CS202363B1 - Způsob ošetření povrchu materiálu určeného k čištění od konzervačních a mazacích prostředků před nanášením ochranných povlaků - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu ošetření povrchu materiálu určeného k čištění od prostředků používaných pro konzervaci, tváření Či mazání při obrábění těchto materiálů, před nanášením ochranných povlaků.

Je obecně známo, že základním faktorem, ovlivňujícím rozhodující měrou jakost a životnost povrchové úpravy materiálů, je předběžná příprava povrchu, tj. proces čištění povrchu od hydrofóbních látek aí už minerálního, živočišného nebo rostlinného původu, jež v nepatrných plošných koncentracích značně zhoršují fyzikálně-mechanické vlastnosti, zvyšují pórovitost a snižují korozní odolnost prováděné povrchové úpravy. Za tím účelem byla vyvinuta řada postupů čištění, z niehž některé mají specifické uplatnění a nejsou řídké případy, kdy je nutno k docílení spolehlivého výsledku řadit několik operací za sebou.

V současné praxi se ustálilo čištění jednak ve vodných roztocích a emulzích, a to buá ponorem, postřikem, v parní fázi nebo v kombinaci s účinkem ultrazvukové energie, případně elektrického proudu, nebo čištění v organických rozpouštědlech, a to buá ponorem, postřikem nebo v parách případně ultrazvukem.

Tyto známé postupy čištění mají dosud některé nevýhody, zejména jsou energeticky a časově náročné, vyžadují vysoké investiční náklady a jejich provozování .je v některých případech ha hranici hygienických a bezpečnostních předpisů.

202 363

202 303

Uvedené nevýhody se do značné míry odstraňují způsobem ošetření povrchu materiálu určeného k čištění od konzervačních a mazacích prostředků před nanášením ochranných povlaků podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se povrch materiálu uvede do styku s povrchově aktivní látkou ze skupiny zahrnující anionaktivní a/nebo neionogenní tenzidy, například etoxilovaným laurylalkoholem případně amylesterem kyseliny 2-sulfojantarové. Tento způsob se provádí buá tak, že se povrch materiálu před konzervací nebo mazáním uvede do přímého styku s roztokem, obsahujícím 0,001 až 10 % hmotnostních povrchově aktivní látky, nebo se povrchově aktivní látka přidá do konzervačního nebo mazacího prostředku v množství od 0,01 do 30 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost tohoto prostředku.

Způsob ošetřeni povrchu materiálu určeného k čištění od konzervačních a mazacích prostředků před nanášením ochranných povlaků podle vynálezu znamená v podstatě intenzifikaci čisticího procesu. Materiály, jejichž povrch se před konzervací uvede do styku s povrchově aktivní látkou, obsaženou případně v konzervačním nebo mazacím prostředku, se daleko snáze e rychleji známými postupy zbaví těchto prostředků, obsahujících hydrofóbní látky. Tato skutečnost je důsledkem toho, že polární části molekuly povrchově aktivní látky s vysokou afinitou k čištěnému povrchu se k němu váží v souvislé monomolekulární vrstvě a svými nepolárními částicemi molekuly zabraňují pevné vazbě mezi čištěným povrahem a znečišťující hydrofóbní látkou. Tento stav rezultuje i v případě směsí konzervačních a mazacích prostředků s přísadou povrchově aktivních látek.

Naproti tomu při dosud užívaných postupech čištění, kdy se na znečištěné povrchy . působí čisticími prostředky, byť s přísadou povrchově aktivních látek, zabraňuje souvislý film hydrofóbních mastnot dokonalému styku obou fází a čisticí efekt je limitován difúzí tenzidů do znečišťujících mastnot nebo místním obnažením povrchu, jež je výsledkem působení fyzikálně-mechanických případně fyzikálně-chemických vlastností užitého čisticího prostředku. Tyto pochody jsou časově náročné a proces je proto nutno urychlovat zvýšeným energetickým přísunem, ať již ve formě zvýšené teploty, pohybu, ultrazvuku či jinak.

Způsob podle vynálezu umožňuje v podstatně kratším čase za ekonomicky výhodnějších pracovních podmínek dosáhhout dokonaleSších výsledků čištění. Přináší kromě zkrácení technologických časů zvýšení produktivity práce, snížení spotřeby energie a nákladů na údržbu, lepší využití výrobních kapacit a zároveň i zlepšení životního prostředí a hygieny práce.

Vynález je dále blíže osvětlen pomocí popisu příkladů jeho provedení, jimiž ovšem není vynález nijak omezen.

Příklad 1

Výrobky určené ke konzervaci se ponoří do nádrže vhodné velikosti s 0,2 % roztokem etoxilovaného laurylalkoholu ve vodě po dobu 1 minuty, vyjmou, osuší a nakonzervuji obvyklý® způsobem. Po ukončeni skladovací doby se provede odstranění konzervačního prostředku před následující povrchovou úpravou, například v alkalickém roztoku přípravku Synalod 3024 50 g/1 při 80 °C. čisticí operace se tímto z původně potřebných 20 minut zkrátí na 4 minuty.

202 363

Příklad 2

Materiál určený ke tváření se maže směsí sestávající z grafitu, loje a parafinu v po měru 10 : 20 : 1 s přísadou 10 % etoxiloveného nonylfenolu a 5 % dodecylbenzénsulfonanu trietanolaminu. Po tváření následuje čištění v alkalickém roztoku 4 %» Původně potřebná doba k vyčištění 12 minut se zkracuje na 2 minut.v a po oplachu v proudící vodě může navazovat další operace, např. fosfátováni.

Příklad 3

Výlisky z ocelového plechu se svrtávají za použití mazadla oleje s přídavkem 2 % amylesteru kyseliny 2-sulfojantarové. Po opracování se čistí v odmašíovači Radalod při teplotě 80 °C. Doba čištění se zkracuje z 10 minut na 2 minuty. Po oplachu a pasivaci ae provádí nástřik organického povlaku.

Procenty v příkladech uvedenými se rozumějí procenta hmotnostní.

Vynález lze využít zejména ve strojírenských provozech.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1· Způsob ošetření povrchu materiálu určeného k čištění od konzervačních a mazacích prostředků před nanášením ochranných povlaků, vyznačující se tím, že se povrch materiálu uvede do styku s povrchově aktivní látkou ze skupiny neionogenních a/nebo anionaktivních tenzidů, například etoxilovaných laurylalkoholem nebo amylesterem kyseliny 2-sulfojantarové.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se povrch materiálu před konzervací nebo mazáním uvede do přímého styku s roztokem obsahujícím 0,001 až 10 % hmot. povrchově aktivní látky.
3. 3. Způsob podle hodu 1, vyznačující se tím, že se povrchově aktivní látka přidá do konzervačního nebo mazacího prostředku v množství od 0,01 do 30 % hmot. vztaženo na celkovou hmotnost tohoto prostředku.