country | Link |
|---|---|
| CS (1) | CS203545B1 (en) |
-
1978
- 1978-11-15 CS CS744178A patent/CS203545B1/en unknown
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| NO781205L (en) | WASHABILITY BUILDER CONNECTION. | |
| US2223520A (en) | Preparing fermentable mashes | |
| CS203545B1 (en) | Method of preparing fermentative molasses medium for the citric fermentation | |
| JP2019529358A (en) | DEFI and taurate amide mixtures and process thereof | |
| JPH10127274A (en) | Bead yeast composition and its production | |
| CN106117277B (en) | A method for synergistically catalyzing the preparation of alkyl glycosides by an ionic liquid complex system | |
| JP2008245602A (en) | Microbial growth promoting composition and microorganism culturing method | |
| JPH02219584A (en) | Novel preparation of beta-glucooligosaccharide by enzyme method | |
| Opolonick | Reduction of Nitrobenzene with Dextrose in Alkaline Solutions | |
| CN115094098A (en) | Method for producing lactic acid by using kenaf pulp | |
| Glose et al. | Characterization of glucoamylase from Aspergillus terreus 4 | |
| US1727223A (en) | Fermentation process | |
| US1464710A (en) | Process of pretreating dried yeast to increase the baking strength | |
| US2184494A (en) | Manufacture of gelatin | |
| CN105732731B (en) | Method for preparing light-colored alkyl glycoside product | |
| US1722858A (en) | Method of yeast production | |
| NO130218B (en) | ||
| US1722746A (en) | Method of yeast manufacture | |
| Brooke | Industrial fermentation and Aspergillus citric acid | |
| NO762618L (en) | ||
| AT401182B (en) | Fermentation process for the continuous production of citric acid | |
| US2130061A (en) | Manufacture of nucleosides by fermentation | |
| US1449102A (en) | Process for the manufacture of compressed yeast and the product | |
| US1551997A (en) | Process of producing glycerol by fermentation | |
| US2891988A (en) | 5-formyl-2-oxovaleric acid, its salts and esters and a process of producing the same |