CS199887B1 - Elektrody ochranného jiskřiště - Google Patents

Abstract

Elektrody ochranného jiskříště, zejména pro zapouzdřené rozvodny» Obě elektrody ochranného jiskřiště jsou opatřeny výstupkem na plochách vzájemně přivrácených. Výstupky jsou malé v porovnání s doskokovou vzdáleností elektrod, ale větší než nerovnosti povrchu elektrod vzniklé při výrobě. Výška ‘ výstupku je nejméně o polovinu meněí než doskoková vzdálenost elektrod. Velikost rázového zapalovacího napětí při prakticky konstantním střídavém zapalovacím napětí lze regulovat velikostí, tvarem a počtem výstupků.

Description

Vynález ee týká elektrod ochranného jiskřiště, zejména pro zapouzdřené rozvodny.

Zapalovací napětí jiskžiětě závisí na mnoha činitelích, mezi než patří táž tvar napětí. Z hlediska přepěťové ochrany dělíme napětí na rázovou vlnu - atmosférické přepětí a nadpětí s provozním kmitočtem. Jiskřiště přepěťové ochrany musí zapálit, dosáhne-ll rázová vlna určitá velikosti. Při výskytu nadpětí je však zapálení jiskřiště nežádoucí, střídavé zapalovací napětí musí být proto co nejvyšší.

Jiskřiště jsou proto řešena tak, aby elektrické pole bylo jen mírně nehomogenní a jsou vybavena tak zvanou předionizační vložkou, vyrobenou z materiálu s vysokou dlelektrickou konstantou a spojenou s jednou elektrodou. V úzká mezeře mezi volným koncem předionizační vložky a protější elektrodou existuje silné elektrická pole, jehož účinkem se vytváří volné elektrony difundující do zbývajícího prostoru jiskřiště. Tyto elektrony podmiňují počátek zapalovacího procesu, je-li jioh dostatek (jejich účinek je nahodilý), zapálí se jiskřiště při požadovaná hodnotě rázová vlny* P_opsaný způsob je složitý a drahý. Kromě toho je neúčinný, naohází-li se jiskřiště v některém elektronegativním plynu, elektrony vytvoří spolu s neutrálními částicemi záporné, těžké ionty, neschopná srážková ionizace. Při užiti elektronegativních plynů vznikají proto volné elektrony tvořící počátek průrazného prooesu až po přiložení napětí na jiskřiště a to emisí elektronů z katody účinkem elektrického pole. Je tudíž důležité nejen makrogeometrioké řešeni elektrod, ale i mikroskopické poruohy jejich povrchu. Následkem výrobních odchylek mají proto jiskřiště sestavená z jednotlivých elektrod vyrobených stejnou teohnologil odlišná zapalovací napětí. Přepěťová ochrana je pak nespolehlivá.

Uvedené nevýhody v podstatě odstraňuje vynález, který spočívá v tom, že elektrody ochranného jiskřiště, první a druhá jsou obě opatřeny alespoň jedním výstupkem na plochách vzájemně přivrácených. Výška výstupku je nejméně o polovinu menší než doskoková vzdálenost elektrod·

Na připojeném výkresu je uveden řez elektrodami s výstupky. První elektroda 1 i druhá elektroda 2 mají výstupky £ polokulováho nebo jiného tvaru. Tyto výstupky £ jsou malá v porovnání s doskokovou vzdáleností elektrod, ale větší než nerovnosti povrohu elektrod vzniklá při výrobě. Eliminuje tím jejich účinek, doskoková vzdálenost ss však zkrátí jen nepatrně. Výstupky £ musí být na obou elektrodách £, 2 vzhledem k polaritě napětí v okamžiku funkoe jiskřiště.

Při přiložení střídavého napětí vznikne u výstupků částečný výboj, omezující rušivý vliv výstupků na elektrická makropole, střídavá zapalovací napětí klesne proto jen málo. Částečný výboj vznikne až po určitá době od přiložení napětí, potřebná k jeho zformování. Při rázová vlně se proto Částečný výboj plně nevyvine, zapalovací napětí bude proto nízká. Velikost rázového zapalovacího napětí při prakticky konstantním střídavém zapalovacím napětí, lze regulovat velikostí, tvarem a počtem výstupků.

199 887

P SE DB Ě I VYNÁLEZU

Claims (1)

1. P SE DB Ě I VYNÁLEZU

   Elektrody ochranného Jiekřiátš, zejména pro zapouzdřené rozvodny, vyznačené tím, že první elektroda (1) a druhá elektroda (2) jsou obě opatřeny alespoň jedním výstupkem (3) na plochách vzájemné přivrácených, přičemž výška výstupku (3) je nejméně o polovinu menši než doskoková vzdálenost elektrod (1, 2)_o

   1 výkres