CS198374B1 - Způsob jednocení porostů užitkových rostlin - Google Patents

Description

Vynález se týká zejména způsobu řízeného dojednocování porostů řep zakládaných výsevem osiva s vysokým stupněm jednoklíčivosti. Cílem vynálezu je především technologie s minimální potřebou ruční práce nebo technologie s použitím automatického jednotíce, při nichž je dojednocování prováděno na dvojnásobek nebo trojnásobek vzdálenosti výsevu v řádku; cílem vynálezu je také poskytnout kritérium pro volbu mezi ručním a mechanizovaným jednocením.

Dosud se v pěstitelské praxi předpokládaný počet rostlin po dojednocení porostu pouze odhaduje. Odhady jsou většinou zatíženy značnými chybami a v důsledku toho skutečná úroveň základního výnosotvorného prvku bývá značně rozdílná. Dojde-li k poklesu počtu rostlin na jednotku plochy půdy, dochází i k poklesu jejich výnosu a takový stav potom již nelze žádným ekonomicky únosným opatřením během daného vegetačního období napravit. Poněkud přesnějšího odhadu očekávaného počtu rostlin je možno dosáhnout zkusmo prováděným jednocením na různých místech v porostu.

S ohledem na pracnost tohoto přesnějšího postupu agronomové se bud’ spokojují pouze s hrubým odhadem, nebo tento důležitý produkční předpoklad dokonce ponechávají živelnému vývoji.

Tyto nedostatky a nepřesnosti odstraňuje způsob podle vynálezu, který skýtá možnost předvídání očekávaného počtu rostlin na jednotku plochy půdy po dojednocení porostu.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že porost užitkové rostliny se jednocením upraví na počet rostlin na základě vztahu

D = r_R . J, kde znamená rj počet rostlin po jednocení na uvažované ploše porostu, i’R počet rostlin před jednocením na uvažované ploše porostu,

J statisticky odvozený koeficient, jehož hodnota činí

a) pro strojní způsob jednocení (J_s) j ₌ __J_ ^s (x —í).0,01R + l h) pro ruční způsob jednocení (J_r) přičemž

R udává vzešlost porostu a x vzdálenost jednocení v násobcích vzdálenosti výsevu v řádku.

Pojmy, jichž je ve výše uvedeném matematickém vyjádření vztahu podle vynálezu použito, jsou definovány níže.

Vzešlostí porostu (R) se rozumí procentový podíl vzešlých rostlin z teoretického počtu výsevních

98374 míst daného sponem výsevu. Tak zvané dvojáky (v řepařství se takto označují shluky dvpu nebo více řepných rostlin, vzešlé na jednom výsevním místě) jsou považovány za jednu rostlinu. Vzešlost porostu se stanoví buď nepřímo přepočtem ze zjištěného počtu rostlin na hektar (rjt) pomocí údaje o vzdálenosti řádků (a) a vzdálenosti výsevu v řádku (d) podle vzorce

R — 0,01 tr . a . d (v tomto vzorci jsou hodnoty a a d uvažovány v metrech), nebo přímo na různých místech v porostu jako průměrný počet rostlin připadajících na délku rovnající se stonásobku vzdálenosti vúsevu v řádku (rovněž zde shluky rostlin jsou považovány za jednu rostlinu).

Vzdáleností jednocení (x) se rozumí odstupy ponechávaných rostlin v úsecích řádků; vyjadřuje se násobky vzdálenosti výsevu v řádku (úsek řádku představuje jednu nebo více rostlin mezi dvěma mezerami; mezera je vzdálsenost dvou sousedních rostlin v řádku rovnající se dvoj- nebo vícenásobku vzdálenosti výsevu v řádku).

Popsaný způsob podle vynálezu umožňuje upřesnit postup dojednocování. Vědecky zdůvodněnými ukazateli racionalizuje zakládání kvalitnějších porostů řep a některých dalších plodin v podmínkách progresivních technologií pěstování; cílevědomě se tím vytváří takové rozmístění rostlin, které v daném porostu skýtá optimální produkční předpoklady. Omezuje se tím pokles výnosu velmi často pozorovaný v porostech, jejichž jednocení nebylo náležitě usměrněno.

Předmětný způsob dojednocování porostů vychází ze zjištění zákonitostí, jimiž se řídí početní výskyt a velikostní zastoupení úseků řádků v porostech zakládaných přesným výsevem v řádku. O počtu rostlin po jednocení rozhoduje vedle zvolené vzdálenosti výsevu především vzešlost porostu, vzdálenost a způsob dojednocování.

Při jednocení na dvojnásobek vzdálenosti výsevu v řádku jsou úseky řádku jednoceny ob jednu rostlinu. U úseků řádků se sudým počtem rostlin (výsevních míst obsazených rostlinami) je při strojním jednocení odstraňována poslední rostlina z úseku řádku bez ohledu na délku sousední mezery, vlivem čehož dochází ke zvětšení mezerovitosti porostu. Při ručním jednocení bývají většinou poslední dvě rostliny úseku řádku v sousedství větší mezery ponechávány na vzdálenost výsevu v řádku, nebo jsou odstraňovány dvě předposlední rostliny, aby nedošlo k dalšímu zvětšení navazující mezery.

Při jednocení na trojnásobek vzdálenosti výsevu v řádku jsou v úsecích řádků po ponechané rostlině odstraňována další dvě výsevní místa, u strojního jednocení opět bez ohledu na navazující mezery, popřípadě úseky řádků. Při ručním dojednocování je u kratších úseků řádků nebo u delších úseků v jejich koncích častá kombinace s jednocením na dvě vzdálenosti výsevu v řádku. Dokonce je možné ponechání dvou rostlin na vzdálenost výsevu v řádku, za předpokladu, že tato dvojice oboustranně sousedí s většími mezerami. Výskyt tohoto případu je však méně častý.

Pravděpodobný počet rostlin na hektar po dojednoeení porostu (rj) se zjistí pomocí koeficientu (J), jímž se násobí počet rostlin před jednocením (tr) η = r_R . J.

Výpočet koeficientu pro stanovení počtu rostlin po strojním jednocení porostu (J_s) se děje pomocí vzorce . 1 ^{]s _} (x — 1) . 0,01 R + 1 ‘

Koeficient pro stanovení počtu rostlin po ručním dojednocení porostu (J_r) se vypočte ze vzorce

V těchto vzorcích R je vzešlost porostu a x je vzdálenost jednocení v násobcích vzdálenosti výše vu v řádku.

Příklad

Porost cukrovky byl založen výsevem geneticky jednoklíčkovébo osiva na 8 cm v řádku a vzešel z 38 %; před jednocením tedy bylo na ploše jednoho hektaru 105 600 rostlin. Pro další agrotechnický postup je třeba rozhodnout, jak vyjednotit tento porost a kolik rostlin má být ponecháno na hektaru po různých způsobech a vzdálenostech jednocení. Podle vynálezu se při hledání optimálního řešení postupuje takto: Koeficienty pro stanovení počtu rostlin po ručním jednocení na dvě vzdálenosti (Jr_2d) ^a ® vzdálenosti výsevu (Jr_3ú) jsou

38

Jr_3d = 1 — 0,38 + = 0,81 (= 85 500 rostlin) a

38

Jr₃₍j = 1—0,38 + -^- = 0,747 (= 78 800 rostlin).

Koeficienty pro stanovení počtu rostlin pro dojednocení porostu automatickým jednotiěem na dvě vzdálenosti (Jg_2d) a tři vzdálenosti výsevu (J_S3d) mají v tomto případě hodnoty ^{Js2a =} (2 —1).0,38 + 1 ^{= 0,725( = 7θ5θθrostlin}) a

J_S3d =)₃_ η 0 38 ψ 1 ^{= 0,568}(^{= 60000} rostlin).

Na základě těchto propočtů lze snadno vyvodit, že ruční jednocení na tři vzdálenosti výsevu v řádku a jednocení automatickým jednotiěem na dvojnásobek vzdálenosti výsevu v řádku dává v počtu rostlin na hektar v tomto případě zhruba stejné výsledky. Přitom kvalita organizace porostu bude vlivem větší vzdálenosti jednocení a menší mezerovitosti lepší po ručním jednocení. Bude-li žádoucí dosáhnout ještě vyššího početního stavu rostlin na hektar (například pro umělou závlahu), zvolí se ruční jednocení na dvojnásobek vzdálenosti výsevu v řádku. Případnou možnost dojednocení automatickým jednotiěem na trojnásobek vzdálenosti výsevu v řádku je třeba u tohoto porostu pro nízký počet rostlin na hektar vyloučit.

Největší možnosti využití řízeného dojednocování porostů podle vynálezu je zejména u řepy, zvláště u porostů zakládaných jednoklíčkovým osivem a do značné míry i u porostů pocházejících z výsevu segmentovaného osiva. Vynálezu je možno využít také z některých dalších užitkových rostlin, jejichž porosty se po vzejití dojednocují. Perspektivně lze totiž u těchto plodin vedle technologie s výsevem na konečnou vzdálenost předpokládat významný růst podílu ploch porostů, na nichž bude zabezpečováno jejich pěstování technologií s používáním automatických jednotičů.

Claims (1)

1. Způsob jednocení porostů užitkových rostlin, zejména okopanin, založených rovnoměrným výsevem, na dvoj- nebo trojnásobek vzdálenosti výsevu v řádku, vyznačující se tím, že porost po vzejití se jednocením upraví na obecně empiricky uznávaný optimální počet rostlin, což je například pro cukrovku 80 000 až 90 000 a pro krmnou řepu 70 000 až 80 000 jedinců na hektar, pro nějž se určí způsob odstraňování přebytečných rostlin, to je strojní nebo ruční jednocení, jakož i vzdálenost mezi rostlinami ponechanými v porostu po jeho vyjednocení, a to na základě vztahu η = ^rR · J, kde znamená η počet rostlin po jednocení na uvažované ploše porostu,

   VYNÁLEZU ra počet rostlin před jednocením na uvažované ploše porostu,

   J statisticky odvozený koeficient, jehož hodnota činí

   a) pro strojní způsob jednocení (J_s) ^b (x — 1) . 0,01 R + 1), b) pro ruční způsob jednocení (J_r) přičemž

   R udává vzešlost porostu a x vzdálenost jednocení v násobcích vzdálenosti výsevu v řádku.